Jsem skoro hluchý, ale nedostal jsem ID. Mám na něj nárok?

DOTAZ: Podal jsem si žádost o ID z důvodu, že na levé ucho neslyším 100% a na pravém je ztráta 70,3%, celková ztráta sluchu 77,7%. Dnes jsem byl projednán a moje žádost byla zamítnuta. Ztrátu sluchu mám od dětství. Mám nárok na ID? 

ilustrační snímek

Odpověď:

Invalidní důchod je přiznáván jako kompenzace ztráty v příjmu pro podstatné snížení pracovní schopnosti v důsledku zdravotního postižení.

Podle míry poklesu pracovní schopnosti se invalidní důchod dělí na tři stupně invalidity:

Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:
• nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně
• nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně
• nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Podle tzv. vyhlášky o posuzování invalidity č. 359/2009 Sb., pro posouzení míry poklesu pracovní schopnosti u poruch sluchu platí, že se vždy hodnotí s optimální korekcí sluchadlem nebo implantátem.

Abyste dosáhl na alespoň první stupeň invalidního důchodu, muselo by se jednat o oboustrannou praktickou hluchotu nebo oboustrannou těžkou nedoslýchavost při používání sluchadel s omezenými komunikačními schopnostmi, bez odezírání rozumění pouze běžným frázím a frekventovaným slovním spojením se schopností identifikovat obecné zvuky.

Vaše sluchové postižení je na hranici pro přiznání invalidního důchodu 1. stupně. Při testu slovní audiometrie jste zřejmě vykázal při kompenzaci sluchadly ještě natolik dobrý výsledek, že jej posudkový lékař vyhodnotil jako stav s dobrými komunikačními schopnostmi, kdy se ovšem invalidní důchod nepřiznává.

Předpokládám, že jste pravidelně kontrolován u svého ušního lékaře. Sluchová ztráta, kterou uvádíte, je poměrně závažná, pokud by došlo k dalšímu, byť jen mírnému zhoršení, doporučuji si nechat testy zopakovat a znovu si o invalidní důchod zažádat.

Níže předkládám tabulku pro hodnocení poruch sluchu v různých stupních závažnosti dle vyhlášky.

Kapitola VIII – POSTIŽENÍ UCHA, BRADAVKOVÉHO VÝBĚŽKU, SLUCHU

Obecné zásady posuzování:
Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující rozsah omezení smyslové funkce sluchu vztahující se k vnímání přítomnosti zvuků, rozlišování a lateralizace zvuků, určení výšky, hloubky a kvality zvuků, rozeznávání řeči a schopnost mluvení/řeči. Prokázání hluchoty nebo poruchy sluchu se musí opírat o anamnézu, otoskopické vyšetření, audiologické vyšetření tónovou a slovní audiometrií, tympanometrií, měření reflexů středoušních svalů, evokované kmenové potenciály (BERA), vyšetření otoakaustických emisí, zkoušku rozumění řeči se sluchadlem. Hranicí mezi nedoslýchavostí a hluchotou je, že sluchově postižený vybavený sluchadlem, v tiché místnosti, ve které úroveň rušivých zvuků nepřesahuje 50 dB, rozumí bez odezírání vyslovení jednoduchých vět alespoň 90 procenty. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti jsou nejvýznamnější ztráty sluchu na řečových frekvencích 500 Hz, 1000 Hz, 2000 Hz a 4000 Hz vzdušného vedení na lépe slyšícím uchu. Pro posouzení míry poklesu pracovní schopnosti platí, že poruchy sluchu se vždy hodnotí s optimální korekcí sluchadlem/implantátem.

ODDÍL A – POSTIŽENÍ UCHA, BRADAVKOVÉHO VÝBĚŽKU, SLUCHU
Položka
Druh zdravotního postižení
Míra poklesu pracovní schopnosti v %

1 Oboustranná praktická hluchota
ztráta sluchu při tónové audiometrii v rozsahu 70-90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85-90%,
sluchově postižený je schopen vnímat zvuk mluvené řeči jen se sluchadlem, ale rozumí mu jen minimálně (z 10-15%)
40

2 Oboustranná úplná hluchota
neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči ani s nejvýkonnějším sluchadlem
50-60

3 Oboustranná úplná nebo praktická hluchota,
se závažným postižením intelektu nebo zraku na úrovni těžké slabozrakosti obou očí
70-80

4 Hluchota s poruchami komunikace po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy (kmenový implantát)

4a schopnost rozumění řeči bez odezírání, telefonování, komunikace na úrovni lehké nedoslýchavosti
15

4b schopnost bez odezírání rozumět běžným frázím a frekventovaným slovním spojením, identifikovat obecné zvuky, komunikace na úrovni středně těžké až těžké nedoslýchavosti, podle rozsahu poruchy
20-35

4c diferenciace jen obecných zvuků, detekce zvuku, minimální rozumění řeči, komunikace na úrovni praktické hluchoty nebo neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči, komunikace na úrovni úplné hluchoty, podle rozsahu poruchy
40-60

