VÝLET BEZ PODRAZU

Pro osamělé seniory pořádají celodenní zájezdy na zajímavá místa. S živou hudbou, obědem a zdravotnickým dohledem. To celé za symbolickou stokorunu. Předraženou sadu hrnců, „zázračné“ léčivé přístroje ani úvěrovou smlouvu si přitom výletníci domů nepřivážejí. Jenom milý zážitek. A o to taky antišmejdské iniciativě s názvem Hurá na výlet! jde.

Dobrý den, jedete s námi na Podskálu?“ haleká vesele osmadvacetiletý Tomáš Martinek s průvodcovským štítkem na hlavě. Stojí ve dveřích nablýskaného autobusu Škoda 706 RTO a výzva patří skupince svátečně vymóděných důchodkyň, které postávají kdesi na okraji Chrudimi. Dámy nasadí přímo hollywoodský úsměv a nadšeně se hrnou k vozu. „Snad se ještě vejdeme,“ chichotají se, zatímco Tomáš ke dveřím přistavuje dřevěné štokrle, aby se jim do busu lépe šplhalo. Většina z nich už dnešního průvodce dobře zná – s jeho Spolkem Hurá na výlet! už razí do světa poněkolikáté.
„Máte to za sto peněz, paní,“ kasíruje na schůdcích jednotlivé výletnice dvojice dobře naladěných seniorek. I ony jsou regulérní účastnice zájezdu. Jen se nalodily už v Pardubicích, odkud autobus vyjížděl, a obsadily strategickou pozici u dveří.
Ideální místo na dobrovolnou výpomoc s pokladnou!
„Vítejte na dnešním výletě,“ hlásí Tomáš do mikrofonu, když je zájezd kompletní.
Je krásná letní neděle a teplota v proskleném autobusu vesele stoupá.
A to je teprve deset hodin. „Budu procházet uličkou s vodou. Stačí jenom zakřičet: Tomáši, pít! a budeme se hydratovat,“ pokračuje vysmátý mladík z Chrudimi a babičky, které tvoří absolutní většinu osazenstva, jihnou. Parno neparno.
„To jsou tak příjemní lidé! Ani vlastní to pro vás takhle nepřipraví,“ zaslechnu konverzaci dvou dam na sedačce přes uličku. Špatnou zkušenost s takzvanými šmejdy, podnikateli, kteří vozí důchodce na výlety spojené s prodejem předražených nesmyslů, mají téměř všichni účastníci. O to větší je jejich vděk za to, že po nich na palubě elegantního retro autobusu konečně nikdo nic nechce.
„Moc hezky se o nás starají. Mám vážně nemocného manžela, trpím depresemi a takový výlet je pro mě vlastně lék,“ vypráví mi během cesty sedmdesátiletá Miluše Divecká z Pardubic dojatě. Se spolkem už vyrazila pošesté. „Nejvíc se mi to líbilo v Polsku u Stolových hor. To byla panoramata, jak by řekli Homolkovi,“ usmívá se seniorka.

Deset statečných

„Vystudoval jsem cestovní ruch a po škole jsem organizoval zájezdy do Brazílie pro byznys třídu. Ale ti lidé si pořád na něco stěžovali, ačkoli měli vše. A to mě nebavilo,“ vypráví Martinek. Až dokument Silvie Dymákové s názvem Šmejdi ho utvrdil v tom, že jsou jeho služby potřeba jinde. Zpovykané podnikatele tak vyměnil za o poznání vděčnější klientelu – seniory a handicapované. Se svým konceptem levných výletů bez předváděcích akcí pak vyrazil do konkurenčního boje s manipulativními zájezdy.
Na pouť sv. Jana Nepomuckého na Zelenou Horu. Tam zamířil zrenovovaný bíločervený autobus loni v květnu na vůbec první výletní štaci. A na účasti se pochopitelně podepsala nedůvěra.
„V autobuse sedělo jen deset lidí a celou cestu byla hodně rozpačitá atmosféra. Všichni pořád čekali, kdy začne předváděčka. Ale ona nezačala. A to je dostalo,“ vzpomíná předseda neziskové cestovky.
Pak už spolehlivě zafungovala šuškanda. Od té doby spolek vypravil asi dvacítku výletů. Všechny spolehlivě vyprodané. Ať už se jelo jen kousek za humna k lesu nebo třeba do Polska na trhy. „Lidi občas ani nevědí, kam se vlastně vypravili. Třeba dneska se mě na to někteří ptali až v autobuse,“ dodává organizátor, který s přáteli pořádá výlety ve volném čase. Složitý program ani daleké výpravy rozhodně nejsou třeba. Ke štěstí totiž mnohdy opuštěným seniorům stačí, že je někdo na jediný den vytáhne z jejich osamělého života. „Víte, co je na tom nejlepší? Že nemusíme smrdět doma,“ potvrzuje jedna z účastnic se smíchem.
Autobus navíc výletníky nabere i vyloží prakticky doma, celá akce je i s obědem a vstupy stojí méně než jedna vydatnější návštěva cukrárny. Dohlíží na ně zdravotnice a poklábosí nejen s vrstevníky, ale i s generací svých vnuků.
A to všechno na výletě vozem, kterým dnešní penzisté vyráželi na dovolenou v mládí.

