V Česku chybí stovky pečovatelů

V sociálních ústavech chybí v sociálních službách stovky změstnanců. Mnohé kraje se snaží zaměstnance sociálních služeb udržet i zvýšením platů i zavedením dalších benefitů.

Na Ústecku chybí 200 pečovatelek, kraj jim zvýší plat i ze svého

V sociálních ústavech v Ústeckém kraji chybí přes 200 zaměstnanců. Kraj to zjistil při mapování personální situace, řekla Markéta Flochová z tiskového oddělení krajského úřadu. Kraj se snaží zaměstnance sociálních služeb udržet i zvýšením platů. Od května každému přidá 1000 korun měsíčně.

S nedostatkem personálu se potýkají domovy pro seniory nebo ústavy sociální péče. „V rámci příspěvkových organizací zřizovaných Ústeckým krajem byl definován deficit 49 pracovníků, v rámci celého Ústeckého kraje pak deficit 204 pracovníků,“ doplnila Flochová.

Situace se liší podle měst i zřizovatelů. Například v krajském městě výraznější potíže s nedostatkem lidí nejsou. „Personální situaci řeší ředitelé jednotlivých organizací. Vedení města se setkává s řediteli, v tuto chvíli jako zřizovatel nemáme žádné informace o alarmujícím stavu nebo o výjimečných požadavcích ani o omezení služeb,“ řekla mluvčí radnice Romana Macová. K omezení péče nemusel přistoupit ani kraj. „V souvislosti se špatnou personální situací nebyly ještě v rámci příspěvkových organizací zřizovaných Ústeckým krajem v oblasti sociální omezovány sociální služby,“ doplnila Flochová.

Kraj se snaží udržet zaměstnance sociálních služeb zvýšením platů. Z přebytku hospodaření z loňského roku uvolnil bezmála 17 milionů korun právě na mzdy. „Chceme stabilizovat situaci, nechceme, aby lidé odcházeli,“ řekl náměstek hejtmana Martin Klika (ČSSD). Peníze dostanou organizace jako provozní příspěvek. Plat by se měl zvýšit více než 1500 zaměstnanců. „Rozhodli jsme, že dostanou opravdu ti v přímé péči, ti, kteří se starají o lidi. Netýká se to managementu, netýká se to lidí s příplatkem za vedení, ale pouze opravdu té obslužné péče,“ uvedl Klika. Každý z těchto zaměstnanců by tak měl od květnové výplaty dostat 1000 korun měsíčně navíc.

Potíže jsou způsobené nízkými platy, situaci musí podle kraje řešit především stát. „Tlačíme i s asociací poskytovatelů, aby stát rozhodl a finančně stabilizoval tato zařízení. Jde o kraje, města, obce, neziskový sektor. Musíme si uvědomit, že ty peníze tam prostě chybí a ti lidé nám utíkají do průmyslových zón raději dělat manuální činnost,“ řekl Klika.

Krajům chybí například prostředky dofinancování zvýšení platů o čtyři procenta, platného od loňského listopadu. V Ústeckém kraji je to 81,5 milionu korun. Dalších bezmála 105 milionů by bylo podle údajů kraje potřeba, pokud od 1. července bude změněn počet platových tarifů, čímž se zvýší platy. Za všechny kraje je to podle odhadů 1,4 miliardy korun. „Pokud to na vládě projde, tak doufám, že ministr financí (Andrej Babiš) uvolní finanční prostředky. Nemůžeme se bavit o tom, že navýší a dá třeba jen část. Pokud ty peníze nedostaneme komplet, tak nemáme co dát,“ dodal Klika.

V hradeckém kraji chybí v sociálních službách tři desítky lidí

V Královéhradeckém kraji chybí v sociálních službách nabízejících péči o seniory, zdravotně postižené a další znevýhodněné lidi zhruba 30 zaměstnanců. Péči o klienty se daří zajistit pouze díky přesčasům současných zaměstnanců. Řešením by mělo být zvýšení platů a také počtu zaměstnanců, řekl náměstek hradeckého hejtmana Vladimír Derner (KDU-ČSL).

„Nedostatek pociťujeme především v Hradci Králové, kde je velká konkurence na trhu práce, tam nám v domově pro seniory chybí zhruba 15 zaměstnanců. Další problém je na Rychnovsku, kde máme několik sociálních zařízení a tam je pochopitelně velký tlak ze strany automobilky Škoda-Auto,“ řekl Derner.

Upozornil na to, že dlouhodobé řešení nedostatku zaměstnanců v sociálních službách bude problematické. „Problém je, že se v kraji ročně rodí o tři tisíce dětí méně než by bylo potřebné k udržení stávajícího počtu obyvatel, a to bude dlouhodobý problém s čím dál většími dopady do příštích let,“ řekl Derner.

O snížení kapacity Domova u Biřičky o desetinu požádala Královéhradecký kraj jako zřizovatele šéfka zařízení Daniela Lusková. „Není možné zajistit důstojnou a plnohodnotnou péči o 350 bezmocných seniorů. Nyní chybí 12 procent personálu, tedy pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester. Potřebujeme 40 lůžek nechat neobsazených, abychom zajistili základní péči. Procházku, i když o ni klient žádá, nebo doprovod k lékaři už zajistit nemůžeme,“ uvedla již dříve Lusková. Domov má 560 nevyřízených žádostí o umístění.

