Co postižení doopravdy chtějí? Nižší či vyšší minimální mzdu?

Vláda ČR se rozhodla s platností od nového roku zvýšit minimální mzdu na 9000 korun. Netýká se to ale příjemců invalidních důchodů. Je to pro postižené výhodou či nevýhodou?

Spousta českých zaměstnanců pracujících v zaměstnáních, která nejsou dobře finančně ohodnocována, naráží dlouhodobě na problém, že jim zaměstnavatelé zaplatí minimální částku, kterou jim povoluje zákon. Jedná se o TZV. minimální mzdu.

Zatímco se životní náklady za poslední roky rapidně zvýšily, výše minimální mzdy buď stagnovala a nebo docházelo pouze k minimálnímu nárůstu v řádu stovek korun.

Vláda ČR chce v současné době zvýšit minimální mzdu na 9000 korun. Nebude se to ale týkat těch zaměstnanců, kteří pobírají invalidní důchod I. II. A III. Stupně.

To se zásadně nelíbí Národní radě osob se zdravotním postižením ČR, přitom ještě minulý rok při zvyšování minimální mzdy na 8500 korun bojovala o zachování snížené minimální mzdy pro příjemce ID.

Mezi postiženými totiž panoval strach, že pokud dojde ke zvýšení minimální mzdy, začnou zaměstnavatelé handicapované hromadně propouštět.
Hlavním argumentem pro zachování minimální mzdy na osmi tisících korun bylo to, že postižení mají nižší pracovní výkon. Zaměstnavatelé si je proto nebudou moci finančně dovolit.

Uběhl rok a situace se nejspíše naprosto otočila. Dnes totiž NRZP ČR tvrdí, že slova o nižší produktivitě postižených pracovníků nejsou pravdivá a NRZP je zásadně odmítá.

To, že po zvýšení minimální mzdy v minulosti nedocházelo ke zvýšení nezaměstnanosti potvrzuje i text, který vydala vláda k odůvodnění zvýšení minimální mzdy.

„V souvislosti s úpravou minimální mzdy nebyl v ČR nikdy v minulosti zaznamenán přímý vliv na růst nezaměstnanosti. Bezprostředně po zvýšení minimální mzdy docházelo jen k mírnému nárůstu podílu zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou, který postupem času opět poklesl.“

Vláda se při argumentaci, kterou odůvodňuje nezvyšování minimální mzdy u příjemců ID, opírá právě o dohodu z minulého roku uzavřenou mezi postiženými a dalšími subjekty, mezi které patří mimo jiné i MPSV.

„Pokud jde o zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidních důchodů, mají být nižší sazby minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy stanovené v § 4 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ještě v roce 2015 zachovány, a to v souladu s dohodou na společné deklaraci a postupu při řešení problematiky nediskriminace zaměstnanců se zdravotním postižením v oblasti zaměstnanosti a odměňování za práci uzavřenou dne 30. července 2013 mezi zástupci Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, odborových organizací, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených osob, Ministerstva práce a sociálních věcí a Vládního výboru pro zdravotně postižené občany.

Předseda NRZP ČR Václav Krása takovou dohodu nezapírá, tvrdí však, že se jednalo jen o mimořádnou toleranci: „Byla to výjimečná situace, a již tehdy jsme jasně prohlásili, že se jedná o mimořádnou toleranci, která dále nebude již použita. Je proto s podivem, že MPSV ČR přichází s návrhem nařízení, kde prohlubuje rozdíl mezi minimální mzdou pracovníků a minimální mzdou příjemců invalidních důchodů. Zaměstnavatelé zaměstnávající osoby se zdravotním postižením pořád prosazují, aby nerostla minimální mzda u příjemců invalidních důchodů.“

Změny by měly přijít od začátku roku 2016. To by totiž měla snížená minimální mzda pro příjemce ID přestat platit. V současné době totiž probíhají jednání řešící situaci odměňování postižených zaměstnanců a jedná se o změnách v celém systému zaměstnávání handicapovaných.

Jiří Marek
invArena

(Visited 1 times, 1 visits today)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.