Song místo předváděčky

„Nacházíme se v osadě Podskála u obce Horka před kostelíkem svatého Jana Křtitele,“ začíná svůj výklad na první zastávce výletu Tomášův dědeček František.
Spolek je totiž tak trochu rodinným podnikem. Prarodiče radí s výběrem lokalit, maminka se zase jako zdravotní sestra stará o kondici účastníků.
Právě před podskalským kostelem se k výpravě seniorů přidává i skupinka vozíčkářů, které dopravil speciální minibus. Je jedenáct hodin a v chrámu začíná výjimečná bohoslužba. Část účastníků zamíří do kostelních lavic, jiní vyrážejí na drobný výšlap k léčivým pramenům, kterými je oblast známá. A komu se nechce, může jednoduše posedět ve stínu na připravených židličkách a kochat se. Prostě žádné tlaky.
„Kdyby tady byla taková panenka, která by mě chtěla,“ notuje pod košatou lípou o chvíli později dobrovolnice Jitka za doprovodu kytary a výletníci se přidávají.
„Jsou tu tři baráky a kostel, ale kdy se sem podíváte, paní! Je to nádhera,“ debatuje dvojice dam opodál. Za chvíli už pětačtyřicítka účastníků zájezdu opět vyráží na cestu. A cíl je jasný: oběd!
Svíčková s knedlíkem, knedlo, vepřo, zelo, kuřecí plátek s hranolkami… Autobusem koluje seznam s dnešním obědovým výběrem. A senioři si po důkladném uvážení ke své volbě píší čárku.
„To jsou porce! To se nedá dojíst. Ale je to příjemná změna, že člověk nemusí vařit,“ libuje si dvaaosmdesátiletá Míla Havrdová z Pardubic nad svým obědem v restauraci na náměstí ve Skutči. Se Spolkem Hurá na výlet! dnes s kamarádkou Miroslavou Sehrigovou vyrazily už potřetí. „Mirka to jednou našla v novinách.
Je taková pohotová, tak napsala panu Martinkovi dopis a přihlásily jsme se. Bereme to tak, že vidíme kus světa, popovídáme si, seznámíme se,“ pokračuje paní Míla. „Jsou to mladí lidé a vidíte na nich tu ochotu a lásku. To se jen tak nevidí,“ pokračuje její jedenaosmdesátiletá přítelkyně Miroslava. Obě dámy dříve jezdily na zájezdy se šmejdy, k nesmyslným nákupům se ale naštěstí přesvědčit nenechaly.

Pohoda bez podrazu

Věk nad pětašedesát let nebo průkaz ZTP. To jsou jediné podmínky, které musí zájemce splnit, aby ho Hurá výlet vyšel jen na stokorunu. Skutečné náklady na zájezd přitom činí zhruba šestkrát tolik. „Na pokrytí toho rozdílu sháníme sponzory. Na začátku září jsme vyhlásili také veřejnou sbírku, kam může přispět kdokoli. Lidi nás podporují třeba i formou slev na vstupy, dopravu nebo obědy,“ líčí Martinek, jehož spolek organizuje také osvětové akce, které seniory informují o různých praktikách pochybných obchodníků.
Retro autobus zatím vyráží do světa jen z Pardubického kraje a z Vysočiny. Pokud však projekt získá dostatečnou podporu, mohli by se v příští sezoně z pohodových zájezdů těšit i senioři a handicapovaní z dalších krajů. A aby si na své přišli i pánové, plánuje spolek i několik výletů s ryze mužskou tematikou. Třeba do Muzea letectví nebo na zajímavé pevnosti.
„A teď už vjíždíme do areálu Hamzovy léčebny u hradu Košumberk, kde si uděláme poobědovou siestu. Dovezli jsme v termoskách kávu i cikorku, posedíme ve stínu a zazpíváme si,“ ohlašuje náš průvodce závěrečnou zastávku.
Výprava se spokojeně usazuje na lavičky rozlehlé zahrady, dvojice muzikantek vyndává nejrůznější nástroje a ti, co potřebují sladkou tečku, mizejí v místní cukrárně.
„Babičky, do tance!“ vyzývá kytaristka Jitka všechny výletnice a pustí se do zpěvu svižné lidovky Čobogaj, něbogaj… Seniorky se v třicetistupňovém vedru do pohybu pochopitelně nehrnou.
Raději nerušeně ukusují laskonky a usrkávají kafíčko. A nedělní pohoda by se dala krájet.
„My jsme tak spokojený! Co by člověk chtěl od toho života víc? Už jenom dát si šlofíka,“ rozplývá se Míla Divecká. A výprava souhlasně pokyvuje. Potěšit starší lidi zkrátka často nedá tolik práce. Stačí jenom chtít.

O projektu Hurá na výlet! Výletu za stokorunu se muže zúčastnit každá osoba starší 65 let nebo vlastník průkazku ZTP. Ostatní zájemci mohou vyrazit jako doprovod za plnou cenu výletu (500–600 Kc). V ceně je zahrnuta cesta, oběd, vstupy, služby průvodce, asistentu i zdravotníka a živá hudba. Na konkrétní výlety se seniori mohou objednat telefonicky nebo e-mailem. Iniciativu je možné finančně podpořit v rámci veřejné sbírky. Kontaktní údaje, nabídku výletu i číslo úctu sbírky naleznete na webu www.huranavylet.info. i Jsou to tak príjemní lidé! Ani vlastní vám takový výlet nepřipraví.

 

Radka Římanová

Instinkt

(Visited 1 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.