MPSV zaplatilo IT firmě téměř osm miliard

ilustrační foto: PhotoRack.net

Ministerstvo práce a sociálních věcí se stalo závislé na jedné soukromé firmě, které posílá stovky milionů korun ročně a kolik miliard už úřad utratil za nový informační systém, jehož spuštění stále v nedohlednu. Hostem DVTV byl Jiří Károly, který měl informační technologie na ministerstvu 5 let na starosti.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Takže ministerstvo a práce sociálních věcí je závislé na společnosti OKsystem.

Jiří KÁROLY,
v oblasti agendových systémů stále zatím ano.

moderátor
Jenom v lidském ne úplně úřednickém jazyce v oblasti agendových systémů, to znamená, v čem všem?

Jiří KÁROLY,
Tak tyto systémy jsou systémy, které vyplácí nebo zabývají se výplatou sociálních dávek a ostatních dávek v oblasti zaměstnanosti. Tato firma je na ministerstvu práce a sociální věcí od roku 94. A když jsem se díval na poslední statistiky za těch teď už vlastně 20 let, tak ta firma inkasovala od státu něco kolem 7, 9 miliardy korun, což jsou obrovské částky.

moderátor
Za tu dobu co OKsystem pracuje pro ministerstvo práce a sociálních věd. Popravdě řečeno, já to nemám v kontextu, takže vlastně nedokážu posoudit, jestli 7 nebo 8 miliard za tyto systémy za více než 20 let práce je hodně nebo málo. To nevím.

Jiří KÁROLY,
Tak já si myslím, že to je opravdu velmi hodně. Zejména je problém v tom, že někdo se v roce 2011 všichni tu kauzu známe, pana náměstka Šišku a pana bývalého ministra práce a sociálních věcí Drábka, tak se pokusili o něco, se zbavit toho vendor locku, který tam je a není to jenom o společnosti OKsystem, je to prostě o tom vendor locku, který…

moderátor
Vendor lock, to znamená, jestli zamčení zákazníka, jaksi u jednoho dodavatele v tomto případě u OKSystem.

Jiří KÁROLY,
Přesně tak, problém je v tom, že resort dlouhodobě není schopen nebo se svými zaměstnanci není schopen nebo v té době, já si myslím dneska se to trošku změnilo, tak není schopen generovat své požadavky tak, aby se tohoto vendor locku zbavil. Nezná ten systém. Není schopen si data, o kterých tady předpokládám budeme také hovořit, také sám osobně přečíst.


Hostem v DVTV byl nedávno šéf společnosti OKsystem, která už víc než 20 let dodává IT systém ministerstvu práce a sociálních věcí. A tohle je odpověď Vítězslava Cimla na otázku, kolik už stát utratil za přípravu nového jednotného informačního systému?

Vítěslav CIML, šéf společnosti OKSystem
Za tu éru a já bych to vzal od roku 2010, což je vlastně ministrování pana Drábka, kdy byly první snahy nahradit naše informační systémy, které se nevydařily, tak nám to vychází zhruba odhadem na 4, možná 5 miliard korun, které byly vynaloženy ve snaze nahradit funkční a bezproblémové informační systémy na úřadech práce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Má pravdu? Vynaložilo ministerstvo tolik peněz vlastně na to, aby se pokusilo se jako z toho uzamčení s OKsystemem vymanit?

Jiří KÁROLY,
A mluvil o čtyřech až pěti miliardách korun?

moderátor
Čtyřech až šesti tuším.

Jiří KÁROLY,
Víte co, to je velmi těžká otázka, protože musíte se podívat na to, co to je ten jednotný informační systém práce a sociálních věcí. Ten obsahuje velké množství systémů. Nejsou to jen agendové systémy OKsystemu, to ne. Jsou tam samozřejmě systémy, které spadají do důchodové agendy, nemocenského pojištění a tak dále, to znamená, to, o čem mluví pan Ciml, je pouze součást toho jednotné informační stan práce a sociálních věcí. Kdybyste znal architekturu toho systému, která je schválená odborem hlavní architekta ministerstva vnitra a prošla přes všechny. Přes všechny systémy a všechny věci, které je potřeba k tomu, abyste vůbec něco takového postavil, tak těch systémů je tam více.


To chápu, jenom vy sám jste říkal, že za dobu spolupráce s OKsystemem, nebylo téhle společnosti vyplaceno asi 70 miliard Kč, což je taky hodně.