Podle statistik hejtmanství v kraji funguje 40 pobytových služeb pro seniory a zdravotně postižené, které zajišťují péči o 3200 klientů. Péči o ně zajišťuje 1490 pracovníků, v dalších obslužných činnostech, jako je úklid, stravování a administrativa, pracuje 693 pracovníků. Dalších 2558 pracovníků zajišťuje péči o seniory, zdravotně postižené a znevýhodněné mimo pobytové služby.

Průměrný plat pracovníků v pobytových sociálních službách v hradeckém kraji činí nyní včetně různých příplatků 23.696 korun, od roku 2015 vzrostl o osm procent. „Platy se v jednotlivých profesích výrazně liší a většina pracovníků v sociálních službách na průměrný plat nedosáhne. Kvůli nízkým odměnám pro začínající pracovníky je tak složité dostat do odvětví zejména pracovníky s krátkou dobou praxe,“ uvedl Dan Lechmann z tiskového oddělení kraje.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) a odboráři na konci dubna upozornili na omezování péče o seniory a postižené v seniorských domovech a dalších zařízeních. Podle nich tam chybí několik tisíc pečovatelek a pečovatelů, kvůli nízkým výdělkům se nedaří přijmout a udržet nové síly.

Domovy pro seniory mají na Olomoucku kvůli mzdám značnou fluktuaci zaměstnanců

Některé domovy pro seniory v Olomouckém kraji se kvůli nízkým mzdám potýkají s vysokou fluktuací personálu, která komplikuje jejich provoz. Problémy s častou obměnou zaměstnanců mají hlavně velká zařízení, menší domovy pro seniory si na výraznější potíže v personální oblasti zatím nestěžují. Fluktuaci v sociálních ústavech umocňují rostoucí mzdy v podnikatelské sféře, kterým nízké platy pečovatelů nemohou konkurovat.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb a odbory již delší dobu upozorňují na omezování péče o seniory a postižené v seniorských domovech a dalších zařízeních, kde chybí několik tisíc pečovatelek a pečovatelů. Asociace tvrdí, že kvůli nízkým výdělkům se nedaří nové síly přijmout a udržet. Ministerstvo práce chce situaci řešit změnou platových tarifů.

Problém se týká i Olomouckého kraje, kde hejtmanství zřizuje 16 domovů pro seniory. „Z informací zřizovaných příspěvkových organizací dlouhodobě a v posledním roce obzvláště zaznamenáváme zvýšenou fluktuaci pracovníků v sociálních službách, zejména pracovníků v přímé péči,“ řekla mluvčí Olomouckého kraje Kamila Navrátilová.

V některých částech Olomouckého kraje nelze podle Navrátilové některé pracovní pozice trvale obsadit. „Z dlouhodobého hlediska hrozí negativní dopady na kvalitu poskytování sociálních služeb, případně prodloužení čekacích lhůt. Pokud se situaci nepodaří zvládnout, nelze vyloučit ani snižování kapacity služeb z důvodu nedostatku personálu,“ upozornila.

S fluktuací se potýká například Domov seniorů Pohoda ve Chválkovicích na okraji Olomouce, ve kterém žijí tři stovky seniorů. „Stávající pracovníci v sociálních službách odchází za lepším. Noví pracovníci tady pak v podstatě nevydrží ani zkušební dobu. Měsíčně v průměru nabíráme deset lidí a deset jich propouštíme,“ řekla ČTK personální pracovnice Svatava Richterová.

Problémy s nedostatkem personálu v sociálních ústavech podle Navrátilové souvisí s nízkými mzdami. Průměrná měsíční mzda všech pracovníků příspěvkových organizací v sociální oblasti v Olomouckém kraji loni činila 21.545 Kč a byla výrazně pod krajským průměrem, který je 24.666 korun. Podle Richterové někteří pracovníci Domova seniorů Pohoda odešli pracovat například do Vojenské nemocnice Olomouc či do obchodního řetězce Lidl, který jim nabídl vyšší výdělky.

Na problémy s nedostatkem či fluktuací personálu si nestěžuje vedení Domu pokojného stáří sv. Anny ve Velké Bystřici na Olomoucku, ve kterém žije 40 seniorů. Zařízení má 20 zaměstnanců. „V současné době máme pracovníků dostatek a hlásí se nám neustále zájemci i o práci v přímé péči,“ řekl ředitel zařízení Zdeněk Lakomý

S personálními problémy se nepotýká ani Domov pro seniory v Ludmírově na Prostějovsku, který má 36 klientů a 17 pracovníků. „Je to samozřejmě o penězích,“ uvedla jeho ředitelka Marta Spurná, podle které zaměstnanci dostávají vyšší než tabulkové platy. „Za tabulkové platy by to nikdo nedělal,“ podotkla. Podle Spurné si zařízení vyšší osobní platy může dovolit, protože má malou kapacitu.

