Jak předcházet chronické obstrukční plicní nemoci?

ilustrační foto: Dmitri MIkitenko / Photoxpress

Dušnost a vleklý kašel. To jsou základní projevy chronické obstrukční plicní nemoci, kterou u nás trpí asi 800 tisíc lidí. 2500 z nich toto onemocnění rok co rok zabije. Jak jí předcházet? O tom v Českém rozhlasu Plzeň hovořil doktor Stanislav Kos.

moderátor:  Pane doktore, když to řeknu úplně natvrdo, tak si za chronickou obstrukční plicní nemoc můžeme hlavně sami?

Stanislav KOS: předseda Českého občanského sdružení proti chronické obstrukční plicní nemoci:
Řekl jste správně hlavně. Nedá se říct výlučně, ale hlavně sami. Říká se, že asi z těch 80 procent za to může kouření, to znamená, že náš životní styl výrazně ovlivňuje předpoklady pro to, aby tato nemoc vznikla. Ovšem je třeba také říct, že jsou určité rodiny, ve kterých je větší náchylnost k výskytu této nemoci. Nedá se říct, že by byla dědičná, ale ta náchylnost tady je, to znamená, když ještě podpoříme tuto náchylnost tím kouřením, zatěžováním zevními škodlivinami, a to i škodlivinami z našeho běžného ovzduší, tak se může ta nemoc postupně vyvinout. A je to typické, že začíná ve středních až vyšších letech našeho věku.

moderátor:  Jak jsem se díval na vyjádření primáře kliniky pneumologie a hrudní chirurgie Nemocnice Na Bulovce, doktora Norberta Pauka, tak problém je podle něj v tom, že nejen pacienti, ale často ani lékaři na možnost tohoto onemocnění nepomyslí. Co by nás tedy, potažmo i lékaře mělo varovat?

Stanislav KOS:
Faktem je, že prvním příznakem, který pacienta k nám přivádí, je pocit dušnosti, že nestačí, dejme tomu, svým vrstevníkům při chůzi, ať už je to rychlost chůze a nebo při chůzi do schodů, ale často to nemocní bagatelizují a přičítají to stoupajícímu věku a nejdou včas na vyšetření, které by pomohlo velice jednoduchým a nebolestivým způsobem tuto diagnózu buď potvrdit nebo vyloučit. A je to škoda, protože to základní vyšetření je vyšetření dýchání nebolestivé, kdy se dýchá do přístroje podle pokynů vyšetřující sestry a ty hodnoty nám už řeknou, jestli plíce a průdušky toho nemocného jsou v pořádku a nebo jsou náchylné k nějakému dalšímu postižení.

moderátor:   A jak lékař zjistí, že jde zrovna o chronickou obstrukční plicní nemoc?

Stanislav KOS:
Pak se samozřejmě musí i další příčiny dušnosti vylučovat, může se na tom podílet záležitost srdeční, i onemocnění jiných orgánů, ale nejčastější dušnost bývá právě při onemocněních průdušek a srdce. Ty je třeba od sebe odlišit.

moderátor:   Jakmile je člověk kuřák, je mu nad 40 a trpí dušností, už by podle doporučení Norberta Pauka mělo automaticky dojít k vyšetření, které by ukázalo na případné zúžení průduškového stromu. Souhlasíte s tím?

Stanislav KOS:  Naprosto souhlasím. Ta spirometrie je skutečně zlatým pravidlem pro vyšetření a stanovení diagnózy CHOPN.

moderátor:  Jaká je dosavadní praxe, to znamená, kdy se k tomuto vyšetření v současné době přistupuje?

Stanislav KOS:
Přistupuje se tehdy, když pacient přijde a stěžuje si na pocity hlavně dušnosti a zvlášť, pokud je to spojeno s kašlem, s vykašláváním, pak jsou to ty hlavní příznaky, které nám pomáhají postavit diagnózu. A pokud je provedena spirometrie, provedeno další vyšetření, dejme tomu, zásobení tkání kyslíkem a tak dále, tak můžeme říct s velkou pravděpodobností, že se jedná o CHOPN a můžeme jí začít hlavně včas správně léčit, protože čím dříve léčba začne, tím větší je úspěšnost.

moderátor:   Co všechno ta vyšetření obnášejí, to znamená, co všechno pacient absolvuje?