Jiří KÁROLY,
To je hodně, ano. Ale musíme také o personálním systému, mzdovém systému, a tak dále, to znamená, ten jednotný informační systém práce a sociálních věcí je širší pojem.


Dobře, zajímá mě, jestli pan Ciml z OKSystemu, vlastně on s úsměvem říkal: ministerstvo práce a sociální věcí se snaží ten náš systém jako nahradit a vyhodilo za ten jiný nefunkční systém nebo za pokus vlastně postavit něco jiného asi 5 miliard korun. Tak mě zajímá, jestli má pravdu.

Jiří KÁROLY,
Já se můžu vyjádřit k tomu od doby, co jsem byl na ministerstvu, to znamená rok 2014 až rok 2018, a když se podíváme vlastně, jak jsme postupovali, tak my jsme v roce 14 vyhlásili ty soutěže, které měly zcela nahradit stávající agendové systémy, pro nás teda zastaralé koncepce. A ty zakázky, které byly vyhlášeny, byly v částce něco kolem 1,5 miliardy korun. Byla to soutěž na informační systém zaměstnanosti, informační systém sociální dávky, provozní integrační prostředí a integrovaná podpůrná provozní data. Ty 4 zakázky, my jsme dělali obrovský průzkum trhu přes Rakousko, Německo, Slovensko, a tak dále.


Já se omlouvám, to bych vlastně předpokládal, že něco takového před vyhlášení takové zakázky uděláte, že to neuděláte od stolu, prostě tak, jak si budete myslet. To, co mě na tom zajímá, je, jestli to mělo nějaký efekt. Jestli vlastně to, co byste případně vysoutěžili, tak jestli se dalo používat případně, jestli to mělo vůbec jako možnost třeba nahradit nebo substituovat vlastně ten systém, který poskytuje OKSystem.

Jiří KÁROLY,
Já jsem o tom samozřejmě přesvědčen. V současné době z těch čtyřech soutěží, o kterých hovoříme, je provozní integrační prostředí v plné produkci. Integrovaná podpůrná provozní data také. Na informační systém zaměstnanosti se čeká, tam neznám teďka informace z posledního roku.


Takže to není pravda, že byly vyhozeny ty peníze.

Jiří KÁROLY,
žádném případě, určitě ne. A ty náklady, které byly vysoutěženy, ano. Ty soutěže dopadly tak, že my jsme předpokládali zhruba u třech soutěžících částku kolem 300 000 000 Kč, u té významné veřejné zakázky, to byly sociální dávky, 1. O tom určitě pan Ciml také hovořil. Tam byla částka 616, předpokládaná cena. Ale do všech těch zakázek se nám přinesl 6-10 lidí a ty vysoutěžené ceny byly někde kolem 100 – 150 000 000 Kč, včetně společnosti OKsystem, která také podala přihlášku a do konce jednu z těch soutěží vyhrála.


U toho, co spravuje, co dodává, spravuje OKsystem pro ministerstvo práce a sociálních věcí, tak od šéfa této společnosti tady bylo řečeno v DVTV, že dostává jeho společnost asi 400 000 000 ročně. Plus minus. Chci se zeptat vás, jestli to tak je.

Jiří KÁROLY,
Já jsem ty faktury podepisoval, to znamená v současné době ta služba nebo ta smlouva, na základě které OKSystem dneska inkasuje od státu peníze, byla podepsána koncem roku 2016. To je ta obce a tak dále. A ty náklady měsíčně jsou někde kolem 43 až 45 000 000 Kč. To jsou, ale pouze provozní náklady, to znamená, že se dostáváme přes 500 000 000 Kč, a to jsou pouze provozní náklady, to znamená jsou to náklady, za které OKsystem provozuje ten systém, ale pokud chcete něco změnit, chcete jinou statistiku, chcete jinou legislativu, a tak dále. To znamená změny, rozvojové požadavky, které musíte nebo měli byste teda, samozřejmě ctít ten zákon, pokud je nějaký zákon, tak to musíte objednat, tak to se pohybuje někde okolo 150-200 000 000 Kč. To znamená ty náklady ministerstva vůči teda OKSystemu jsou podle mého názoru někde kolem 600-700 000 000 Kč ročně minimálně.


