Sluch je jediný smysl, který umíme nahradit

Dvacet let pomáhá brněnský foniatr Tomáš Talach pacientům s poškozeným sluchem. „Lidé problémy skrývají a bojí se ošklivého sluchadla,“ říká.

ilustrační foto: Kateweb / Flickr.com

Sluch, hlas, řeč. To vše léčí foniatr. V Česku jich je asi sto dvacet. Podle předsedy foniatrické sekce lékařské společnosti Tomáše Talacha by se o foniatrii mělo mluvit jako o oboru, jenž se věnuje poruchám komunikace jako celku. „Sluch, hlas i řeč jsou neoddělitelně propojeny a ovlivňují emoce, myšlení a v podstatě celou lidskou osobnost,“ vysvětluje.

– Jak je na tom „český“ sluch?

Oficiální statistika u nás neexistuje. Vycházíme-li z údajů Německa, Francie a Velké Británie, trpí poruchou sluchu každý desátý člověk. Z tohoto milionu nedoslýchavých Čechů se bohužel k vyšetření odhodlá jen část. Mnozí si potíže odmítají přiznat, nebo je skrývají. Dnes jsme přitom v osobním životě i v práci plně závislí na schopnosti správně komunikovat.

– Narůstá počet nemocných?

Zcela určitě. Souvisí to zejména se stárnutím populace. V Německu trpí nedoslýchavostí o tři procenta lidí víc než ve Francii, protože mají víc seniorů. Naše země se demograficky Německu velmi podobá. A nejde jen o seniory. Mnoho lidí sluch neúměrně zatěžuje hlukem a považuje to za normální. Třeba na každém přehrávači hudby si můžete zapnout omezení hlasitosti na bezpečnou mez. Ale skoro nikdo to nevyužívá.

– V blízké době by mohli schválit novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Změní nějak způsob léčby?

Dosud platí, že pacienti nad 18 let mají ze zdravotního pojištění úhradu pouze na jedno sluchadlo. Sluch je ale párový orgán. U brýlí vás také nenapadne pořídit si jen jedno sklíčko. V Německu používá sluchadla oboustranně 60 procent uživatelů, v USA dokonce tři čtvrtiny. U nás má bohužel většina lidí sluchadlo pouze na jednom uchu. Návrh novely předpokládá pro dospělé pacienty příspěvek i na druhé. Dalším zlepšením je hrazení léčby sluchadlem i pro lehčí vady sluchu než dosud.

– Co se může stát, když má člověk sluchadlo jen na jednom uchu?

Zdravé a normálně slyšící dítě se nerodí s fungující schopností prostorového slyšení. Trvá řadu měsíců, než se tuto důležitou činnost mozek naučí. Během života vše funguje podvědomě, prakticky okamžitě jsme schopni určit zdroj zvuku a správně vnímat okolní prostor. Podmínkou je však symetrické slyšení. Nedoslýchavost nejčastěji postihuje obě uši, a když zlepšíte slyšení pouze na jedné straně, pak člověk nedokáže sluchem poznat, odkud na něj voláte nebo ze které strany se blíží auto k přechodu. Dvě sluchadla poskytují prostorové slyšení a zásadně zvyšují schopnost rozumět řeči v hlučném prostředí. Rozdíl může činit až patnáct procent, téměř každé páté slovo. Pokud je pacient ponechán dlouho bez možnosti slyšet na obě uši, mozek si přivykne. Navrácení prostorového slyšení je pak složité a bez záruky plné obnovy funkce.

– Takže v případě potíží není na co čekat.

Rozhodně. Nedoslýchavost obvykle začíná pozvolna a jen na některých frekvencích. Takový člověk neslyší jen méně hlasitě, ale především jinak. Mozek má schopnost přivykat a po čase si na toto patologické slyšení pacient zvykne. Nevědomky si pomáhá pohledem na ústa lidí a snaží se význam slov domýšlet. Vyhýbá se prostředí, kde je sluch zapotřebí, až se úplně izoluje. Čím déle pacient setrvá v neléčené nedoslýchavosti, tím více jej opouští i schopnost řeč zpracovat. A tím obtížněji si pak musí zvykat na navrácené normální slyšení. Při pocitu zhoršení by lidé měli lékaře vyhledat co nejdříve. A nemusí mít obavu z ošklivého sluchadla. Dnes máme k dispozici řešení, která jsou takřka neviditelná.

– Jedním z nich jsou i kochleární implantáty. Spolu s Romem Kostřicou jste je pomáhali zavádět v Brně.

Centrum kochleárních implantací ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně vzniklo hlavně díky úsilí profesora Kostřici, já jsem jen pomáhal. Kochleárním implantacím, při nichž se implantát chirurgicky vloží do vnitřního ucha a nahradí jeho poškozenou funkci, se do té doby věnovali pouze v pražském Motole. Dnes už máme přes šedesát úspěšně léčených pacientů a centrum stále roste. Stal se z něj společný projekt obou brněnských fakultních nemocnic, který sdílí špičkové odborníky a zázemí. A neomezujeme se jen na kochleární implantáty. Naše centrum jako jediné používá plně implantovaná sluchadla pro kostní vedení.

– Lze sluch trénovat?