Sociální zařízení v Plzeňském kraji lákají personál na benefity

Domovům pro seniory, zařízením se zvláštním režimem nebo pro lidi se zdravotním postižením v Plzeňském kraji chybí personál. Sociální zařízení v kraji s různými provozovateli se snaží ošetřovatele i další zaměstnance získat příslibem zajištění bydlení, dovolenou navíc, očkováním proti žloutence a dalšími benefity. Náročnou a vysilující práci ale mnozí lidé nevydrží vykonávat dlouho, navíc mnohé podniky v průmyslových zónách v kraji nabízejí vyšší platy.

Městský ústav sociálních služeb v Plzni, který pečuje o 450 klientů v lůžkových zařízeních a o více než 1100 lidí se stará v domácím prostředí, hledá až desítky zaměstnanců. Chybějí zejména zdravotní sestry a pečovatelky. Městská organizace přijímá lidi i na zkrácený úvazek, hledá mezi ženami na mateřské dovolené, dlouhodobě nezaměstnanými, seniory či mezi studenty. V ústavu pracuje na 240 zdravotních sester a pečovatelek. I když zájemci o práci se hlásí, často jen do doby, než zjistí, co obnáší.

„A mnoho uchazečů, i když nastoupí, nevydrží ani ve zkušební době,“ řekla už dříve vedoucí pečovatelských a ošetřovatelských služeb Jaroslava Kaiserová. Zdravotní sestra v ústavu má průměrný měsíční plat bez přesčasů kolem 30.000 korun, pracovník v sociálních službách si bez přesčasů vydělá v průměru 16.500 korun. Při nedostatku zaměstnanců musí provoz často zajistit personál na úkor svého volna.

Podobně je na tom i další velký poskytovatel sociálních služeb Diakonie Západ. Shání pečovatele, brigádníky i dobrovolníky. Nedostatek zájemců o práci podle Lenky Houškové z Diakonie odráží situaci na trhu práce, kde je při malé nezaměstnanosti málo volných pracovníků.

„U nás je to o to víc, že nemůžeme nabízet vysoké mzdové ohodnocení,“ řekla. Zařízení Diakonie by potřebovala zaměstnat celkem 10 až 15 lidí. Obtížné je najít zaměstnance například pro Domov Radost, který pečuje o klienty s autismem. „Je to jako začarovaný kruh – když je podstav zaměstnanců, nejde jako ve výrobě zastavit stroj. Pobytová služba má stálý počet klientů, kteří potřebují péči. Když je podstav, musí stávající zaměstnanci zajistit provoz, čímž se ale ještě víc vyčerpávají,“ řekla Houšková. Diakonie si nemůže dovolit slíbit lidem velké platy. Zaměstnancům nabízí sick days a některým ve vybraných službách až šest týdnů dovolené.

Také Diecézní charita v Plzni stále hledá zaměstnance. „Je to náročná a ne dostatečně finančně ohodnocená práce. Řada lidí nevydrží v této profesi pracovat dlouho, prostě vyhoří,“ řekl mluvčí charity Miroslav Anton.

Plzeňský kraj, který zřizuje 12 sociálních příspěvkových organizací, až takovou kritickou nouzi o zaměstnance nepociťuje. Přesto v některých zařízeních chybí. V roce 2014 zaměstnávala krajská zařízení v přímé ošetřovatelské péči 523 zaměstnanců, koncem roku 2016 jich bylo 605 a na konci března 626, řekl krajský radní pro sociální věci Zdeněk Honz (ČSSD). Zatímco v roce 2014 byl průměrný měsíční plat těchto ošetřovatelů 17.565 korun, loni to bylo 20.689 korun. Na jednoho ošetřovatele vychází v přepočtu asi sedm klientů. Zdravotních sester v krajských zařízeních ubylo ze 142 v roce 2014 na současných 127 sester.

Sociální ústavy Pardubického kraje shánějí vzdělané pracovníky

Sociální zařízení zřizovaná Pardubickým krajem, která se starají o lidi s mentálním postižením, obtížně hledají kvalifikované zaměstnance. Mladí lidé o pečovatelskou práci v bývalých ústavech sociální péče nemají příliš zájem. Celkově ale pracovníci nechybí, jejich přepočtený počet je v posledních letech naplněn z 97 procent, uvedla vedoucí odboru sociálních věcí krajského úřadu Helena Zahálková.

„Největším problémem je potřebná kvalifikace a splnění kritérií v oblasti psychologického testování a úrovně jejich komunikace. Řada domovů přijímá nové zaměstnance i se základním vzděláním s cílem do 18 měsíců po nástupu jim zajistit potřebný kurz pracovníka v sociálních službách,“ uvedla Zahálková.

Podle ní může vyhledávání nových pracovníků v budoucnu zkomplikovat také stále klesající zájem mladých lidí o práci v přímé péči. Nejsilnější skupinou zaměstnanců pobytových zařízení jsou lidé ve věku mezi 40 a 60 lety.