Takže, pokud se bavíme o nějakém jako vendor locku, o nějakém uzamčení tedy zákazníka, tedy MPSV vlastně k jedné firmě, tak to ministerstvo práce a sociálních věcí, to znamená daňového poplatníka, stojí 700 nebo 800 000 000 ročně.

Jiří KÁROLY,
800 si myslím, že už moc, ale jsem 700.


Proč jste se vy nepokusil z tohohle se dostat ven?

Jiří KÁROLY,
Myslíte si, že jsem se nepokusil? Naopak.


Klidně mě vyveďte z omylu.

Jiří KÁROLY,
Velice rád, protože od roku 2014 neděláme nic jiného, než že to chceme dokázat, nebo já už teďka dneska ne, protože už na ministerstvu práce a sociálních věcí nepracuji. Ale předpokládal jsem a stále předpokládám, že lidé, kteří tam dneska jsou, pokračují v té cestě, kterou my jsme v roce 14 nastolili. Abychom se ale z toho dostali, tak samozřejmě musíte vyhlásit ty soutěže, musíte to nějakým způsobem vyřešit, musíte mít podepsanou smlouvu. A samozřejmě k tomu potřebujete spolupráci toho stávajícího dodavatele. To je to, co OKsystem pro mě ne úplně dobře dělal a samozřejmě já chápu jejich situaci. Máte firmu, pan Ciml v tom rozhovoru říkal něco kolem 70 – 75 %, ale v době, kdy my jsme to řešili v roce 14 a 15, tak ta závislost byla daleko vyšší, někde kolem 80 – 90%.


Takže 80 nebo 90 % zakázek vlastně přicházelo té firmě od státu a ty ostatní byly jako jinde.

Jiří KÁROLY,
Nemluvme o státu, možná pouze o ministerstvu práce a sociálních věci. Kdyby to byl stát, tak bych ještě řekl, že teda firma OKsystem má určitý široký pole působnosti, ale ona byla čistě zaměřená na MPSV.


To znamená, že, jestli to správně chápu, tak společnost OKsystem jako dělá nebo se chová tak, aby nebylo možné ji nahradit u MPSV.

Jiří KÁROLY,
Ano. Ono se to ukázalo i v té zakázce, kterou oni vyhráli. To byla /nesrozumitelné/ 1. Cena byla myslím, že 136 nebo 150 000 000 Kč. A tenkrát ještě ministryně Marksová koncem roku a teď se omlouvám, jestli to bylo 16 nebo 17, musela tu smlouvu vypovědět, protože ta nesoučinnost ze strany nového dodavatele byla až alarmující. Vždycky, když podepíšete smlouvu, tak musíte, nebo ten dodavatel má povinnost do nějakého období, 60, 90, 120, podle toho, co si stanovíte, má dodat návrh realizace. My jsme samozřejmě očekávali, že když podepíšeme smlouvu s takto významným dodavatelem a vážili jsme si toho, že 20 let poskytuje služby státu a má absolutní přehled o tom, jak se dávky vyplácí, má vynikající přehled o legislativě a zná naprosto perfektně svůj systém, tak asi nebude problém, aby nový systém dodal. No musím říct, že jsem se strašně zklamal, protože ten návrh realizace, který společnost OKsystem dodala, měl asi 1500 chyb. My jsme za tu dobu, co já jsem tam byl, jsme se nikdy nesetkali s tím, že návrh realizace, to znamená dokument, který vám říká, jak ten systém bude vypadat, co bude dělat a ty důležité věci, tak aby měl takový obrovský množství chyb.


To pokládáte jako nešikovnost té firmy nebo úmysl to udělat tak špatně, aby se podle toho nedalo pracovat?

Jiří KÁROLY,
Já si myslím. Společnost OKSystem, já nemůžu říct, že to je úmysl, já prostě jenom vycházím z toho, že jsem očekával, že dodavatel, který zná to prostředí, se bude chovat jiným způsobem. Potom pokud se tak neděje a vy máte samozřejmě novou smlouvu, je to pro vás víceméně nový dodavatel, i když je to ten staronový, tak musíte samozřejmě postupovat podle smlouvy, takže my jsme vyzvali k odstranění nedostatků. Oni řekli, kdy to udělají, pak to neudělali. Tady probíhaly jednání řídícího výboru. Až někdy v polovině roku jsme si řekli: dobře, tak už se s nimi 4 měsíce taháme o to, kdy odstranit ty nedostatky, tak prostě uděláme to tak, že schválíme návrh realizace s výhradou, to znamená, řekněme dobře, takže tento návrh realizace, my bereme, v pořádku nebo v pořádku není. My ho přijímáme s tou výhradou. A vy tu výhradu odstraňte. Řekněte nám do kdy. A začala dlouhá jednání. Ta jednání už nebyla na úrovni řídícího výboru, ale přivedli právníky, my jsme přivedli právníky.


