Šance pro duševní zdraví

V Plzeňském kraji začala reforma psychiatrické péče. Přinést by měla méně lůžek v léčebnách

PLZEŇ Zdeňkovi je 47 let. Před dvanácti lety mu lékaři diagnostikovali duševní onemocnění – paranoidní schizofrenii. Deset let strávil v psychiatrické léčebně v Dobřanech. Jeho život se ale změnil před dvěma lety, kdy se s pomocí plzeňské neziskové organizace Ledovec dostal do takzvaného chráněného bydlení, kde se musí o sebe starat sám. Nový život si moc chválí, sám si vaří, nakupuje, má už slíbenou práci kuchaře.

„Nejdůležitější je, že se cítím mnohem lépe i zdravotně, nemám tak často hlasy, beru pravidelně ty nejmodernější léky a do léčebny se nechci vrátit,“ popsal muž. Právě on je příkladem směru, kterým se chce vydat česká psychiatrie v nejbližších letech. Toto pondělí se k reformě udělal první krok i v kraji. Na hejtmanství v Plzni se sešli odborníci hlavně z řad psychiatrů. Výsledkem reformy by podle nich mohlo být založení pěti center duševního zdraví, rovnoměrně rozmístěných po kraji. Pomáhala by lidem s psychózami, hlavně se schizofrenií. Reformu by měl provázet i úbytek pacientů s psychózami v Psychiatrické nemocnici Dobřany a na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice v Plzni.

Reforma by se týkala léčby nemocných, kteří stáli například za smrtí knihovnice v Horní Bříze nebo usmrcením studenta ve Žďáru nad Sázavou. V obou případech figuroval pacient s psychózou.

„Teď je systém péče nedostatečný a způsobuje nemocným problémy,“ uvedl šéf Ledovce Martin Fojtíček. Ten se jednání na hejtmanství účastnil, protože Ledovec péči, ke které se směřuje, už v Plzni poskytuje. Ale jen omezenému počtu pacientů. „Když se objedná duševně nemocný k lékaři, ten má čas až za měsíc nebo za dva. A to je velkou překážkou. My k pacientovi dorazíme maximálně do dvou dnů. Za dva dny se toho nestane tolik, jako když čeká dva měsíce – to se pak dostane k lékaři v daleko horším stavu,“ popsal Fojtíček.

V centru duševního zdraví by byl k dispozici psychiatr, zdravotní sestry i sociální pracovníci, kteří by pacientům pomáhali s dluhy nebo se zařízení důchodu. Podobně v Ledovci pomohli zmíněnému panu Zdeňkovi. „Když jsem se dostal ven, byl to pro mě značný skok. Šlo o to, jestli to zvládnu nebo ne. Pomohla mi paní z Ledovce, která mi poradila s oddlužením, dostal jsem i invalidní důchod,“ popsal Zdeněk. O svém životě v léčebně říká, že tam žil v ubíjejícím stereotypu. „Měl jsem tam potíže častěji, na oddělení byl strašný šum, neměl jsem chvilku klidu,“ popisuje. Otevřeně mluví i o svém zdravotním stavu. Halucinace v podobě hlasů prý má tak dvakrát za měsíc. „V léčebně jsem je měl častěji,“ dodává.

Reformu podporuje i šéf Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Jiří Beran. Ten je rovněž členem komise při Ministerstvu zdravotnictví pro vědu a výzkum v rámci reformy. Podotkl, že se reforma týká pacientů se schizofrenní psychózou, což je jedno procento populace. V Plzeňském kraji tedy zhruba 5700 lidí. Z nich jsou ale jen stovky v léčebnách. „Nemoc probíhá různými způsoby, někoho to zasáhne výrazně a jeho život ve společnosti je problematický, a u někoho se to nepozná,“ popsal Beran, podle kterého se ale nesmí reforma idealizovat a říkat, že případy typu mrtvá knihovnice v Horní Bříze úplně vymizí.

„Nelze si také představovat, že neklidný pacient v akutním stavu s množstvím halucinací a bludů, nalezený někde na ulici, by mohl být přivezen do centra duševního zdraví, které bude ambulantní a bez lůžek. Takový člověk naopak patří na určitou dobu na uzavřené oddělení buď Psychiatrické nemocnice typu Dobřan, nebo Psychiatrické kliniky FN,“ podotkl Beran.

Jitka Šrámková, redaktorka MF DNES
Mladá fronta DNES

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.