Majitel krematoria: Povolme pohřby zvířat spolu s jejich majiteli v lidských hrobech

ilustrační foto: Flickr.com

V rozvinutých a bohatých zemích přibývá služeb pro domácí mazlíčky. Jejich majitelé do svých nejčastěji čtyřnohých přátel investují nemalé peníze. Platí to i pro Česko. Kromě zdravotní péče, speciální stravy, chovatelských pomůcek a dalšího stoupá zájem i o zvířecí pohřby. Donedávna fungovalo pouze jedno krematorium v Brně. Dnes je jich po republice 5.

moderátorka:
Tady hned v přijímací místnosti vidím zvířecí urny. Snad to mohu říci, ve veselých pastelových barvách.

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
My ty urničky dovážíme z Německa. Ta situace je samozřejmě pro ty lidi vždycky hodně těžká, hodně smutná, takže oni právě často si vybírají tu urničku, aby byla „veselejší“. Existuje široká škála různých barev, tvarů a velikostí. Můžeme uspokojit tu nabídku úplně pro všechna zvířátka.

moderátorka:
Nejmenším klientem zdejšího krematoria byl padesátigramový papoušek. Mezi ty největší se řadí obří psí plemena. Proč vlastně majitelé krematorium vyhledávají?

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
No, tak proto, že to zvíře je samozřejmě nějakej čas provázelo, já tím, že mám taky pejska, jsem s ním vlastně 24 hodin denně, i tady v práci, tak nedokážu si představit, že bych ho potom hodila někam do kafilérie. Samozřejmě zakopat je taky možnost, pokud má někdo velký pozemek, tak je to bez problémů. Ale občas se nám stalo, že třeba lidé si zakopali zvířátko někde v lese a potom třeba divoký zvířata ho vykopaly a není to úplně dobrá varianta. Tady to zvířátko odejde opravdu v klidu, v pietě, jo, chováme se tady k nim prostě, jako kdyby byly naše vlastní.

moderátorka:
A jak si krematorium zákazníci najdou?

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
Buď teda volají, když to zvířátko ještě žije, ale třeba už to s ním nevypadá úplně dobře, my jsme schopni ve společnosti s naší partnerskou veterinární službou poskytnout i tu euthanasii a pak teda transport zvířátka. Nebo volají v druhém případě, kdy už teda ta smrt nastane, a tam potom už se to řeší samozřejmě trochu rychleji, tam je důležitý, aby co nejdřív buď oni sem přijeli, nebo popřípadě zase jsme pro ně zajistili ten transport. Co se potom týká tý kremace, většinou ty zvířátka tady nějakou dobu jsou v chladicím boxu uložená, ale dá se dohodnout i termín kremace přímo, že lidé přijedou, počkají si tady a odjíždí s urničkou. Není problém.

moderátorka:
To znamená, že tady probíhá cosi na způsob obřadu?

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
Určitě, rakev, svíčky, květiny.

moderátorka:
Jsme v rozlučkové místnosti a tady se zrovna dívám právě na rakev.

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
Tady ta je třeba pro zvířátka tak do 35 kilogramů. Pak máme ještě jednu variantu, a ta je teda o dost větší. Skoro jak ten stůl. A ta, ta je pro ta obří plemena. Majitelé mají možnost si ji i zakoupit přímo pro tu kremaci.

moderátorka:
Tady vidím přehrávač.

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
Přehrávač, kde máme vlastně CDčko s nějakou univerzální smuteční hudbou. Je tam třeba Ave Maria nebo I Will Always Love You a takovédle písničky. S tím, že pokud majitelé chtějí, můžou si samozřejmě i přinést vlastní hudbu. A pak vlastně pokud chtějí, tak si tady můžou i počkat na tu urničku skrz proces té kremace. Klidně pojďte.

moderátorka:
Karolína Lafatová mě vede do přípravny.

