Postižení mohou mít při hospitalizaci osobního asistenta. Málokdo o tom ví

Zdravotní pojišťovna musí platit pacientům osobního asistenta. Stačí k tomu doporučení ošetřujícího lékaře a schválení revizního lékaře pojišťovny. Proč se tedy někdy stává, že těžce tělesně postižený končí bez pomoci asistenta na dlouhou dobu upoután na lůžko a přichází o své fyzické síly?

Hospitalizace v nemocnici je těžká pro každého člověka, o to těžší je pro lidi, kteří jsou těžce tělesně postižení. Zatímco člověk bez tělesného postižení se v mnoha případech může pohybovat po oddělení a tak si udržovat nějakou fyzickou a především psychickou kondici, těžce tělesně postižený člověk, jemuž v běžném životě třeba stačí pouze pomoci na vozík, podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením, Václava Krásy, mnohdy takovou možnost nemá.

„Často lůžková zdravotnická zařízení řeší hospitalizaci těžce tělesně postižených tak, že osobu se zdravotním postižením imobilizují, to znamená, trvale upoutají na lůžko, zacévkují a tím mají problém vyřešen. Taková situace často vede k tomu, že pacienti s těžkým zdravotním postižením se po vyléčení obtížně dostávají do původní fyzické kondice a často dlouhodobější hospitalizace vede ke zhoršení celkové zdravotní kondice,“ říká Krása.

Pro zlepšení situace hospitalizovaného člověka by přitom stačilo tak málo. Přítomnost osobního asistenta. Problém však je, že spousta postižených ani netuší, že uvedenou možnost mají, proto se na ni ani ošetřujícího lékaře nezeptají.

Pro lékaře a personál na lůžkovém oddělení je přitom mnohem výhodnější a pohodlnější, když pacienta upoutají na lůžko. Jak dodává i Krása, přítomnost asistenta by totiž mohla přinášet i určité rozbroje a výměny názorů mezi asistentem a nemocničním personálem.

„Situaci vždy vyhodnocujeme velmi individuálně. Pokud je na lůžkovém oddělení dostatek volného místa a jsme schopni vyčlenit k postiženému samostatný pokoj, pak je možné umožnit hospitalizaci pacienta s osobním asistentem. K situaci se rozhodně nestavíme odmítavě a akceptujeme právo pacienta na osobního asistenta. Samozřejmě, zdravotní výkony provádí u pacienta vždy vyškolený zdravotnický personál. Zatím jsme se v naší nemocnici nikdy nesetkali s tím, že by přítomnost asistenta vyvolala rozbroje,“ uvádí mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Filip Brož.

Podle Tomáše Oborného, mluvčího ostravské fakultní nemocnice se v jejich zařízení dokonce s žádostí o osobního asistenta nikdy nesetkali. „Naše nemocnice je vůči handicapovaným a tělesně postiženým pacientům velice vstřícná. Dlouhodobě se touto problematikou zabýváme a máme pro tyto pacienty programy a prakticky vždy se situace řeší individuálně,“ vysvětluje Oborný.

To potvrzuje i slova Krásy, který tvrdí, že zdravotnická zařízení pacientům možnost asistenta nikdy nenabízejí.
Podle Oldřicha Tichého, mluvčího VZP, se většina případů, kdy schvalují asistenta, vztahuje k situacím, kdy je v nemocnici s pacientem někdo z rodičů. Přičemž u dětí do šesti let revizní lékař pojišťovny neschvaluje nic, stačí pouze doporučení ošetřujícího lékaře. Tichý také dodává, že zatím neřešili případ, kdy by revizní lékař zamítl žádost o osobního asistenta, když byl ošetřujícím lékařem doporučen.

Stejně bezproblémově situaci vidí i v České průmyslové zdravotní pojišťovně: „uhradit doprovod pacienta při hospitalizaci ze systému veřejného zdravotního pojištění je možné. Pro schválení pacient nemusí kromě spolupráce s personálem oddělení učinit nic, žádanku vystaví příslušné lůžkové oddělení s patřičným zdůvodněním a zašle na zdravotní pojišťovnu,“ uvádí mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.

