Daniel Minster ze Studénky je upoutaný na invalidní vozík. Přesto se může pochlubit perfektně vypracovaným tělem.
STUDÉNKA / Příběh Daniela Minstra dokazuje, že se najdou lidé, kteří se dokážou vypořádat s nepříznivým osudem. I když má vysoký stupeň ochrnutí TH 10 a je upoután na invalidní vozík, nevěší hlavu. Na vozíčku aktivně sportoval už v letech 2009 až 2013, kdy hrával sledge hokej za HC Kes Studénka.
„V té době jsem začal chodit do fitka, abych si trochu zlepšil fyzičku. Nakonec jsem úplně přešel na kulturistiku, protože mě bavila více,“ vysvětlil Daniel Minster, který patří mezi první průkopníky tohoto sportu v České republice. „Přidal se ke mně ještě jeden kluk ze sledge hokeje z Plzně. Hned jsme spolu v roce 2013 udělali první závody. Byli jsme společně na pódiu, ale šlo spíše o exhibici,“ pokračoval s tím, že když ho ostatní viděli na soutěžích, plácali jej po ramenou a obdivovali, co se svým tělem dokáže navzdory takovému handicapu.
Na druhou stranu přiznává, že začátky nebyly vůbec jednoduché. „Když jsem začínal, nevěděl jsem, co od toho mám čekat, a ostatní taky ne. I proto se na mě někteří dívali tak, jestli jsem se nezbláznil a abych si při cvičení neublížil,“ poznamenal kulturista na vozíku, který si musel plno cviků přizpůsobit.
„Různě si otáčím lávku, abych byl pořád fixovaný. Vážu se páskem k lavičce, ať nespadnu. Zpočátku to ale bylo hrozné. Padal jsem jako hruška,“ přiznal. Nenechal se ale odradit a dneska už je všechno přesně naopak. Daniela Minstra v posilovně všichni dobře znají, takže k němu vzhlížejí s respektem.
„Někteří za mnou chodí i pro rady, i když občas zase potřebuji s něčím já pomoct. Když se přikurtuju k lavičce, tak si třeba nechám nanosit činky, které potřebuji ke cvičení,“ přiblížil.
Daniel Minster už třikrát startoval na evropském šampionátu, takže měl možnost porovnat svou formu se zahraničními závodníky. „Když jsem soutěžil s jedním Italem, bylo znát, že má sponzory. Nechodí do práce, je na vozíku, cvičí si, má svého trenéra. Firma mu platí různé výživové doplňky, proplácí cesty na soustředění,“ upozornil.
„Já musím chodit do práce, abych si na všechno vydělal, a ještě musím stíhat cvičit, takže je to hrozně náročné.“
Čtyřiačtyřicetiletý rodák z Bílovce se díky své houževnatosti nyní jako vůbec první Čech v tomto sportu představí na americké soutěži Arnold Classic v Columbusu. „Bude nás devět soutěžících na pódiu. Ostatní sice neví, co je to práce, přesto se jim dost dorovnám v některých partiích. Rozhodně se toho nebojím, nemám z toho žádný stres,“ zdůraznil Minster, který se ohromně těší.
„S některými soutěžícími si píšu, takže jsem s nimi v kontaktu. Těším se na to porovnání. Nechci si fandit, ale věřím, že ostudu neudělám. I kdybych skončil poslední, tak pro mě bude výhra už to, že jsem se dostal mezi závodníky s profesionální kartou.“
Kulturista ze Studénky se tak zúčastní závodů, které zaštiťuje Arnold Schwarzenegger. „Je dost možné, že se setkáme i osobně, protože chodí za vozíčkáři. Uznává je, že dokážou dělat kulturistiku i s takovým handicapem,“ poznamenal s tím, že účast na Arnold Classic bude vrcholem jeho dosavadní kariéry.
Daniela Minstra však mrzí fakt, že nemá podporu od lidí věnujících se kulturistice nebo od společností vyrábějících výživové doplňky. „A jestli mi někdo řekne, jak se pomáhá handicapovaným, tak je mi zle. O tom se jenom mluví, ale není to pravda. Kolikrát si říkám, jestli mám být hrdý na to, že reprezentuju Česko, protože se za to stydím. Když vidím Američana nebo Itala, kolik mají kolem sebe lidí, tak je mi z toho až do pláče,“ uzavřel s tím, že v USA tak alespoň lidé uvidí srovnání profesionála s amatérem.
JAN SMEKAL
5plus2
Přidejte odpověď