Takže OKsystem z toho, co říkáte, vlastně tu situaci jako protahoval, aby k té realizaci určil co nejpozději.

Jiří KÁROLY,
No a pak už to bohužel dál protahovat nešlo. Už to došlo tak daleko, že vlastně oni řekli, že nová tvorba nebo nový návrh realizace bude trvat, teď se omlouvám, myslím, že 6 nebo 9 měsíců, a to už pro nás bylo neakceptovatelné.


Kromě jiného Vítězslav Ciml. To jste asi slyšel v rozhovoru, také prohlásil, že lidé na ministerstvu práce a sociálních věcí moc nerozumějí informačním technologiím. Má pravdu?

Jiří KÁROLY,
To je otázka, co potřebujete k tomu, abyste vedl projekt v rámci informačních technologii. My tam samozřejmě máme odborníky, ministerstvo a myslím si, že žádné ministerstvo není tak vybaveno jako v zahraničí, tak se mluvilo o těch cestách do zahraničí, tak já teda myslím, že jsem byl opravdu udiven, protože pro stát tam pracují vynikající odborníci v oblasti IT a ten stát si ty systémy programuje sám, má svoje vlastní lidi, který platí.


Toto u nás není možné?

Jiří KÁROLY
Ne, není to možně. Já vám dám příklad. Já jsem například sháněl 4 roky šéfa architektury na MPSV. V rámci státní služby můžete udělat některou pozici jako klíčovou, to znamená, rozhodnete se, že to je skvělý odborník a můžete mu dát řádně velké peníze. V těch našich penězích se bavíme o 80 – 90 tisících korunách měsíčně, což si myslím, že není úplně špatný plat, ale nikdo se nám nepřihlásil, nikdo neměl zájem.


Protože jste potřeboval člověka, který v soukromém sektoru dostane možná jednou

Jiří KÁROLY,
Tak 150, to není možné, no.


Pustím vám ještě jeden střih z rozhovoru s Vítěslavem Cimlem z OKSystemu, kde právě jaksi rozebíral to, jakým způsobem se z jeho pohledu ministerstvo práce a sociálních věcí vlastně chová k těm jednotlivým zakázkám.

Vítěslav CIML, šéf společnosti OKSystem
Ten náš konkurent s tou svou cenovou nabídku nedokáže dohlédnout, co všechno vlastně je potřeba řešit a realizovat, že ta nabídka neodpovídá vlastně té práci, která na těch projektech je, což mimo jiné dokládají všechny ty ostatní projekty, protože minulý týden na jednání bodů pro sociální politiku, vedení ministerstva prezentovalo reálné proinvestované náklady do těch takzvaných nových projektů. A předpokládané náklady, které by měly vést k tomu, že ty projekty budou úspěšně dokončeny. A tam není fakticky zakázka, která by byla dodána v rozpočtu tak, jak vlastně ministerstvo práce dané projekty vysoutěžilo.

moderátor
Když bych to měl posunout, co Vítězslav Ciml říkal, tak on jinými slovy říká: MPSV neumí zadat žádnou zakázku tak, aby se potom v průběhu neukázalo, že je potřeba zaplatit o velká procenta víc, protože ta realizace byla z nějakého důvodu například podhodnocena.

