Naši péči nejvíc ocení ti, kteří se někdy starali o své blízké

ilustrační foto: stock.xchng

Tradiční nemocnice v Počátkách se změnila ve zdravotně¬sociální zařízení. Ředitelka Marie Hrnčířová bilancuje…

ilustrační foto: stock.xchng

Kdo se podobně jako autor tohoto článku narodil v počátecké nemocnici, tak by dnes vnitřní prostory této budovy nepoznal. Byly zcela přestavěny na léčebnu dlouhodobě nemocných s řadou dalších služeb. Jediné zařízení tohoto typu na jihu Pelhřimovska si příští středu připomíná deset let svého fungování a při této příležitosti představí čtyři nové nadstandardní pokoje s šesti lůžky. O rozhovor jsme požádali ředitelku Nemocnice Počátky Marii Hrnčířovou.

– Jak uplynulých deset let hodnotíte?

Díky kompletní přestavbě jsme před deseti lety mohli rovnou začínat s řadou moderních přístrojů, přesto se péče dále vylepšovala. Dnes je na každém pokoji televize a potřební mají matrace proti proleženinám, lůžka se obměňují za elektrická polohovací. Pokrok jde rychle i v oblasti rehabilitace, takže na doporučení odborné lékařky máme řadu nových pomůcek, poskytujeme magnetoterapii a elektroléčbu, což ocení hlavně pacienti po endoprotézách a zlomeninách. S nimi probíhá rozcvičování a potřebná masáž. Zařízení se otvíralo se sto lůžky a po dvou letech byla vybudována sociální lůžka a domov se zvláštním režimem. Ve snaze zpříjemnit pacientům prostředí byl postaven i zahradní altánek v parčíku.

– Kdo všechno může vašich služeb využít?

V komplexu původních budov nemocnice je 120 lůžek pro zdravotní péči a rehabilitaci pacientů s chronickým onemocněním, ze kterých můžeme vyčlenit až dvacet sociálních lůžek jako mezistupeň pro přechod třeba do domovů pro seniory. V nově opraveném pavilonu je pak Domov se zvláštním režimem (DZR) se 30 lůžky hlavně pro osoby se stařeckou a Alzheimerovou demencí. Jsme schopni se tak postarat jak o lidi přicházející na doporučení svého praktického lékaře, tak i lidi z neurologií, psychiatrií a po operacích, nejčastěji ortopedických. U každého klienta se snažíme zlepšit či zachovat jeho soběstačnost a velké procento lidí se díky rehabilitaci a nácviku sebeobsluhy může vrátit tam, kde už se o sebe postarají sami. Řadě klientů pomáháme překlenout složité životní období.

– Je pravda, že postižených Alzheimerovou chorobou přibývá? Jak o ně pečujete?

Přibývá jich a zřejmě za to může i stres dnešní doby. Ale také se o ně nemá kdo starat. Když dříve ženy chodily do důchodu v 55 letech, mohly o svou osmdesátiletou babičku pečovat, ale dnes váhají, jestli kvůli tomu opustit práci. My s těmito lidmi trénujeme paměť, aby při pobytu na lůžku nebyli odtrženi od reality. Cvičí se i jemná motorická paměť a jednotlivé smysly. Pomáhá třeba i zpěv písniček z jejich mládí nebo výroba předmětů k tradičním svátkům, které jim samy o sobě připomínají dětství a mládí. Už třetí rok poskytujeme i canisterapii (psychosociální a rehabilitační kontakt s cvičenými psy – pozn. red.), což také lidé oceňují, protože většina z nich má dětství spojené se zvířaty.

– Kdy mohou za pacienty chodit jejich příbuzní a známí?

Rozhodli jsme se návštěvní hodiny neomezovat, protože ne každý by si na omezenou dobu návštěv mohl vzít volno. Návštěvy nejsou možné jen v době vizity nebo hygieny, protože ctíme pravidla ochrany soukromí. Pro řadu příbuzných je někdy těžké si přiznat, že se v dané situaci už o svou babičku nebo dědečka nemohou starat 24 hodin denně. Když se rozhodnou pro naše zařízení a my jim žádanou péči poskytneme, tak to nejvíc ocení právě ti, kteří někdy o své blízké doma sami pečovali, a vědí, co všechno to obnáší.

– Kolik má zařízení zaměstnanců?

S celkem 118 lidmi jsme výrazným zaměstnavatelem v regionu. Většinu tvoří ošetřující personál a zdravotní sestry. Máme dva primáře a čtyři odborné lékaře, na DZR dochází také místní obvodní lékařka. Spolupracujeme s dalšími odborníky a institucemi, například sem na vystoupení zveme děti ze základní či umělecké školy nebo pana harmonikáře. Dobré vztahy máme i s místním klubem seniorů.

– Jaké máte plány do budoucna?

Od 1. června budou moci klienti využít už zmíněné čtyři nadstandardní pokoje s veškerým komfortem včetně ledničky na pokoji a kuchyňky. Počítá se i s tím, že by v nich mohl občas přespat příbuzný pacienta. Během několika málo dní chceme také otevřít vlastní kuchyň – dosud jsme vařili v pronajatých prostorech. Dále chci zapracovat na větší spolupráci s domem s pečovatelskou službou a s klubem seniorů, konkrétně třeba při předčítání knížek těm, kteří už číst nemohou. Také bych chtěla získat víc dobrovolníků, kteří by naše klienty vzali na nějakou akci nebo si s nimi přišli popovídat.

– Co vám ve vaší práci přináší uspokojení?

Jsem velice ráda, že se budovu podařilo naplnit novým účelem, že slouží lidem z širokého okolí i místním a že jsou tu klienti spokojení a váží si práce našeho personálu. Důkazem toho je pro mě velká naplněnost – jsou i období, kdy musíme příjem nových klientů pozdržet. Pacienti a také jejich příbuzní mají na každém oddělení schránku důvěry. Těší mě, že loni jsme dostali dvanáct poděkování.

Historie budovy Počátecká nemocnice vznikla roku 1873 z podnětu tehdejšího počáteckého děkana Augustina Svobody, jehož hrob byl k desátému výročí znovuotevření nemocnice nákladem provozovatele opraven. Tlak na omezování lůžek vyvolal ukončení činnosti akutní nemocnice v roce 2002, o tři roky později byla budova se zajímavou architekturou za podpory města přestavěna na zařízení poskytující následnou péči. Provozovatelem zařízení je společnost Nemocnice Počátky, jejíž vlastníci provozují i LDN ve Valticích na jižní Moravě.

JAN MAZANEC
Pelhřimovský deník
http://www.pelhrimovsky.denik.cz/

(Visited 1 times, 1 visits today)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.