Nemocní senioři se těší na pergolu. Přispěl na ni každý, kdo si koupil na veletrhu kabelku

ilustrační foto: Photoxpress

Trávit více času venku budou moci i lidé připoutaní trvale na lůžko.

Zlín – I senioři na vozíčku nebo upoutaní na lůžko budou moci na čerstvý vzduch. V okolí pergoly, kterou do léta postaví v Domě pokojného stáří Naděje ve Zlíně, si budou moci dokonce hrábnout do hlíny a ošetřovat květiny v truhlících. Pergolu, která vyjde na 90 tisíc korun, zaplatí Naděje z výtěžku Kabelkového veletrhu. Přispěli na ni všichni, kteří si nějakou kabelku ve zlínském divadle koupili.

„Když je v létě horko a svítí slunce, musíme být ve stínu, takže se moc těšíme, že budeme mít altánek, kam se před sluncem schováme,“ říká seniorka Marie Stráníková.

V domově žije přes dva roky. Z jedné z minulých charitativních sbírek má dokonce i moderní postel, která je polohovatelná.

„Výborně se na ní spí. Jsme rádi, že se podařily vybrat peníze na koupi postelí a teď i na altánek,“ zaradovala se spokojeně. „Mám 97 let a moc se mi tu líbí, dělají pro nás různé aktivity,“ pochválila pracovní kolektiv domova.

Marie Stráníková původně pracovala v mateřské škole jako pěstounka. „Bydlela jsem v bytě ve Zlíně, ale pak mé dceři, která už je také v důchodu, onemocněl manžel a musela se o něj celodenně starat. Rozhodla jsem se, že jim přenechám byt a půjdu do domova,“ popsala seniorka.

Ve zlínském Domě pokojného stáří Naděje se dokonce potkala se svou kamarádkou z dětství. Společně jsou narozené v roce 1919 a jsou nejstaršími obyvatelkami domova. Vitální důchodkyně jsou přitom stále plné života a energie.

V zařízení žije také 19 pacientů s Alzheimerovou chorobou. „Celkem tady máme 65 seniorů, z toho 19 postižených závažnou nemocí,“ potvrdila ředitelka Kateřina Pivoňková s tím, že práce s těmito lidmi je velmi náročná a vyčerpávající.

„Nemocní často nejsou schopni nějaké odezvy, nemluví, vydávají jen nějaké zvuky. Navíc bohužel okamžitě zapomenou, co dělali před chvílí nebo včera,“ popsala komplikace zákeřné nemoci. S lidmi s Alzheimerovou chorobou pomáhají nejen vystudované zdravotní sestry a pracovníci v sociálních službách, ale také dobrovolníci. „Práce je velmi náročná a někdy demotivující, ale baví mě,“ svěřila se Blanka Krajíčková, která ve zdejším denním stacionáři pracuje přes 11 let.

Pečuje o seniory, kteří byli ještě nedávno zdraví, plní síly a radosti. Nyní je vidí zapomínat, ztrácet kontrolu nad sebou, vidí, jak je opouští radost. „Je to smutné, ale snažíme se stále jim život zpříjemňovat a vylepšovat,“ doplnila s tím, že právě výtěžek z Kabelkového veletrhu pomáhá klientům domova k plnohodnotnějšímu životu.

MARCELA KANIOVÁ
Zlínský deník
http://www.zlinsky.denik.cz/

(Visited 2 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.