Bez spolupráce s krajem se v sociálních službách podnikat nedá

Společnost Místní sociální služby v Brně končí kvůli dohadům úředníků a údajným chybám v projektu. Majitel teď dluží bývalým zaměstnancům výplaty a vedení úřadu práce po něm chce zpátky přes 18 milionů dotací. Co se stalo? To přiblížila reportáž ČT 1.

 

Martin Zeman měl projekt. S pomocí lektorů chtěl z lidí bez práce udělat sociální pracovníky. Na každého nově přijatého zaměstnance přispíval úřad práce, zbytek platili soukromí investoři. Po půl roce od začátku projektu ale přišla studená sprcha. V srpnu úředníci další nabírání dohodnutých zaměstnanců zablokovali. Až tisícovka nezaměstnaných  měla práci najít u Místních sociálních služeb.

Martin ZEMAN, ředitel, Místní sociální služby:“Je zřejmé, že tady není vůle ze strany státu nebo úřadu práce na tomhle projektu dál spolupracovat, což vede k ukončení tohohle projektu.“

Bez výdělku se rázem octlo přes 200 lidí. S vysvětlením, proč úřad práce přestal projekt platit, přišlo vedení až po skoro 4 měsících.

Kateřina BERÁNKOVÁ, mluvčí, Úřad práce ČR:“Neplnil podmínky, které byly stanoveny v rámci uzavřených dohod na podporu pracovních míst.“

Najatí lektoři a koordinátoři čekající na sociální pracovníky, které měli školit, zůstali víc než 2 měsíce bez výplaty. Nakonec před týdnem hromadně podali výpověď.

Věra STRÁNSKÁ, bývalá zaměstnankyně:“Už nám nezaplatil 2 měsíce, mzdu.“

redaktor: A řekl vám z jakýho důvodu?

Věra STRÁNSKÁ:“Že úřad práce neplatí dotace.“

Vyplácení peněz zastavilo Generální ředitelství úřadu práce. Podle něj úředníci v Brně projekt špatně posoudili.

Kateřina BERÁNKOVÁ, mluvčí, Úřad práce ČR:“Krajská pobočka úřadu práce nepostupovala úplně v souladu s tím centrálním nařízením.“

Jihomoravská pobočka úřadu ale jakékoliv pochybení odmítá. Doposud byly všechny kontroly v pořádku, na projekt si navíc úředníci nechali vypracovat posudek od Masarykovy univerzity.

Hubert PŘIKRYL, zástupce ředitelky, jihomoravský úřad práce:“My jsme postupovali standardním způsobem, tak jako u všech ostatních žadatelů o příspěvek na pracovní místa.“

Dlužné mzdy propuštěným zaměstnancům by teď měl vyplatit úřad práce a 18 milionů pak vymáhat po zkrachovalé společnosti. Ta teď totiž pravděpodobně zamíří do insolvence.

O projektu Česká televize hovořila s  radním pro sociální oblast Jihomoravského kraje, kterým je Marek Šlapal.

Pane radní, my jsme viděli před chvílí v reportáži, jak takový projekt vzdělávání sociálních pracovníků, celkem ambiciózní zkrachoval,  co udělá kraj pro to, aby se něco podobného nestalo?

Marek ŠLAPAL,
Tak já musím v prvé řadě zdůraznit, že za ten krach skutečně nenese v žádném případě odpovědnost Jihomoravský kraj, protože v Jihomoravském kraji je něco takového vyloučeno. Kdyby se kdokoliv z aktérů Místních sociálních služeb zeptal včas Jihomoravského kraje na to, zda je tento projekt udržitelný a zda je v souladu se střednědobým plánem Jihomoravského kraje, tak by dostal odpověď: „Nikoliv.“

Ano, toto byla záležitost úřadu práce, potažmo ministerstva.

Právě proto, že tuto otázku nepoložil nikdo, taky to je důvod toho, proč tento projekt zkrachoval.

