Rozhovor s primářem Lumírem Hrabálkem o umělé meziobratlové ploténce. Ptali se i pacienti

ilustrační foto: Adam-Ciesielski-sxc.hu

Radiožurnál hovořil s primářem Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Lumírem Hrabálkem o operacích páteře s implantací speciálního meziobratlového implantátu pacientů, kteří už mají nesnesitelné bolesti

moderátorka
Pan primář Lumír Hrabálek z olomoucké nemocnice je dnes Hostem Radiožurnálu, bavíme se o takzvané umělé ploténce – mezi obratlovém implantátu, který jste vymyslel. On ten implantát, jestli sem dobře pochopila, v nějaké formě tedy plastové, existoval už před tím, jak moc se liší to, co jste vynalezl vy, od toho, co jste musel používat a nebyl jste s tím úplně spokojen.

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Tato operace, to znamená náhrada meziobratlové ploténky z bočního přístupu na úseku bederní páteře, tu používáme opravdu asi osm nebo devět let a původní implantáty, které byly k dispozici až vlastně do současné doby, byly implantáty umělohmotné, to fungovalo docela dobře, ale z jiných typů operací na páteři máme velmi dobré zkušenosti, nebo možná bych řekl i lepší z jiným materiálem a konkrétně z titanem, takže to byl ten hlavní důvod, proč jsem se rozhodl pro vývoj toho nového implantátu, který měl tedy být primárně z jiného materiálu, konkrétně z titanu, ono to není čistý titan, je to slitina, čili materiál, který je ověřený, který je organismem dobře tolerovaný, který se velmi dobře přihojuje do té oblasti páteře, čili tam dochází k tomu kvalitnějšímu kostnímu přihojení potom a na pokladě toho, jsem ještě potom vyvinul jiné jakoby vlastnosti toho implantátu, které mi přišli vhodné na základě svých zkušeností.

moderátorka
Které ty vlastnosti jsou ještě pro vás jako pro operatéra tak důležité?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Tam je podstatné to, že ta operace je miniinvazivní, to znamená, zavádí se z malého kožního řezu, který je v délce pěti až šesti centimetrů, ta miniinvazivita pak spočívá v tom, že minimálně traumatizujeme tu přístupovou cestu, to znamená svaly a prostor než se dostaneme k té páteří, což je hloubka zhruba 12-13 cm obvykle a takže jsou kladené potom vysoké nároky na ten vlastní implantát, aby ten implantát jsme měli pod dostatečnou kontrolou při tom zavádění a aby ta vlastní implantace byla relativně snadná a nedošlo k selhání, takže ten implantát, který je tedy z titanu se zavádí v takové stažené podobně a po odstranění meziobratlové ploténky a zavedení toho implantátu máme možnost díky tomu rozdistrahovat ten implantát, to znamená zvýšit na výšku ten implantát, tak aby se dostatečně zaklínil do oblasti těch obratlových těl či do těch kostních struktur, kde získá takto lepší primárně hned během té operace stabilitu a to je velmi důležité, protože takto je potom umožněno, nebo je lepší předpoklad kvalitního kostního přihojení, takže to je potom taková základní vlastnost.

moderátorka
Vy jste mluvil o operacích bederní páteře, dají se tyhle implantáty použít jenom pro tenhle úsek, pro tuhle část páteře a nebo se dají použít i jinde?

HRABÁLEK Lumír, primář neurochirurgické kliniky
Ten implantát, tak jak je v těch velikostech se dá použít pro bederní páteř a pro dolní hrudní páteř, kde jsou ještě dostatečně objemné ty ploténky, dalo by se to použít i pro boční přístup na vyšší úseky hrudní páteře, tam by ale ten implantát musel být o něco menší.

moderátorka
Vy mluvíte o bočním přístupu, když si tak vybavím anatomii páteře, představím si, kde je mícha, tak ten boční přístup mi dává smysl, ale to tam jdete přes záda, jinými slovy, když budu váš pacient, uložíte mě na břicho a budete se mi vrtat v zádech, aby jste se mi z boku dostali do páteře?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Ne, ležela by jste na boku, přímo mi obvykle jdeme z levé strany, když je možné z druhé, ale je to takové zažité a jednodušší z anatomických důvodů, že jdeme z levé strany, takže pacient leží přímo na pravém boku a my jdeme vlastně jakoby kolmo dolů s tou preparací až na páteř a na tom bederním úseku té páteře ještě ta páteř je krytá svalem, který odhrneme taky na tupo a dostaneme se na tu vlastní mezi obratlovou ploténku.

moderátorka
Slyšela jsem, že jste ulevili už minimálně 18 lidem, kteří měli téměř nesnesitelné bolesti páteře, zad. Pro koho je tahle operace dobrá?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Je dobrá pro ty pacienty, kde už není jiná možnost, než operovat, pokud mají degenerativní onemocnění meziobratlové ploténky, tím onemocnění trpí defakto každý z nás. Samozřejmě míra těch obtíží je různá.

moderátorka
Počkejte, já také? Mě ještě nic nebolí.

