Šabatová žádá diskusi o škodlivosti neionizujícího záření

Ombudsmanka Anna Šabatová žádá po ministerstvu zdravotnictví, aby zajistilo odbornou i veřejnou diskusi o úskalích spojených s neionizujícím zářením.

Šíří jej například vysílače mobilních operátorů i mobilní telefony. V zahraničí zpřísňují hygienické limity pro používání zařízení s neionizujícím zářením, aby chránili zdraví veřejnosti, ČR jde ale zcela opačným směrem, řekla ochránkyně práv.

Šabatová upozornila na to, že v názorech na toto téma se často neshodují ani odborníci. Proto je podle ní nutné vyvolat diskusi. Vedení ministerstva zdravotnictví to již přislíbilo.

Zástupkyně hlavního hygienika ČR Jarmila Rážová ČTK řekla, že ministerstvo počítá s řešením této problematiky ve své již schválené Strategii Zdraví 2020. „Zaměříme se zejména na osvětu a edukaci veřejnosti prostřednictvím webových stránek,“ uvedla. Ministerstvo podle ní vydá i několik publikací na téma neionizující záření a zdravotních rizik s ním spojených.

V roce 2011 zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny neionizující záření mezi možné karcinogenní faktory. Rada Evropy na základě toho doporučila zpřísnit limity pro neionizující záření, a chránit tak zdraví veřejnosti.

Veřejná ochránkyně Šíří jej například vysílače mobilních operátorů i mobilní telefony. V zahraničí zpřísňují hygienické limity pro používání zařízení s neionizujícím zářením, aby chránili zdraví veřejnosti, ČR jde ale zcela opačným směrem, řekla ochránkyně práv.

Šabatová upozornila na to, že v názorech na toto téma se často neshodují ani odborníci. Proto je podle ní nutné vyvolat diskusi. Vedení ministerstva zdravotnictví to již přislíbilo.

Zástupkyně hlavního hygienika ČR Jarmila Rážová ČTK řekla, že ministerstvo počítá s řešením této problematiky ve své již schválené Strategii Zdraví 2020. „Zaměříme se zejména na osvětu a edukaci veřejnosti prostřednictvím webových stránek,“ uvedla. Ministerstvo podle ní vydá i několik publikací na téma neionizující záření a zdravotních rizik s ním spojených.

V roce 2011 zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny neionizující záření mezi možné karcinogenní faktory. Rada Evropy na základě toho doporučila zpřísnit limity pro neionizující záření, a chránit tak zdraví veřejnosti.

Veřejná ochránkyně uvedla, že Česko v roce 2000 „bez širší diskuse“ několikanásobně zvýšilo hygienické limity pro neionizující záření. Vyšší limity umožňují umisťovat vysílače mobilních operátorů v bezprostřední blízkosti lidských obydlí a prostor, v nichž se lidé dlouhodobě zdržují.

Loni se proto Šabatová zapojila do připomínkového řízení k novému návrhu nařízení vlády. Vytkla v něm ministerstvu, že opět zavádí méně přísné limity bez toho, aby přizvalo externí odborníky k diskusi o možném zdravotním riziku.

Ministerstvo tehdy podle Šabatové navzdory doporučením Rady Evropy neseznámilo veřejnost s riziky spojenými s užíváním zařízení vyzařujících neionizující záření. Jde hlavně o mobilní telefony.

Podle Českého telekomunikačního úřadu bylo již v roce 2012 v republice 13,5 milionu aktivních SIM karet, což je zhruba o tři miliony těchto zařízení více, než kolik je obyvatel ČR.

Ministerstvo po diskusi se Šabatovou přijalo Akční plán pro roky 2015 až 2020 zaměřený na snižování zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí. Plán již počítá se seznamováním lidí se zdravotními riziky spojenými s neionizujícím zářením.

ČTK

Šíří jej například vysílače mobilních operátorů i mobilní telefony. V zahraničí zpřísňují hygienické limity pro používání zařízení s neionizujícím zářením, aby chránili zdraví veřejnosti, ČR jde ale zcela opačným směrem, řekla ochránkyně práv.

Šabatová upozornila na to, že v názorech na toto téma se často neshodují ani odborníci. Proto je podle ní nutné vyvolat diskusi. Vedení ministerstva zdravotnictví to již přislíbilo.

Zástupkyně hlavního hygienika ČR Jarmila Rážová ČTK řekla, že ministerstvo počítá s řešením této problematiky ve své již schválené Strategii Zdraví 2020. „Zaměříme se zejména na osvětu a edukaci veřejnosti prostřednictvím webových stránek,“ uvedla. Ministerstvo podle ní vydá i několik publikací na téma neionizující záření a zdravotních rizik s ním spojených.

V roce 2011 zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny neionizující záření mezi možné karcinogenní faktory. Rada Evropy na základě toho doporučila zpřísnit limity pro neionizující záření, a chránit tak zdraví veřejnosti.

Veřejná ochránkyně uvedla, že Česko v roce 2000 „bez širší diskuse“ několikanásobně zvýšilo hygienické limity pro neionizující záření. Vyšší limity umožňují umisťovat vysílače mobilních operátorů v bezprostřední blízkosti lidských obydlí a prostor, v nichž se lidé dlouhodobě zdržují.

Loni se proto Šabatová zapojila do připomínkového řízení k novému návrhu nařízení vlády. Vytkla v něm ministerstvu, že opět zavádí méně přísné limity bez toho, aby přizvalo externí odborníky k diskusi o možném zdravotním riziku.

Ministerstvo tehdy podle Šabatové navzdory doporučením Rady Evropy neseznámilo veřejnost s riziky spojenými s užíváním zařízení vyzařujících neionizující záření. Jde hlavně o mobilní telefony.

Podle Českého telekomunikačního úřadu bylo již v roce 2012 v republice 13,5 milionu aktivních SIM karet, což je zhruba o tři miliony těchto zařízení více, než kolik je obyvatel ČR.

Ministerstvo po diskusi se Šabatovou přijalo Akční plán pro roky 2015 až 2020 zaměřený na snižování zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí. Plán již počítá se seznamováním lidí se zdravotními riziky spojenými s neionizujícím zářením.

ČTK

uvedla, že Česko v roce 2000 „bez širší diskuse“ několikanásobně zvýšilo hygienické limity pro neionizující záření. Vyšší limity umožňují umisťovat vysílače mobilních operátorů v bezprostřední blízkosti lidských obydlí a prostor, v nichž se lidé dlouhodobě zdržují.

Loni se proto Šabatová zapojila do připomínkového řízení k novému návrhu nařízení vlády. Vytkla v něm ministerstvu, že opět zavádí méně přísné limity bez toho, aby přizvalo externí odborníky k diskusi o možném zdravotním riziku.

Ministerstvo tehdy podle Šabatové navzdory doporučením Rady Evropy neseznámilo veřejnost s riziky spojenými s užíváním zařízení vyzařujících neionizující záření. Jde hlavně o mobilní telefony.

Podle Českého telekomunikačního úřadu bylo již v roce 2012 v republice 13,5 milionu aktivních SIM karet, což je zhruba o tři miliony těchto zařízení více, než kolik je obyvatel ČR.

Ministerstvo po diskusi se Šabatovou přijalo Akční plán pro roky 2015 až 2020 zaměřený na snižování zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí. Plán již počítá se seznamováním lidí se zdravotními riziky spojenými s neionizujícím zářením.

(Visited 1 times, 1 visits today)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.