Peníze od státu pro zdravotně postižené

Lidé, kteří se kvůli vleklým zdravotním potížím dostanou do finanční tísně, nemusí hned do banky či k lichváři. Stát má pro ně připraveno hned několik sociálních dávek, jež mohou vzájemně kombinovat.


Invalidní důchod

Handicapovaní lidé mohou pobírat dávky z důvodu zdravotního postižení, příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu, či být držiteli průkazu osoby se zdravotním postižením, případně dostávat příspěvek na zvláštní pomůcku. Zároveň mohou dostávat dávku státní sociální podpory z důvodu nízkých příjmů – příspěvek na bydlení. A současně mohou se svými nízkými příjmy (či bez nich) žádat o dávky hmotné nouze: příspěvek na živobytí či doplatek na bydlení.
Dávky vyplácí příslušné kontaktní pracoviště úřadu práce. Ale žádost o invalidní důchod budete podávat na okresní správě sociálního zabezpečení.

Kdo může žádat o invalidní důchod: Žádost může podat občan do 65 let věku z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jenž omezuje jeho schopnost uplatnit se na trhu práce. Musí ale splňovat dvě podmínky – posudkový lékař u něj musí zjistit invaliditu (prvního až třetího stupně) a musí získat potřebnou dobu pojištění. Ta se nevyžaduje pouze v případě, že invalidita vznikla úrazem či nemocí z povolání.
Kde se žádost podává: Vypíší ji s vámi na okresní správě sociálního zabezpečení, kde máte trvalý pobyt. Musíte ji podat sami. Poraďte se předem s ošetřujícím lékařem, který zhodnotí váš zdravotní stav. Zda splňujete kritéria invalidity, však určuje jen posudkový lékař. Pokud vám to zdravotní stav nedovoluje, mohou žádost za vás vyplnit rodinní příslušníci. K tomu ale potřebují vaši plnou moc.

Co je potřeba přinést s sebou: občanský průkaz, doklady o studiu, případně absolvování vojenské služby a doklady prokazující péči o děti do čtyř let (například rodný list dítěte)

Jak se posuzuje zdravotní stav: K tomu jsou potřeba nálezy – vyšetření, nemocniční zprávy, zprávy o operacích… od lékařů specialistů. Ty obvykle dodává ošetřující lékař spolu s vyšetřením nebo je můžete doručit i sami. Kromě toho ještě předkládáte takzvaný profesní dotazník. Na základě všech podkladů je zpracován posudek. Obvykle jste pak pozváni na OSSZ, kde proběhne posouzení zdravotního stavu při vlastním jednání. Invalidita je podle nepříznivého zdravotního stavu rozdělena do tří stupňů. Ztráta 35 až 49 procent pracovních schopností znamená první stupeň, 50 až 69 procent druhý stupeň a 70 procent a výše třetí stupeň invalidity. Při ztrátě méně než 35 procent pracovní výkonnosti na invalidní důchod nárok není.
Lidé se mylně domnívají, že u prohlídky musejí být osobně. Vzhledem k tomu, že OSSZ během ní vyhodnocuje výhradně zdravotní zprávy a podklady z předchozích vyšetření žadatelů, osobní účast není nutná, může jít o posouzení v nepřítomnosti.

Posudek je pouze jedním z podkladů pro rozhodnutí o nároku na invalidní důchod. Dále se zjišťuje, zda jste získali potřebnou dobu důchodového pojištění. A ta se odvozuje od věku žadatele. U lidí nad 28 let činí pět roků a zjišťuje se z posledních deseti let před vznikem invalidity. U osob ve věku do 28 let je potřebná doba pojištění kratší (do 20 let méně než rok, od 20 do 22 let alespoň rok, od 22 do 24 let alespoň dva roky, od 24 do 26 let alespoň tři roky a od 26 do 28 let alespoň čtyři roky). Lidé starší 38 let mohou podmínku potřebné doby pojištění splnit také při získání 10 let v posledních 20 letech před vznikem invalidity.

Kdo o žádosti rozhoduje:

Rozhodnutí o nároku na dávku vydá ČSSZ v Praze do 90 dnů ode dne zahájení řízení a pošle je žadateli písemně. Lhůta se však může prodloužit o dobu, kdy se došetřují některé údaje u zaměstnavatelů apod.

Co dělat, pokud úřad žádosti nevyhoví: Jestli nesouhlasíte s rozhodnutím ČSSZ o invalidním důchodu, můžete se odvolat, přesněji řečeno podat námitky, do 30 dnů od doručení. A to buď na příslušné OSSZ, nebo na ústředí ČSSZ v Praze.
Na co si dát pozor: I když pobíráte invalidní důchod, můžete i nadále podle svých možností pracovat a výše výdělku není nijak omezená. U invalidů prvního a druhého stupně se předpokládá, že budou vykonávat práci, kterou jim zdravotní stav umožní. Samo období pobírání tohoto důchodu se totiž do doby důchodového pojištění nepočítá. To může negativně ovlivnit budoucí nárok na starobní důchod nebo jeho výši.