Jiří KÁROLY,
Nemyslím si, že byla podhodnocená, musíte se podívat na tu právní oblast zakázek, protože jakmile soutěžíte, my jsme třeba v tom roce 14, až uzavřete smlouvu, trvá to rok, rok a půl, než ji uzavřete. Mezitím se legislativa mění, vy teda děláte ten návrh realizace, trvá to zase nějakou dobu. Mezitím se stále vám pod rukama mění legislativa, na kterou musíte reagovat. Samozřejmě se vám mění i ty okolní projekty a ten integrační harmonogram celého toho projektu musíte velmi variabilně řešit. To znamená, my jsme se snažili odhadnout na začátku v roce 14, kolik bude potřeba na ten rozvoj, a jaký bude vývoj legislativy. Já jsem dokonce jednou na poradě vedení řekl a požádal ministra, jestli by bylo možný zastavit na 2 roky legislativní vývoj, abychom to mohli lépe stihnout, což samozřejmě nejde. Takže my jsme odhadovali ty rozvojové výdaje na nějakou částku a smlouva je napsaná tak, že je to předpokládaný rozvoj. To znamená, je to předpoklad, jak pravděpodobně budeme rozvíjet, já teď nevím přesně, kolik tam 1000 /nesrozumitelné/, kolik jich bylo, jestli 15 000, nebo 40, ale bylo jich relativně hodně.


Co se s tím dá dělat? Tak vy jste říkal, že jste se o něco snažil prostě, nějakým způsobem snížit, anebo možná úplně zrušit závislost ministerstva práce a sociálních věcí na OKSystemu a na tom, co dodává.

Jiří KÁROLY,
Bylo by bylo by skvělé, kdyby ministerstva i ostatní resorty znaly velmi dobře svoje své procesy a znaly víceméně strukturu dat, která v těch informačních systémech koluje. Ministerstvo práce má 1 velký problém, pan Ciml, tehdy jsem ho poslouchal, mluvil o jednom účtu, který se jmenuje Reader, možná se k němu budu moct vyjádřit. Tak je to o tom, že pokud už máte hotový systém, což u té zaměstnanosti už platí podle mého názoru minimálně třičtvrtě roku, tak musíte vyřešit migraci z těch stávajících systémů do těch nových. Máte technologický problém, pokud tedy stávající dodavatel, což teda OKsystem funguje na úroku a vy budete do Microsoftu, je to trošku technický problém.

moderátor
Vy to líčíte, jako kdyby třeba v soukromých firmách se tyhlety věci neděly. Rozumím, že ne v takovém rozsahu, ale mnohdy možná ano. Jako jsou prostě databáze sociálních dávek, a tak, a tak dále. Jsou tam bezpečnostní hlediska. Chápu, že to má jako své komplikace, ale neříkejte mi, že tohle to vlastně nejsou procesy, které by se jako nějakým způsobem s určitým nasazením například týmu externích programátorů nedaly zvládnout. Vlastně ta moje otázka je, jestli, když se na to dívá daňový poplatník, tak jestli vlastně vidí MPSV, OKsystem, zamčeni už 25 let prostě do jednoho vztahu, to vypadá, že bez OKSystemu prostě MPSV si ani neškrtne, možná ani naopak. I naopak to takhle bude fungovat. A ta otázka daňového poplatníka je, jestli náhodou se tam někde nesypou úplně zbytečně peníze, protože vy tam přijít jiný dodavatel, který by to udělal třeba za polovinu.

Jiří KÁROLY,
S tím já ale naprosto souhlasím. Já si myslím, že ano, ale jste u systému, na kterým je závislý víc než 250 000 lidí nebo občanů této republiky, to znamená, to významný informační systém. A takové riziko si nemůžete dovolit. Musíte postupovat velmi obezřetným způsobem.


Ministerstvo postupuje obezřetným způsobem víc než 20 let a jsme tam, kde jsme.

Jiří KÁROLY,
Já se osobně domnívám, že to od toho roku 14, o co jsme se snažili my, tak to tady 15 let opravdu nikdo neudělal, to znamená nikdo se tím opravdu fyzicky nezabýval.


Od roku 14, je to teď skoro 6 let už, co jste se tam, jak říkáte, snažili, a jsme tam, kde jsme, to znamená, jsme tam, kde to bylo v roce 14.

Jiří KÁROLY,
Já si myslím, že jsme ale hodně daleko. Jsme hodně daleko.


Ta závislost k OKSystemu se snížila o 10 %.

Jiří KÁROLY,
Rozumím a myslím si, že bude bohužel ještě nějakou dobu trvat, viděl bych to minimálně do konce tohoto roku, já jsem sám zvědav na to ministerstvo práce a sociálních věcí bude postupovat v této věci dále, protože opce, kterou teda někdo na ministerstvu podepsal končí tento rok. A nevím vůbec, jak to vlastně hodlají vyřešit od 1.1.2021.