Pardubický kraj zřizuje sedm domovů, dřívějších ústavů sociální péče. Postupně je transformuje, pro jejich klienty staví menší objekty nebo pro ně pronajímá byty. Například Domov sociálních služeb Slatiňany z velkého ústavu do rodinných domků a bytů v blízkém okolí přestěhoval 144 klientů. Výstavba 12 dvojdomků a koupě dvou bytů chráněného bydlení stála 185 milionů korun, většina peněz pocházela z evropské dotace. V původním areálu zůstává 50 klientů, ubytováni jsou v novodobé budově ve vlastnictví kraje vedle historického kláštera. To vše si vyžaduje větší počet zaměstnanců než dosud, z 669 v roce 2013 se zvýšil na loňských 724.

Zároveň se mírně zvyšují platy pracovníků. Z průměrných 18.846 korun měsíčně v roce 2014 narostly na 21.054 korun v roce 2016, zdravotní sestry si vydělají podstatně více. Zahálková však upozorňuje, že průměrný plat zahrnuje i osobní ohodnocení, příplatky za vedení, zvláštní příplatky za směnnost, za práci v sobotu, neděli, ve svátek, příplatky za přesčas a odměny.

„Náročná práce pracovníků v sociálních službách je silně podhodnocena. Tarifní platy zdravotního aparátu rostou rychleji oproti tarifním platům pracovníků v sociálních službách, rozdíl mezi základním platovým ohodnocením těchto profesí se stále zvětšuje,“ uvedla Zahálková.

Za největší problém považuje situaci odměňování pracovníků u nestátních neziskových organizací, které poskytují nejvíce sociálních služeb, neboť se na ně nevztahuje nařízení vlády o platech a platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Poskytovatelé sociálních služeb a odboráři poslali na konci dubna dopis členům vlády, v němž žádají o výraznější zvýšení platů pracovníků v sociálních službách a změnu jejich odměňování. Požadují, aby pečující o seniory či postižené dostávali podobný plat jako zdravotníci a aby kabinet na změnu našel peníze. Ministerstvo práce připravilo návrh nařízení, které by mělo od července zrušit tři z devíti platových tabulek.

Pracovníci s nižšími výdělky by se tak posunuli do vyšších tarifů a přilepšili si. Zaměstnanci v sociálních službách by měli mít podle návrhu zhruba o pět procent víc. Změna by ve druhém pololetí vyšla stát na 1,08 miliardy a kraje a obce na 763,9 milionu korun.

Vývoj počtu zaměstnanců domovů zřizovaných Pardubickým krajem
kalendářní rok 2013 2014 2015 2016
celkový přepočtený počet pracovníků pobytových zařízení Pk 669 672 706 724
celkový přepočtený počet- pracovník v sociálních službách 384 394 439 467
celkový přepočtený počet – sociální pracovník 20 19 18 21
celkový přepočtený počet- zdravotní sestra 57 55 53 51

zdroj: krajský úřad

Vývoj průměrných měsíčních mezd v domovech zřizovaných Pardubickým krajem*
kalendářní rok 2013 2014 2015 2016
celkový prům. měsíční plat v zařízení v Kč 18.371 18.846 20.416 21.054
prům. měsíční plat v Kč- pracovník v sociálních službách 16.674 16.907 18.755 19.286
prům. měsíční plat v Kč- sociální pracovník 20.911 22.205 24.377 24.027
prům. měsíční plat v Kč- zdravotní sestra 27.641 28.356 29.886 30.909

* osm zařízení, včetně Domova u fontány

zdroj: krajský úřad

Kvalifikovaní sociální pracovníci chybějí i v Karlovarském kraji

Kvalifikovaní pracovníci pro sociální služby chybějí i v Karlovarském kraji. Zejména od náročné pečovatelské práce je odrazuje především nízké finanční ohodnocení. Nemůže konkurovat platům například v rozvíjejících se průmyslových zónách. Situace ale není v sociální oblasti tak kritická jako ve zdravotnických službách, kde kriticky chybějí sestry.

„Nevím o tom, že by některé z pobytových zařízení muselo vyloženě omezit své služby. Pracovníků je ale nedostatek a může se stát, že to ovlivní kvalitu péče například při nočních směnách, kde je personálu málo,“ řekl předseda krajské organizace Asociace poskytovatelů sociálních služeb Robert Pisár.

Průměrná hrubá mzda v pečovatelských pozicích je podle něj 18.000 korun. Jde přitom o náročnou práci, která z velké části spočívá v přímé péči o seniory nebo zdravotně postižené.

Kvalifikovaných uchazečů pro práci v sociálních službách je podle Pisára na úřadech práce nedostatek. Obecně prospěšná společnost Pomoc v nouzi, kterou Pisár řídí, například už delší dobu shání pracovníka pro noclehárnu v Sokolově. „Jsme samozřejmě schopni přijmout i pracovníka bez kvalifikace a během krátké doby ho doškolit. Bohužel stále narážíme na to, že finanční ohodnocení pro uchazeče zkrátka není motivující,“ doplnil.

Podle Samuela Pilaře z Amica Centrum Cheb, které poskytuje sociální i zdravotní služby hlavně pro seniory, je ale situace u sociálních pracovníků výrazně lepší než u zdravotních sester. „Kvalifikovaných je samozřejmě nedostatek, ale výhodou je, že můžeme přijmout i osobu bez kvalifikace a ta má rok a půl na doplnění vzdělání,“ řekl Pilař. Podle něj jsou sice mzdy sociálních pracovníků nižší, ale na druhou stranu odpovídají nižší potřebné kvalifikaci.

