Invalidní důchodci z pohledu pracovního práva a zdravotního pojištění

Za invalidní důchodce platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby mají jednak z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, jednak nemusejí přispívat žádným platbami do tohoto systému. Jinak je však tomu v případech, kdy jsou důchodci zaměstnáni nebo podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“).

Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí:
– zaměstnavatel za zaměstnanou osobu,
– poživatel důchodu jako OSVČ – samoplátce, v obou případech se zvýhodněním, že jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele), tak pro OSVČ neplatí z hlediska placení pojistného povinné minimum.
Jestliže je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i pouze po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto měsíci svůj pojistný vztah vyřešen.
Pokud to zaměstnavatelům provozní podmínky umožňují, zaměstnávají poživatele starobních důchodů především kvůli jejich zkušenostem, flexibilitě a zájmu včetně možnosti využití zkrácených úvazků (dohod) a mnohdy i nižších mzdových nákladů. Obdobné okolnosti můžeme spatřovat i při zaměstnávání invalidních důchodců, kdy zaměstnavatelé mohou navíc využít i výhod státní politiky, podporující zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Oblast pracovního práva

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), neobsahuje pro tyto osoby speciální či nějak omezující úpravu, takže je jen na dohodě obou stran, zda ke sjednání pracovněprávního vztahu dojde.

Vznik pracovního poměru

S ohledem na své potřeby může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem pracovní smlouvu nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na dobu neurčitou i určitou. Sjednaná práce musí být v souladu se zdravotním stavem poživatele důchodu. Rovněž lze sjednat zkušební dobu, tito zaměstnanci mají nárok na dovolenou, na náhradu mzdy při překážkách v práci apod. V oblasti zdravotní způsobilosti musí zaměstnavatel plnit povinnosti týkající se lékařských prohlídek podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Před uzavřením pracovního poměru s poživatelem invalidního důchodu je vhodné si vyžádat rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání invalidního důchodu a zvážit, zda rozsah pracovního úvazku není v kolizi s přiznaným stupněm invalidity. Totiž, pokud by byla například osoba invalidní ve třetím stupni zaměstnána na plný pracovní úvazek, mohlo by v důsledku výkonu zaměstnání dojít k přezkoumání jejího zdravotního stavu a k následnému přeřazení do nižšího stupně invalidity.

Odměňování

V oblasti odměňování starobních a invalidních důchodců platí stejná pravidla jako u jiných zaměstnanců. Odměna za vykonanou práci tedy může být sjednána buď v pracovní smlouvě, případně v dohodě, anebo jednostranně určena zaměstnavatelem ve mzdovém výměru.

Skončení pracovněprávního vztahu

V některých zemích Evropské unie platí, že nabytí nároku na starobní důchod je automaticky důvodem pro skončení pracovního poměru. V České republice však tomu tak není a rozvázáním pracovního poměru nemůže být zaměstnanec „postižen“ ani při vzniku nároku na invalidní důchod. Uznání invalidity může ovlivnit způsobilost zaměstnance nadále konat dosavadní práci, nicméně podstatným je v tomto směru lékařský posudek, vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Není-li zaměstnanec schopen nadále konat dosavadní práci kvůli svému zdravotnímu stavu, může zaměstnavatel relevantně skončit pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. d) zákoníku práce. V tomto případě náleží zaměstnanci podle § 67 odst. 2 zákoníku práce odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku, ze kterého se zdravotní pojištění neplatí. Jako kvalifikovaného výpovědního důvodu může zaměstnavatel využít i § 52 písm. e) zákoníku práce, pokud zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě pozbude zdravotní způsobilost. Bude-li v takové souvislosti zúčtováno plnění (jakoby „odstupné“), nejedná se o odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce, a zúčtovaný příjem vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.
Vždy platí, že výpověď musí:
– mít písemnou formu,
– obsahovat skutkové vymezení výpovědního důvodu,
– být v originále doručena zaměstnanci.

Slevy na dani

Invalidní důchodci mohou uplatnit základní slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně, tj. 24 840 Kč ročně. Kromě toho mohou uplatnit slevu na dani:
– 210 Kč měsíčně (2 520 Kč ročně) při invaliditě I. a II. stupně,
– 420 Kč měsíčně (5 040 Kč ročně) při invaliditě III. stupně,
– 1 345 Kč měsíčně (16 140 Kč ročně) u držitelů průkazu ZTP/P.
Vymezení osob se zdravotním postižením je specifikováno v ustanovení § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Invalidní důchody

Invalidní důchod se při výdělečné činnosti vyplácí bez ohledu na výši dosahovaného výdělku, druh pracovní činnosti, charakter pracovněprávního vztahu nebo rozsah pracovního úvazku.

Oblast zdravotního pojištění

Z hlediska zdravotního pojištění se za poživatele důchodu považují nejen osoby pobírající starobní důchod, ale i další druhy důchodů. Do této skupiny tedy dále patří poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně a důchodu vdovského nebo vdoveckého, sirotčí důchod je přiznán jen nezaopatřenému dítěti, které je ve zdravotním pojištění automaticky osobou, za kterou platí pojistné stát. Poživatelem důchodu je pro účely zdravotního pojištění taková osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.
Za všechny tyto osoby platí pojistné na zdravotní pojištění prostřednictvím státního rozpočtu České republiky stát, aktuálně (od 1. 1. 2018) ve výši 969 Kč měsíčně na účet té zdravotní pojišťovny, u které je tato osoba pojištěna. Částku 969 Kč hradí stát zdravotní pojišťovně za poživatele důchodu bez ohledu na to, zda je důchod pouze jediným zdrojem příjmů nebo je tato osoba současně zaměstnána, případně podniká jako OSVČ. Podmínky placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnaným poživatelem důchodu jsou ve vybraných situacích blíže rozebrány formou příkladů.

Pro důchodce minimum neplatí

Poživatel důchodu je tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát. Tato osoba je povinna platit pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnána nebo je z pohledu zdravotního pojištění považována za osobu samostatně výdělečně činnou. Zaměstnavatel ani OSVČ nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale tímto vyměřovacím základem je v zaměstnání skutečná výše zúčtovaného hrubého příjmu a v podnikání pak sazba 50 % skutečných příjmů po odpočtu výdajů.

Poměrná část minima

Není-li v případě zaměstnání splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost vliv na výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, následovně:

Podmínky uplatnění odpočtu

Při praktické aplikaci platné právní úpravy je v souvislosti s uplatňováním odpočtu zapotřebí respektovat v roce 2018 následující:
– nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
– u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod.

Závěrem

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že odpočet v aktuální výši 7 177 Kč (od 1. 1. 2018) lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu a u značně specifického zaměstnavatele, což znamená, že se toto zvýhodnění nevztahuje na žádné jiné zaměstnance, registrované u zdravotní pojišťovny jako osoby, za které platí pojistné stát, a ani na osoby samostatně výdělečně činné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.