Třetina Čechů mylně soudí, že proti žloutence C lze očkovat

ilustrační foto: renjith krishnan / FreeDigitalPhotos.net

Každý třetí Čech si myslí, že před žloutenkou C chrání očkování. Vakcína ale neexistuje, připomínají lékaři při příležitosti Světového dne hepatitidy, jenž byl v pondělí. Očkuje se proti žloutence A zvané nemoc špinavých rukou a proti žloutence B, která se stejně jako žloutenka C přenáší krví.

 

Jedinou spolehlivou ochranou před nákazou typem C je podle lékařů informovanost a zodpovědné chování, protože „céčko“ se přenáší také sexem či sdílením jehel při užívání drog.

Loni bylo v ČR téměř 1600 nových případů žloutenky, tedy infekčního onemocnění jater, z nich přes polovinu, 873 byl typ C, z toho zhruba polovina byli narkomani.

Podle průzkumu z konce loňského roku 37 procent lidí soudí, že proti žloutence C se očkuje a 98 procent netuší, že nakazit se mohou i při tetování, piercingu či akupunktuře. Nevědí ani to, že rizikové je i sdílení zubních kartáčků nebo holicích potřeb.

Světový den hepatitidy připadá na výročí narození objevitele viru hepatitidy B a nositele Nobelovy ceny Barucha Samuela Blumberga. Letos také uplyne 25 let od objevu viru hepatitidy C. Celosvětově žloutenkou C trpí na 160 miliónů lidí, v Evropě 17,5 milionu. V ČR je nakaženo odhadem 20.000 lidí, velká část to neví. Nemoc se totiž dlouho neprojevuje.

Podle průzkumu STEM/MARK jen 33 procent dotázaných ví, že se virus žloutenky C přenáší krví, 17 procent si je vědomo, že přenos je spojen s rizikovým sexuálním chováním. Dvě procenta lidí si uvědomují, že virus se přenese tetováním a stejně málo jich ví o možném přenosu z matky na plod.

Lékaři varují, že chronická forma hepatitidy C nemusí být navenek znát. Pokud se ale zanedbá léčba, může se rozvinout cirhóza a následně rakovina jater. Na infekci se obvykle přijde náhodou, nebo až ve chvíli, kdy jsou už játra vážně poškozena a přestávají plnit svou funkci.

Pacienti se žloutenkou C dostávají při léčbě interferon a antivirové léky, vyléčí se 50 až 80 procent nemocných. Účinnost je nižší, čím později se léčba zahájí. Od letoška léčí v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) pacienty po transplantaci jater kombinací nových léků bez interferonu alfa. Transplantace totiž vyléčí cirhózu, ale nezbaví pacienta infekce. Virus se z krve pacienta do nových jater vrátí. „Nové léky představují naději na úplné vyléčení i pro tyto nemocné, neboť interferon a ribavirin řada z nich nemohla dostávat,“ shrnul přednosta kliniky hepatogastroengerologie IKEM profesor Julius Špičák.

ilustrační foto: renjith krishnan FreeDigitalPhotos.net

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.