Já se ptám spíš na to, protože vy se chcete taky zaměřit na sociální pracovníky, tak jak se vyhnout těm problémům , co se týká peněz, nabírání těch nových lidí.

V tomto případě platí stávající pravidla, která vylučují jakákoliv rizika. Pokud chce někdo poskytovat sociální službu a čerpat dotace z Jihomoravského kraje, tak musí být registrován, což ovšem nestačí, musí se dostat do střednědobého plánu komunitního plánování Jihomoravského kraje a než se do tohoto procesu dostane, tak musí projít hodnocením potřebnosti a na hodnocení potřebnosti se podílí nejen zadavatel, to znamená, v tomto případě třeba Jihomoravský kraj, ale také poskytovatelé a také klienti, takže ten proces probíhá v podstatě kontinuálně i celý jeden rok.

Ve chvíli, kdy už to začne fungovat, jaké tam potom budou ty kontrolní mechanismy? Budou to jenom úředníci, kteří to budou kontrolovat nebo budou moct lidé i nějakým způsobem dát vědět, že je něco špatně?

Kontrolní mechanismy se rozhodně prohloubí,  lidé samozřejmě mají možnost podat jakoukoliv stížnost na úřad Jihomoravského kraje, tak tato možnost samozřejmě zůstává dál, ale do systému kontrol budou také více zase začleněni poskytovatelé sociálních služeb, takže lze zjednodušeně říci, že se budou hlídat mezi sebou.

A ještě se podíváme na to, jak jsou na tom služby sociální ve Zlínském kraji. S radní pro sociální oblast Taťánou Valentovou Nersesjan,

Jaké vy máte možnosti kontroly kvality a nekvality sociálních služeb?

Taťána VALENTOVÁ NERSESJAN:
musím souhlasit s kolegou Šlapalem v tom, co bylo řečeno a myslím si, že takovým hlavním nástrojem všech krajů je právě dokument strategický, který se nazývá střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Tady tento plán víceméně prochází nějakým procesem sestavování, ale následně je schvalován v orgánech krajů, takže ty kraje mají nástroj, jak do plánu nevpustit služby, které by měly nedosahovat dobré kvality nebo kde jsou nějaká další podezření.

A jak to kontrolujete?

V rámci tohohle plánování, v rámci Zlínského kraje dlouhodobě už pracujeme na systému měřitelných ukazatelů a každoročně hodnotíme všechny poskytovatele sociálních služeb na našem území, kteří mají zájem o dotace jak ministerské, tak krajské či obecní. Vkládají nám data, na základě kterého my vyhodnocujeme potřebnost služby, ukazatele kvality a efektivity, pravidelně, každoročně se nám stává.

Co potom s těmi tedy nekvalitními, když zjistíte, že je něco špatně, co se s nimi děje?

Tak stává se nám pravidelně každoročně, že v důsledku tohoto hodnocení několik služeb z tohoto plánu vyřazujeme a tím pádem tito poskytovatelé ztrácí nárok na dotace.

Zapojujete taky do toho nějak lidi, že by si přímo mohli někam zavolat: „Tohle se mi nelíbí.“

Zcela jistě už do procesu plánování jsou zapojeni nejenom odborníci, poskytovatelé, ale spolupracujeme i s uživateli těchto služeb a jinak každý občan, ať už uživatel služby, rodinný příslušník má právo podat stížnost. Když nefunguje podání stížnosti přímo na vedení dané služby sociální, doporučuju opravdu podat stížnost na zřizovatele této služby, přitom připomínám, že ne všechny služby zřizuje a poskytuje kraj. Je řada dalších poskytovatelů, takže je třeba hledat, kdo službu poskytuje a tomuto zřizovateli podat stížnost. Potom jsou možnosti kontroly mechanismy, takže je možné žádat i o provedení inspekce v dané sociální službě.

Tolik Taťána Valentová Nersesjan, radní pro sociální oblast Zlínského kraje. I vám děkuji za rozhovor.

zaznamenala invArena

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.