Stanislav KOS:
Prakticky hlavní vyšetření je to, že je rozhovor s lékařem, který zjišťuje, jaké nemoci prodělal, jak dlouho trvají jeho potíže, jak se projevují a pak se provede spirometrické vyšetření, eventuálně základní vyšetření krve a tím je to vyšetření nastartováno. A pokud je nalezena nějaká porucha při spirometrii, pak se používá takzvaný bronchodilatační test, to znamená, že nemocnému je podána látka, která rozšiřuje průdušky a provede se druhé spirometrické vyšetření, které ukáže, jestli ten lék vedl k určitému rozšíření průdušek a zlepšení nálezu a nebo ne. A to je víceméně průkaz toho, že se jedná o zúžení průdušek, které můžeme léčbou ovlivnit.

moderátor:   Je to pár dní zpátky, co se spirometrická vyšetření v Plzni prováděla v rámci osvětové akce. Jak to dopadlo?

Stanislav KOS:
Bylo to v sobotu v nákupním centru Olympia, bylo během toho dne vyšetřeno přes 130 zájemců a asi desetina z nich měla nenormální nálezy, bylo třeba doporučit další vyšetření a řada z těch nemocných vůbec nevěděla o tom, že má nějaký nález na průduškách.

moderátor:   Co teď tedy tu desetinu čeká, bere to dále přes praktického lékaře nebo už jde rovnou ke specialistovi?

Stanislav KOS:
Tam při vyšetření byl přítomen plicní specialista, který doporučil další postup a pokud už ten pacient má výsledek spirometrie s sebou, ten jsme každému dávali, tak se může přímo přihlásit u svého plicního lékaře nebo u toho, který prováděl vyšetření.

moderátor:  Které skupině lidí byste tu spirometrii také doporučil?

Stanislav KOS:
Základní skupina jsou kuřáci nad 40 let věku. To je určitá riziková skupina, kde doporučujeme toto vyšetření například jako základ i při předoperačním vyšetření, tak jako se vyšetřuje EKG, by se měla vyšetřit i spirometrie, abychom věděli, jestli ten pacient je schopen například operace v celkové narkóze nebo není.

moderátor:  A tam ta cesta začíná u praktického lékaře, který doporučí pacienta ke specialistovi?

Stanislav KOS:
Ano, může to být, ale k plicnímu lékaři může jít člověk s obtížemi přímo a požádat o vyšetření.

Posluchač:   Byl jsem léčený na CHOPN, ale teď mi byla nemoc překlasifikovaná na bronchiální astma. Je to tak v pořádku?

Stanislav KOS:
Ano. To je zajímavá otázka, která, myslím, zajímá nejen vás, ale řadu dalších, i se o ní diskutuje mezi lékaři, protože jsou to dvě nemoci, které jsou si velmi podobné, mají podobné příznaky, zúžení průdušek, obtížné dýchání, astma bývá spíš záchvatovité, vyskytuje se v dřívějším věku než CHOPN, nebývá tam tak významná souvislost s kouřením a je i svým způsobem dědičné. Takže na druhé straně se v současné době razí zásada, že obě nemoci, to znamená, CHOPN i astma se mohou vyskytovat současně, navzájem se překrývat, to znamená, že může přecházet jedna v druhou, obvykle je to tak, že začíná spíš jako astma a přechází v CHOPN, ale ta léčba je naštěstí velice podobná, u astmatu k těm obvyklým lékům, které rozšiřují průdušky, přidáváme lék protizánětlivý, protože když je tam zánětlivá alergická složka, pak je třeba přidávat inhalované kortikosteroidy. To je, dá se říct, hlavní rozdíl v té léčbě a samozřejmě potom jsou další postupy, pokud je prokázána přecitlivělost na určité faktory zevního prostředí, dejme tomu, na prachy, pyly, srst zvířat a tak dále, tak je možno i proti těmto zevním alergenům nějakým způsobem postupovat, ale v zásadě se obě nemoci mohou vyskytovat společně.

moderátor:   Posluchač z Plzně se ptá, zdali se platí u plicního lékaře za filtr použitý při spirometrii?

