Firmy systematicky o zdraví pracovníků nepečují

photo on stock.xchng

Zaměstnavatelé v Česku zatím nepečují příliš systematicky o zdraví svých pracovníků, nabízejí jim spíš jen zdravotní benefity. Programy ke snižování stresu, léčbu kouření či obezity nabízí jen část firem.

photo on stock.xchng

Novinářům to řekl prezident Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) Jiří Horecký. Podle něj se unie bude snažit na téma obrátit pozornost a šířit informace o dobrých příkladech.

„Téma péče o zdraví zaměstnanců nepatří k těm nejsklonovanějším. Řeší se age management či benefity, u zdraví jsou ale jen velmi obecné programy jako společné snídaně, ovoce do kanceláří a poukázky na kondiční cvičení. Není systematická péče zaměřená na snižování stresu, odvykání kouření či obezitu. Vyplatí se to. Zdravý zaměstnanec je spokojenější a má větší produktivitu,“ uvedl Horecký.

Podle něj by nabídka měla odpovídat potřebám jednotlivých zaměstnanců. Zdravotní programy mají zatím spíš větší zaměstnavatelé. Zájem o téma v podnicích ale prý roste a stále častěji se o něm mluví i na jednání valných hromad jednotlivých zaměstnavatelských svazů a asociací, dodal šéf UZS.

Podle předsedkyně společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové kouření pracovníků má pro firmu ekonomické důsledky. Kuřáci stráví část pracovní doby na cigaretě a bývají nemocnější, podotkla lékařka. Spočítala, že průměrná fakultní nemocnice s 2000 sester a tisícovkou lékařů by ročně zaplatila za pracovní dobu, kterou zdravotníci prokouří, skoro 60 milionů korun.

V Česku kouří podle výzkumů dvě pětiny sester a 16 procent doktorů. „Když si dají v práci čtyři pět cigaret, stráví cestou na ně a kouřením minimálně hodinu pracovní doby,“ uvedla Králíková. Dodala, že sestra vydělává v průměru 197 korun za hodinu a lékař 377 korun. Pokud by v průměrné fakultní nemocnici kouřily dvě pětiny sester a šestnáct procent lékařů a strávily tím hodinu denně, bylo by to za den 800 sesterských a 160 doktorských hodin. Ročně by tak lékaři prokouřili nemocnici 15,68 milionu a sestry 40,98 milionu, uzavřela Králíková.

Pokud se podle ní firma chce stát nekuřáckou, měla by to svým pracovníkům oznámit v předstihu. Měla by jim také třeba umožnit léčbu v pracovní době, přispět na léky či zajistit terapeuta, míní šéfka společnosti pro léčbu závislosti na tabáku.

Podle šéfa poslanců ČSSD Romana Sklenáka se lidé snaží si místo udržet, a to často i na úkor svého zdraví. Sklenák řekl, že zatímco dřív někteří pracovníci předstírali chorobu a nechali si napsat neschopenku, aby si mohli vyřizovat své záležitosti, nyní stále víc zaměstnanců nemoci přechází. „Praktičtí lékaři upozorňují na to, že přichází stále víc nemocných, kteří neschopenku odmítají. Důvodem bývá výpadek příjmu v nemoci, ale i pocit zodpovědnosti a loajalita k firmě,“ dodal poslanec.

Na péči o zdraví zaměstnanců se dnes zaměřila konference, která se konala ve Sněmovně. Zúčastnilo se jí na 130 zaměstnavatelů, odborářů i politiků.

(Visited 3 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.