Leoš Mareš je Ježíškovo vnouče, daroval nový elektrický vozík

Přirozený a energický sympaťák, který ani po show, která trvala do časných ranních hodin, nemá problém přijet do Domova pro seniory v Horní Suché a s místními dámami tam při sobotě rozjet malé rozverné dopolední „mecheche“. Leoš Mareš se stal jedním z Ježíškových vnoučat. Do Horní Suché přijel za paní Zdeňkou Bagierovou, které pod stromeček nadělil nový elektrický invalidní vozík.

Horní Suchá – „Když jsem se to dozvěděla, brečela jsem štěstím. Mám problémy s nohama, a teď se přidaly i ruce. Na klasickém vozíku jsem tak dokázala vyjet maximálně tady kousek ven, teď to bude mnohem lepší,“ usmívala se Zdeňka Bagierová, když v sobotu po ránu čekala ve společenské místnosti s ostatními spolubydlícími a personálem na příjezd svého Ježíškova vnoučete. „No, jde vám to výborně, ani jsem netušil, že tyto vozíky mají dokonce i světla,“ usmíval se tam o chvíli později už i sám Leoš Mareš, když dorazil a paní Zdeňka mu s radostí ukazovala, jak už se jeho nový dárek učí ovládat.

Leoš Mareš přijel cestou z pátečního třineckého koncertu, který trval do časného rána. Únava na něm ale znát nebyla. Zdvořile se pozdravil se všemi přítomnými dámami, pak se podělil o bonboniéru, kterou mu místní zabalili „na cestu“ do velkého dárkového koše jako poděkování, nechal otevřít i darovaný šampus, a kdo měl náladu, připil si se showmanem s dobrým srdcem na zdraví. A nešlo jen o hbitou zdvořilostní návštěvu, sedělo se a povídalo dlouhé desítky minut. „Je to skvěle vymyšlený projekt, má i chytlavý název, zkrátka bylo mi potěšením, že jsem se ho mohl zúčastnit a toto posezení je pro mě takový další bonus,“ řekl pak Leoš Mareš.

Ježíškova vnoučata jsou projekt Českého rozhlasu, kterého se na internetu může účastnit každý. Potřební starší lidé zde uvádějí svá vánoční přání, lidé z řad široké veřejnosti jim podle svých možností mohou přání splnit. „Když jsem se díval na stránky projektu, viděl jsem, že tam přání plní opravdu tisíce lidí. A protože mám to štěstí, že se mi pracovně daří, chtěl jsem za sebe přispět a hledal jsem v uvozovkách nějaké nákladnější dárky, u kterých jsem si všiml, že tam zůstávají dlouho,“ popsal Leoš Mareš dále.

Domov pro seniory Slezské humanity v Horní Suché se Ježíškových vnoučat zúčastnil již vloni. „Letos jsme kromě dalších dárků zkusili zadat i tento elektrický vozík,“ popisuje zdejší organizátorka akce, pracovnice pro volnočasové aktivity obyvatel domova Dita Jursová. „A já jsem ani nevěřila, že to vyjde,“ přidává se obdarovaná Zdeňka Bagierová. „Jenže v pondělí mi tady do práce přišel e-mail, že si vozík rezervoval pan Leoš Mareš, večer mi pak sám zavolal, v úterý ráno byl vozík koupený. Byla to rychlovka, vše proběhlo super, je to opravdu profík,“ dodala pak Dita Jursová.

MAREŠ: MÁM ZKRÁTKA ŠTĚSTÍ, ŽE POŘÁD MÁM ENERGII

Profík Leoš Mareš toho zvládá opravdu hodně. Kromě koncertů, show, moderování a dalších aktivit je to přes týden i každodenní ranní show v rádiu a mnohé další. Kde na to všechno bere energii?

„Znáte tu pohádku o Asterixovi a Obelixovi, jak tam pijí ten kouzelný lektvar, po kterém mají strašlivou sílu a pak porazí ty Římany? Jediný Obelix ho pít nemusí, protože jako malý do něj sám spadl a má tu sílu pořád. A to jsem asi já,“ směje se Leoš Mareš při odpovědi a jedním dechem s nadsázkou dodává: „Mám zkrátka štěstí, že pořád tu energii mám, a zatímco jako dítě jsem za to ve škole dostával poznámky, teď se mi ji podařilo nasměrovat správným směrem. A obzvláště teď, před Vánoci, je to snad i dobrá zpráva pro všechny rodiče dalších hyperaktivních dětí. Nelámejte nad nimi hůl, třeba z nich ještě jednou něco bude!“

RICHARD KUTĚJ
Bruntálský a Krnovský deník
https://bruntalsky.denik.cz/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.