Co by firmy a postižení měli vědět o zaměstnávání

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je v dnešní době hodně diskutované téma. Často slýcháme, že zaměstnavatelé nechtějí osoby s postižením zaměstnávat, právě z řad zaměstnavatelů se ale například ozývá, že nemohou takové uchazeče najít.

Praxe ukazuje různé příčiny, které mají negativní dopad na větší uplatnitelnost zdravotně postižených lidí na trhu práce.
Informovanost – základní kámen Nedostatečná informovanost zaměstnavatelů či neznalost problematiky vede často k jejich nezájmu o tyto lidi. V praxi se setkáváme s dotazy: „Kdo je vlastně osoba se zdravotním postižením? Mohou tito lidé vůbec pracovat? Jaké pozice mohou vykonávat?“

Většina veřejnosti má představu, že osoba se zdravotním postižením (OZP) je člověk na vozíku či neslyšící nebo nevidomý. Každý hned vidí problém s komunikací, bezbariérovostí prostor ve firmě, vidí náklady a potíže. Pod označením zdravotní postižení se však skrývá mnoho diagnóz a onemocnění, která nejsou zjevná (lupénka, astma, epilepsie, deprese, onkologická onemocnění…), a často jen potřebují upravenou pracovní dobu či možnost pravidelného docházení na léčbu. I v případě, že člověk potřebuje mimořádné podmínky pro výkon práce (bezbariérové prostředí, speciální pomůcky, asistenci) lze problém řešit s pomocí příspěvku od úřadu práce.
I velice schopný manažer firmy s vysokoškolským vzděláním a dlouholetou praxí může utrpět úraz nebo vážně onemocnět a neznamená to, že tím ztratil svoje znalosti a zkušenosti.

Povinnost versus motivace

Stát ve své snaze podpořit či zvýšit možnost uplatnění pro tyto lidi zakotvil v zákoně o zaměstnanosti povinnost zaměstnávat na otevřeném trhu práce čtyři procenta osob se zdravotním postižením v případě, že má zaměstnavatel více než 25 zaměstnanců. Většina zaměstnavatelů v ČR ale tuto čtyřprocentní kvótu nesplňuje, i přesto, že v republice v současné době žije přes jeden milion patnáct tisíc osob se zdravotním postižením (10 % populace, z toho 7 % tvoří osoby v produktivním věku).

Na povinnou kvótu často nahlížejí zaměstnavatelé velmi negativně a spíše u nich vede k nevstřícnému přístupu. Zaměstnavatelé raději volí zákonem povolené alternativní řešení – finanční odvod do státní pokladny, který je vnímán jako nejjednodušší varianta (nízká administrativní zátěž, žádné nároky na úpravy pracovního prostředí a podmínek), jak splnit zákonem stanovenou povinnost.

Další náhradní možností, jak se vyhnout přímému zaměstnávání postižených, je odběr výrobků či služeb (tzv. náhradní plnění) od firmy zaměstnávající lidi se změněnou pracovní schopností na chráněném trhu práce (má jich mezi svými zaměstnanci více než 50 procent). Vzhledem ke změně legislativy a nastavení limitů se však firmám zúžil zdroj poskytovatelů kvalitního náhradního plnění.
Chystají se další legislativní změny, které budou směřovat k většímu tlaku na přímé zaměstnávání postižených lidí. Proto je dobré začít s jejich náborem co nejdříve, aby si firemní personalisté mohli vybírat a najít mezi nimi kvalitní zaměstnance. Větší možnost výběru rovná se větší šance najít vhodného zaměstnance pro danou pozici.

V zákonech ČR nenalezneme jen povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, ale také motivační nástroj, jako jsou slevy na dani z příjmu a příspěvky na podporu jejich zaměstnávání. Ty může využít jak firma na otevřeném trhu práce, tak i zaměstnavatel na chráněném trhu. Státní podpora formou příspěvku je poskytována přes Úřad práce ČR a jeho kontaktní pracoviště. Bohužel zde zaměstnavatelé často narážejí na rozdílné přístupy ze strany úřadu (různé požadavky pro přiznání příspěvků a vymezení či zřízení chráněných pracovních míst, nedostatek informací), což je také odrazuje od zaměstnávání postižených. I přes všechny překážky se ale investovaný čas a energie firmě vrátí v podobě kvalitního zaměstnance, prestiže společensky odpovědné firmy, ekonomického přínosu a tím i větší konkurenceschopnosti.

