Spotřebitel nemá šanci poznat zfalšovanou potravinu

Ředitel státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Klanica hovořil v Rádiu Impuls o klamání spotřebitele a falzifikaci potravin.  Výrobci se tak obohacují o miliony korun. Že se to odráží na zhoršování zdravotního stavu lidí jim však nevadí.

V potravinářském trhu jsou jasné tři tendence: jídla musí být víc, protože se víc jí, jak ukazují čísla o průměrné hmotnosti obyvatel. Zároveň jídlo musí být levnější, aby jeho prodej v krizi neklesal a tržby výrobců setrvale rostly. A nakonec by jídlo pořád ještě mělo alespoň vizuálně připomínat potravinu, z níž bylo vyrobeno, protože někteří zákazníci si stále kupodivu pamatují, jak vypadá jablko a jak chutná chléb. Což vyžaduje stálé technologické inovace i rostoucí množství náhražek a barviv.

Už před dvěma lety společný zátah Interpolu-Europolu ukázal, že potraviny nemusí být v souladu s etiketami, na nich uvedenými. Olivový olej nemusí být z oliv, rajčatový džus vedle rajských možná někdy jen ležel, sýr není z mléka a víno často vidí hrozny snad jen z korby náklaďáku. To vše v objemu stovek tun a stovek tisíc lahví oleje i vína a na celém evropském kontinentu. Ani falešné maso není novinkou – třeba namátková kontrola irských úřadů před deseti lety objevila, že ze vzorku třiceti kuřecích filetů jich sedmnáct obsahuje i vepřové nebo hovězí.

Evropa v tom ovšem není sama. Podle letošní studie americké U. S. Pharmacopeial Convention podvody v potravinářství za poslední rok stouply zhruba o šedesát procent. Nejčastěji se ředí „stoprocentní“ pomerančový džus, který v lepším případě obsahuje levnější broskvovou nebo hroznovou šťávu a v horším vodu s cukrem. Olivový olej se nastavuje oleji z řepky a slunečnic. V čaji také může být tráva nebo listy kapradí.

Samostatnou kapitolou jsou pak rybí výrobky, kde je místo tuňáka treska, místo tresky pangas. Testy DNA, jež prováděla  americká Food and Drug Administration prokázaly, že třetina prodávaných rybích výrobků v USA nemá obsahově nic společného s tím, co je na nich napsáno, v případě dražších ryb se obsah neshoduje s etiketou ve více než 50 procentech.

To samé platí i pro Evropu, Česko nevyjímaje. Nákup zaručeně pravé konzervy tuňáka za 13 korun, litru panenského oleje za osmdesát a pravého španělského vína za 45 korun se nedá vysvětlit ani hromadným nákupem hypermarketů, které obdobné výrobky za tyto ceny v akcích nabízejí. A úspěšně také prodávají, pokud se zrovna neobjeví koňské v kuličkách z Ikey, jed v sušenkách nebo posypová sůl v uzeninách. Dokud všichni přežijí, což není vždy samozřejmé, jak ukázala nedávná metanolová aféra, není důvod měnit strategii.

A nyní již ke zmíněnému rozhovoru.

Moderátor:
Dá se  odhadnout, o kolik si vlastně výrobci lidově řečeno navíc namastí kapsu, když nás spotřebitele klamou a zaměňují to levnější maso za dražší, protože na tom mohou vydělat víc?

Bavíme-li se o případu záměny hovězího masa za koňské,  záleží na druhu, respektive typu druhu masa z těla jatečního zvířete. Ale uvedl bych to na příkladu. Pokud hovězí stojí 200 korun, tak koňské ve stejné kvalitě, řekněme, se dá pořídit za 190 korun. Takže zisk je značný. A to je mimochodem důvod, proč obecně je falšování tak zajímavé. Jde o to na úkor peněženek spotřebitelů.