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Tak to jste jedna z mála, vy máte dostatečnou prevenci proti tomu, ale myslím to tak, že kdybychom udělali vyšetření té páteře magnetickou rezonancí, která to zobrazí nejlépe, tak u každého už dospělého člověka najdeme určitý stupeň těch degenerativních změn, ale to ještě neznamená, že je to zdroj potíží, ale u částí pacientů prostě je a tam není jiná možnost, než přistoupit až k takto radikální operaci, naštěstí těch pacientů není až tolik.

moderátorka
Já jsem si přečetla, že co se týče bolestí páteře, tak nejrůznějšími bolestmi trpí téměř tři čtvrtiny dospělích a to se ještě nebavíme o dospívajících dětech, co děláme špatně?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Je to dáno naším životním stylem, ten životní styl v současné době a zřejmě do budoucna bude čím dál víc sedavý, také jednotlivá zaměstnání jsou typicky sedavá, to znamená příliš dlouho dobu většinou sedíme, máme poměrně málo pohybu, přestali jsme chodit, jezdíme všude autem, takže to potom vede k tomu, že ta páteř nemá fyziologické zatížení, má jenom takové statické, které namáhá ty svaly a ty rychle ochabnou a potom se ta zátěž přenáší na tu páteř a ta páteř se tou zvýšenou zátěží, takovou řekněme patologickou, trpí ta degenerace té páteře, která je fyziologická, je to v podstatě projev stárnutí, tak se tímto urychluje a to potom vede k progresi té degenerace, mimo jiné i meziobratlových plotének té páteře, takže chce to prostě více pohybu, udělat si na to čas.

moderátorka
Já jsem si přečetla, že v posledních letech je zaznamenán enormní nárůst vadného držení těla i u školáků a že není výjimkou třeba vyhřezlá ploténka u patnáctiletého dítěte a jsme zase zpátky u toho, nedostatek pohybu, nedostatek pohybu, nedostatek sportu a tak dále.

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Ano, je to tak, protože u těch dětí ještě tak degenerace není tak výrazná, ale občas se opravdu setkáme s tím, že operujeme i vyhřezlou meziobratlovou ploténku dítěte, tady bych jenom chtěl upozornit, že to není ta operace tohoto typu, že bychom nahrazovali celou tu ploténku, ta operace je z jiného přístupu zezadu a odstraní se jenom část té ploténky, jenom ta vyhřezlá, nikoli celá, takže je to o něčem jiným, ale může to být. Ale na druhou stranu bych neřekl, že těch pacientů třeba dětských jako nějakým způsobem přibývá.

moderátorka
Vrátíme se zpátky k vašemu implantátu, jmenuje se „LUMIR XLIF CAGE“, pomáhal jste ho spoluvyvíjet, co všechno jste si musel načíst, v čem se muší člověk jako lékař ještě vzdělat, aby vlastně se mohl stát konstruktérem umělé ploténky?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Já myslím, že tak už z podstaty věci, ortopedi nebo neurochirurgové, kteří operují páteř a pracují obecně nebo i jiné části a pracují s instrumentárii a pracují s implantáty a se šrouby, tak mají docela konkrétně jasnou představu jak to funguje a co kdy je potřeba udělat, takže v tomto směru je to spíš otázka praxe, samozřejmě člověk ji má obvykle nějaký technické zaměření, takže v tomto ohledu bylo spíš důležité získat tu představu, to co je potřeba, jak by asi ten implantát měl vypadat, než o to, jak by měl mít to konkrétní technické řešení. To konkrétní technické řešení jsme potom společně vytvořili s firmou, která to vyvíjela a vyrábí dneska ten implantát a to je čínská firma Fule.

moderátorka
Jak dlouho takový vývoj trvá, než člověk jako lékař může v operovat tu první ploténku?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Ten vývoj v té firmě trval tři roky, samozřejmě tomu předcházela nějaká komunikace a nějaký navázání kontaktů a spolupráce, takže celou tu dobu bych odhadl asi na pět let jsme to vyvíjeli.

moderátorka
Kdo má první meziobratlový implantát? Nechci jméno, ale jenom jestli máte povědomí kdo je ten první a jaký měl potíž.

