Nemoci vzdoruje díky ragby

Petr Štiller trpí ochabováním svalů a je upoután na invalidní vozík. S nemocí však bojuje, začal hrát ragby vozíčkářů, dostal se dokonce do reprezentace. Většinu peněz na nový vozík získal díky daru od Ústeckého kraje. /ilustrační snímek/

 

ÚSTÍ NAD LABEM, BÍLINA Jedenatřicetiletého Petra Štillera z Bíliny upoutala nemoc způsobující ochabování svalů na invalidní vozík už v jeho 13 letech. Štiller čelí své chorobě především tím, že hraje ragby vozíčkářů. Dotáhl to až do reprezentace, ale už nějakou dobu potřebuje pro hru nový vozík. Na ten dosud neměl dost peněz, ale nyní už má po starostech.

Vedení krajské samosprávy uvolnilo pro Štillera potřebnou částku, na svém posledním zasedání o tom rozhodla rada kraje. Krajský úřad poslal Štillerovi darovací smlouvu uplynulé pondělí, v těchto dnech by se mu tak měla dostat do ruky. „Peníze by mu pak měly přijít do patnácti dnů od podpisu smlouvy,“ uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.

Na nový, speciální vozík potřebuje Štiller zhruba 190 tisíc, asi čtyřicet tisíc se mu podařilo sehnat od soukromých subjektů a zbývajících 150 tisíc nyní poskytl Ústecký kraj. „Je to úplně skvělý, úžasný a báječný. Chtěl bych moc poděkovat,“ reagoval pro MF DNES na dobré zprávy Štiller.

Že krajská samospráva muži pomůže, avizoval hejtman Oldřich Bubeníček už v září, když se o jeho příběhu doslechl. „Pokud mají handicapovaní lidé vůli do sportu, nevidím důvod jim nepřispět,“ uvedl hejtman, co bylo impulzem pro kraj Štillerovi pomoci.

Peníze dostal kraj darem od České spořitelny, obratem je pak darovací smlouvou nasměroval ke Štillerovi. Tomu se načasování finanční pomoci velmi hodí, dnes totiž jede do německého Dortmundu, kde si u specializované firmy nechá zaměřit vozík (bude jen na ragby) na zakázku. „Je paráda, že jim můžu říct, že peníze mám. Určitě na to uslyší a vozík mi udělají co nejdřív,“ raduje se.

Ragby se pro něj stalo určitou znouzectností. Pravidelný pohyb mu totiž pomáhá, aby jeho nemoc, neuropatie, postupovala pomaleji. „Kdybych nehrál, možná bych se už vůbec nemohl hýbat,“ poznamenal Štiller. Ragby vozíčkařů se hraje s volejbalovým míčem a tomu skutečnému se samozřejmě podobá jen vzdáleně, odlišná jsou pravidla, míč i prostředí.

Štiller se k tomuto sportu dostal, když před 10 lety dělal přijímací zkoušky na obor pracovní a tělesná výchova zdravotně postižených na FTVS. „Tehdy mi kamarád řekl, jestli to nechci zkusit,“ vzpomenul Štiller. U ragby už zůstal, časem pronikl do širšího reprezentačního kádru. Zahrál si proti Francouzům, Švédům a zná i profesionály z Kanady.

Jan Horák
Mladá fronta DNES

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.