Moderátor:
Srovnáte-li falzifikáty potravin, na které pravidelně Česká státní zemědělská a potravinářská inspekce upozorňuje, ať to jsou džemy, medy, ať to je koření, jak sofistikované je falšování v rámci aféry s koňským masem?

Tak sofistikovanost v tomto případě není až tak vysoká, protože místo hovězího se použilo koňské buď do vícesložkových a nebo tady je i ten případ, kdy bylo do České republiky distribuováno přímo maso, svalovina, které bylo deklarováno jako hovězí a jednalo se o koňské. Takže přidaná hodnota zejména u té jednosložkové potraviny v podobě masa není příliš velká. Nicméně jsou případy falšování, kde sofistikovanost těch falzifikátorů je skutečně na  špičkové úrovni. A to musí být tým lidí, kteří se velmi dobře vyznají v technologii, v biotechnologiích, v použití nových postupů při výrobě potravin tak, aby co nejvíce skryli falšování a znemožnili tím odhalení jak dozorovým orgánům, tak i  spotřebiteli, který je až na  je nejméně chráněn v tomto případě.

Moderátor:
Logická otázka, to přece ale musí být, to falšování, poměrně nákladné, je-li to taková sofistikovaná činnost, na níž se svým způsobem podílejí vědecké týmy, aby vy jste to jako potravinářská inspekce neodhalili?

Nebavíme se tady o nějaké garážové výrobě v počtu několika set nebo tisíc kusů. My se bavíme o prakticky kriminalizaci toho segmentu trhu. Opravdu to je byznys, to jsou tuny a tisíce tun potravin, které mohou projít rukama právě těmto falzifikátorům. Takže to není v kusech nebo v desítkách kusů, ale v řadě případů jsou to obrovské objemy zboží.

Moderátor:
Jinak řečeno, běžný spotřebitel už teď ty falešné nebo pančované potraviny nemá šanci okem, chutí či jinak zjistit?

Obávám se, že v naprosté většině případů těch potravin, kde přidaná hodnota falšování je větší, tak skutečně nikoliv. Já bych řekl takový případ možná stupidní, ale jsem přesvědčen o tom, že když například nepoctivý vinárník nalije do červeného vína 10 nebo 15 procent vody, prachobyčejné vody, a to nemluvím o tom, že si může sehnat víno, které bylo vyrobeno někde mimo Evropskou unii, nakoupí ho za pár korun a tady ho bude deklarovat a nabízet ho jako víno moravské nebo tedy české, původem z České republiky, což je taky v podstatě klamání a falšování, tak nalije tam prachsprostě vodu, takže málokterý spotřebitel bude schopen zcela jednoznačně identifikovat a říct, to víno je zvodnělé, tady zkrátka někdo nalil vodu.

Moderátor:
Kolik procent z rizikových potravin takto falešných je? Je to těch 10-15 procent, které zpravidla Státní zemědělská a potravinářská inspekce uváděla? Protože vy jasně říkáte, že není možné těch 10-15 procent vztáhnout na všechny potraviny, protože jdete po těch rizikových skupinách potravin, chápu-li správně?

Samozřejmě. Já tady ta procenta nemám příliš rád, protože když my řekneme, že 15 procent potravin bylo nevyhovujících ať z těch nebo z těch důvodů, tak někteří novináři a média si to interpretují tak, že když spotřebitel přijde do obchodu a koupí si sto potravin, tak těch 15 procent, bude mít nějaký defekt. Tak tak to není z toho důvodu, že my se pohybujeme při té úřední kontrole potravin právě tam, kde předpokládáme a cílíme tu kontrolu specificky do míst, kde předpokládáme, že by ten problém mohl být. Nicméně je to trošku boj s větrnými mlýny, protože není možné zkontrolovat všechno, ten systém by byl neadekvátně drahý.

Moderátor:
Vy jasně upozorňujete a říkáte, že v postupu doby nebo postupem doby sofistikovanost falšování potravin nejen v České republice, v zemích Evropské unie jako takové výrazně roste geometrickou řadou. Ale při delší časové perspektivě, které potraviny stále v tom falšování zůstávají mezi těmi nejoblíbenějšími a jaké potraviny nebo druhy potravin se do toho falšovaného koše začínají dostávat, protože to je ekonomicky výhodné?