Osvěta a podpora firem je pro zdravotně postižené lidi zásadní při zlepšování jejich situace na trhu práce . Věnuje se jí neziskový sektor (Nadační fond pro podporu zaměstnávání OZP, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, agentury podporovaného zaměstnávání) a také státní instituce (Úřad práce ČR), i když podle informací od zaměstnavatelů právě stát dostatečně nevyužívá své možnosti. Firmám lze jen doporučit, aby problematiku konzultovaly s odborníky a získaly potřebné informace.

Kde hledat postižené zaměstnance? V mnoha případech mohou firmy mít ve svých řadách postižené lidi, ale nemusejí o nich vědět. Takoví zaměstnanci totiž nemají povinnost hlásit své zdravotní postižení zaměstnavateli. Lidé také často svoje postižení tají z obav, že by mohli přijít o práci anebo by nemuseli uspět u přijímacího řízení. Dalším důvodem může být i to, že podle zákona je minimální mzda pro OZP o 1200 korun nižší. Řešením pro firmy může být otevřená firemní kultura (interní i externí motivační kampaně se sdělením „Jsme firma, která zaměstnává OZP a vytváří pro ně vhodné podmínky“) a stejné finanční ohodnocení, aby se ve firmě za zdravotní postižení nikdo nestyděl a nebál se k němu přiznat.

Pokud chce firma zvýšit svoji úspěšnost při náboru, měla by nabízet pozice přes speciální portály – Prace.cz, O z p p r a c e.c z , Ko n t o b a r i e r y.c z , Vozejkov.cz, aj. Inzerát s pracovní pozicí by měl obsahovat detailní popis (práce v bariérovém prostředí, práce náročná na stres atd.). Postižení pak sami vyhodnotí, jestli je to pozice, o kterou se má z pohledu jejich zdravotních omezení smysl ucházet.

Vzdělávací a rekvalifikační systém

Podle statistik mají lidé se zdravotním postižením v průměru nižší vzdělání než celá populace. Na druhou stranu je mezi nimi velké množství lidí, kteří studují několik vysokých škol. Právě proto, že nemohou najít pracovní uplatnění, se rozhodli pracovat na svém vzdělání. Mají pak sice mnoho kvalifikací, ale pro zaměstnavatele jsou často překvalifikovaní na danou pozici či nemají žádnou praxi a zkušenosti. Ověřeným způsobem zvýšení šance na trhu práce jsou dlouhodobé stáže u zaměstnavatelů, které jim umožní v některých případech dokonce přestoupit na pracovní pozici ve firmě, kde byli na stáži. Např. projekt Start bez překážek nabízí Metropolitní univerzita Praha nebo se můžete obrátit na Fond dalšího vzdělávání. Pro zaměstnavatele platí, že mohou začít spolupracovat s vysokými školami a jejich centry pro studenty se specifickými potřebami formou stáží. Stážisté mohou být zdrojem pro nábor nových zaměstnanců či mohou pomoci měnit firemní kulturu.

Často se OZP účastní různých vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů, které však bohužel nemají návaznost na propojení na konkrétní pracovní pozice a zaměstnavatele. OZP tak podstoupí několik kurzů, které hradil Úřad práce či ESF, a stejně nenalezne pracovní uplatnění, protože nebyla zajištěna provázanost na potřeby pracovního trhu. Proto doporučujeme, aby si zdravotně postižený člověk vybral smysluplný rekvalifikační kurz, který mu umožní reagovat na potřeby pracovního trhu.

NABÍDKA SLUŽEB NADAČNÍHO FONDU PRO PODPORU ZAMĚSTNÁVÁNÍ OZP Situační analýza firmy Audit pracovních pozic vhodných pro OZP Podpora při náboru zaměstnanců se ZP Interní PR a marketing Pracovněprávní poradenství v oblasti legislativy a praxe zaměstnávání osob se ZP Kurz „Jak komunikovat s OZP“, vhodný pro manažery, pracovní týmy či přepážkové pracovníky Kurzy pro personalisty a manažery Stáže zdravotně postižených VŠ studentů Více na www.nfozp.cz

O autorovi: Lucie Kožnarová Autorka je pracovnicí Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání OZP
Hospodářské noviny

(Visited 4 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.