Divadlo jen pro mladé a zdravé?

ilustrační foto: Malingering / Flicker.com

Se slávou se na začátku září otevírala nová divadelní scéna v Plzni nazvaná Nové divadlo. Slávu ale vystřídala kritika, hlavně vozíčkářů. Kvůli všudypřítomným schodům. Přitom původně mělo být divadlo bezbariérové.

ilustrační foto: Malingering / Flickr.com

celý článek ZDE

Reakce na článek Moc schodů v divadle? Daň za cenu, který vyšel v Plzeňském deníku 21. října. Chystám se už dlouho napsat svoje dojmy z Nového divadla. Článek v pondělním čísle z 21. října mi mluví z duše. Ráda bych se k němu připojila.

Navštívila jsem s velkým očekáváním obě scény Nového divadla, jehož stavbě jsem fandila. Vstup a vše ostatní působí impozantně a moderně. Hlavní scéna je přístupná bezbariérově, což mě těší, protože mám několik přátel vozíčkářů, kteří mají vyčleněnou celou zadní řadu, bohužel, hodně daleko od jeviště. Ideální to bylo pro ně v Komorním divadle, i když si to pan architekt nemyslí..

ALE: ti, kteří chodí s holí, o dvou francouzských holích nebo už je vzhledemkvěku jen bolí kolena a kyčle, a většinou i hůř slyší, si musí dobře rozmyslet, kam si koupit lístek. Od výtahu musí do předních řad sejít schody přes 2 patra, když se usadí nahoře nad schody, zase hůř slyší a jeviště mají daleko – takže s kukátkem? Nebo může být člověk s berlemi puštěn do sálu „nouzovým východem“ u jeviště? Mám pocit, že si architekt neuvědomil, že „věrní abonenti“ jsou převážně lidé staršího věku. Korunu všemu však nasadila návštěva malé scény, kde jsem v neděli shlédla úžasný balet „Obraz Doriana Graye“. Zde vedou do sálu příkré schody, výtah jsme s mojí starší společnicímarněhledalyaprý tam dle šatnářek není. To už je alepřímonedodrženízákonao přístupnosti veřejných budov!!! Tak co s tím divadlo udělá?

Jaroslava Mossóczyová, Plzeň

Místa pro vozíčkáře se dala řešit i lépe

Reakce na článek Moc schodů v divadle? Daň za cenu, který vyšel v Plzeňském deníku 21. října. Dovolte mi reagovat kratičkou poznámkou na článek, ve kterém pan architekt Kružík odpovídal na kritické dotazy ohledně „bezbariérovosti“ Nového divadla.

Na dotaz redaktorky: „Vozíčkáři mají místa až úplně vzadu v poslední řadě, což se jim moc nelíbí“, kontroval odpovědí „Je to znovu výsledek kompromisu. Mámdojem, žev Komorním divadle nebylo pro invalidy vůbec žádné místo….“ K tomu mohu pouze říci, že pan architekt má „pouze dojem“…

Do Komorního divadla jsem s invalidní manželkou na vozíku chodil řadu let (než se zavřelo) a divadlo umístění invalidního vozíku řešilo zcela jednoduchým způsobem tj. přistavením vozíku „vedle řady“. Běžně jsme si kupovali jeden lístek na kraji řady a „jeden vedle řady“. Takže za ty peníze, co Nové divadlo stálo, se těch pár míst pro vozíčkáře dalo vyřešit taky elegantněji.

Ono se vůbec ve všech projektech na vozíčkáře myslí …

Takže si na závěr dovolím jednu, nikoliv hypotetickou, otázku k zamyšlení: Představte si, že jste na invalidním vozíku, můžete se na něm pohybovat bez asistenta a jste uprostřed města, myslím tím na náměstí a představte si, že jen chcete na WC, nic moc jen na malou …. Kampak asi pojedete? Pozor? Vozík zvládne schod cca do pěti centimetrů. zkusíte najít vhodné WC? No, spíš jen najděte WC bez schodu či schodů? Zkuste to.

A to v příštím roce budeme hlavním městem kultury.
Abych nezapomněl, v Komorním divadle jsme nikdy neseděli dál než v páté řadě.

Jiří Hájek

 

(Visited 6 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.