Bazální stimulace: Díky speciální terapii naučí postižené klienty vnímat vlastní tělo

Relaxační hudba, na zeď vedle postele se promítají obrázky, místnost je prosycena příjemnou vůní. To vše patří k takzvané bazální stimulaci, která pomáhá těžce postiženým lidem ke zklidnění a uvědomění si vlastního těla.

PLZEŇ Patnáctiletá Maruška se narodila s těžkým postižením mozku a potřebuje 24hodinovou péči. Většinu dne leží. Dívka navštěvuje Stacionář Človíček, provozovaný Diakonií Západ, který se stal třetím certifikovaným pracovištěm v Plzeňském kraji, kde se provádí takzvaná bazální stimulace. „Před každým jídlem jí dělají masáž obličeje a opravdu to pomáhá k tomu, že lépe jí. Jinak pila jen z lahve,“ popsala její maminka Iva Brunátová. Podle ní také tyto techniky pomáhají k celkovému zklidnění a uvědomění si vlastního těla.

A právě to považuje jeden z osmi pracovníků stacionáře Martin Friš za to nejdůležitější. „Jednotlivé techniky bazální stimulace klienta především zklidní, a proto lépe vnímá sám sebe i své okolí. Může se tak lépe a déle soustředit na činnosti a rozvíjet své mentální a tělesné schopnosti,“ přibližuje Friš. V Človíčku se nyní starají o jedenáct klientů s těžkým kombinovaným postižením ve věku od tří až 23 let.

Bazální stimulace má základní metody a nadstavbové, je jich mnoho a jsou nenásilně praktikovány v rámci celého dne podle toho, kdy se která metoda hodí.

Jednou ze základních metod je polohování, kdy je klient dán do určité polohy. „Tady, na vodní posteli, použijeme polohu mumie, která funguje na principu zavinovačky, do níž klienta zabalím,“ přibližuje Martin Friš a názorně metodu ukazuje na nejstarším z klientů stacionáře, 23letém Patrikovi.

Metodu doprovází relaxační hudba, na zeď vedle postele se promítají obrázky, místnost je prosycena příjemnou vůní. Friš přidává ještě takzvanou metodu hnízda, při níž Patrikovi dá za hlavu ještě podlouhlý polštář. To aby byl pocit bezpečí ještě větší. „Už po krátké chvíli je vidět, že začíná vnímat jinak. Dlouhodobě ležící člověk si už po 30 minutách přestává uvědomovat ruce, nohy, hlavu,“ vysvětluje Friš a dodává, že v rámci kurzu si všechny metody na vlastní kůži vyzkoušeli. Sám tedy ví, že po pouhé půl hodině, kdy jen ležel, se mu začaly ztrácet myšlenky, přestával vnímat hlavu. S dekou či polštářem za hlavou se pocit bezpečí vracel.

Základem je polohování Poté, co se klient zklidní, může se přistoupit k dalším činnostem, třeba k výuce. Může se začít povídat příběh, mohou se začít stimulovat končetiny.

Polohování je jednou ze základní metod bazální stimulace, využívá se také vibrační či vestibulární stimulace. Zatímco ta první slouží zejména k uvolnění končetin, třeba ruky, ta druhá umožňuje vnímat pohyb a polohu těla. Využívá se při tom například různého houpání. Nadstavbové prvky pak rozvíjejí lidské smysly. „Například vkládáme klientům do pusy váčky s rozmělněným jídlem, oni tak třeba vůbec poprvé mají možnost vnímat chuť jídla,“ osvětluje Martin Friš.

To si pochvaluje i další maminka. S její osmiletou dcerou před každým jídlem dělají činnosti, které podporují chuť k jídlu a stimulují svaly potřebné k polykání. „Zjistili tak například, že má ráda sladké chutě a po stimulaci dokáže spolknout více soust,“ popsala.

Podle Friše je efekt právě v tomto ohledu spíše dlouhodobý, trvá třeba rok, než jsou pokroky vidět. Oproti tomu při polohování je efekt téměř okamžitý. Ideální je, pokud jsou metody praktikovány i doma. Rodiče dětí s nimi proto chtějí co nejdříve seznámit.

Metoda bazální stimulace se vyvinula před čtyřiceti lety v Německu. Kromě lidí s těžkým kombinovaným postižením se používá i v péči o předčasně narozené děti nebo o pacienty v kómatech. „Tam se využívá autobiografie těch lidí, využívá se podnětů, na které byli zvyklí. Například mladík, automobilový závodník, byl v kómatu po autonehodě a k probuzení mu pomohlo, že mu jeho blízcí dávali do ruky volant a dávali mu čichat benzin. I když ošetřujícímu personálu se to kvůli hygieně příliš nelíbilo,“ popsal Martin Friš.

Kromě Stacionáře Človíček je v kraji certifikovaným pracovištěm bazální stimulace ještě Domov seniorů ve Kdyni a Centrum sociálních služeb v Sušici.

Barbora Němcová, redaktorka MF DNES

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.