Spálený život

foto: MorgueFile

Jsou to 2 roky, co jsme vysílali tragický příběh rodiny z Kajetína, která při požáru hájovny přišla o vše. Otec tří synů tehdy utrpěl popáleniny na víc než 50 % těla a lékaři mu museli amputovat nohu. Prostřední syn, teprve 17 měsíční Gabriel, na následky rozsáhlého popálení zemřel. Reportáž CT1.

Rodinná tragédie zvedla obrovskou vlnu solidarity. Poprvé máme možnost mluvit s otcem rodiny, který byl při našem posledním natáčení stále v umělém spánku. Jak žije jeho rodina dnes?

Věra KUPKOVÁ, 168 hodin, 21.1.2018
Celej náš život, celý naše vzpomínky, naše oblečení, prostě věci, celá domácnost, prostě všechno nám tam shořelo.

redaktorka
Život rodiny Věry Kupkové se nenávratně změnil 10. ledna v roce 2018. To ráno byl nejstarší syn Samuel ve školce, jinak byla celá rodina doma pohromadě.

Věra KUPKOVÁ, 168 hodin, 21.1.2018
Zapálila jsem plynovou bombu, že si uděláme kafe a začalo to hořet nějak divně a bylo to strašně rychlý.

redaktorka
Hájenka, ve které rodina žila, byla celá ze dřeva. Oheň byl okamžitě všude.

Věra KUPKOVÁ, 168 hodin, 21.1.2018
Tak jsem teda běhala tady těma dveřma tady do pokoje do dětskýho, tam jsem našla 2 deky. Jednu jsem hodila Vláďovi, druhou jsem tady kolem toho se snažila hasit, protože támhle vzadu v kolíbce jsem měla ještě druhé dítě.

redaktorka
Přestože hasiči dorazili za pár minut, oheň silně popálil syna Gabriela i jeho otce Vladimíra. Vrtulník je převezl do nemocnic v Praze.

Věra KUPKOVÁ, 168 hodin, 21.1.2018
To bylo Gabrielkovo. Tady má prdelka dudlíčka.

redaktorka
Obec Choustník, pod něhož Kajetín spadá, zřídila rodině transparentní účet a poskytla zdarma k užívání obecní byt.

Jan KUBART, starosta, obec Choustník
Jsou tam hasiči, kteří byli u spousta zásahů a jejich mínění bylo, že minulých 20 let takovýhle případ neměli.

Věra KUPKOVÁ, 168 hodin, 21.1.2018
To, že nám shořel dům, když to řeknu hnusně, vem čert. To jsou prostě věci. Důležitý je život mých kluků, a ten mi nikdo nevrátí, no. Jestli se to nepovede, tak…

redaktorka
Vladimírovi museli lékaři amputovat nohu a celý měsíc ho udržovali v umělém spánku. Malý Gabriel osmý den po požáru v nemocnici zemřel. Rodinná tragédie zvedla obrovskou vlnu solidarity. Na transparentním účtu se sešlo víc než 4,5 milionu korun. Například moderátor Leoš Mareš se rozhodl rodině přispět v rámci své dobročinné akce „Dobroden“. Kolik fanoušků na sociální síti, tolik poslal peněz.

Věra Kupková ST., matka Věry
Má 482 632 přátel. A za každýho dal korunu. Pomůže to moc.

redaktorka
Po měsíci lékaři probudili Vladimíra z umělého spánku. Trvalo ale další půlrok, než se mohl vrátit domů k rodině. Dnes s více než dvouletým odstupem od tragédie na své nejčernější dny vzpomíná.

Vladimír KŘÍŽ, postižený požárem
I v tom měsíčním spánku, co jsem vlastně byl uvedenej, tak v podstatě jsem měl hodně silné zážitky snové, který jako byly hodiny nepříjemný. Rodina se v tom objevovala v hrozných scénách, situacích, a to probuzení potom bylo vysvobozující. Ve smyslu toho, že samozřejmě, věděl jsem, co se stalo, že Věrka mi to vlastně všechno řekla a byl jsem rád, že jsem se zbavil těch děsivejch můr snových, nočních.

redaktorka
Ani realita, do které ho lékaři probudili, nebyla ale nijak příjemná.