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
Tam už je trošku hluk. Tady vlastně máme sklad různých tašek, sáčků, kompletují se tady urničky. To znamená, když třeba někdo čeká na urničku, která je na objednání, tak zatím je tady v základní plastové urničce, to zpopelněné tělíčko, a pak se přendá vlastně do té ozdobné okrasné, tam jak jsme viděli vepředu. Ten chladicí box …

moderátorka:
Takže blížíme se k chladicímu boxu? Už je tady pěkný randál. Tady je přímo i kremační pec?

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
Tak, tak, přesně tak. Ta kremační pec se vlastně nachází v bezprostřední blízkosti toho chladicího boxu, tak aby se s těmi zvířátky manipulovalo co nejkratší cestu vlastně, dobu, no.

moderátorka:
Právě jsem zavřela dveře chladicího, a nemůžu říci boxu, ale chladicí místnosti. Kolik je tady stupňů?

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
Nad 5 stupňů to tady nikdy nestoupne, ta teplota. Při tady tý teplotě se s tím tělíčkem třeba ani za týden nic nestane. To tělíčko nezmrzne, což je logický, a zadruhý že tam nedej bože nenastanou nějaké procesy rozkladu nebo tak. Můžete i třeba cítit, že to tady nijak nezapáchá výrazně nebo …

moderátorka:
Ne, ne, všechno je tu krásné, čisté.

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
Vlastně každé to zvířátko je samostatně uloženo ve speciálním vaku, který je nepropustný, má speciální madla a každý ten vak je popsaný, aby tu identifikaci jsme měli hned vlastně na první pohled.

moderátorka:
Krematorium si zakládá na unikátním systému garance, že těla nemohou být zaměněna. Slouží k tomu takzvaný kremační kámen ze šamotu. Obsahuje číslo, které mrtvé zvíře provází celým procesem.

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
My jsme schopni majitelům zdarma poskytnout záznam vstupu toho zvířátka do kremační pece, a tam musí být vždycky prokazatelně vidět, že se jedná o jejich zvířátko a že vstupuje do té kremační pece opravdu samo, což je tam vidět, na tom záznamu.

moderátorka:
A opravdu si lidé často ten záznam vyžádají?

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
Ano. Čtvrtina, 25 % majitelů ten záznam opravdu chce. Otázkou potom je, jestli si ho pustí. Někdo asi na to má jako žaludek, sílu, tak, tak proč ne, poskytujeme to zdarma.

moderátorka:
Pardon. A teď probíhá kremace?

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
Určitě.

moderátorka:
Tady vidím malého Yorkshira, to je zvířátko připravené na kremaci?

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
Přesně tak. Je připravený na kremaci, kolega teď zrovna bude vyndavat vlastně zpopelněné tělíčko toho předchozího zvířátka a ten náš provoz je kontinuální, což znamená, že on to zvířátko vyndá a hned tam vstupuje potom další.

moderátorka:
A v kremační peci končí malý Yorkshire v papírové krabici. Takováto kremace může trvat teda, řekněme, 20 minut?

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
Zhruba 35. Kolega to třeba v průběhu té kremace jednou, dvakrát, třikrát, podle toho, o jak velké zvířátko se jedná, tak to zkontroluje, jestli už je zpopelněno, jestli ten proces probíhá tak, jak má, a potom, jak jste viděla, vždycky se jedno tělíčko zpopelněný už vyjme, to vlastně napadá tamhle do těch dvou zásobníků, a další tělíčko se vkládá. Ta pec se nenechává vychladnout mezi tím. Je to kontinuální celý den v podstatě.

moderátorka:
Musím jít na chvilku na vzduch.

Karolína LAFATOVÁ, Krematorium zvířat Praha:
Měli jsme tady pejsky, který byli po autonehodě a tak podobně, tak tam to není třeba úplně hezkej pohled, ale co je teda hodně psychicky náročný, tak to je samozřejmě komunikace s těmi majiteli. Brečí, kolikrát i mají to zvířátko v náručí, opravdu jako dítě ho přinesou. Někteří zase se snaží tady třeba ty emoce tolik neprojevovat. Ale v okamžiku, kdy vyřídí veškerý ty formality, tak potom tady odejdou ven, před krematorium, a je opravdu vidět, že už pustí uzdu všemu a je to náročný, no. Ale kdybych tady brečela s nima, tak jim to žádným způsobem nepomůže.
Snad ve 100 % případů odsaď odchází vděční a, jestli to tak můžu říct, spokojeni, že jsme jim a tomu jejich zvířátku poskytli takhle tu poslední službu.

moderátorka:
První zvířecí krematorium v České republice vzniklo v Brně v roce 2003. Zakladatelé si prožili martyrium. Neexistovaly žádné zákony v této věci.

