Krev lékařům řekne, zda je rakovina pryč

Tekutá biopsie zvyšuje šance při nádorech plic

Pacienta s rakovinou plic, který podstoupil chemoterapii nebo operaci, čeká hned několik dalších nepříjemných okamžiků.
Aby lékaři zjistili, jestli byla dosavadní léčba účinná, musí mu odebrat část postižené tkáně. A například v případě rakoviny plic je tento odběr velmi nepříjemný. Tkáň je hůře dostupná a odebírá se z hrudi dutou jehlou. Pokud se vůbec podaří potřebné množství tkáně získat, na výsledky vyšetření se čeká tři až čtyři týdny.
Výzkumníci nyní vyvíjejí novou metodu, která nádorovou DNA dokáže odhalit z krve pacienta. Označují ji jako tekutou biopsii. Dokáže přesněji identifikovat rozsah onemocnění, není pro pacienta tak nepříjemná a uspoří i čas, který je v případě onkologických vyšetření tak důležitý. Místo několika týdnů jsou výsledky k dispozici již za tři až pět dnů.
Onkologové vkládají do tekuté bio- psie velké naděje. Hlavní prospěch z této metody by měli například pacienti, u nichž je napadená tkáň obtížně dostupná. Lékaři by mohli díky ní také lépe sledovat stav pacientů po operaci nebo během onkologické léčby. S novou metodou už mají první pozitivní zkušenosti. Například na plicní klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni tekutou biopsii vyzkoušeli zhruba na dvaceti pacientech.
Nadějné výsledky hlásí firmy, které se snaží metodu tekuté biopsie dále vyvíjet. Výzkumný ústav Genomac spolupracuje vedle uvedené plicní kliniky v Plzni také s pražskou ústřední vojenskou nemocnicí a fakultními nemocnicemi v Praze Motole nebo Hradci Králové.

Nová metoda odhalí víc

Před třemi týdny Genomac zveřejnil výsledky své studie účastníkům odborné konference na Floridě.
„Sledovali jsme téměř stovku pacientů s pokročilou rakovinou konečníku a tlustého střeva, kterým lékaři při operaci odstranili metastázy v játrech. Po dobu několika let jsme porovnávali pravidelně hladiny rakovinné DNA v krvi před a po operacích. Ukázalo se, že hladiny rakovinné DNA v krvi odpovídají tomu, jak byla operace radikální. Pokud lékaři odstranili nádor celý, byly hladiny rakovinné DNA nulové, zatímco když odebrali pouze část nádoru, hladina byla výrazně vyšší. Testy z krve také dokázaly včas odhalit návrat onemocnění,“ říká Lucie Benešová z výzkumného ústavu. V zahraničí se vývojem nové metody zabývá také například americká firma Biocept a konsorcium firem Merck a Sysmex.

Zatím není stoprocentně úspěšná

Letos se navíc výzkumníkům podařilo dokončit několik slibných studií. Na mezinárodním onkologickém kongresu ASCO se lékaři z kalifornské univerzity pochlubili výsledky rozsáhlé studie na 15 tisících onkologických pacientech. Porovnávali spolehlivost testů z krve a tkáně. Ukázalo se, že tekutá biopsie „našla“ DNA rakovinných buněk v případech, které pak potvrdily i odběry z tkáně. Některé další ale nezachytila.
Studie také zdokumentovala, že u téměř dvou třetin pacientů s rakovinou plic se nepodařilo odebrat dostatečné množství tkáně potřebné ke klasické biopsii a lékaři tak nemohli udělat spolehlivou diagnózu. A v těchto případech se ukázala jako vhodná právě tekutá biopsie.
Naději do této metody vkládá i přední český onkolog Luboš Petruželka. Před několika dny se vrátil z evropského onkologického kongresu ESMO v Kodani, kde byla tekutá biopsie velké téma. „Tato metoda může nahradit opakované odběry tkáně při návratu nádorového onemocnění a zbytky choroby po chirurgické léčbě.“
Poněkud skeptičtí jsou zatím k tekuté biopsii někteří patologové. Novou metodu vítají, ale nevěří, že by v dohledné době mohla zcela nahradit klasický odběr tkáně. Tvrdí totiž, že není tak spolehlivá. „Tekutá biopsie se v současné době může uplatnit u některých nemocných s rakovinou plic. Bohužel však vyšetření z krve nezachytí až třetinu případů. Pokud by tak všichni nemocní byli vyšetřeni pouze tekutou biopsií bez odebrání vzorku tkáně, nemusela by se jim dostat potřebná cílená léčba,“ upozorňuje patolog Aleš Ryška.

Fakta Jak funguje nová metoda zvaná tekutá biopsie * Jedinou rakovinotvornou buňku najde mezi miliardami ostatních zdravých. * Barvivo na speciálním mikročipu rakovinnou buňku označí. * Vyšetření dokáže izolovat z krve cirkulující nádorovou DNA (ctDNA). * Použít se dá nejčastěji v případě rakoviny plic, prsu, střev a konečníku.

Iva Bezděková, reportérka MF DNES

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.