Sucho trápí naše zdraví. Způsobuje záněty

Se začátkem topné sezóny se pojí řada zdravotních problémů. Škrábání v krku, ucpaný nos, pálení očí či chronická onemocnění horních i dolních cest dýchacích. To jsou nejčastější problémy způsobené vzduchem, jehož vlhkost klesá pod 40 procent. Pomoct přitom může i obyčejné prostěradlo.

Podle výzkumů tráví lidé průměrně 80% svého života v uzavřených místnostech. Ideální pro lidský organismus je situace, kdy se teplota vzduchu v místnosti pohybuje mezi 20 a 21 °C (v ložnici přibližně o 5 °C méně) a relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 40-60 % (přičemž 0 % představuje absolutně suchý vzduch a 100 % pak dokonale vlhký vzduch prosycený párou). Jenže právě topná sezóna v zimním období je důvodem toho, že vlhkost vzduchu v domácnosti klesá pod 40%, v krajních případech až pod 20%.

„Suchý vzduch způsobuje překrvení, otok a vysychání sliznic, zhoršení imunitní bariéry sliznic, takže dochází k častějšímu onemocnění horních a dolních cest dýchacích. Překrvení sliznice nosohltanu vede k pocitům ucpaného nosu a opakovaným laryngitidám, především u dětí. Vysychání kůže má často za následek vznik chronického zánětu pokožky a ekzému. Vlivem nadměrné perspirace dochází v suchém vzduchu k únavě, fyzické skleslosti, ztrátě výkonnosti a zvýšenému pocitu žízně. U starších lidí a dětí hrozí v suchém prostředí rychlejší dehydratace,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Michal Hondl. Pokud je tělo dehydrováno a v organismu chybí 0,5 % váhových vody, což odpovídá přibližně 0,3 – 0,5 litru tekutin, je krevní oběh v tu chvíli namáhán na výkon 125 % a mozek pracuje pouze na 75 % svých možností. Na příliš suchý vzduch reagují velmi citlivě také oči. „Na jemné kůži kolem očí může suchý vzduch vyvolat změny podobné zánětu, které v důsledku vedou k omezení funkce víčkových mazových žlázek a k suchému oku.

Onemocněním suchého oka trpí velké procento naší populace. Jedná se o obtíže spojené s pálením, řezáním, zarudnutím očí a obtížným zaostřováním s nutností častého mrkání. Stav suchých očí se objeví v okamžiku, kdy slzný film přestane zvlhčovat a zvláčňovat povrch oka. Příčinou suchých očí může být nevhodné složení slz, či jejich nedostatečná produkce, často se tyto potíže objevují právě v důsledku nadměrného odpařování slzného filmu v místnostech s ústředním vytápěním,“ vysvětluje MUDr. Eva Jerhotová, oční lékařka kliniky DuoVize, a dodává: „V souvislosti se suchým vzduchem může dojít také k překrvení spojivek, čímž se vytváří živná půda pro pomnožení bakterií a tedy i pro infekci, v lehčím případě spojivek, v těžším případě infekci rohovky.“

Vlhkost vzduchu má prokazatelný vliv i na nemocnost školních dětí. Ve třídách, kde byl během topné sezóny zvlhčován vzduch, byl počet onemocnění z nachlazení poloviční než u dětí ve třídách, v nichž se vlhkost nezvyšovala, protože mikroorganismům způsobujícím nemoci z nachlazení se daří v suchém prostředí.

Jak dostat vodu do vzduchu?

Při pokojové teplotě 20 °C by se v každém metru krychlovém vzduchu mělo vyskytovat přibližně 8 g vody. V průměrném panelákovém bytě o rozloze 50 m2 s výškou 2,5 metru je přibližně 75 m3 vzduchu (nepočítáme-li prostor zabraný nábytkem). Do něj je tudíž potřeba natrvalo „dostat“ zhruba 600 ml vody. Jak na to?

Tipů na zvyšování relativní vlhkosti vzduchu je několik. Jednoduché a efektivní je přehodit přes radiátor mokré prostěradlo či ručník. Samotné sušení prádla v bytě vlhkost zvyšuje. Součástí mnohých radiátorů jsou odpařovače, ale stačí jen na topné těleso postavit misku s vodou, kterou můžete osvěžit několika kapkami citronové nebo pomerančové šťávy. Důležitá je ovšem údržba a pravidelné čištění těchto odpařovačů, v jejichž zbytkové vodě se mohou tvořit škodlivé mikroorganismy. Vlhkost vzduchu zvyšuje také koupelna, pračka i provoz v kuchyni. Udržet zdravé klima v bytě pomáhá přítomnost rostlin a květin. Nákladnější variantou jsou pak ultrazvukové zvlhčovače a čističky vzduchu. Kvalitní přístroje dokáží denně odpařit 8 – 9 litrů vody. Pozor na druhý extrém! Přílišná vlhkost vzduchu může způsobovat především rozvoj kožních plísňových onemocnění tzv. dermatomykózy, které jsou velmi úporné a vyžadují dlouhodobé léčení. Inhalací mykotoxinů a spor plísní může docházet k postižení dýchacích cest a způsobit například alergické záněty očí nebo vznik astmatu.

Liberecký deník
http://www.liberecky.denik.cz/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.