Máte pocit, že by do konce roku 2020 mohla zmizet ta závislost na OKsystemu?

Jiří KÁROLY,
Nezmizí, to žádným žádným případě ne. Ale jestli bych se mohl k tomu vrátit, abyste mohl vlastně tu implementaci toho systému dokončit, tak tu migraci musíte provést. Ten nový dodavatel vám říká, já mám tady nějakou datovou větu, v této fázi potřebuji, abyste dodal ty data. Ale říkáte dodavateli OKsystem: My bychom potřebovali, abyste tu vaši datovou větu, převedli do této, aby teda ten dodavatel s tím mohl pracovat. A to je ten problém. OKSystem není ochoten toto udělat, říká, že jsou tam zdrojové kódy, které prostě jsou pouze jejich. My na to nemáme právo, nemůžeme se do těch dat podívat.


Vy mi říkáte, že na tom systému závisí 250 000 lidí v České republice, to znamená, že jako trošku končí legrace, protože to prostě jako je důležité. A vy mi popisujete systém, který visí na osobním rozhodnutí několika lidí v OKSystemu, protože, jak říkáte, zdrojové kódy patří jim. To znamená, že když oni si vzpomenou a celý to zboří….

Jiří KÁROLY,
Abychom si přesně vyjádřili, zdrojové kódy jsou dneska uloženy u notáře, jsou na takových čtyřech nosičích. A patří státu, ale jenom v tom, že jsou někde uloženy. Ve chvíli, kdyby stát vzal, to znamená, jak vy říkáte, chtěl by třeba provozovat ten stávající systém, tak stát má právo si ty zdrojové kódy vzít, předat je jakékoliv společnosti, ona teda začne něco dělat.


Proč jste to neudělali?

Jiří KÁROLY,
No, protože ve chvíli, kdy to uděláte, tak vám končí záruka k tomu systému. OKsystem od toho dává ruce pryč. A nemáte společnost, která by tohle udělala. A ve chvíli, kdy tohle můžete udělat, to může udělat kdykoliv teď někdo, kdo sedí na MPSV, tak tomu novému dodavateli musí předat kompletní dokumentaci k systému. To znamená, musíte mít administrátorskou, provozní, bezpečnostní, uživatelskou dokumentaci. A teď otázka je také o tom, že ministerstvo nevlastní tuto dokumentaci, protože ji vlastní OKsystem. Já jsem s panem Cimlem koncem roku 17, myslím, na toto téma jednal, protože jsme se připravovali na to, že převezmeme ten systém jako takový. To, o čem vy tady hovoříte, tak já bláhově jsem se domníval, že taková společnost takového typu tu dokumentaci samozřejmě má, jde jenom o to, aby ji nám předala, pravděpodobně bude chtít něco zaplatit. No ale pan Ciml mě velmi překvapil, protože říká žádnou dokumentaci k tomu systému nemáme. To není možný, abyste měli. On říká, my ji nemáme proto, že vy jste ji stejně nechtěli. Říkám, neříkejte mi, že provozujete systém informační infrastruktury státu bez dokumentace. A OKSystem tehdy tvrdil, my to máme v hlavách svých programátorů, my dokumentaci nevedeme, takže nic jiného nezbylo, než tu dokumentaci objednat. Řekli nám, že bude hotová za 9 měsíců a bude stát 15 000 000 Kč. To jsme také udělali a jenom chci říct, že v tom červnu 2018 ta dokumentace měla být dodána. Je rok 2020 a myslíte si, že je hotová? Není.


Tak jak popisujete, asi kvůli 70 procentní závislosti na kšeftech od MPSV. Ale není tohle, co mi takhle popisujete, není to prostě chyba přístupu státu?

Jiří KÁROLY,
Stát by měl být tvrdší v tom vyjednávání. Měl by být schopen nebo mít takové právo vymahatelnosti tohohle postupu, o kterým já hovořím.