Vladimír KŘÍŽ, postižený požárem
Ty začátky byly hrozný, protože vlastně já jsem se vlastně pomalu 3 měsíce neposadil, že jo. Jenom jsem ležel, byl jsem ve vzdušném lůžku vlastně, aby se mohly hojit transplantáty, že jo. A v podstatě bylo to, jako by když se narodíte, ale nejste to dítě, který to nedokáže pochopit. Jste dospělej, chápete to a nevíte, co se děje.

redaktorka
Vladimír se vyrovnával s bolestí jak fyzickou, tak duševní.

Vladimír KŘÍŽ, postižený požárem
Ztráta nohy pro mě od začátku nebyla vůbec důležitá, jo. Tam bylo takový ten duševní stav, ztráta syna a musím říci, díky tomu že jo, co se stalo, tak v podstatě to, že jste přišel o druhou nohu, a o dvě ruce, tak jakoby tam nad tím v tý chvíli nepřemýšlíte. Tam byl ten duševní bol, kterej vlastně tu fyzickou ztrátu absolutně vymazává.

redaktorka
Vymazat bolest nedokážou ani peníze darované lidmi. Přesto velkou dávku štěstí do rodiny přinesly. Díky dárcům si může Vladimír dopřát třeba kvalitnější rehabilitace nebo splnit rodině velký sen. Letos v březnu si pronajali dům se zahradou.

Vladimír KŘÍŽ, postižený požárem
Škoda, že těch lidí bylo tolik, protože nedokážu poděkovat každému zvlášť, protože já jsem člověk, kterej tu ruku podá rád, když mi byla podaná od srdce. A ty peníze byly daný od srdce, byly daný nám, abysme začali, začali jsme a je to jenom obrovský děkování od srdce, protože je to něco neuvěřitelnýho. Opravdu neuvěřitelnýho.

redaktorka
A nových začátků se Vladimírova rodina opravdu nebojí.

Věra KUPKOVÁ, 168 hodin, 21.1.2018
Narodil se nám náš čtvrtý syn. Dostal jméno po bráškovi, jmenuje se taky Gabriel. Narodil se loni v červnu a shodou okolností panu Marešovi na svátek.

redaktorka
Přátelé se prý rodičů často ptají, proč dali synovi jméno po zemřelém dítěti.

Vladimír KŘÍŽ, postižený požárem
Když potom to jméno někde uslyšíte, koukáte na televizi, čtete knihu, někdo se baví kdekoliv, tak v podstatě jsou to takový ty jehly, který vám člověk píchá do srdce. A ono, když to jméno teď je běžný, už je v naší rodině zase, tak v podstatě neříkám, že by to nebolelo, ale je to taková ta zdravá otupělost.

redaktorka
Největším motorem pro překonání rodinné tragédie jsou pro Věru i Vladimíra právě jejich děti.

Věra KUPKOVÁ, 168 hodin, 21.1.2018
Ráno, když se všichni 3 naskládají do naší postele, tak najednou vidíte, jak jsou tam krásné seřazený podle velikosti, ale v tu chvíli přijde zase i ta myšlenka, že tam najednou ten jeden chybí, takže to přijde i v třeba tu nejšťastnější chvíli, která třeba ráno je, a tak. Takže to je fakt denně, no, bohužel, no. To se asi už nezmění.

redaktorka
I přes všechnu prožitou bolest se Vladimírova rodina snaží být znovu Šťastná.

Vladimír KŘÍŽ, postižený požárem
Je až neuvěřitelný, že do toho vstupuju, že vlastně člověk to, co zažil, může z pusy ze srdce vypustit tu větu. Ten cit, že je šťastný, jo. Prostě jsou to věci, který, nad kterými člověk může polemizovat, spousta lidí může polemizovat, ale ono nad tim polemizuje člověk sám, jak je to možný, jo. Ale jako je to tak.

redaktorka
Co vám k tomu pomohlo, k tomu, že jste to štěstí vlastně znova našli?

Věra KUPKOVÁ, 168 hodin, 21.1.2018
To, co je tam v pokojíku. Ty naše děti.

(Visited 1 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.