5 Oboustranná těžká nedoslýchavost
ztráta sluchu v rozsahu 56-69 dB, ztráta slyšení 65-84%

5a při používání sluchadel s dobrými komunikačními schopnostmi
25

5b při používání sluchadel s omezenými komunikačními schopnostmi, bez odezírání rozumění pouze běžným frázím a frekventovaným slovním spojením, schopnost identifikovat obecné zvuky
35

6 Oboustranná středně těžká nedoslýchavost
ztráta sluchu v rozsahu 41-55 dB, ztráta slyšení 40-64%
20

7 Oboustranná lehká nedoslýchavost
ztráta sluchu v rozsahu 20-40 dB, ztráta slyšení 10-39%
10

8 Objektivizovatelné poruchy rovnováhy (poruchy vestibulárního ústrojí)
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit příčinu, typ závratě, provokační faktory, průběh a trvání ataky, vztah nebo závislost k poloze těla a pohybu, přítomnost doprovodných příznaků, tj. nystagmus, pády (Romberg), úchylky horních končetin (Hautant), vegetativní projevy. Funkční porucha musí být prokázána audiologickým vyšetřením (tónový a slovní audiogram, nadprahovou audiometrií, impedanční audiometrií, vyšetřením stapediálního reflexu, objektivní audiometrií), vyšetřením píštělového příznaku a otoneurologickým vyšetřením (elektronystagmometrie, kalorizace, videookulografie, kraniokorporografie, posturografie).

8a lehké poruchy,
lehká nejistota, lehčí závratě při celodenním zatížení, silnější nejistota s projevy závratí při vyšších duševních a tělesných zatíženích (vyšších než obvyklých, středních), řídký výskyt záchvatů, s kratším trváním, záchvat neinterferuje s pracovní činností
10

8b středně těžké poruchy,
výrazná nejistota a projevy závratí při celodenním zatížení, opakované prudké závratě s vegetativními projevy, zvracením při obvyklém (středním) duševním a tělesném zatížení, častější výskyt záchvatů delšího trvání, záchvat ovlivňuje pracovní činnost
20-35

8c těžké poruchy,
prudké závratě několikrát měsíčně, značná nejistota a těžkosti při chůzi, stání, s ohledem na skutečnost, zda k vegetativním projevům dochází při obvyklé (střední) nebo nízké zátěži nebo i v klidu
50-70

9 Postižení středního ucha a bradavkového výběžku
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit zejména dlouhodobost, častost nebo trvalost výtoku z ucha, zda je přítomen převodní nebo kombinovaný typ nedoslýchavosti a jak těžký, případné celkové projevy chronického zánětu, s přihlédnutím k výsledku případného operačního řešení.
Pokud je dominantní porucha sluchu, funkční porucha a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle poruchy sluchu, v případě perilymfatických pištěli srovnatelně s poruchami rovnováhy podle položky 8, oddíl A, kapitola VIII.

9a vleklé záněty s často recidivujícím výtokem vzdorujícím léčbě
10

9b stavy po operacích s otevřenou trepanační dutinou s trvalým výtokem vzdorujícím léčbě, podle rozsahu komplikací
25-40

10 Komplikace provázející ušní postižení, ušní šelesty, tinnitus
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba podrobným audiometrickým vyšetřením objektivizovat lokalizaci, hlasitost, výšku a trvání tinnitu, zda jde šelest maskovat tónem nebo šumem frekvenčně blízkým tinnitu, stav funkce vnitřního ucha, aktivity a reaktivity rovnovážného ústrojí, případně stanovit, zda jde o sdružený výskyt symptomů. Současně je třeba u úporných tinnitu zhodnotit, zda jsou narušeny i psychické funkce, funkce kvality spánku, udržení pozornosti, bolesti a přihlédnout k tomu, zda je možná chirurgická léčba.

10a stabilizované formy,
lehká symptomatologie neinterferující s pracovní činností
10

10b funkčně závažné formy, zejména s narušením pozornosti, spánku, s poruchami sluchu, poruchou rovnováhy
25-35

11 Maligní tumory v oblasti hlavy a krku (hrtanu, mandlí, slinných žláz, jazyka, hltanu, rtu)Posudkové hledisko: Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle kapitoly II. Rozhodující pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti u stavů stabilizovaných jsou funkční projevy a následky, zejména poruchy příjmu potravy, polykací potíže, neurologické poruchy s postižením hlavových nervů, bolesti, trismus, porucha hybnosti jazyka, záněty dýchacích cest a omezení ventilace, dopad na smrkání a čich, poruchy hlasu a mluvení, kanylonosičství, trvalá ztráta hlasu, narušení synchronizace polykání, poruchy funkce břišního lisu, mutilující a estetické (hyzdící) následky, ovlivnění smyslových funkcí sluchu, zraku, hybnosti krku a končetin. Přitom je nezbytné přihlédnout i k typu a rozsahu operačního zákroku.

Jan Činčura
redakce invArena

(Visited 5 times, 1 visits today)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.