Jan ŠÍPEK, spolumajitel Krematoria zvířat Praha:
Vlastně rok na to jsme vstoupili do Evropský unie a naštěstí od tý doby vlastně je tohle vyřešený, protože ty směrnice z Evropský unie na to pamatujou, takže pro nás už jakoby návod jasnej byl.

moderátorka:
Zaslechla jsem tady, že vlastně takovou odstrašující variantou, alternativou, je kafilérie.

Jan ŠÍPEK, spolumajitel Krematoria zvířat Praha:
To je prostě odvětví průmyslu. Těla těch zemřelých zvířat, ať už jsou to třeba koně, krávy, pejsci, to je jedno, tak vlastně oni průmyslově zpracují. Tam dojde vlastně k rozemletí toho, nějaký oddělení průmyslovejch věcí, jako je tuk a tak dále, který se dá dál zpracovat. A to, co zbyde, to se potom spálí, a z toho zbyde taková moučka, kdysi se to dávalo do krmiv, ale pak z toho bylo právě BSE, a od té doby se to pak zakázalo. A co se s tím dělá teď, je, že se to vlastně přidává do cementu.

moderátorka:
Existujou zvířecí hřbitovy a není právě tohle oblast, která ještě by mohla třeba na váš, na vaše podnikání navazovat?

Jan ŠÍPEK, spolumajitel Krematoria zvířat Praha:
Zvířecí hřbitovy existujou a dokonce existovaly dřív, než ty krematoria. Tady myslím, že nejstarší v Čechách je někdy z 19 století, oni to zakládali šlechticové okolo těch svých panství. A nám by to určitě nevadilo, provozovat tady někde v Praze jako zvířecí hřbitov. Problém je s místem. Protože na to je zase územní plán, musíte mít, aby to splňovalo, a pak další věc je ta, že v Praze jsou ty pozemky neuvěřitelně drahé. Takže kdybyste opravdu koupil, já nevím, nějak velký pozemek, který byste měl zabrat tím, že tam budete pohřbívat zvířátka, tak jeden ten hrob by byl strašně drahej. Když si vezmete, že, já nevím, metr čtvereční někde na okraji Prahy bude stát třeba 6 000 korun, toho pozemku, a teď vy teda nakoupíte, já nevím kolik, 10 000 metrů, no, tak si to spočítejte, kolik je to peněz, kolik by pak musel stát jeden ten hrobeček. To by podle mě muselo spíš napadnout město, že by město samo vytvořilo někde nějaký hřbitov zvířátek.

Jan Šípek a přichází se zajímavým nápadem, posuďte sami.

Jan ŠÍPEK, spolumajitel Krematoria zvířat Praha:
Chceme i nějakým způsobem možná právě třeba s pražskými hřbitovy do budoucna nějak řešit, aby bylo možno pro lidi, který jsou chovatelé, si mohli dát ne tělíčko, ale urničku s tím popelem do těch svých lidských hrobů. Abyste s těma svejma pejskama, třeba máte za život čtyři pejsky, tak si je prostě vzali potom s sebou, tak mi to přijde takový normální. A lidi to dělaj, ale prostě oficielně se to nesmí … např. nápis Jan Šimon a pod tím a jeho pejsci a měli byste je tam vyjmenovaný na tom hrobečku a byli tam s váma. Chápu, že se lidi, který třeba nemaj rádi zvířata, by je to pohoršovalo. Ale je to jedna z možností. Jak tu urničku vlastně potom si dát opravdu do těch svých normálních hrobů, který máte někde na Olšanech třeba.

Český rozhlas Plus

(Visited 33 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.