Násilí na dětech zvyšuje výskyt duševních poruch v dospělosti

Fyzické, psychické a sexuální násilí páchané na dětech je častou příčinou různých duševních poruch v dospělosti. Jediným nástrojem pro boj s tímto společenským problémem je prevence, pro niž má nyní Česko svou vlastní strategii.

V září vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) na svém 63. zasedání Regionálního výboru WHO pro Evropu zprávu k prevenci týrání dětí. Přestože počet případů násilí páchaného na dětech v Evropě postupně klesá, je stále alarmující (viz tab. 1).

Případy, kdy týrání vyústí až ve smrt dítěte, jsou pouze špičkou ledovce, ale i ta dosahuje v evropských podmínkách poměrně drastické výšky – 850 úmrtí ročně. Podle vedoucího programu „Prevence násilí a úrazů“ za WHO pro Evropu Dineshe Sethiho převážná část zaznamenaných případů týrání dětí (71 %) spadá do evropských zemí s nízkými až středními příjmy.

Souvislost mezi ekonomickou situací rodin a vyšším rizikem násilí páchaného na dětech Dinesh Sethi dokládá i na statistice, podle které byl nejvyšší počet úmrtí dětí zaznamenán ve východní Evropě v 90. letech minulého století – tedy v době hospodářské a politické transformace po pádu železné opony.

Jediný lék

Škody, které násilí dokáže napáchat na dětech, jsou často nezvratné, a tak jedinou účinnou zbraní proti němu zůstává prevence.

„Vedle ničivého účinku na životy mladých lidí existují nezvratné důkazy o souvislosti mezi týráním a rozvojem duševních onemocnění. Týrání dětí může být příčinou čtvrtiny zátěže duševních poruch, jako jsou deprese, úzkost, poruchy příjmu potravy, problémy s chováním, sebevražedné sklony, sebepoškozování a nedovolené užívání omamných látek.

Má vliv na školní vzdělání, existuje spojitost s rizikovým sexuálním chováním, objevují se důkazy o vazbě na rozvoj obezity a další nepřenosné nemoci a podobně,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví ve své zprávě.

Vliv týrání dětí na úroveň veřejného zdraví, ale i pozdější sociální úspěch jedince potvrzuje rovněž WHO, která navíc odhaduje i finanční náklady pro společnost v řádech miliard eur.

V rámci celosvětového snažení, které v této věci iniciovala WHO, vypracovala i Česká republika svoji vlastní „Národní strategii prevence násilí na dětech“, pomocí níž se do roku 2018 bude snažit zvyšovat ochranu dětí před všemi formami násilí, což současně vyplývá i ze závazku ČR souvisejícího s ratifikací Úmluvy o právech dítěte.

Informovanost jako cesta prevence

První epidemiologické studie o násilí na dětech byly podpořeny granty resortu ministerstva zdravotnictví a staly se součástí „1. světové zprávy OSN a WHO o násilí na dětech“.

„Nastal čas, aby týrání dětí bylo považováno za riziko pro veřejné zdraví, ne pouze za otázku pro trestní soudnictví a sociální problém,“ míní Dinesh Sethi, podle kterého je pro úspěšnou prevenci klíčové znát především rizikové faktory násilí na dětech. Kromě již zmíněného socioekonomického znevýhodnění ovlivňuje, alespoň podle statistických údajů WHO, četnost případů všech forem týrání dětí také nízký věk rodičů, zda je rodič samoživitel, zda jeden z rodičů není biologickým rodičem atd.

Odborníci na problematiku násilí na dětech se shodují v tom, že jedním ze zásadních faktorů, který má potenciál redukovat počty případů týrání, je míra informovanosti nejen laické, ale i odborné veřejnosti. Mnoho případů totiž není odhaleno právě proto, že lidé dané chování neidentifikují jako týrání či zneužívání. To se pak týká především různých forem psychického týrání, ale dnes i sexuálního zneužívání.

