Ekonomická krize = více sebevražd?

Unikátní studie přišla s nečekaným nálezem, vysvětlení zatím chybí. Na rozsáhlé studii se i podíleli vědci z Národního ústavu duševního zdraví. Odhaluje překvapivé vztahy mezi ekonomickou krizí a vývojem sebevražednosti v Evropě a též USA.

V říjnu letošního roku byly publikovány zcela nečekané a překvapivé závěry studie, která se zabývala dopadem ekonomické krize z roku 2008 na riziko sebevraždy ve 29 evropských zemích. Za Českou republiku jsou spoluautory této studie vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) prof. Cyril Höschl a Dr. Petr Winkler. Práce sledovala vývoj sebevražednosti mezi lety 2000 až 2011 a hodnotila, jakou roli hrají ekonomické faktory. Studie potvrdila předpoklad, že kolem roku 2008 došlo v celé Evropě k vzestupu počtu sebevražd.

Potvrdila rovněž již dříve známou souvislost mezi ekonomickými faktory (nezaměstnanost a hrubý domácí produkt) a počtem sebevražd. Až potud jsou výsledky v souladu s původním očekáváním vědců. Detailnější analýza však ukázala, že strmý nárůst počtu sebevražd začal již v roce 2007 a předcházel tedy o 1,5 až 2 roky ekonomickým projevům vlastní globální finanční krize z r. 2008. Tento nečekaný a záhadný nález doposud nemá uspokojivé vysvětlení.

Sebevražednost po léta klesala
„Jedná se o velmi významnou studii, která přinesla řadu pozoruhodných zjištění. Potvrdila velmi pozitivní fakt, že mezi lety 2000 až 2011 ve všech evropských státech (s výjimkou Slovenska) sebevražednost klesala. Tento klesající trend však byl přerušen strmým nárůstem v období kolem ekonomické krize. Připomeňme si, že krize naplno zasáhla celosvětovou ekonomiku 15. září 2008, kdy došlo k bankrotu americké investiční banky Lehman Brothers, který byl následován šokem akciových trhů se všemi známými důsledky, které pociťujeme dodnes. Publikovaná studie potvrdila, že skutečně v tomto období došlo k vzestupu počtu sebevražd, ale jejich počet začal strmě stoupat již v roce předchozím. Vzestup sebevražd tedy předcházel o rok a půl prvním projevům ekonomické recese a začal dokonce o dva roky dříve, než se ekonomická krize projevila v nárůstu nezaměstnanosti“, komentuje překvapivé výsledky studie prof. MUDr. Jiří Horáček z NUDZ.

Vztah mezi ekonomickou recesí a sebevraždami je tedy mnohem složitější, než jsme si mysleli a uspokojivé vysvětlení zatím chybí. „Nález určitě není výsledkem chyby nebo náhody, protože tato časová souvislost je vidět zcela konzistentně u všech evropských států a navíc byla potvrzena i pro USA. Zjištění tak opravuje původní jednoduchá očekávání, že jasná příčina (např. nezaměstnanost) přímočaře podmiňuje počet sebevražd jako následek. Rovněž je v tomto konkrétním případě nepravděpodobné, že by příčina spočívala v tom, že lidé již předem tušili, že se něco blíží, že asi přijdou o práci. Na to je 1,5 až 2 roky příliš dlouhá doba a navíc, jak si všichni vzpomínáme, krize tohoto rázu prostě nebyla očekávána. Nejpravděpodobnější vysvětlení je tedy to, že oba jevy (ekonomická recese a nárůst sebevražd) měly nějaký společný tajemný důvod, který bychom mohli datovat nejspíše do období kolem roku 2006,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Horáček z NUDZ.

Vysoký podíl duševních poruch
Sebevražednost přestavuje velmi složitý a na celospolečenské úrovni obtížně uchopitelný jev. Míra rizika sebevražd závisí na řadě faktorů, jako je pohlaví (muži takto ukončí svůj život několikanásobně častěji nežli ženy), etnické a kulturní vlivy, nezaměstnanost, spotřeba alkoholu, religiozita, rozvodovost, geografické vlivy, ekonomická prosperita a v neposlední řadě také dostupnost účinných sebevražedných prostředků (především střelných zbraní či v některých zemích pesticid). Prof. Horáček dodává: „I přes složitost problematiky víme bezpečně jednu věc. Nejvýznamnějším faktorem, který se podílí na riziku sebevraždy, je duševní nemoc. 90 % všech obětí sebevraždy jsou lidé, kteří strádají některou z duševních poruch. Nejčastěji jde o depresi a další poruchy nálady. Pokrok v léčbě a včasné diagnostice těchto potíží pak vysvětluje celkově sestupný trend sebevražednosti, který byl v Evropě přerušen právě až těsně před krizí. V ČR se studiu sebevražd a jejich prevence systematicky věnuje právě Národní ústav duševního zdraví v Klecanech u Prahy.

Zdroj: Relationship of suicide rates to economic variables in Europe: 2000-2011. BJPsych, published online October 30, 2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.