Umíte něco opravovat? Jsme tu pro Vás

Na internetu se prosazují dva úspěšné projekty: Opravárna a Zdrojovna. Přestože byly zaměřeny původně na zaměstnání zdravotně postižených, zapojili se do nich téměř jen lidé bez postižení. Zájem o ZTP opraváře ale nadále trvá a kdo chce, může se přihlásit.  
ČT 2

Nová doba s sebou přinesla tunu levných výrobků, které jsou za cenu nižší kvality dostupné relativně všem. Skutečná cena, kterou ale všichni za tyto výrobky platíme, je méně zjevná. Tento postup jde na úkor brutální a zrychlené exploatace zdrojů surovin. Například elektronika se nedá opravit a i něco tak banálního jako obaly je složeno z mnoha materiálů a lze jen obtížně recyklovat. Tento stav věcí pochopitelně mnohé z nás děsí. Ozvaly se nám dvě skupiny přátel, které se inspirovaly ve Francii, kde recyklační dílny odedávna fungují jako alternativa ke sběrným dvorům. Zdrojovna a Opravárna.

Pavel LATOŇ, Opravárna:
Opravárna je komunitní web, který si dal za cíl předcházet vzniku zbytečného odpadu tím, že spojí na jedné straně šikovné lidi, kteří umí něco opravit, a lidi, kteří nechcou věci zbytečně vyhazovat, když se ještě dají opravit a chtějí je ještě stále používat, nechtějí utrácet peníze za nové výrobky a prostě mají nějaký vztah i k ekologii a ekologickému myšlení. Opravárna nás napadla tak, že Honza měl rozbitý telefon a šel do servisu, kde mu řekli, že oprava toho displeje nebo té dotykové plochy ho bude stát nějaké tři tisíce korun a že si má koupit nový telefon, což on neakceptoval. Podíval se na YouTube. Našel si návod, jak ten telefon opravit a fakticky během 15 minut ho opravil, což byl vlastně ten vznik Opravárny, kdy nás napadlo, že spousta lidí bude řešit takovýhle problém. A dá se to opravit během chvilky a lacině.

Helena KALANINOVÁ, Zdrojovna:
No, Zdrojovna je vlastně komunitní recyklační dílna a doteď jsme fungovali trochu jako takový alternativní kulturní centrum.

Vilém KEROUŠ, Zdrojovna:
Někdo přijde, má třeba svůj kus nábytku, kterej je rozbitej, tak buďto společně s ním spravíme, třeba ten člověk chce bejt u toho, chce se na tom podílet, anebo nemá někdo čas, tak nám to tady nechá jako zakázku, my to uděláme. To samý s výrobou věci nebo předěláním věcí. Pak pořádáme nějaký akce, třeba na výrobu ptačích budek nebo jsme tu měli kluka, co rekonstruuje housle, jsme plánovali uspořádat nějakou akci, kde se prostě shromáždí vyhozený věci a pozvem lidi, co by je mohli opravovat nebo předělávat a udělat tomu takovej festival. Dřív lidi byli zvyklí ty věci opravovat, že bylo mnoho opravářů.

KALANINOVÁ, :  Pro ilustraci tak v Holešovicích dřív bylo 50 nebo 60 opravářů bot a jenom tři prodejci , teďka tam není ani jeden, kdo by ty boty opravoval, protože ty boty se vyhazujou automaticky, a tak myslím, že ty opraváři víceméně zmizeli skoro odevšaď.

LATOŇ, :
My máme velkou výhodu, že máme skvěle složený tým, protože tam máme programátora, máme tam člověka přes granty, máme markeťáka a máme bývalého člověka z novin, tudíž bylo to mnohem jednodušší než pro řadu jiných projektů, protože každý vlastně zrealizoval tu svoji část, ale zabralo nám to zhruba půl roku. Opravárna je celorepublikový projekt. Momentálně tam máme zaregistrováno 300 opravářů, kteří umí opravit výrobky ve více než 70 kategoriích. Ty kategorie jsme nechali ty opraváře tvořit sami, aby nám napsali, co vlastně umí opravit. Největší základna těch opravářů je v Praze, ale máme tam vlastně nějakým způsobem pokrytou celou republiku. Máme ve všech velkých městech, plus jsou tam i menší obce, kdy jako lidi se nám registrují a říkají, že umí něco opravit. Momentálně řešíme legislativní problémy a jak to nastavit, tak aby to mohli dělat i ti hobby opraváři. Ta původní myšlenka byla, že tam budeme mít z největší části vlastně lidi, kteří jsou těžce zaměstnavatelní a ZTP opraváře. To, co nám vyšlo z těch registrací, je, že máme hodně profesionálních opravářů, kteří si chtějí přivydělat. Máme tam hodně hobby opravářů. Ty ZTP tam ještě nemáme vytipované, ale postupně se dostáváme do kontaktu s opraváři, takže čekáme, že tam nějací budou, protože jsme to i propagovali přes Národní radu pro tělesně postižené. Fyzickou Opravárnu, kterou chceme otevřít, jsme se rozhodli zhruba po půl roce toho projektu, protože zaprvé jsme se inspirovali v Repair Café, které funguje už ve více zemích světa, které funguje neziskově. Jako náš model je trošku jiný, nemá být čistě neziskový, nemá fungovat čistě z příspěvků, protože úplně nevěříme českému národu, že příspěvky by uživily ten projekt. Ale uspořádali jsme i první OpraKavárnu, kde do akce přišlo zhruba 200 lidí, kde sedělo pět opravářů, lidi jim nosili svoje rozbité výrobky a ti opraváři to opravovali a všichni ti lidé se nás ptali, kdy to bude příště. To znamená, že i tohle nás trošku nakoplo k tomu, abychom uvažovali o tom otevřít fyzické místo, kde by se dalo opravovat

KALANINOVÁ, :
Já myslím, že ta stálá dílna byl takovej sen od začátku, akorát že jsme právě potřebovali zjistit, jestli o to lidi budou mít vlastně zájem. Tak proto jsme udělali těch několik workshopů a řekli jsme si, že asi jo, že když lidi chodí a ptají se a psali o nás i na internetu, kdy si můžou přijít něco udělat a kdy bude další workshop a tak, tak jsme si řekli, že pro nás bude možná snazší mít tu dílnu pořád. A ještě hodně se snažíme spolupracovat s dalšími sdruženími nebo s nějakýma lidma, co vyrábí zajímavý věci, takže jsme tady měli třeba i houpací sociální sítě…

KEROUŠ, :   Se kamarádka snaží zapojovat lidi bez domova do nějakýho aktivního tvůrčího života a trošku je vytáhnout z toho sociálního prostředí, a tak s nimi plete houpací sítě.

LATOŇ, :  Ten dlouhodobý cíl, který máme stanovený třeba do v horizontu 3 – 5 let, je mít vlastní opravárenskou dílnu v každém krajském městě plus OpraKavárny, jednu v Praze, jednu v Brně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.