„Sexuální zneužívání dětí má mnoho podob a jen odborníci vědí, že existují kontaktní i nekontaktní formy různé intenzity. Dívky se častěji stávají obětí opakovaného zneužívání ze strany člena rodiny, zatímco chlapci se častěji stávají obětí útoku ze strany známé či cizí dospělé osoby. Sexuální zneužití každopádně traumatizuje dítě na celý život,“ upozorňuje expertka na násilí na dětech Eva Vaníčková.

Ministerstvo zdravotnictví proto podpořilo projekt, jehož cílem má být zvýšení informovanosti široké veřejnosti se zaměřením na rodiče – jedná se o manuál „Jak ochránit své dítě před násilím“.

Multidisciplinární problém

Formy zneužívání dětí a násilí na dětech získaly v posledních 20 letech s rozvojem nových technologií také nový rozměr.

Podle Šárky Soudkové z Národního centra pro bezpečnější internet by rodiče měli věnovat větší pozornost chování dětí na internetu. „Podle výsledků studie Univerzity Palackého v Olomouci 53 % českých dětí komunikuje s neznámými lidmi přes internet a 36 % jich je ochotno jít na osobní schůzku s kamarádem z internetu, pokud by o ni požádal.

Podle stejné studie 7 % českých dětí (z toho 47 % chlapců a 53 % dívek) umístilo svoji ‚sexy‘ fotografii nebo video na internet,“ vylíčila nebezpečí Šárka Soudková.

Právě posun ve formách páchání násilí na dětech dnes dle odborníků více než kdy dříve dokazuje nutnost zapojení nejen široké veřejnosti, ale také různých odvětví. Podle ministra zdravotnictví Martina Holcáta se již zdaleka nejedná pouze o problém sociálních pracovníků, je nutné zapojit i odborníky z oborů pedopsychiatrie, praktického dětského lékařství, veřejného zdraví, psychology, pedagogy a další.

„Podpora multioborového přístupu a odstraňování oborových bariér je v prevenci násilí na dětech zcela zásadní. Problematice se v praxi věnuje například Národní koordinační centrum prevence úrazů, násilí a podpory bezpečnosti pro děti ve FN Motol, kde budou již od příštího roku vzdělávací kurzy nabízeny,“ uzavřel ministr Holcát.

Tab. 1 Počty týraných dětí v Evropě

Typ zneužívání či zanedbávání Výskyt Počet týraných dětí
Sexuální zneužívání 9,6 % 18 milionů
Fyzické zneužívání 22,9 % 44 milionů
Citové zneužívání 29,1 % 55 milionů
Fyzické zneužívání 16,3 % 31 milionů
Fyzické zneužívání 18,4 % 35 milionů

Tab. 2 Statistický přehled:
Tělesné a psychické týrání dětí, sexuální zneužívání dětí (případy zaznamenané orgány sociálně-právní ochrany dětí)
Tělesné týrání Psychické týrání Sexuální zneužívání dětí
Rok počet rodičem rodinyz členy toho:osoboujinou počet rodičem rodinyz členy toho:osoboujinou počet rodičem rodinyčleny z toho:osoboujinou
1996 575 392 172 11 173 131 37 5 558 162 137 xxx
1997 600 437 127 36 169 106 37 26 520 122 127 271
1998 641 441 161 39 192 162 26 4 593 125 130 338
1999 662 455 154 53 224 155 49 20 638 131 140 367
2000 530 361 132 33 213 165 40 8 614 98 111 405
2001 648 444 148 56 236 188 35 13 522 92 128 302
2002 527 374 137 16 171 121 42 8 537 101 123 311
2003 689 505 145 37 261 187 51 23 665 124 117 424
2004 598 408 159 34 424 196 176 52 698 101 133 464
2005 698 496 158 44 645 500 123 22 668 112 149 407
2006 556 361 146 49 452 333 78 41 585 98 142 345
2007 594 390 152 52 641 471 118 52 670 89 150 431
2008 671 462 157 52 568 417 111 40 732 116 168 448
2009 594 405 164 25 558 434 100 24 816 113 159 544
2010 677 448 166 63 826 634 152 40 786 136 148 499
2011 738 492 169 77 953 785 163 5 806 109 154 543
2012 836 528 228 83 952 730 194 28 813 149 176 488

Zdroj: WHO
Zdroj: MPSV

(Visited 6 times, 1 visits today)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.