Podmínky pro úhradu pobytu průvodce s pacientem při jeho pobytu v lůžkové péči stanovuje zákon o veřejném zdravotním pojištění č. 48/97 Sb., v § 25. Ten říká následující:
(1) Je-li při hospitalizaci pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nutná celodenní přítomnost průvodce vzhledem
a) ke zdravotnímu stavu pojištěnce, nebo
b) k nutnosti zaškolení průvodce pojištěnce v ošetřování a léčebné rehabilitaci doprovázeného pojištěnce,
je pobyt průvodce pojištěnce do dovršení šestého roku věku doprovázeného pojištěnce včetně hrazenou službou; pobyt průvodce pojištěnce staršího 6 let je hrazenou službou jen se souhlasem revizního lékaře.
(2) Pobyt průvodce hradí zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn doprovázený pojištěnec.

Z uvedeného vyplývá, že pacienti musí být sami informováni o svých možnostech a přinejmenším se na osobního asistenta ošetřujícího lékaře zeptat a případně s ním vést konstruktivní debatu. Je důležité, aby handicapovaný byl schopen vysvětlit lékaři své potřeby a ten zvážil, zda mu je může poskytnout personál lůžkového oddělení nebo zda bude nutné žádat o asistenta.

Jiří Marek
invArena

ilustrační foto: Flickr.com

4 Komentáře:

  1. „Pobyt průvodce hradí zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn doprovázený pojištěnec“ ale kdo platí plat průvodce (asistenta)? Když se nám pozastavuje PnP? Pokud vám asistují rodinní příslušníci, stejně rodina má výpadek příjmů a může být ohrožená chudobou. Pokud si platíte sociální službu, nemáte ji z čeho zaplatit. A to i v případě, že PnP pokryje náklady na sociální službu. Tj pořád ještě nejsem tam kde bychom měli být a riskujeme zhoršení zdravotního stavu.

    • Simona napsal:

      To je pravda kdo proplatí asistenta když má člověk v nemocnici doprovod a navíc když tam je dlouhodobe tak nedostane ani příspěvek na péči. Navíc když chce doprovod tak se mi stalo z vlastni zkusenosti ze nemocnice neměla pokoj pouze nadstandard nabízeli tedy další výdaje navíc za týden cca 12 tisíc pryc a ještě bez jídla doprovázející osobě

      • Anonym napsal:

        Pokud jste jako doprovod v nemocnici, tak se Vám PNP nepozastavuje, protože mu i tam poskytujeme potřebnou péči.PnP se Vám zastaví pouze v případě, že je postižený hospitalizovaný sám a tudíž vy mu v tom případě péči neposkytujete. V tu chvíli ji poskytuje personál nemocnice.

  2. Dáša napsal:

    Zdravotní pojišťovny tady vystupují jako vstřícné instituce. Bohužel v praxi to vypadá tak, že chtějí řádné zdůvodnění. Co se pod tím skrývá?
    Pracuji v odborném léčebném ústavu a jsme personálně vybaveni podle platné vyhlášky ministerstva zdravotnictví a máme stanovený počet ošetřovatelského personálu pro těžké pacienty v kategirii 3 a 4.
    Takže, když chce matka dítěte staršího 6 let doprovázet své dítě z důvodu, že dítě je na ně fixované, tak to pojišťovně nestačí, chtějí po nás. abychom zdůvodnili doprovod svou neschopností zajistit odpovídající péči.
    My se však o děti umíme postarat a černý Petr zůstává na nás, rodiče jsou nespokojeni na rozdíl od pojišťoven. Ty ušetří.
    Pokud se posuzovala doprovázející osoba například podle držení průkazu ZTP a ne jenom podle věku do 6 let a nad 6 let, dalo by se mluvit o vstřícnosti zdravotních pojišťoven.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.