Brnu schází 30 pečovatelů v domovech, péče je ale zajištěna

Brnu se dlouhodobě nedaří obsazovat volná pracovní místa pečovatelů v domovech pro seniory a dalších sociálních organizacích. Nyní je tam asi 30 neobsazených zaměstnaneckých míst řekl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Podle něj je ale péče zajištěna.

Domovy a sociální zařízení zřizované Jihomoravským krajem zase musí často opakovat výběrová řízení na personál, aby obsadily uvolněné pozice., uvedla mluvčí kraje Monika Brindzáková. Podle ní ale zatím nebylo nutné kvůli nedostatku pracovníků snižovat kapacitu zařízení. Naopak od roku 2011 vzrostl počet zaměstnanců v nich o 304.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb a odbory nedávno upozornily na omezování péče o seniory a postižené v domovech po celé republice kvůli tisícům chybějících pečovatelů, které se s ohledem na nízké výdělky nedaří přijmout a udržet. Průměrnou částku 18.000 hrubého označily odbory téměř za výsměch.

Brno zřizuje 13 příspěvkových organizací v sociální oblasti. Z nich 11 jsou domovy pro seniory. Pracuje v nich 1450 zaměstnanců, přičemž polovina jsou pečovatelé, kteří pomáhají lidem při hygieně, oblékání a v dalších aktivitách. Podle Poňuchálka je průměrná hrubá mzda pečovatelů v městských organizacích okolo 20.500 korun. „Z důvodu nízkých platů se dlouhodobě nedaří obsazovat volná pracovní místa. Aktuálně je jich asi 30.

Situaci nepřispívá ani současný stav trhu práce. Podstav pracovníků s sebou nese jejich přetěžování a jsou na ně kladeny větší nároky,“ uvedl Poňuchálek. Doplnil, že kvůli nárůstu počtu klientů vyžadujících non-stop péči se bude potřebný počet zaměstnanců zvyšovat. „Lze odhadovat jen pro městská zařízení potřebu dalších asi 80 pečovatelů v následujících dvou až třech letech,“ uvedl.

Nedostatek lidí má například Domov pro seniory Kociánka v Brně. „Máme 387 klientů, o které se stará zhruba stovka pečovatelů. Přitom na letošní rok máme plánováno 105 pečovatelů, ale ani tento plán nebudeme schopni naplnit vzhledem k nízkým platovým podmínkám,“ řekl ředitel zařízení Michal Medlík. Péči ale domov zvládá. „S tímto stavem jsme schopni tak tak naplňovat základní péči, ale nemůžeme dát nic víc. A to nebereme v potaz ani to, že už dnes bychom potřebovali o 10 až 15 lidí navíc, protože začínáme mít čím dál více lidí, kteří potřebují zvýšenou péčí. Ideální stav by byl 120 pečovatelů,“ uvedl Medlík. Doplnil, že noví zaměstnanci se získávají velmi těžko.

Nové pečovatele těžko hledá i zařízení Zámek Břežany, které má 150 klientů s různou mírou podpory. Asi polovina je v seniorském věku. Organizaci zřizuje kraj.

„Když je výběrové řízení, někteří absolventi ani nepřijdou. Nedávno se nám přihlásilo 13 lidí a přišli čtyři, aniž se někdo omluvil. Dva odpovídali, takže jsme alespoň někoho vybrali. Před pár lety nebyl problém. Mladá generace ale moc nechce za současného stavu nastupovat,“ řekl ředitel Vít Janků. Podle něj se v organizaci stará o klienty 60 pečovatelů. „Na provoz jako takový to stačí. Máme štěstí, že je u nás fluktuace velmi malá a takových 50 lidí nechce měnit zaměstnání. Za odchod se ale těžko hledá náhrada,“ dodal Janků.

Jihomoravský kraj zřizuje 28 příspěvkových organizací poskytujících pobytové služby, zejména domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro lidi se zdravotním postižením, ale i chráněné bydlení, stacionáře nebo odlehčovací služby. Loni se o 3127 klientů staralo 2383 zaměstnanců. „Obecný problém zajištění zejména pracovníků v přímé péči se týká i našich zařízení, kde se musejí často opakovat výběrová řízení, aby se obsadila uvolněná místa. Zatím ale nedochází ke snižování kapacit v důsledku nedostatku,“ doplnila mluvčí kraje Brindzáková.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce situaci řešit změnou platových tarifů. Podle jeho návrhu by mělo být od července tarifních tabulek místo devíti šest. Lidé z nejnižších stupňů by se posunuli do vyšších a přilepšili si. Odbory požadují, aby se pracovníci nepřeřadili do třetí, ale do šesté tarifní stupnice, kde jsou zdravotníci. Tím by se jejich platy zvýšily víc.

V Libereckém kraji chybí v sociální oblasti desítky pečovatelek

V domovech pro seniory a dalších zařízeních poskytujících péči v Libereckém kraji chybí desítky pečovatelek. Kvůli nízkým výdělkům, které neodpovídají náročnosti jejich práce, se nedaří nové síly přijmout a udržet.

