Nejstarší ústav Marianum se bude rušit

Jeden z nejstarších a největších ústavů pro postižené u nás má před sebou poslední rok existence. Klienti ústavu Marianum v Opavě (foto) se postupně stěhují do nových bytů chráněného bydlení. Zanikne i název Marianum, který stejně jako budova patří kongregaci Dcer Božské lásky. Co s ústavem bude dál, není jasné.

ČT 1 – reportáž

 

Opustili chladné chodby ústavu a vyměnili je za rodinný domek mimo centrum města. Pavel, Roman a Jaroslav patří k těm lidem s postižením, kteří se po letech učí žít jinak.

Monika BITOMSKÁ, vedoucí Domova pro osoby se zdravotním postižením:
Že se více podílí na různých takových domácích pracech, nemají tady uklízečku, takže si tady musí sami uklízet, podílí se i na praní prádla a věšení prádla.
V tomto domě žije 6 klientů mužů. Hned ve vedlejším 6 žen. 24 hodin denně se jim věnuje sociální pracovník. Mnozí se v životě stěhovali vůbec poprvé. Až doteď žili v jednom z nejstarších ústavů u nás, v opavském Marianu. Toto zařízení příští rok končí. A na stěhování čeká ještě 70 klientů.

Antonín JANÝŠKA, ředitel, Marianum:
Bylo tady 55 klientů na té chodbě, já jsem jí říkal chodba hrůzy. A největší ložnice měla 28 železných postelí a dneska z ní je centrum denních služeb. Roman, třeba támhle, ten bydlí na chráněném bydlení na Dostejovskýho ulici, ale do těch našich aktivizačních dílen chodí sem.
Antonín Janýška stojí v čele ústavu už 10 let. I on ví, jak důležité je přestěhovat klienty z uzavřeného areálu do běžného života.

Antonín JANÝŠKA   Je přece normální, když bydlíte v bytě, když máte svůj pokoj, když ráno vstanete a jdete do práce a z práce jdete dělat nějakou svou zálibu nebo koníček, a pak se vrátíte zase domů a jdete spát. Tak jako vám onemocní doma babička, tak je prostě doma v tom pokoji, kde byla a přijde tam ošetřující personál a postará se o ní v tom pokoji.
Pavel, Jaroslav a Roman si mysleli, že jsou jen na prázdninách. Dnes už poznali, že mají nový domov. A chráněných bydlení,jako je to jejich, v Moravskoslezském kraji přibývá. Od roku 96 jich bylo otevřeno 53. Nejvíc – 20 – právě v Opavě..
V telefonickém spojení jsme s Danielem Rychlíkem, vedoucím odboru sociálních věcí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

Tak Ústav Marianum v Opavě se bude rušit kvůli přeměně systému poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. Co taková transformace vlastně v praxi znamená, co to znamená pro klienty, co pro společnost jako takovou.

Daniel RYCHLÍK:
ústav jako takový celý se neruší, my pouze opouštíme tu budovu, a služby v ní zachováváme, naopak ještě jí rozšiřujeme. A transformace obecně přináší tu změnu ve chvíli, kdy přestáváme lidi izolovat v takzvaných sociálních věd, kde žijí desítky, mnohdy i stovky lidí s nějakým handicapem na jednom místě, odloučeni od běžného života. A vlastně přicházejí do míst, kde jich žije na pár 2 – 3, v běžné zástavbě mají možnost vytvářet normální sousedské vztahy a žít život, který je v podstatě stejný, akorát k tomu je potřeba asistenta, ale zázraky se dějí a v některých případech lidé po letech docházejí do situace, kdy dokonce může úplně opustit sociální služby a obejdou se i bez sociální asistence.
Kolika ústavů, zařízení se ta přeměna týká?

Daniel RYCHLÍK,
V našem kraji došlo k rozhodnutí, že se bude tato změna týkat všech 10 zařízení, které kraj zřizuje, je to zhruba tisíc lidí, kterých se ta celková změna dotkne, přičemž v tuto chvíli již pro zhruba 800 lidí je to změna buď v realizaci a nebo v procesu a dále máme další poskytovatele sociálních služeb, různé nestátní neziskové organizace nebo i obce a v zásadě všichni, kteří v našem kraji poskytují služby, tak do tohoto procesu jsou více či méně zapojeni.
Říkáte, že se to týká tisícovky lidí, budou stačit dosavadní zařízení?

Daniel RYCHLÍK,
my postupně  opouštíme zařízení podobné jako jste viděli v reportáži Marianum, ty bývalé zámky, například Nová Horka ve Studénce, už jsme opustili zámek v Hošťálkově, v Jindřichově a pro všechny tyhle lidi vlastně se stejnou kapacitou se vytvářejí ty malé rodinné domácnosti. A obecně se ve chvíli, kdy pobytových sociálních služeb je málo, ale kraj jako takový preferuje domácí služby, terénní prostředí a pobytovou sociální službu jako nejdražší typ zařízení vlastně až pro lidi, kteří potřebují největší míru podpory a pomoci.
je dnešní společnost připravena na to, že lidé s postižením opustí ústavní zařízení a budou více součástí společnosti?

Daniel RYCHLÍK:
Já bych řekl, že ano, pravdou je, že i po 25 letech, kdy došlo k zásadní změně postavení těchto osob, tak se ještě stále setkáváme s neradostným přijetím velmi často těchto osob, na druhou stranu s radostí vítám situaci, kdy ty obavy opadnou a naváže se normální vztah, kdy zjistí, že se báli neznámého, nikoliv něčeho, co je, co je může ohrožovat.

Děkuji. Česká televize

(Visited 9 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.