Ta situace se do jisté míry mění a kopíruje podle toho, jak se společnosti daří nebo jak je významná tržní síla zákazníků. Takže jsou ale určitě komodity a našli bychom je, kde se to falšování naprosto nabízí. Já říkám, že teoreticky se dá zfalšovat každá potravina.

Moderátor:
Někde to ale je nevýhodné.

Někde je to, řekl bych, méně zajímavé pro ty falzifikátory, proto se tomu třeba nevěnují, někde je to naopak zajímavé velmi. Stačí se podívat na naše webové stránky a tam přehled těch nebo Potraviny na pranýři a tam těch falšovaných potravin je celá řada a najdeme tam komodity od kakaa přes víno, med, masné výrobky, až po to koření, které jsme tady zmiňovali. Takže …

Moderátor:
Ale takové ty medy, džemy, maso, to jsou stálice falšování v uplynulých 10-15 letech?

Ano, protože tam ziskovost procesu falšování je patrně největší a nejzajímavější.

Moderátor
Existují potraviny, které vás v poslední době překvapily, že jsou falšovány?

No mě v dnešní době nepřekvapuje už vůbec nic, takže já možná v tuto chvíli ani nechci být konkrétní, protože je velmi zrádné se domnívat, že v této či oné komoditě se nemůže nic nekalého dít. On potom člověk jaksi poleví ve střehu a pro nás jsou potencionálně problematické prakticky všechny komodity. Takže bych nechtěl z toho balíku některou vydělávat a dávat ji bokem.

Moderátor:
Vás jako Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci čeká v budoucnu změna, protože dříve či později vstoupí v platnost novela zákona o potravinách. Ta má opustit Ministerstvo zemědělství s tím, že ji bude schvalovat vláda. Ta novela přináší změny pro spotřebitele, například zpřísnění označování nebalených potravin. Nakolik už dnes jsou porušovány předpisy týkající se označování potravin?

Označování je relativně velmi často zjišťovaný nedostatek nebo porušení těch povinností, které souvisí s označováním. Od takových až školáckých chyb, kdy prodejce si nepohlídá prošlou dobu použitelnosti u těch potravin, ale to si může  spotřebitel ověřit sám, to je to nejjednodušší, až po to falšování, že někdo napíše na obale, že potravina je vyrobena z toho a z toho a ve skutečnosti je tam něco úplně jiného, což se dá prokázat pouze často velmi složitými laboratorními analýzami. A tady je ten spotřebitel až na konci, zkrátka je nejméně chráněn v celém tom řetězci. Takže ta legislativní změna, která se připravuje, bude dozajista přínosem pro to, aby se zlepšilo to postavení těch spotřebitelů. Ona je to rozsáhlá velká novela, která bude jednak zohledňovat novou evropskou legislativu a dotkne se to bezesporu i kompetencí.

Moderátor:
Počítáte s tím, že budete muset i změnit kontrolní činnost, respektive že víc lidí nasadíte právě na kontroly, týkající se označování potravin a dodržování toho podrobnějšího značení, což má ta novela přinést?

Já myslím, že to zvládneme bez nějakých větších problémů, protože s tím textem toho evropského předpisu, který právě bude korespondovat s tím novým zákonem o potravinách nebo tedy novelou zákona o potravinách, jsme seznámeni nebo seznamujeme se už nějakou dobu. Ono v podstatě je k dispozici, to nařízení a návrh novely zákona o potravinách nebo tedy toho předpisu klíčového pro kontrolu potravin, ten v podstatě je nám znám také. Takže od toho 1. 1. 2014, kdy se předpokládá její účinnost, by neměl být problém se s ní v praxi ne už seznámit, ale postupovat podle něho.

Rádio Impuls

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.