Problém se získáním nových pečovatelek mají například v Turnově. Město provozuje domov důchodců se zhruba 70 lůžky. „Dříve si organizace mohla vybírat toho nejlepšího z žadatelů o práci. Teď je stav takový, že za každého, kdo přijde, jsme rádi,“ uvedla místostarostka města Petra Houšková. Podle ní by potřebovali pět pečovatelek. „Péči se nám zatím daří zajistit, je to ale na hraně,“ dodala.

Zapracovat nové pracovníky je podle ní náročné, musí projít odborným vzděláváním a praxí pod dohledem. „Je problém sehnat někoho, kdo u této práce vydrží,“ řekla. Řada uchazečů končí ve zkušební době, neboť jde o fyzicky i psychicky náročnou práci. Navíc je špatně ohodnocena.

„Loni jsme sice navýšili platy asi o 1000 korun na hrubé mzdě. Nevyrovná se to ale tomu, co dostanou za práci v průmyslu za osm hodin,“ dodala Houšková. Průměrný plat pečovatelek v Turnově je mezi 16.000 až 17.000 Kč.

Za ostudné považuje platy pečovatelek ředitel krajského domova důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem Petr Pávek. „Jsou za hranicí slušnosti. Tabulkově platy vyčerpávám, kam až to jde, ale pořád se za to stydím. Měly by dostávat více,“ uvedl Pávek. Průměrná mzda pečovatelek v krajských domovech důchodců je 17.469 korun, z toho výše tarifní mzdy je 14.488 Kč.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) a odbory nedávno upozornily na omezování péče o seniory a postižené v seniorských domovech a dalších zařízeních. V republice chybí několik tisíc pečovatelek a pečovatelů.

„I když problémy jsou, nedochází ke snižování kvality péče v příspěvkových organizacích Libereckého kraje. Nedostatek personálu uživatelé našich služeb nepociťují a nemá vliv na přijímání nových klientů,“ řekl náměstek libereckého hejtmana Pavel Svoboda (ČSDD).

Ředitelka libereckého centra zdravotní a sociální péče Lenka Škodová uvedla, že těžko mohou konkurovat firmám v průmyslu, které díky oživení ekonomiky potřebují další pracovníky. „Obáváme se toho, že nám začnou zaměstnanci utíkat do firem, kde nabízejí o 7000 až 10.000 korun větší mzdy, což se poslední rok děje,“ uvedla Škodová. Zaměstnanci, kteří odešli, podle ní dnes pracují v továrnách. Sehnat nové je stále těžší. „Práce v sociálních službách je rok od roku velice náročná, jak psychicky, ale i fyzicky, protože zdravotní stav našich klientů se zhoršuje, a tím pádem i péče o tyto klienty je mnohem náročnější,“ dodala.

Ministerstvo práce připravilo návrh nařízení, které by mělo od července zrušit tři z devíti platových tabulek. Zaměstnanci v sociálních službách by si tak měli polepšit na platech zhruba o pět procent. Asociace a odbory to považují za nedostatečné. Žádají, aby se odměňování řídilo zdravotnickými tarify s vyššími částkami. S požadavkem zatím neuspěly.

V sociálních službách na Vysočině jsou desítky volných míst

V sociálních službách na Vysočině jsou kvůli nízkým platům desítky volných pracovních míst. Přibývá jich výrazněji od loňska kvůli poklesu nezaměstnanosti, aniž by v řadě oborů klesala poptávka po pracovnících. Kraj musel u jednoho svého sociálního zařízení dočasně omezit příjem nových klientů, obnoven byl po stabilizaci situace, sdělila mluvčí kraje Jitka Svatošová.

„K jiným omezováním zatím nebylo naštěstí potřebné přikročit. Důsledkem bývá spíše vyšší pracovní nasazení a zátěž ostatních pracovníků,“ uvedla mluvčí. Kraj Vysočina spravuje 20 pobytových sociálních zařízení a jednu organizaci zaměřenou na poradenské služby, zaměstnává v nich zhruba 1500 lidí.

Poskytovatelé sociálních služeb a odboráři minulý měsíc upozornili na omezování péče v domovech pro seniory a dalších zařízeních v Česku. Podle nich chybí tisíce pečovatelů a lidé, kteří v sociálních službách pracují, jsou přetěžováni. Proto žádají stát o vyšší růst platů v sociálních službách a změnu v odměňování. Pečující o postižné a seniory by podle nich měli dostávat podobný plat jako zdravotníci.

Na Vysočině se problémy se zajišťováním personálu projevily nejdříve na Pelhřimovsku, kde je nejnižší nezaměstnanost. „Dnes už je to plošný problém v celém kraji,“ uvedla mluvčí kraje.

Domov důchodců v Proseči na Pelhřimovsku začal před rokem díky rozšíření prostor jako jediný v kraji přijímat i lidi s těžkými následky po autonehodách a cévních příhodách. Kraj tam zároveň nechal postavit pavilon pro staré lidi s demencemi. Domov zaměstnává 66 lidí. Tým je podle ředitele Jiřího Hormandla celkem stabilizovaný.

