Až ÚS se zastal slepého páru, jenž podvodem přišel o milión

 Až Ústavní soud se zastal nevidomých manželů, kteří museli splácet úvěr, ze kterého ale nikdy neviděli ani jedinou korunu. Podvedl je jejich známý, který si peníze nechal poslat na svůj účet. Podle Ústavního soudu ale neznali obsah smlouvy, ta by proto měla být neplatná.

reportáž České televize

Původně prý o úvěru ani neuvažovali, když jim ho ale jejich známý opakovaně nabízel, nechali se přemluvit. Půlmilionovou půjčku Motyčákovi z Prahy podepsali v roce 2005. Od té doby se s leasingovou společností soudí. Nejenže se peněz nedočkali, za splátky a soudní výlohy navíc utratili milion a čtvrt.

Petr MOTYČÁK, podvedený:
Museli jsme platit, protože nás bombardovali pořád, tak nám potom sebrali konto, to bylo na Vánoce, když jsme chtěli nakupovat a neměli jsme ani korunu.

Podle Nejvyššího soudu si manželé měli před podpisem nechat smlouvu přečíst třetí osobou, což udělali. Jejich známý, který s nimi smlouvu sepisoval, je ale podvedl.

Eva MOTYČÁKOVÁ, podvedená:
Jenže bohužel jsme nevěděli, že nám ji asi nepřečetl celou.

Petr MOTYČÁK, podvedený:
On nám přečetl jenom to, co se mu hodilo.

Eva MOTYČÁKOVÁ, podvedená:
A on to s náma i vyplňoval, takže vlastně to číslo účtů, který my jsme mu dávali, tu kartičku účtů, tak řekl, že to tam píše, a ve skutečnosti si tam napsal svoje, což my jsme neviděli.

Pomohl až ústavní soud. Podle něj manželé evidentně nevěděli, co ve smlouvě stojí. Případ tak bude znovu řešit Krajský soud v Praze. Jak se podobného podvodu v budoucnu vyvarovat? Nejlepší je obrátit se na organizace, které pracují s nevidomými a mimo jiné zajišťují předčitatelské služby, třeba TyfloCentrum.

Hana BUBENÍČKOVÁ, ředitelka, Tyflocentrum Brno:
Pokud ti nevidomí nemají vůbec nikoho, kterému by mohli důvěřovat, tak se to pak dělá před notářkou, zápis.

Na podvody se smlouvami, které podepisují nevidomí a lidé, kteří nemůžou číst nebo psát, pamatoval i nový občanský zákoník. Podle něj musí takovému člověku smlouvu nahlas přečíst svědek, který ji nesepisoval.

Ústavní soudu tak napravil chybu soudu Nejvyššího. Nejvyšší soud totiž nevidomým vzkázal, že když smlouvu podepsali, měli se přesvědčit, že je v pořádku.

„Ústavní soud již mnohokrát prohlásil, že netoleruje orgánům veřejné moci a především obecným soudům přehnaně formalistický postup za použití v podstatě sofistikovaného odůvodňování zřejmé nespravedlnosti,“ vyplísnil NS senát v čele s Kateřinou Šimáčkovou.

Případ se vleče už od roku 2005, kdy manželům jejich známý slíbil pomoc při vyřízení úvěrové smlouvy, kam ale vepsal svoje číslo účtu. Z dokumentace úvěrová společnost zjistila, že jsou manželé nevidomí, a proto jim poslala k podpisu prohlášení, ze kterého vyplývá, že byli seznámeni s obsahem dokumentace, což manželé podepsali.

Jenže peníze nedorazily a manželům zbyla povinnost půjčku splácet, přičemž úvěrová společnost měla i zástavní smlouvu na jejich domek, kterým ručili. Když se obrátili na soud, nejprve uspěli, ovšem NS případ otočil s tím, že za trable jsou sami odpovědni, neboť si měli zvolit osobu, která jim dokumenty přečte.

„Stěžovatelé souhlasí, že mají možnost si zvolit osobu, která jim smlouvu přečte, ale nejsou si již schopni ověřit, že byli skutečně seznámeni s obsahem smlouvy. Stěžovatelé jsou v běžném životě často odkázáni na pomoc cizích osob, kterým musí důvěřovat, protože není reálné, aby jim veškerou pomoc poskytovaly pouze osoby nejbližší, kterým mohou důvěřovat bez obav,“ argumentoval advokát nevidomých.

„Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být – jako v dané věci – značně komplikované a netypické. To však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité,“ zakončil ÚS.

Případem se nyní budou muset nižší soudy zabývat znovu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.