U zdravého sluchu to není potřeba. Jak člověk stárne, může trénovat kognitivní funkce – paměť, pozornost, schopnost pochopení informací. Sluch se tím sice nezmění, ale až nastane potřeba léčby, bude mít lepší výsledky. Jiná je situace u pacientů s poškozeným sluchem. Tam jsou trénink a rehabilitace nezbytné. Nestačí totiž sluch jen napravit.

– Co tím myslíte?

Ať poruchu sluchu léčíme sluchadlem, operací, nebo implantátem, cílem není jen zesílit a změnit pacientovo vnímání okolních zvuků. Zvukové podněty pro něj mají jinou podobu a on se je musí znovu naučit. Musíme mu pomoci v jeho paměti přepsat staré záznamy o špatném způsobu slyšení těmi novými. Říká se tomu reedukace sluchu a je to práce pro foniatra a logopeda.

– Je možné potížím předcházet?

Vyhýbat se rizikům, která sluch poškozují. Nejrizikovější je hluk. Dále některá antibiotika, chinin, dehydratace, dlouhodobě větší dávky aspirinu, stres.

– Sluch se tedy podceňuje?

Spisovatelka Helen Kellerová, která se narodila hluchá i slepá, napsala, že slepota odděluje člověka od věcí a hluchota od lidí. Nevidomý pacient má velmi těžké postižení, stále však může komunikovat s okolím. Není sám. Pokud hluchý pacient nemá možnost slyšení nahradit odezíráním nebo implantátem, je zcela izolován od sociálního kontaktu a kvalita jeho života je horší.

– Pro děti to musí být velmi těžké, když neslyší. Jak je léčíte?

Snažíme se jim vrátit sluch v co nejmladším věku. Dětský mozek má do určitého věku unikátní dovednost učit se systém lidské řeči. Tato schopnost se však okolo pátého roku ztratí. Naší snahou je obnovit sluch co nejdříve, aby se řeč stihla vytvořit správně.

– Přesto se objevují případy, kdy rodiče s poškozeným sluchem nechtějí, aby se dítě z hluchoty vyléčilo.

Sluchově postižení uživatelé znakového jazyka se považují za jazykovou a kulturní menšinu. Neslyšící rodiče někdy kochleární implantaci odmítnou a dítě vychovávají jen znakovou řečí. Většinou mají strach, že jim odejde. Z etického hlediska musíme respektovat práva rodičů, naší úlohou je poskytnout jim všechny informace a léčbu nabídnout. Přesto ve mně převažuje touha spravovat to, co bych spravit mohl. Až se dítě bude ptát, proč zůstalo hluché, vysvětlení zůstane na rodičích. Sluch je dnes totiž jediný smysl, který dokážeme zcela nahradit.

– Není v případě úspěšné implantace narušen poznávací vývoj dítěte?

Kochleární implantace je až na konci cesty. Po vyšetření dítě používá kvalitní sluchadla, a teprve pokud nemají přínos, je na místě chirurgický zákrok. Implantát je pouze prostředek, který umožňuje vnímat zvuky a řeč. Výsledek přináší až rehabilitace pacienta, o kterého se vždy stará skupina odborníků. Hlavní práci však odvedou rodiče při každodenním cvičení řeči a sluchu. Maminkám implantovaných dětí by se měly udělovat medaile za statečnost. Všichni se stáváme členy jednoho týmu. Vložené úsilí se stokrát vrátí, když vidíte, jak původně hluché dítě začne objevovat svět zvuků a mluvit.

– Říkal jste, že sluch, hlas i řeč ovlivňují lidskou osobnost. Jak to myslíte?

Tyto funkce jsou základními kameny jazyka, bez kterého bychom doslova nebyli ničím. Většinu doby, po kterou existuje druh homo sapiens, jsme sdíleli Zemi s jinými lidskými druhy. Teprve před 70 tisíci lety se u našich předků objevila schopnost používat abstraktní pojmy. Říkáme tomu kognitivní revoluce. Jazyk mohl náhle pojmenovat vzájemné vztahy v tlupě, pocity a společné zájmy. Bez toho by nebyla možná spolupráce velkých skupin a vznik civilizace. Právě jazyk rozhodl, že naši předkové uspěli v konkurenci ostatních lidských druhů. Schopnosti myslet v abstraktních pojmech a mluvit v nich se dál posilovaly a měnily jedna druhou. Děje se to stále. Člověk by se sám na sebe neměl dívat jako na něco neměnného. Všechno okolo nás se vyvíjí a my také.

Foniatr Tomáš Talach (45) je absolventem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pracuje jako vedoucí foniatrického a audiologického oddělení Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, kde se podílel na založení Centra kochleárních implantací.

Jan David
Mladá fronta Dnes

2 Komentáře:

  1. admin napsal:

    žádného prof.Kosinského nelze dohledat. Žádný olejíček kapaný do zvukovodu nemůže regenerovat již zaniklé smyslové buňky sluchového orgánu. Může ovšem pomoci odstranit tzv. mazovou zátku ve zvukovodu, jež se u některých lidí může vyskytovat. To ale umí běžné ušní kapky prodávané za tímto účelem v lékárně. Tato stránka je podvodná.

  2. Dana Vyškovská napsal:

    Prosím o informaci, zda na zlepšení sluchu opravdu funguje prostředek, který je doporučován Českým lék. portálem, jehož webovou adresu přikládám.
    https://reportaxis.com/420/nutresin-med/gps/?utm_source=forestview&utm_medium=FV_Network&utm_campaign=HearingCZ

    Děkuji

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.