Za schizofrenii může kontakt s kočkou

Mnozí schizofrenici by možná touto těžkou duševní nemocí netrpěli, kdyby se nemazlili s kočičími miláčky. Pražští lékaři totiž zjistili, že za vznikem schizofrenie u lidí, kteří k ní mají genetické vlohy, může původce běžné nákazy koček. /foto kočky s zjevnými příznaky toxoplasmozy/

Propuknutí schizofrenie by lidé s genetickou vlohou k této těžké duševní nemoci mohli zabránit tím, že se budou vyhýbat kočkám. Vyplývá to z objevu vědců z Psychiatrického centra Praha. Zjistili, že za změny na mozku typické pro lidi s genetickou vlohou ke schizofrenii může vzájemné působení této vlohy a infekce toxoplazmózy, kterou kočky přenášejí.

Původce toxoplazmózy (Toxoplasma gondii) je velmi rozšířený parazit, kterým je infikována třetina lidstva. Doposud to však bylo z medicínského hlediska považováno za nevýznamný fakt.

„Náš výzkum jasně ukázal, že za morfologické změny, které se všude po světě v mozcích nemocných schizofrenií nacházejí, může interakce infekce toxoplazmózy s mozkem člověka s genetickou vlohou ke schizofrenii,“ řekl profesor Horáček z týmu výzkumníků.

Objev publikoval loni v prestižním světovém vědeckém časopisu World Journal of biological psychiatry a nyní je tato česká práce důležitou součástí světového poznání o schizofrenii.

Výzkumníci z Psychiatrického centra Praha se nyní snaží významný nález potvrdit a objasnit mechanismy, kterými tato infekce vede ke změnám v šedé hmotě mozkové u lidí s genetickou vlohou ke schizofrenii.

V případě potvrzení nálezu by se podle profesora otevřelo několik nových možností, jak předcházet devastujícím změnám na mozku u nemocných. Vedle vyhýbání se kočkám by se také dalo působení toxoplazmózy na šedou hmotu mozku zabránit některými novými léky.

V první fázi výzkumu vědci z laboratoří Psychiatrického centra aplikovali potkanům do mozku látku, která vzniká při imunitní odpovědi na infekci, poté testovali některé reakce, které jsou narušeny při schizofrenii.

Ukázalo se, že tyto působky, které se uplatňují při imunitním procesu, vedou u potkana k podobným změnám chování, jako látky, které vyvolávají schizofrenní stavy.

Navazující nález profesora Horáčka z týmu výzkumníků spočívá v tom, že měl skupinu zdravých lidí a skupinu schizofreniků, a tuto skupinu rozdělil ještě podle toho, zda mají nebo nemají protilátky proti toxoplazmóze.

Jak se projevuje?

Toxoplazmóza se většinou obejde bez příznaků, pokud nějaké kočka nebo člověk má, může připomínat virózu či angínu. U nemocného se může objevovat horečka, bolesti svalů, bolesti hlavy, únava, poruchy spánku, zvětšení mízních uzlin. Kromě příznaků fyzických může mít toxoplazmóza i psychické projevy – Toxoplasma gondii je „naprogramována“ tak, aby přinutila svého mezihositele (tedy nejčastěji myš) nechat se sežrat tzv. definitivním hostitelem (tedy nejčastěji kočkou). Rozmnožuje se tedy v těle hostitele a jejím cílem je napadnout a ovlivnit nervovou soustavu. Napadenému tak utlumí reakce – je méně pohotový, pomalu reaguje, pohybuje se „jako ve snu“. Může nepřímo vést k psychickým poruchám, ovlivnění hodnoty IQ, ovlivnění tzv. „volních vlastností“, vlastností závisejících na vůli člověka, ke schizofrenii i dalším opsychickým poruchám.

Takto zjevným onemocněním se toxoplasmoza projevuje u lidí i u koček poměrně vzácné. Cysty toxoplasmy většinou nezpůsobují žádné obtíže a hostitel o svém problému ani neví. A tak může tímto parazitem snadno infikovat další jedince.

Jak se přenáší?
Cysty toxoplasmy se do lidského těla dostávají většinou s potravou – tedy pozřením infikované látky, často se jedná o syrové či tepelně špatně upravené maso. V rizikové skupině jsou lidé, kteří chovají kočky. Není třeba ale propadat panice, jen je třeba být obezřetnější při manipulaci (pozor při čištění „kočičího záchodu“, zemina může být kontaminovaná) a kontaktu s infikovaným zvířetem. Je třeba dodržovat hygienické zásady. Zjevnými příznaky onemocnění připomínajícími virózu nejčastěji trpí lidé s oslabenou imunitou, staří lidé, ženy a děti.

Samotné nakažení cystami Toxoplasmy gondii je poměrně časté – v Česku je jí nakažena asi třetina populace.

invArena

MUDr. Jan Činčura

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.