Jaké příspěvky vyplácí úřad práce

Na mobilitu Komu se vyplácí: Lidem se zdravotním postižením, aby jim hradil náklady na nutnou dopravu. Kolik dostanete: 400 korun měsíčně. Není to moc, na druhou stranu příspěvek získáte celkem snadno. Co musíte prokázat: Příspěvek náleží osobě starší jednoho roku, pokud se v kalendářním měsíci někam opakovaně dopravuje nebo je dopravována za úhradu, má v ČR trvalý pobyt a průkaz osoby se zdravotním postižením typu ZTP nebo ZTP/P, který byl přiznán po 1. lednu 2014. Jak se vyplácí: Peníze se vyplácejí opakovaně a takzvaně zpětně. To znamená do konce kalendářního měsíce následujícího po tom, za který dávka náleží. Pokud si budete přát, může vám být zasílán i jednou splátkou vždy za tři kalendářní měsíce. Kdy na příspěvek nedosáhnete: Pokud pobýváte v domově pro seniory či jiném sociálním zařízení nebo jste byli po celý kalendářní měsíc hospitalizovaní. Co se chystá: U dávek pro osoby se zdravotním postižením lze předpokládat, že bude přijata novela, kterou se od 1. ledna 2018 zvýší příspěvek na mobilitu z 400 na 550 korun měsíčně, zjednoduší a zmírní se v některých případech podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku, a je-li touto pomůckou motorové vozidlo, stanoví se nová pravidla pro určení výše příspěvku.

Na zvláštní pomůcku Komu je určen: Zdravotně postiženým, kteří mají těžké tělesné omezení nebo neurologické diagnózy. Patří lidem trpícím například postižením obou dolních nebo všech čtyř končetin, s těžkými zrakovými či sluchovými vadami. Za příspěvek si lidé mohou pořídit věc, kterou nutně potřebují pro sebeobsluhu, pracovní uplatnění či studium a není plně ani částečně hrazena ze zdravotního pojištění. Škála využití je velká – od úprav bytu přes auto až po vodicího psa. Kolik dostanete: Maximální výše činí 350 tisíc korun (400 tisíc na pořízení schodišťové plošiny). Pro koupi motorového vozidla je maximální výše příspěvku 200 tisíc korun. Zda máte na dávku nárok a kolik ve skutečnosti dostanete, posoudí lékaři okresní správy sociálního zabezpečení podle vašeho aktuálního stavu a úřad práce. Co musíte mít s sebou: občanský průkaz, vyplněnou žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku Lidé se zdravotním postižením mohou dále dosáhnout na příspěvek na péči nebo dávky hmotné nouze. O nich se podrobněji dozvěděli v předchozím díle o dávkách pro seniory nebo se to dočtou v tom následujícím o dávkách pro sociálně slabé.

Jak se počítá invalidní důchod

Celková měsíční suma se počítá ze dvou složek: Základní výměra – pro každého stejná, v roce 2017 je to 2 550 korun měsíčně. Procentní výměra – zohledňuje odpracované roky včetně výdělků za rozhodné období a stupeň invalidity. Dále hraje roli i dopočetná doba, tedy období od vzniku zdravotního postižení až po dosažení důchodového věku. Procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění činí u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně 0,5 %, u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně 0,75 %, u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 1,5 %. Příklad: Výpočet invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v roce 2017. Muž narozený 18. 5. 1955 požádal o přiznání invalidního důchodu od vzniku invalidity, tedy od 7. 1. 2017. Od tohoto data mu byl přiznán invalidní důchod z důvodu invalidity třetího stupně. Před vznikem invalidity získal 43 let a 360 dnů pojištění. Pro výši procentní výměry se jako doba pojištění započítává i dopočtená doba, což je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku bezdětné ženy stejného data narození. Důchodový věk bezdětné ženy narozené v roce 1955 je 62 let a 8 měsíců, dopočtená doba žadatele je tedy od 7. 1. 2017 do 17. 1. 2018, tedy 377 dnů. Celková doba pojištění je 45 let. Osobní vyměřovací základ za rozhodné období (od roku 1986 do roku 2016) činí 32 000 korun. Výpočtový základ pro stanovení invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se stanoví takto: a) částka 12 423 korun náleží v plné výši, b) k této částce se přičte 26 % rozdílu mezi částkou 32 000 korun a částkou 12 423 korun, tedy 26 % z částky 19 577, což je po zaokrouhlení 5 091 korun. Výpočtový základ činí celkem 17 514 korun. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, za 45 let pojištění je procentní výměra 67,5 % výpočtového základu, tedy 11 822 korun. Spolu se základní výměrou 2 550 náleží tomuto muži invalidní důchod ve výši 14 372 korun měsíčně.

Tip: Držitelům průkazu osob se zdravotním postižením vydávají parkovací průkaz typu ZTP nebo ZTP/P příslušné městské a místní odbory sociální péče.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.