V Česku za posledních 9 let dvojnásobně přibylo ghett

V Česku za posledních 9 let dvojnásobně přibylo ghett. Zatímco v roce 2006 jich bylo kolem 300, letos už víc než 600. Varovné je podle odborníků zejména, že v těchto místech vyrůstají nové generace….

 

foto: M.R.Hasan / Flickr.com

Chudinské lokality existují ve skoro 300 měst a obcí a žije v nich 115 tisíc lidí. Před 9 lety jich bylo kolem 80 tisíc. Vyplývá to z uveřejněné analýzy sociálně vyloučených oblastí, kterou vypracovala společnost GAC pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Mezi obyvateli ghett je nejvíc Romů, bydlí tu ale například i senioři, kterých je 7 procent. Varovné je podle odborníků zejména, že v těchto místech vyrůstají nové generace, které nemají šanci se z chudinského prostředí vymanit. Vedoucím zmíněného projektu je Karel Čada.

moderátorka:
Pane Čado, dá se obecně říct, kde zejména přibývá ghett, jestli jsou to nějaké speciálně obecně vytipovatelné lokality, nebo jestli je víc ghett sociálně vyloučených lokalit ve městech či na venkově?

Karel ČADA, sociolog; projektový manažer společnosti GAC:
Dá se to, dá se to říci, máme vlastně ten problém sociálně vyloučených lokalit, primárně zatěžuje 4 kraje, to je kraj Ústecký, Moravskoslezský, Karlovarský a Olomoucký. Nicméně ten každý kraj se trošku, ten charakter toho sociálního vyloučení liší, zatímco v Ústeckém kraji můžeme třeba mluvit o větších lokalitách, které jsou třeba součástí měst, tak primárně ten Karlovarský i třeba ten Olomoucký jsou právě ty venkovské lokality. A zdá se, že v porovnání v roce 2006 právě těch venkovských nebo těch relativně menších lokalit přibylo nejvíce.

:
A platí, že nejhůře jsou na tom regiony, které na tom byly špatně už v roce 2006, co se týká počtu ghett?

Karel ČADA,:
Co se, co se týče, přesně tak, co se týká, není to tak úplně jako ghett, ale co se týká zejména počtu sociálně vyloučených obyvatel. Tam dochází vlastně k silné replikaci toho sociálního vyloučení právě v těch regionech, které už jsou nějakým způsobem postižené nebo byly postižené a zároveň se ukazuje na ten jakoby, na ten …, jako jakousi prostou demografickou replikaci, prostě dozrává a dorůstá generace, která vyrůstala v sociálně vyloučených …, tato generace si prostě pořizuje své rodiny, ale zároveň ten vzdělávací systém zřejmě nebyl schopen nebo prostě oni nebyli …, prostě /nesrozumitelné/ nebyl schopen nastartovat nějaké kariéře mimo to sociální vyloučení a uplatnění širší na otevřeném trhu práce. A to činí vlastně jakoby důležitou, důležitý aspekt tohoto problému.

:
Takže pro lidi, o kterých mluvíte, zejména pro ty mladé, kteří vyrostli v sociálně vyloučených lokalitách, je v podstatě skoro nemožné, aby se dostali mezi běžnou, tedy většinovou společnost?

Karel ČADA,
Samozřejmě nemožné to pro ně úplně není. Nicméně domnívám se, že ten systém tak, jak je nastaven, jim v tom činí různé, různé překážky, to znamená, že se ukazuje, a potvrzují to i jiné studie, že třeba české školství, výsledky žáka jsou velmi silně ovlivněny sociálním původem rodičů, to znamená, přispívá k tomu, že se zvětšuje právě jakoby tam, že ti, co jsou, v uvozovkách, jsou z méně vzdělaných rodin, tak mají zároveň, jejich děti jsou také méně vzdělaní, /nesrozumitelné/ vzdělaní, tak naopak ta škola jim pomáhá spíše, spíše vyrůst, to znamená, není to pro ně nemožné, nicméně v porovnání s tou /nesrozumitelné/ je to pro ně samozřejmě mnohonásobně obtížnější.

:
Kromě vzdělání, jaké další faktory hrají roli v tom, že v Česku přibývá sociálně vyloučených lokalit?

Karel ČADA,
Rozhodně samozřejmě roli asi důležitou nebo neoddiskutovatelnou je role ekonomické krize, která nějakým způsobem dolehla prostě minimálně na určité regiony. Druhak prostě nebo dalším důležitým faktorem je migrace, že prostě ti lidé se prostě stěhují velmi často za dostupným, ani vlastně se nedá říct levnějším ubytováním, ale prostě do míst, kde oni, kde vlastně jim někdo poskytne právě to ubytování, nebude třeba po nich chtít kauci a tak dále, a to jsou právě ty objekty, které jsou ve velmi často právě v tom venkovském, v tom menším, v tom prostředí, které jsou prostě samozřejmě v těchto oblastech výrazně levnější, je tam daleko větší počet volných domů v porovnání prostě s městy a tak dále, takže to je taky další vlastně hybatel, který přispívá k nějaké té větší /nesrozumitelné/ sociálního vyloučení.

:
Takže tady, řekl byste, selhává stát nebo obce, pokud se týká i bydlení pro sociálně slabé obyvatele?

Karel ČADA, :
Rozhodně jakoby k jakémusi selhání došlo, to je asi obecná pravda, o které se ví, že velmi často a řada obcí nějakým způsobem privatizovala ty byty, nemají dostatečný fond na to, aby vytvářeli jakési, vytvářeli nějaké možnosti sociálního bydlení, a to sociální bydlení je asi jedna z těch klíčových oblastí, kterou je nutné řešit a která je, kterou je potřeba, potřeba k tomu nastartovat, abychom zároveň jakoby bránili další jako sociálně vyloučených lokalit, ale zároveň přispívali k nějaké prostě obecné jakoby posunutí těch lidí, co žijí v těchto podmínkách, právě do té, do té minoritní společnosti, také je dobré si uvědomit, že to bydlení je základ pak k tomu vzdělávání. V okamžiku, když to dítě nemá svůj stůl, žije prostě v podmínkách, které jsou, které jsou nevyhovující, zároveň ta rodina často migruje, tak to jsou všechny věci, které se pak odráží i na tom, i na té školní úspěšnosti, prostě nemá kontinuální přípravu v jedné třídě, prostě nemá svůj klid a pohodu na to, aby se prostě do té školy prostě mohl adekvátně připravovat.

:
Dodává projektový manažer společnosti GAC, sociolog Karel Čada. Na shledanou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.