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
To byl pacient, který měl v podstatě tak jako ty ostatní bolesti v zádech, ty bolesti vystřelovali do dolních končetin, čili tam ten problém už byl natolik závažný, že jsme přistoupili k této operaci, bylo to v září loňského roku.

moderátorka
Ale to nebyl zkušební jezdec, musíte to ještě někde vyzkoušet, jak se taková věc testuje?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
To je zajímavé, to samozřejmě testuje hlavně ta firma, která to vyrobí, tak má testovací zařízení, to se testuje různými způsoby, jednak jsou to testy na zátěž, tak aby to odolalo zátěži, aby nedošlo k selhání té konstrukce a pak jsou únavové testy, kdy se to testuje dlouhodoběji, cyklicky na pohyb a kromě toho, já třeba osobně zase z toho svého pohledu chirurga, jsem si to vyzkoušel na pitevně, zda tedy i ty nástroje, nejenom ten vlastní implantát, čili to není jenom o tom implantátu, je to o kvalitě také těch nástrojů a vhodnosti těch nástrojů, aby to z minimalizvního přístupu šlo udělat, tak jsem si to vyzkoušel a pak jsme to i testovali ve spolupráci s Přírodo vědeckou fakultou naší univerzity na biomechanickém zařízení.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Paní nebo slečna Millerová se ptá, jestli by bylo možné tu operaci provést v Brně primářem Chaloupkou, protože je jeho pacientka, píše „mám vyhřezlou ploténku už dvacet let a stále se mi to horší“ a vůbec jak je to se získáváním toho vašeho vynálezu jinými nemocnicemi?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
V současné době zatím používáme jenom my v Olomouci, teď záleží na těch firmách, které to vyrábí a dodávají, kdy se rozhodnou, v které fázi to nabídnou i ostatním nemocnicím jak v Česku tak samozřejmě i jinde v zahraničí, tak předpokládám, že během tohoto roku to bude možné. Co se týče toho dotazu o operaci pana docenta Chaloupky, tak zcela určitě zkušený, páteřní chirurg se na něj může s důvěrou obrátit.

moderátorka
To znamená, že čistě teoreticky, kdyby nás teď někdo slyšel a je z druhého konce republiky, tak se může obrátit na svého lékaře, s ním do dojednat a čistě teoreticky je ten lékař je schopen to objednat a tu operaci třeba udělat na místě.

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Ano, každopádně především musí někdo posoudit jaký typ operace u toho daného pacienta je vhodný, čili ne u všech typů patologií je vhodný tento implantát, ten je vymezen pro určitou skupinu patologií, kdy je čistá degenerace, čili není to možné třeba u výhřezu ploténky, tam používáme jiný postup, nebo u jiných podobných patologií, kdy je vhodnější jiný postup.

moderátorka
Takže čistě u té osteochondrózy se to používá?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Můžeme tomu tak říkat, my tomu říkáme také diskopatie, je to taky do češtiny opravdu degenerativní onemocnění meziobratlové ploténky a tím se myslí to, že zdrojem těch potíží je čistě jen degenerace té ploténky, aniž by došlo k dalšímu hrubému selhání, třeba výhřezu té ploténky, nebo k zúžení páteřního kanálu a tak podobně.

moderátorka
Dokážete popsat, protože jednak z našich posluchaček se na to také ptá, co je to vlastně vyhřezlá ploténka, nebo co se stane, když dojde k tomuhle jevu?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Když dojde k výhřezu ploténky, tak dochází bohužel k výhřezu směrem do páteřního kanálu a v tom páteřním kanále té bederní páteře probíhají nervové kořeny, tam už tedy není mícha, protože ona končí na úrovni mezi prvním a druhým bederním obratlem a co je níže, to znamená až po ten pátý bederní obratel a křížovou kost, tak tam už jsou jenom nervové kořeny. Je to nervová struktura, ale není to postižení tak závažné, jako kdyby došlo k postižení a útlaku míchy, každopádně útlak toho kořene se většinou projeví bolestí a na to může navazovat potom nějaká ztráta funkce toho kořene, to znamená porucha hybnosti porucha čití.

, moderátorka
Náš posluchač z Jičína píše „Jsem po dvou operacích bederních plotének, jsem velký cyklista a sportovec tělem i duší, je mi přes padesát a jezdím ročně 15-18 tisíc kilometrů na silničním kole, je to pro mé ploténky ta správná terapie?“.