„Teď máme jedno volné místo pro pracovníka v sociálních službách. Máme samozřejmě volné místo pro fyzioterapeuta, ti prostě nejsou,“ uvedl. Domov využívá služeb externího fyzioterapeuta. Navýšení platů v sociálních službách by ředitel uvítal.

Sociální pracovníky, fyzioterapeuty i zdravotní sestry shánějí také další sociální zařízení spravovaná obcemi, neziskovými a soukromými organizacemi v celém kraji. Na jejich webových stránkách i v inzerci lze najít řadu nabídek volných pracovních míst. Někde zájemcům slibují týden dovolené navíc či příspěvek na masáže. Zástupci některých domovů důchodců uvedli, že dřív mohli mzdami konkurovat alespoň supermarketům, ale i tam už prý jdou platy nahoru.

U pracovníků v sociálních službách se podle údajů kraje průměrná mzda pohybuje okolo 20.000 korun hrubého měsíčně, ale nastupující zaměstnanci bez praxe dostávají o několik tisíc korun méně. O práci v sociálních službách podle zkušeností krajských organizací navíc stále častěji žádají lidé, kteří v ní vydrží jen několik týdnů.

Vyšší potřeba personálu je částečně daná i transformací některých sociálních ústavů, jejichž klienti s mentálním postižením začali žít v menších skupinách v rodinných domech. Podle kraje ale také roste náročnost péče o seniory kvůli jejich zdravotnímu stavu.

Moravskoslezskému kraji chybějí pracovníci v sociálních službách

Moravskoslezskému kraji chybějí pracovníci v sociálních službách. Důvodem jsou jejich nízké mzdy. Nedostatek lidí pociťují zařízení nejen u pracovníků, kteří přímo pečují o klienty, ale obtížná situace je i v obslužných provozech, například kuchyních, řekl ČTK náměstek hejtmana pro sociální oblast Jiří Navrátil (KDU-ČSL).

„Situace je náročná, zatím však nikoliv kritická. Obecně se dá říct, že za poslední dva roky se výrazně zvýšil počet osob, které ze sociálních služeb odcházejí do jiných odvětví, například do maloprodeje nebo do lehké výroby. Klíčovým argumentem je lepší platové hodnocení a výrazně nižší zodpovědnost,“ uvedl Navrátil.

Obecně podle něj platí, že se zaměstnanci lépe hledají ve větších městech než odlehlejších a hůře dostupných místech regionu. „Jestliže ještě zhruba pět let zpět bylo možné si do přímé péče vybírat zaměstnance z mnoha uchazečů, pak dnes je v řadě případů problém nalézt lidi, kteří tuto práci jsou vůbec ochotni dělat. V dlouhodobějším horizontu bude mít tento stav přímý dopad do kvality zajišťovaných služeb,“ míní Navrátil.

Situaci se podle něj zatím daří zvládat a kraj nemá informace o tom, že by byla někde natolik kritická, aby musely být omezovány služby. Podle Navrátila je to však hlavně díky stovkám hodin přesčasů těch, kteří ze služeb neodcházejí, protože svou práci vykonávají jako poslání.

V krajských sociálních zařízeních je podle náměstka v současnosti maximálně několik desítek neobsazených nebo obsazovaných míst. Kraj přitom prostřednictvím svých organizací zajišťuje přibližně třetinu poskytovaných sociálních služeb. Navrátil dodal, že se tak dá odhadovat, že v celém kraji může v sociálních zařízeních chybět asi 100 až 200 pracovníků v přímé péči.

Kraj se podle něj snaží zaměstnancům v sociální sféře pomoci, ale nemůže za stát řešit dlouhodobé podfinancování systému sociálních služeb.

„Kraj byl nucen ve svých organizacích dofinancovat zvýšení platů, které proběhlo v minulém roce v celém veřejném sektoru, když zároveň tento nárůst nezohlednila státní dotace na zajištění dostupnosti sociálních služeb,“ uvedl Navrátil. Ve svém rozpočtu kraj také vyčlenil 50 milionů korun pro nestátní neziskové provozovatele sociálních služeb, kteří nemají ekonomicky silné zřizovatele. Peníze mají sloužit právě na pokrytí mezd. Náměstek doplnil, že problémem v sociálních službách nejsou jen mzdy, ale zcela chybí například i peníze na další rozvoj služeb.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) a odbory před několika dny upozornily na omezování péče o seniory a postižené v seniorských domovech a dalších zařízeních. V celé republice podle nich chybí několik tisíc pečovatelek a pečovatelů, kvůli nízkým výdělkům se nedaří přijmout a udržet nové síly. Poskytovatelé sociálních služeb a odboráři také poslali dopis členům vlády, v němž žádají o výraznější zvýšení platů pracovníků v sociálních službách a změnu jejich odměňování.

Jihočeský kraj trápí nedostatek pečovatelů v sociální oblasti

Především nedostatek pečovatelů trápí sociální zařízení v Jihočeském kraji. Jde především o domovy pro seniory nebo domovy se zvláštním režimem, které se starají například o lidi s postižením. Navíc se v oboru projevuje velká fluktuace zaměstnanců, která někde dosahuje ročně až 50 procent řekla bývalá náměstkyně hejtmana pro sociální oblast Lucie Kozlová (ANO), která svou funkci vykonávala do konce dubna.

