Legislativní rada vlády dnes rozhodne o vyhlášce, která v některých bodech upravuje společné vzdělávání dětí. Praxe dává nejlepší odpovědi na to, zda se zákonodárci strefili do černého. Podpůrná opatření pro inkluzivní vzdělávání vešla v účinnost loni v září. Zákon byl ovšem přijat už na jaře 2015 za ministra Marcela Chládka. Podpořily ho všechny tři koaliční strany.
I když už od roku 2004 platí, že děti se zdravotním handicapem mají právo na vzdělání v hlavním proudu, teprve před dvěma lety jim novela zaručila všestrannou podporu. Do jejího přijetí totiž záleželo hlavně na vůli a šikovnosti ředitelů, zda handicapované žáky přijali a uměli jim zajistit například asistenty nebo potřebné pomůcky. Teď na ně mají nárok všechny děti, které dostanou doporučení odborného zařízení. Ačkoli zákon prodloužil lhůtu na rediagnostiku dětí s handicapem na dva roky (patří sem i poruchy učení a chování či lehká mentální retardace), rodiče vzali školská poradenská zařízení útokem, protože garantovanou podporu pro své ratolesti chtěli co nejdříve.
VÍCE ODBORNÉ PODPORY
„Nemůžeme srovnávat s minulostí, protože Eliška šla loni do první třídy. Nic bych ale neměnila, máme dojem, že podpora ze strany školy je stoprocentní,“ chválí inkluzi Kateřina Faltová, jejíž dcera Eliška navštěvuje ZŠ Dukelská v Českých Budějovicích.
Přístup státu si pochvaluje i Vendula Jašková, která má ve třídě ZŠ Kojetice 16 dětí.
„Ke všem přistupuji individuálně, pokud se objeví náznak potíží, snažím se jim předcházet a preventivně volím příslušné metody výuky,“ řekla Deníku zkušená učitelka a lektorka.
Při předávání zkušeností se setkává hlavně s tím, že pedagogové častokrát nevědí, zda k dětem s handicapem přistupují správně. „Rozhodně by to chtělo víc metodické pomoci a přítomnosti školních psychologů či speciálních pedagogů,“ dodává Jašková.
ASISTENTŮ PŘIBUDE
O vylepšení současného stavu se snaží i vyhláška, kterou legislativní radě vlády předkládá ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD). Platit má od 1. září. „Vychází například vstříc zaměstnancům poradenských zařízení, kteří budou mít o měsíc víc času na vypracování zprávy a doporučení pro rodiče a školu,“ sdělila Deníku náměstkyně Národního ústavu pro vzdělávání Jana Zapletalová, která se jako odbornice podílela na ročním vyhodnocení inkluze.
Toto opatření bude platit jeden rok, aby se ulevilo zahlceným poradnám, které nemají dost lidí.
Zařízení zároveň mohou poslat zprávu rodičům písemně, což jim ušetří cestu do poradny. Její doporučení k péči o potomka s handicapem si pak převezmou přímo ve škole.
Zvyšují se také pravomoci ředitelů, kteří sami mohou rozhodnout, kolik dětí bude ve skupině, kde se uplatňují intervenční pedagogická opatření. „Místo čtyř tam bude moci být až šest žáků. Celkový objem peněz, tedy 25 tisíc korun na skupinu, se nemění. Beze změny zůstává i působení asistentů pedagoga, v zákonném rozsahu na něj mají nárok děti od 3. stupně postižení,“ zdůraznila Zapletalová.
Maminka devítileté Terezky Jitka Borkovcová oceňuje, že díky nové vyhlášce bude mít její dcera od září nárok nejen na asistenta ve třídě, ale také v družině. Toho si dosud museli platit. „Dcera má tělesný handicap, ale mentálně je zcela zdravá a nikdy jsme neuvažovali, že by chodila do jiné než běžné školy,“ tvrdí Jitka Borkovcová s tím, že právě finanční podpora státu je pro rodiče důležitá.
Ministr školství žádá na příští rok na společné vzdělávání, které zahrnuje i nadané děti, sociálně znevýhodněné žáky, cizince či dvojjazyčné školáky, 2,5 miliardy korun navíc. Podle informací Deníku by příští rok měl stát na tyto děti celkově vydat 3,3 miliardy. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) se zatím tomuto požadavku brání. Podle něj by resort měl prostředky najít ve vlastních zdrojích. Tento závěr ovšem postrádá logiku.
Jak potvrzují odborníci, inkluze je drahá, ale nutná součást moderního vzdělávání. I proto pro ni hlasovali zákonodárci ČSSD, KDU-ČSL i ANO.
KATEŘINA PERKNEROVÁ
Pražský deník
http://www.prazsky.denik.cz/
Přidejte odpověď