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Úžasné, naprosto. Kolo je jeden z nejlepších způsobů, jak se vyvarovat nějakým dalším potížím a je to součást rehabilitace.

moderátorka
Pokud z něj člověk nesletí ve velké rychlosti, samozřejmě. Když se budeme bavit ještě o sportování, když se budeme bavit o té operaci, kterou děláte vy, může se člověk vrátit ke sportu, když dostane od vás ten meziobratlový implantát?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Vrátit se určitě může, záleží na tom, jak velké jsou ty zbytkové potíže toho pacienta, jestli mu ten sport umožní, v žádném případě toto neznamená nějaké omezení, není to možné úplně hned, čili musíme počkat až dojde ke kompletnímu kostnímu přihojení toho implantátu, což trvá zhruba 9-12 měsíců v průměru, je to hodně individuální, takže nějakou větší zátěž dříve bych určitě nedoporučil včetně té sportovní, ale to neznamená, že se ten člověk nehýbe a nemůže cvičit a nějakým způsobem rekreačně sportovat.

moderátorka
Olomouckého primáře Neurochirurgické kliniky Lumíra Hrabálka se ptáte na všechno možné, nejen na meziobratlový implantát, ale konkrétně tedy Helenu z Prahy tu to zajímá, píše „Když člověk takovou operaci podstoupí a má v sobě kovový implantát, může potom třeba s ním pod rentgen, když to nějaká jiná nemoc vyžaduje nebo pod magnetickou rezonanci?“

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Ano, to je správná otázka a může. Může i s tímto implantátem a z jakýmkoliv jiným titanovým implantátem může do rentgenu, může na CT vyšetření a může dokonce i do magnetické rezonance, ta magnetická rezonance tam může dávat určitý stupeň takzvaných artefaktů, čili to zobrazení v bez prostředním okolí toho implantátu nemusí být úplně přesné, ale to vyšetření je možné provést, není tam žádná kontraindikace a proto nakonec i tento typ implantátů dává, aby pacient mohl do magnetické rezonance.

moderátorka
Na co všechno vlastně musíte myslet, když takovýhle implantát vymýšlíte? Je něco co třeba člověk na poslední chvíli ještě domýšlí, protože si říká, že ještě nesmí zapomenout na tohle, na tohle, těch hledisek je asi obrovské množství.

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Zcela určitě a o tom je pak ten vlastní vývoj, že i během toho vývoje docházelo k určitým změnám i když ne v té základní konstrukci, ale v určitým třeba zabezpečením třeba šroubů jsem v podstatě ještě nepřipomněl, že součástí toho implantátu je i dlaha, která je pevnou součástí a pomocí té dlahy a pomocí čtyř šroubů, můžeme ten implantát ještě lépe stabilizovat do těch kostních obratlových těl, takže tam třeba může rozhodovat způsob zajištění těch šroubů, charakter těch šroubů, který také se používá jako nový typ šroubů s dvojitým závitem, které tedy velmi kvalitně drží.

moderátorka
Máte různé velikosti, třeba pro mě nebo dvoumetrového habána?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Máme, začíná ta výška toho implantátu na 8 milimetrech, pak je 10 a 12 a každý ten implantát se může zvýšit tu výšku až o čtyři milimetry, takže zatím se nám nestalo, že by se to nedalo u někoho použít, že by ta velikost chyběla a samozřejmě i délka toho implantátu, protože každý má různou velikost té meziobratlové ploténky, tak jsou tam i tři, možnost volby ze tří délek těch implantátů.

moderátorka
Ten první implantát jste voperovali v září, taková masivnější vlna přišla teď kolem zimy, během Vánoc a po Vánocích. Už máte nějakých dvacet lidí odoperovaných je to tak?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Tak nějak to bude, už jsem to přestal počítat.

moderátorka
Jaké to je, když člověk k něčemu pět let směřuje a teď vlastně má možnost s tím pracovat a vidí ty výsledky.

