Člověk nemůže jenom sedět doma. To by to mohl zabalit, tvrdí Milan Včelák

foto: Flickr.com

Milan Včelák trpí odmalička praktickou slepotou. Před sebou vidí pouze hrubé obrysy. I přes svůj hendikep vystudoval vysokou školu, sportuje a věnuje se lidem, kteří mají podobné postižení jako on.

Plzeňsko – „Člověk nemůže jenom sedět doma, to by to mohl rovnou zabalit. Řídím se olympijským heslem: Nikdy se nevzdávej,“ řekl třiatřicetiletý muž ze Starého Plzence. Na mysli neklesá ani v poslední době, kdy se jeho zdravotní stav zhoršuje. Absolvoval tři laserové operace, které bohužel nepomohly. Jedním z hlavních motorů je pro Milana sport. „V dětství jsme viděl o něco lépe, takže jsem jezdil na kole. Když jsem potkal známé, volali domů rodičům, že mě viděli kličkovat po silnici,“ vyprávěl s úsměvem. S podobným nadšením se pustil do plavání a ve vodě trávil snad víc času než na souši. I když už se oběma aktivitám nemůže věnovat, protože se mu zúžilo zorné pole, vyměnil je za jiné.

Po střední škole se rozhodl studovat veřejnou správu na právnické fakultě. „Ze začátku jsem si nemohl zvyknout. Třeba na přednáškách jsem si všechno nahrával a doma si to sám pak přepisoval, což bylo náročné,“ popsal Milan. Doplnil, že na univerzitě, kterou úspěšnou dokončil, mu ale lidé vycházeli velmi vstříc.

V současnosti pracuje třiatřicetiletý muž v plzeňské odbočce Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) ČR. V rámci svého polovičního úvazku organizuje hlavně volnočasové aktivity, jako například výlety, návštěvy divadelních představení, společné posezení a samozřejmě také sportování. Zároveň ale využívá služeb místního Tyfloservisu, a to především kvůli prostorové orientaci. Ke svému zaměstnání se totiž potřebuje nejen bezpečně dostat ze Starého Plzence, ale také se dobře vyznat v Plzni.

Jak takový nácvik nové trasy vlastně vypadá? Nejdříve si cestu projde asistentka, která zjistí její bezpečnost. Na trase vytipuje důležité body, podle nichž se nevidomý nebo slabozraký může orientovat. Zpravidla jde o zvukové, reliéfní nebo hmatové body. Poté projde asistentka cestu s klientem a společně doladí detaily. „Milan je výjimečný v tom, že tras má opravdu hodně. Dokáže chodit různě po městě a dobře se orientuje. Jsou klienti, kteří si zvládají dojít jenom nakoupit,“ řekla vedoucí plzeňského Tyfloservisu Martina Hrdonková.

Aby se třiatřicetiletý muž dostal na poštu, do divadla nebo dojel správným trolejbusem na nádraží, orientaci mu usnadňuje ještě vysílačka. „Přístroj vysílá signál na majáčky, které jsou nainstalované na vozech MHD i různých budovách, kde se předpokládá větší výskyt lidí. Má je třeba Česká pošta, různé úřady, banky. Po zmáčknutí tlačítka se ozve fráze nebo zvuk, který dotyčného správně navede,“ vysvětlila vedoucí Tyfloservisu Hrdonková.

A protože bez sportu si Milan život nedokáže představit, navštěvuje ještě kurzy simulované střelby v TyfloCentru.

Právě SONS společně s Tyfloservisy a Tyflocentry pořádá dnes sbírku Bílá pastelka na podporu lidí se zrakovým postižením. V Plzeňském kraji můžete potkat asi 70 dvojic dobrovolníků.

Dvě organizace

– Tyfloservis nabízí nácvik sebeobsluhy (vaření, úklid), proškolení v obsluze kompenzačních pomůcek, výcvik v prostorové orientaci a chůzi s bílou holí, výuku čtení a psaní Braillova písma apod.

– TyfloCentrum navazuje na Tyfloservis volnočasovými aktivitami, vzdělávacími kurzy, zajišťuje doprovázení klientů na úřady či k lékaři .

Bílá pastelka

– celorepubliková sbírka podporuje lidi se zrakovým postižením

– pořádá ji Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) ČR s Tyfloservisy a TyfloCentry

– přispět můžete koupí bílé pastelky v min. hodnotě 20 korun

– výtěžek se použije na výcvik vodicích psů, odstraňování bariér, nácvik dovedností u lidí, kteří oslepli v dospělosti, apod.

KLÁRA MRÁZOVÁ
Plzeňský deník
http://plzensky.denik.cz/

(Visited 15 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.