Má držitel průkazu ZTP nárok na vyhrazené parkování

ilustrační foto: Flickr.com

DOTAZ: Má majitel průkazu ZTP nárok na vyhrazené místo pro parkování před družstevním domem, kde je celé parkoviště všech družstevníků v domě? Ale všem nestačí. Majitel průkazu je po transplantaci plic, ale chodí i po horách, pracuje na zahradě, opravuje si chatu. Zkrátka provádí téměř všechny činnosti jako zdravý člověk. Kdo neví, že je po transplantaci, ten nic nepozná. Jedná se pouze o potřebu pojistit si parkovací místo. Pro dům nikdo z rodiny nehne prstem ani úklid. Ptám se jako správce domu.

 

Odpověď:

Dle současné praxe má nájemník či majitel bytu, který je držitelem ZTP a parkovacího průkazu pro osobu těžce zdravotně postiženou, nárok na zřízení vyhrazeného parkování.

Žádost o vyhrazené parkování se vyřizuje na dle trvalého bydliště příslušném stavebním odboru úřadu města nebo městské části. V případě, že je ulice pojížděna MHD, pak na odboru dopravy.

Legislativa specifikujicí přímo vyhrazené parkovací stání neexistuje. Kompetentní osoby a úřad by při schvalování vyhrazeného stání hendikepovanému měl vycházet z těchto relevantních zákonů:

Zákon č. 361/2000 Sb. o silničním provozu – § 67 Speciální označení vozidel a osob, odst 1,2,4,9

Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích – § 25 Zvláštní užívání, odst. 6, písmeno c) bod 4

Zákon č. 182/1991 Sb. o sociálním zabezpečení – § 31 Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany.

Zde není nikde zmínka o postižení pouze pohybového aparátu! Jak upozorňuje úřad ombudsmana v doporučení z 21.5. 2015, je důležité a správné naplňování práva na rovné zacházení při zřizování vyhrazeného parkování na místních komunikacích. To v praxi znamená povinnost úřadu vyhovět každému žadateli o vyhrazené parkovací stání, bez rozdílu postižení!
Při rozhodování v této záležitosti se úřad někdy mylně opírá o vyhlášku stavebního zákona, stanovující pravidla pro velké, veřejné parkovací plochy, přístupné všem, např. před obchodními řetězci. Zde je specifikováno pouze pohybové postižení anebo omezení. To je však záležitost zcela jiná, než vyhrazené parkovací stání pro jednotlivce s hendikepem.

Nárok na vyhrazené parkování je obvykle řešen ve vyhlášce obce či konkrétní městské části. V mnoha městech mohou o vyhrazené parkování podle vyhlášky žádat jen držitelé nejtěžšího stupně průkazu osoby se zdravotním postižením, tedy ZTP/P se závažným omezením v oblasti pohybu, často jde o nájemníka bytu zvláštního určení (bezbariérového), který vlastní automobil, je držitelem ZTP/P a parkovacího průkazu pro osobu těžce zdravotně postiženou. V těchto obcích pak držitelům průkazu ZTP není nárok přiznáván. V jiných obcích však postačuje i průkaz ZTP.

redakce invArena

 

(Visited 14 times, 1 visits today)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.