Stanislav KOS:
Ten filtr použitý při spirometrii je zahrnut do nákladů tohoto vyšetření, je to hrazeno ale ze zdravotního pojištění, nikoliv pacientem.

Posluchačka:   Před osmi lety mi byla diagnostikovaná CHOPN a to jsem nikdy nekouřila. Lékaři říkají, že nemoc je nevyléčitelná. Chtěla bych se zeptat, zda od ledna budu mít nárok na lázně každý rok, když se zase ve zdravotnictví něco mění. Lázeňská péče mi velmi pomáhá.

Stanislav KOS:
Takže paní má, dá se říct, určitým způsobem smůlu, patří mezi těch 20 procent lidí, kteří nikdy nekouřili, nebyli v zakouřeném prostředí a přesto CHOPN mohou mít. Je to, jak jsem říkal, i spolupodmíněno určitými, dejme tomu, genetickými vlivy, ale co jí hlavně zajímá a myslím si, že ji tady můžu potěšit, je nový indikační seznam pro lázeňskou léčbu a pokud bude splňovat určité spirometrické podmínky pro lázeňskou léčbu a vzhledem k tomu, že ji v minulosti absolvovala, tak je pravděpodobně splňuje, tak je znova možné doporučit každoročně léčbu CHOPN i astmatu v lázních a obvyklá doba léčby podle tohoto nového seznamu je na 3 týdny. Takže ano, od 1. ledna jsou určité změněné předpisy a je to zase přístupnější lázeňská léčba než byla dřív.

moderátor:   Pokud se chronická obstrukční plicní nemoc zjistí včas, je možné zhoršování stavu výrazně zpomalit a potíže pacientů zmírnit. Co se nasazuje za léčbu a jaká léčba nastupuje při těžších stádiích nemoci.

Stanislav KOS:
Naše odborná společnost přijala právě v loňském roce určitá doporučení, která stupňují tu léčbu a rozdělují ji do 4 kroků nebo stupňů. Tím základním krokem je prevence, to znamená, vyhnout se veškerým škodlivinám, které by nám mohli škodit, počínaje kouřením cigaret, zevní znečištění a tak dále. Druhým krokem je takzvaná paušální léčba, kterou by měli brát všichni, kteří CHOPN mají a to jsou hlavně inhalované léky, tam vždycky zdůrazňujeme, že ty inhalované léky jsou jen tehdy účinné, když jsou inhalované správně. A ta technika inhalace, máme vyzkoušeno na desítkách a stovkách našich pacientů, že není ani v 50 procentech prováděna správně, čili my při kontrolách pacienty kontrolujeme, jestli umějí nadechnout z toho přístroje, který jim dává léky a tak dále. Tak to je paušální léčba jako druhý stupeň. Třetí stupeň je takzvaná fenotypicky specifická léčba, to znamená, že CHOPN může mít určité typy, ať už je to typ bronchitický, kde převažuje zánět průdušek s větším vykašláváním hlenů nebo typ emfyzematický, to je rozedma plicní, někde zase bývá spíš sušší kašel a změny v krevních plynech a jsou tam fenotypy častých vzplanutí, nebo exacerbací a další a další, máme celkem 6 základních fenotypů a tam podle toho fenotypu určujeme specifické léky, které jsou vhodné při tomto postižení. Tak to je třetí stupeň. A na čtvrtém stupni, to už je péče o ty konečné fáze onemocnění, kdy pacientům kromě toho, že jim trvale nebo dlouhodobě podáváme kyslík, včetně léčby doma, kdy jim zajišťujeme dostatečnou výživu, kdy se staráme o jaksi udržování jejich pohyblivosti a tak dále, tak to už, to už je opravdu ta závěrečná fáze. Co se málo u nás využívá, je rehabilitace plicní, ta by měla začít už od toho 2. stupně a tu bych chtěl zdůraznit jako velmi důležitou.

(Visited 130 times, 1 visits today)

2 komentáře

  1. Dobrý den. Mám chopn 4 stupně mužu si požádat o prukaz invalidy abych měl nárok na používani značky stani pro invalidy. Kde se o tuto žádost žáda děkuji s pozdravem.

  2. Mam chopn 2 stupně jakym stylem se žadá o plicni rehabilitaci a kde ,když mi od plícního lekeře nebylo nic navrženo děkuji

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.