Epilepsie jim ztěžuje práci

Vypadají zdravě, chtěli by pracovat, přesto jsou mnozí na úřadu práce. Lidé trpící epilepsií narážejí na řadu omezení.

Štětí – Sehnat zaměstnání je dnes snazší než v předchozích letech, přesto někteří hledají marně. Brání jim v tom jejich zdravotní stav. To je případ i Martina Hrůzy ze Štětí, který trpí epilepsií. Lékaři mu ji diagnostikovali v jeho 12 letech, kdy přišel první záchvat. Následovala řada vyšetření a omezení, která dále formovala jeho život.

„Nemoc měla vliv i na mé studium. Chtěl jsem se vyučit kovářem, ale lékař to nedoporučil a v podstatě zakázal i obdobné obory. Vyučil jsem se tedy cukrářem,“ popisuje Martin Hrůza. Po škole se však cukrařině nevěnoval a nastoupil do firmy Vibracoustic v Mělníku. Pracoval i v závodu Škoda a naposled u firmy Amazon. Ani u jedné z firem nebyla jeho nemoc pro zaměstnavatele problém.

Ten nastal až při nástupu do firmy Mondi, kde podniková lékařka kvůli jeho zdravotnímu stavu žádost o zaměstnání zamítla.

V pracovní oblasti totiž platí pro lidi s epilepsií mnohá omezení. Patří mezi ně například nemožnost výkonu práce ve výškách, u zdrojů sálavého tepla a vysokého napětí, u otevřeného ohně a u otevřených rotačních strojů, vrtaček či běžících pásů.

SMĚNY JSOU PROBLÉM

A protože záchvaty mnohdy vyprovokuje porušení spánkového režimu, zákaz se zpravidla vztahuje také na třísměnný provoz. „Práce ve třísměnném provozu včetně nočních směn však nemusí být pro osobu s epilepsií absolutní překážkou, protože porušení spánkového režimu sice může být provokujícím mechanismem záchvatů, ale u všech lidí s epilepsií nehraje stejně významnou roli,“ říká specialistka na pracovní lékařství Anna Šplíchalová.

Nad touto situací se však Martin Hrůza pozastavuje. „V předchozích zaměstnáních jsem pracoval v třísměnném provozu. Ve Škodovce se dělaly i šestnáctky, když to bylo nutné, a v Amazonu i noční dvanáctky. Nikdy to zatím nebyl problém a přes lékařskou prohlídku jsem vždy prošel. Potíže nastaly až u Mondi,“ vysvětluje Hrůza a dodává, že za posledních 10 let měl pouze jeden malý záchvat a neprobíhalo ani žádné intenzivní léčení.

Léky mu byly opět nasazeny až po posledním vyšetření, a to i přesto, že se jeho zdravotní stav nezhoršil.

Deník kontaktoval lékařku, která pro Mondi zajišťuje vstupní prohlídky, ta se však ke konkrétnímu případu nechtěla vyjadřovat.

Problematika posuzování zdravotní způsobilosti k práci u osob s epilepsií je složitá a odvíjí se od mnoha aspektů nemoci. „Rozhodující je tíže onemocnění a jeho klinických projevů, věk, v jakém onemocnění propuklo, spolupráce nemocného při dodržování léčebného režimu, a zejména zdravotní nároky, které na pracovníka klade výkon práce,“ líčí Šplíchalová.

Veškerá rozhodnutí o zdravotní způsobilosti k zaměstnání jsou tak na ošetřujícím lékaři pacienta. Zaměstnavatel totiž nemá právo dotazovat se na diagnózu jakéhokoli zaměstnance, potřebuje však znát pracovní omezení, jež by mohla mít vliv na výkon zaměstnání.

Jestliže epilepsie snížila schopnost člověka nalézt práci nebo v dosavadním zaměstnání zůstat, ale zároveň má člověk zachovanou schopnost vykonávat zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, stojí za úvahu nechat se uznat Českou správou sociálního zabezpečení jako OZZ – osoba zdravotně znevýhodněná. Lidé s diagnózou epilepsie si též mohou na České správě sociálního zabezpečení zažádat o přiznání invalidního důchodu.

To má ostatně v plánu i Martin Hrůza.

MARTIN KRCH
Litoměřický deník
http://www.litomericky.denik.cz/

(Visited 5 times, 1 visits today)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.