„Ta situace je skutečně dost zoufalá. Musíme si ještě navíc uvědomit, že některé pozice v sociální sféře zastávají lidé po rekvalifikaci, takže ti nemají s touto profesí žádné zkušenosti,“ řekla Kozlová.

Dalším problémem jsou podle ní platové podmínky. Příjmy pečovatelů v sociálních zařízeních se pohybují na úrovni minimální mzdy. „Přitom odvádějí velmi náročnou práci. Je to fyzicky i mentálně vyčerpávající pozice,“ řekla Kozlová. Dodala, že si málokdo dokáže představit, jak těžké je manipulovat s takřka nepohyblivým seniorem. „Kdo o tom pochybuje, tak mu vždy radím, aby si na jeden den tuto práci vyzkoušel,“ uvedla.

Na problém sehnat zaměstnance poukazuje i celorepubliková asociace poskytovatelů sociálních služeb. Odbory navíc upozorňují na hrozící omezování péče o seniory a postižené v seniorských domovech a dalších zařízeních. Podle odhadů tam chybí v celé republice několik tisíc pečovatelek a pečovatelů.

Kozlová uvedla, že podle jejích zkušenosti v tomto oboru zůstávají lidé s vysokou dávkou empatie. „Berou to jako formu poslání a svým způsobem se pro tuto práci obětují,“ řekla. Podle ní je v Jihočeském kraji naprosto normální, že plat sociálních pracovníků se pohybuje v rozmezí od 13.000 do 15.000 korun.

Kozlová se domnívá, že jde o špatné nastavení systému. Dodala, že povědomí společnosti o jakési nepsané sociální solidaritě je velmi nízké. „Měli bychom si všichni uvědomit, že populace postupně stárne a například domovy pro seniory tento problém nevyřeší. Dokud se lidé nebudou chtít více starat o své rodiče, prarodiče a jiné příbuzné v pokročilém důchodovém věku, situace se asi těžko změní,“ řekla.


Sociálním zařízením ve Zlínském kraji chybí personál,i kvůli mzdě

Řada domovů pro seniory, klienty s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demencí či zdravotním postižením ve Zlínském kraji se potýká s nedostatkem zaměstnanců. Pracovníky odrazují nízké mzdy a fyzicky i psychicky náročná práce. Nedaří se udržet zejména mladé lidi, fluktuace je velká, řekla ředitelka Sociálních služeb města Kroměříže Dagmar Klučková. Organizace nabízí deset sociálních služeb, zejména pobytových, zaměstnává 400 lidí, potřeba by jich však bylo podstatně více.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb a odbory upozorňují na omezování péče o seniory a postižené v seniorských domovech a dalších zařízeních, kde chybí několik tisíc pečovatelek a pečovatelů. Asociace upozornila, že vůli nízkým výdělkům se nedaří nové síly přijmout a udržet. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce situaci řešit změnou platových tarifů.

„Loni prošlo našimi zařízeními 627 klientů. Ideální stav by byl jeden zaměstnanec na jednoho klienta, zejména na odděleních, kde je péče náročná, ale to nyní není reálné,“ uvedla Klučková. Podle ní je s klesající nezaměstnaností velmi náročné sehnat personál. Nástupní mzda je kolem 14.000 korun hrubého, v mnoha firmách dostanou lidé hledající práci více. „V sociálních službách tak často pracují lidé, pro které je práce posláním, jsou to srdcaři,“ uvedla ředitelka.

V zařízeních podle ní pracují zejména lidé ve středním věku a starší. „Fluktuace je velká zejména v přímé péči,“ uvedla Klučková, podle které jsou organizace nucené přijmout téměř každého žadatele o práci, dříve si mohly více vybírat. Zaměstnanec se však musí neustále vzdělávat. Vedení se snaží zaměstnance v rámci možností nalákat osobním ohodnocením, příspěvky na kulturní či sportovní aktivity nebo dovolenou navíc. Pokud však hrubá mzda nebude podle Klučkové začínat alespoň na 18.000 korun, situace bude nadále vážná. Organizace si vypomáhají také brigádníky či lidmi zaměstnanými na veřejně prospěšné práce.

Podle krajského úřadu má podobné zkušenosti řada vedoucích v zařízeních sociálních služeb. „Počet pracovníků v pobytových sociálních službách pro seniory není zcela ideální vzhledem k potřebám klientů využívajících těchto služeb. Jde v převážné míře o klienty částečně či plně imobilní s vysokou mírou podpory, kteří potřebují téměř ve všech úkonech pomoc a podporu personálu,“ uvedla mluvčí kraje Renata Janečková. Žádné zařízení poskytující pobytové sociální služby v kraji však doposud nebylo nuceno ukončit činnost kvůli nedostatku pracovníků.

V kraji je nyní 77 domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a domovů pro osoby se zdravotním postižením, jejich kapacita je 4406 lůžek, z toho domovy pro seniory mají 2401 lůžek. V zařízeních pracuje 4157 lidí, pracovních úvazků je 3119. V přímé péči s klienty pracuje 2553 lidí, těchto úvazků je 2168.

(Visited 6 times, 1 visits today)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.