Jedna poslední věc. Pan Ciml mluvil také o tom, že si ministerstvo práce a sociálních věcí nechalo zřídit 1 anonymní vstupní jaksi účet do těch databází, které spravuje OKsystem a vyjádřil určitou pochybnost o tom jako, kdo tam vlastně přistupoval, protože tam byly prý, on říkal, stahovány nějaké balíky dat. Zajímalo by mě, co to

Jiří KÁROLY,
Určitě se k tomu můžu vyjádřit. Ministerstvo od roku 2014 2 roky vedlo debatu na téma migrace dat. Připravili jsme se na to. Ale jenom pro upřesnění, v roce, kdy tam byl Drábek s Šiškou, tak byla prováděna migrace Fujitsu versus OKsystem a potom zase zpátky a my máme kompletní nebo měli jsme kompletní dokumentace od Fujitsu, jak OKsystem nespolupracoval při té migraci. A vycházeli jsme ze zkušenosti předchozích ministerských úředníků, že se to může opakovat. To znamená, že jsme domlouvali postup té migrace. Bohužel se to nestalo a v součinnosti s Národním bezpečnostním úřadem, s Úřadu pro ochranu osobních údajů, já nechci ještě říkat, kdo se v tom dál podílel, protože to jsou informace, které nepatří na veřejnost, tak jsme jsme využili manažerský informační systém práce a sociálních věcí a vytvořili jsme nakonec, jak pan Ciml správně říkal, ten technický účet. Ale je to, představte si to, že potřebujete si pouze sáhnout pro svá data někam do produkční databáze, ale ten účet byl pouze technický, to znamená bylo to víceméně dump databáze, to znamená, potřebujete data a potřebujete potom někde v rámci toho manažerského informačního systému s nimi pracovat a podívat se na to, když vám teda OKsystem není ochoten pomoci, tak to udělat sám. To znamená zanalyzovat si tu datovou základnu. Výsledkem toho bohužel bylo to, že v dubnu 2018, kdy jsme analyzovali nebo byla v nějaké fázi ta analýza, tak jsme samozřejmě porovnávali i situaci, kdy vy máte agendový informační systém, něco děláte, nějaký úředníci něco vytváří nějaké rozhodnutí a ve chvíli to rozhodnutí on vydá, tak se předá informace do ekonomického systému. Ekonomický systém vyplatí tu částku, kterou vám ten úředník spočítal. No a my jsme zjistili, že mezi účetním systémem a tím agendovým systém, mezi těmi informacemi v roce 2011-12 je obrovský rozdíl. Byly tam nekonzistence dat převyšující.


Takže, kromě toho všeho, co jste mi popisoval ohledně té návaznosti OKsystemu na MPSV se ještě ukázalo, že OKSystem to nedělá dobře.

Jiří KÁROLY,
To bych neřekl, ale ten rozdíl ve výši půl miliardy korun. A samozřejmě my jsme na základě toho, v té doby teda byla zase nová politická garnitura na MPSV, já jsem za 8 měsíců zažil 4 ministry, takže to velmi těžký. V rámci tohohle jsme provedli šetření a požádali jsme teda tehdejšího náměstka, v té době to byl pan Oleg Blaško, co s tím. On říkal: dobře, musíme to prověřit, dáme to ještě další firmě, aby jsme měli jistotu, že ta chyba tam opravdu je. Poprvé to udělala společnost SAS, což jsou datový analytici. Ti nám to potvrdili. No a já jsem zjistil, že v roce 2013, konkrétně teda zase shodou okolností pan Oleg Blaško, který v té době dělal toho náměstka v roce 18, tak zadal společnosti OKsystem za 90 000 000 Kč zadávací listy, kdy oni měli provést verifikaci, to znamená porovnání mezi agendovým a účetnímm systémem. Říkám, to je skvělý, tak my jsme v roce 2019 zjistili nekonzistenci z těch období, kterou tahle ta firma prověřovala, tak jsem si říkal: dobře, výborně, požádám společnost, aby mi dodala to co tenkrát zjistili, protože někde je nějaký nedostatek a bohužel mi nebylo ze společnosti OKSystem sděleno, protože je GDPR, tak prostě všechno bylo zničeno a žádné informace nejsou.


A ta půlmiliarda lítá někde ve vzduchu?

Jiří KÁROLY,
Ta se teď aktuálně řeší. Řeší to Úřad práce a pravděpodobně došlo k tomu, že není to o tom, že by někdo zpronevěřil finanční prostředky nebo něco takového. Je to prostě chyba v tom, že v tom agendovém informačním systému nejsou všechny informace, které například Úřad práce má ve svých spisových areálech. Ale pro spuštění toho obrovského projektu je to obrovská brzda.

(Visited 7 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.