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Tak je to na jednu stranu potěšující, že ty výsledky jsou. Zdá se, že ten klinický dopad na ty pacienty je lepší, tedy aspoň bezprostředně po tom výkonu, samozřejmě na definitivní vyhodnocení klinického dopadu a charakteristik kostního přihojení si musí ještě musíme trošku počkat, to je ještě brzy, ale vše nasvědčuje tomu, že to bude dobré a lepší, jak ty předchozí implantáty a na druhou stranu je to samozřejmě jistý stupeň zodpovědnosti a obav, aby to bylo v pořádku.

moderátorka
Honza píše „Dobrý den, už dvacet let se v práci tahám s dvaceti kilovými bednami, za jak dlouho budu potřebovat vaše služby, už teď mám problém se občas narovnat.“

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Dvacet kilo je poměrně dosti, samozřejmě záleží kolik těch beden za ten den tahá, nedá se to takto ale říct, nemusí skončit na operaci z tohoto důvodu a zrovna tak to může k té operaci přispět, takže nějaké přílišné přetížení té páteře může přispět k tomu, že dojde k progresi zhoršení těch změn a to může vést až i k té operaci a na druhou stranu, pokud ta zátěž fyzická je přiměřená tak to spíše pomáhá, čili tady opravdu záleží na tom, kolik těch kilo v celkovém součtu natahá za ten den.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Tomáš z Prahy má degenerativní poruchu v bederní části a problémy od osmnácti let, píše „Je mi čtyřicet let a každým rokem se to zhoršuje, při státní chůzi po deseti minutách vystřeluje bolest do levé nohy, mám to řešit léky na utlumení bolesti, než bude bolest trvale nesnesitelná?“

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Tak především by měl mít vyšetření, které prokáže v čem je problém, kde je ta příčina. Jestli se tedy nedá řešit tedy i chirurgickým způsobem i když to samozřejmě není jako první v pořadí, první pořadí je cvičení, rehabilitace, snaha se zkompenzovat tímto způsobem, pokud třeba ta bolest je příliš silná, tak v určité fázi jsou nutné analgetika, záleží jak moc ta bolest je silná, ale samozřejmě užívat analgetika delší dobu není dobré, protože to má své vedlejší účinky, takže krátkodobé přeléčení analgetiky není problém, ale určitě bych to nedoporučil užívat denně větší dávky analgetik.

moderátorka
Posluchačka z Litomyšle se ptá na Bechtěrevovu nemoc, není sama, ona konkrétně píše „Otec otce mého syna tuto nemoc mají, jaká je pravděpodobnost, že i můj syn tuhle nemoc mít bude a ještě k Bechtěrovově chorobě, jestli je nějaká možnost, jak nemoci předcházet, prevence, nebo co je možné udělat?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Tak bohužel předcházet se tomu nedá, je to onemocnění, které se projeví v průběhu života a je dáno geneticky, je to prostě přítomnost, mimo jiné tedy se to prokazuje přítomností antigenů, takže i z toho je jasně vidět, že je to záležitost do jisté míry vrozená, není to úplně typicky dědičné onemocnění, to znamená že to syn mít nemusí, ale ta predispozice je tam vyšší, čili je tam vyšší pravděpodobnost, že to mít bude. Týká se to hlavně mužů, ale může být také u žen, prevence neexistuje. Existuje potom, co je důležité vědět, také se tomu říká bambusová páteř, kdy ta páteř v podstatě není pohyblivá, tam zkostnatí kloubky i vlastně ty meziobratlové ploténky, takže výsledkem je tuhá tyč, která se ráda láme a to je velké nebezpečí potom, čili prevence úrazů je tedy důležité.

moderátorka
Tak a když jsme začali tím, že tři čtvrtiny národa bolí záda, vrátíme se zpátky na začátek, kromě toho sportu, kromě pohybu, kromě nějakého posilování a cvičení, co ještě člověk pro svá záda může udělat, třeba dnes?

HRABÁLEK Lumír, primář Neurochirurgické kliniky
Opravdu je to každodenní záležitost, čili myslet každý den na to, že pro ten svůj organismus, pro ty svoje záda, ale nejenom samozřejmě pro záda musím něco udělat a to je prostě nějaký aktivní pohyb, pokud mohu chodit, tak chodím kde to jde, pokud déle sedím, tak se potřebuji alespoň po určitém čase protáhnout nebo se procvičit, samozřejmě můžete ještě kromě toho, že si udržujete hmotnost, to znamená, že obezita nepřispívá k tomu, že by ty potíže se zlepšovali nějakým způsobem, čili redukce váhy. Co je ale důležité a možná se na to málo myslí, je také kvalitní spánek.

moderátorka
Dobrá matrace. Říká pan primář, docent Lumír Hrabálek, dnes byl po Linkách z Olomouce Hostem Radiožurnálu, děkuji za váš čas pane primáři, ať se vám i vašem pacientům daří.

(Visited 133 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.