Dobrá zpráva: sdružení pro autisty funguje dál

Autistů rok od roku přibývá. Ve Zlínském kraji je jich snad kolem pěti set, ale přesná čísla nikdo nezná.

Region – Přibývá autistů. Proč, nikdo neví. Je přitom jen málo sdružení, která nabízejí nemocným pomoc. Práce je to náročná a zajistit finance je složité. Právě kvůli nedostatku peněz hrozil zánik i zlínskému sdružení Za sklem, které poskytuje pomoc rodinám s dětmi postiženými poruchou autistického spektra.
Dlouhodobé spory mezi sdružením a sociálním odborem Zlínského kraje nakonec vyústily v převedení sdružení pod ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Bohužel nebyla ochota ze strany sociálního odboru Zlínského kraje ke spolupráci.
Je ostudou, že služba poskytovaná pro rodiny z našeho kraje je financována ministerstvem,“ říká zakladatelka a vedoucí sdružení Marta Pečeňová.
Vloni kraj sdružení zamítl dotaci na poskytování služeb pro postižené děti. Podle Marty Pečeňové z byrokratických důvodů. „Neměli jsme dobře vyplněné papíry,“ tvrdí šéfka sdružení, která péči o postižené děti věnuje veškerý svůj čas.
Vedení Zlínského kraje se ovšem brání s tím, že sdružení Za sklem nehospodařilo tak, jak má. Hrozba je ale zažehnána, sdružení je pod ministerstvem. V současné době pracuje se 36 rodinami. Podle tabulek má poruchu autistického spektra každá 63. dívka a každý 42. chlapec.

Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1

Nejnovější čísla udávají 1,2 procenta populace. Ve Zlínském kraji je kolem pěti set dětí ve školním věku, které mají tuto diagnózu.
„Společnost Za sklem nám výrazně pomohla,“ chválí Pavel Donášelík, který má dceru postiženou autistickou poruchou s aspergrovým syndromem. „Dcera byla velmi agresivní, absolutně nechápala, jak se má ve společnosti chovat, bylo to peklo,“ popisuje.
Díky radám sdružení Za sklem se ale dokázala celá rodina s postižením dcery seznámit a vše vyladit na přijatelnou úroveň. „Myslím, že v minulosti, když nebyly takové možnosti, by skončila ve zvláštní škole a v kriminále,“ připouští otec.
Přesto, že postupně přibývá i dalších organizací, které se věnují dětem s poruchami autistického spektra, práce sdružení neubývá. „Máme dlouhý pořadník.
Nejsou psychologové, nejsou psychiatři, dětí s touto poruchou stále přibývá a speciální pedagogická centra jsou přetížená,“ popsala složitou situaci Pečeňová. Do mateřských škol v kraji chodí 49 dětí s autistickou poruchou a v základních školách je 271 takto postižených žáků. Nově mají nárok na asistenta. Právě díky sdružení Za sklem už funguje pozice asistenta jako pracovní místo. Školy tyto asistenty mohou využívat, ale mnohdy zvládnou postižené žáky samotní učitelé.

INKLUZE JE MOŽNÁ, ŘÍKÁ ŘEDITEL

„Žáka s autistickou poruchou máme celkem devět let, tedy od první třídy,“ sdělil ředitel Základní školy Valašské Klobouky Karel Ptáček. Rodiče zvažovali speciální školu, nakonec ale společně dospěli k rozhodnutí zařadit jej do běžné třídy. A bylo to prý správné rozhodnutí.
Žák prospíval s vyznamenáním a bude pokračovat na maturitním oboru střední školy. „Jsme přesvědčeni, že inkluzivní vzdělávání je možné a správné. Důležitá je všestranná podpora dítěte, což ale stojí peníze, které tu dřív nebyly,“ dodává ředitel s tím, že vynaložené prostředky a úsilí se vrátí právě v osobnosti dítěte, které vyrůstá mezi svými vrstevníky. Podobnou zkušenost má také vedení luhačovické základní školy. „Dítě s autismem u nás skončilo školní docházku před čtyřmi lety, mělo přiděleno asistenta, se kterým učitelé i ve spolupráci s rodiči vše bez problémů zvládali. Navíc tento žák školu výborně reprezentoval v přírodovědných předmětech,“ uvedl ředitel Roman Lebloch.
Přesto, že mnohdy se vše zdá bezvýchodné, pomalými krůčky se daří i nemožné, zmiňuje zakladatelka sdružení Za sklem Marta Pečeňová.
Před rokem se na ni obrátila o pomoc maminka, jejíž syn měl tak velké úzkosti, že přestal komunikovat s okolím. Komunikoval jen písemně, ani nevycházel z bytu. Jeho přáním bylo dostudovat gymnázium.

POMOHL INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP

„Navázali jsme spolupráci s psychoterapeutem a domluvili se se školou na individuálním přístupu. Zpočátku studoval písemnou formou nebo přes skype,“ vysvětlila Pečeňová.
Gymnázium Lesní čtvrť udělalo podle ní maximum. Na chlapce toho přesto bylo příliš a musel si dát přestávku. „Věřím, že přesto zvládne školu dokončit, protože je velmi chytrý. Naštěstí už umí vyjít z domu, zajít si do cukrárny, částečně také přijal komunikaci s okolím.
Nyní u nás chce pomáhat jako dobrovolník a to je velký úspěch,“ raduje se Marta Pečeňová s tím, že právě tyto úspěchy jí pomáhají jít dál a nevzdávat se.

MARCELA KANIOVÁ
Zlínský deník
http://www.zlinsky.denik.cz/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.