Mladí praktici se ocitnou v kůži seniorů

Do kůže seniora se navlékli mladí lékaři, kteří se sjeli do Brna na Praktickou konferenci pro praktické lékaře. V rámci jednoho z workshopů se oblékli do speciálních oděvů, které simulují jednotlivé degenerativní obtíže u starších lidí. V těchto oblecích se pokusili například vyjít schody, či manipulovat s drobnými předměty. Simulace stáří je jedním z bodů programu konference, která má dle slov organizátorů pomoci účastníkům stát se lepším lékařem.

Lékaři, za nimiž se nedávno zavřely dveře lékařských fakult, svolali praktickou konferenci do Brna už po třetí, chtějí se učit od zkušenějších kolegů a předat si navzájem zkušenosti s praxí ve svých ordinacích. „S našimi mladými kolegy probereme například předávání praxí. Chtěli bychom je dostat do míst, kde starší lékaři končí a potřebují následovníky, kteří by péči o jejich pacienty přebrali. Mladí lékaři by měli znát situaci kolem volných praxí v celé republice, a ne pouze v jejich bezprostředním okolí,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.

Na letošní konferenci přijeli stovky těch, kteří chtějí pro své pacienty to nejlepší. Od specialistů se dozví například jak ve svých ordinacích řešit závislosti, dietu u diabetických pacientů, zkušenosti jim předá kardiolog a oční lékař. „Záštitu nad konferencí již tradičně převzala přednostka geriatrické kliniky prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., která nás seznámí s novinkami v oblasti pitného režimu. Hostíme i kandidáta na prezidenta Pavla Fischera s tématem Od antropologie přes diplomacii až k etiketě,“ říká předsedkyně Mladých praktiků MUDr. Markéta Pfeiferová. Důraz na starší pacienty není podle Pfeiferové náhodný. Populace stárne, zvyšuje se průměrný věk dožití, a tím i poměr starších pacientů ordinacích. „Musíme umět se seniory pracovat a například simulační modely nám pomohou zažít situace denního života „v kůži“ staršího člověka. Lépe tak pochopíme bariéry a nástrahy, které starším lidem komplikují život, a na které my v nejrůznějších doporučeních často zapomínáme. Některé naše dobře míněné rady jsou pak pro ně téměř neproveditelné. Když například radíme pacientovi s parkinsonským syndromem, aby dostatečně pil, musíme brát zřetel na to, že si obtížně otevře láhev, nebo nemůže držet sklenici s vodou,“ vysvětluje Pfeiferová.

Lékaři diskutovali i o tom, jak by měly vypadat preventivní prohlídky. „V jejich rámci bychom se měli například zaměřit na to, zda pacient nemá depresi. Pokud je nemoc odhalena v počátku, předcházíme jejímu mnohdy fatálnímu rozvoji. Odhadem 10 % pacientů, kteří do ordinace přijdou s jiným zdravotním problémem, depresí trpí,“ komentuje MUDr. Vladimír Marek z brněnské ordinace FamilyMed.

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.