Nástrahy na seznamkách pro postižené

foto: Flickr.com

ČRo Dvojka hovořila s psychologem Dr. Jeronýmem Klimešem o nástrahách, které nás mohou na seznamkách čekat, čeho se vyvarovat, kdy například se odhodlat k tomu, že seznamku použijeme, a tak dále.

moderátorka
Pane doktore, také teď jsem si vysnila takový ten příběh, že se vás zeptám, kde jste se seznámil se svojí ženou a vy budeme příkladem toho, že řeknete na seznamce a už řadu let naše manželství krásně funguje. Kde jste objevil svoji ženu?

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Prosím vás já vždycky říkám, že když chcete chodit na jeleny, tak nemůžete sem na Václavák, protože pod koněm většinou je hrozně málo jelenů. To znamená, pokud chcete na jeleny, musíte jít tam, kde jeleni jsou, a to je v lese. A dobré jeleny chytáte tam, kam nechodí krokodýlové, když to řeknu jednoduše. A já jsem se se svojí ženou seznámil na kurzu, který pořádá organizace Užitečný život, a to je organizace, která sdružuje postižené lidi zejména vozíčkáře. To, znamená to čemu se říká mrzáci. A moje žena se nebála jít mezi lidi, kteří jsou tělesně postižený, který jezdí prostě na těch kolečkových židlí a tak dále. Já jsem se těch lidí taky nebál a, když jsem tam potkal svoji ženu tak jsem věděl tahleta žena se nebojí lidí, kteří jsou postižený. Já jsem si říkal vždycky, vsaďte se, že tam nebyla Nagyová. Rozumíte tomu jo? Tyhle ty lidi, který jdou po penězích, po kariéře, po úspěšných mužích, ty nechodí mezi lidi, kteří jsou tělesně postižený!

moderátor
Protože tam ten svůj ideál nenajdu.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Přesně tak. Tam určitě nejedou multimilionáři a proto já jsem takhle našel svoji ženu, o který vím, že je kvalitní právě kvůli tomu, že je ochotná jít tam, kam zlatokopky nechodí. A zase jeleni a krokodýlové. Jestli jste rozuměli tomu přirovnání.

moderátor
mě by zajímalo pane doktore, jestli je někdo, protože je řada lidí, kterým seznamování přes seznamky může z jakéhokoliv důvodu přijít jako podezřelé nebo nedůstojné nebo něco takového.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
No je to nepřirozený způsob seznamování.

moderátor
Co je na tom nepřirozeného? Není tady někdo, kdo by mě chtěl.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
My jsme byli lovci sběrači, byla nějaká seznamka támhle vytesaná do pískovce?

moderátor
No to si vůbec nepamatuju? A třeba jo.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Samozřejmě. No dobře, v římské říši jako Římané měli nějaké seznamky? Před 200 lety fungovaly jako seznamky plesy, to znamená chodilo se na plesy, na tancovačky a tam vlastně vzniklo největší procento seznámení, vzniklo právě na těch plesích, kde ty lidi, aniž by spolu souložili si spolu zatancovali, což je taková poloviční souloži. Máte tu ženu takhle přilepenou na sobě.

moderátor
Pod kontrolou rodičů?

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Pod kontrolou, takže ten člověk se seznámil, ozkoušel si, jak ty těla na sebe reagují instinktivně při tom tanci. Tam se očuchali, taky můžete jít úplně do toho intimního procesu, proto byly takový ty párový tance, kde se ty lidi seznámili. Ale tohle byly přirozené seznamovací agentury nebo procesí. Chodilo se do Mladé Boleslavi na svatého Václava kouknout na lebku, že, takže prostě při té příležitosti jdete, vidíte tam nějakou holku, tak se jí zeptáte, kam jdeš co děláš, a tak dále. Seznámíte se a hned máte partnerku. Prostě při pohybu, kde není řečeno, seznamte se! To hrozně zvyšuje stres a napětí těch lidí, když oni se jdou seznámit.

moderátor
Je to úkol vlastně.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Je to hrozně náročný úkol. Proto ty seznamky jsou poměrně složitý způsob seznamování, kde ty lidé nemůžou se chovat zcela přirozeně, tak jak jim to vlastní.

moderátorka
Ty procesy byly samozřejmě jiné, jak se lidé seznamovali a přirozenější nebo přirozené. Ale může být přece jenom pro někoho seznamování přes cosi ,co dnes známe jako seznamku, snazší a přístupnější, jednodušší způsob?

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Určitě. Dneska to je jeden z dominantních způsobu seznámení?

moderátor
Protože je to jednoduché?

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Ne, protože jsme zavřený v práci. My ráno jdeme do práce, pak jsme celý den v práci, pokud se neseznámíme s někým v práci, tak potom už většinou není moc, kam jít nebo kde se moct seznámit. Je spousta lidí, kteří nechodí na večírky, který nikam nechodí. To znamená ty přirozené seznamovací procesy zmizely vlastně a k tomu přišla taky masivní jako rozvodovost nebo rozpadání těch vztahů, takže ty lidi prakticky zůstanou, třeba ve 40 letech, chodí jenom do práce, tak kde se mají seznámit? Já rozhodně nejsem nepřítel seznamek. Já jenom říkám pozor, naučte se to, naučte se seznamovat po internetu nebo po seznamkách, protože to je o dost těžší než seznamování v přirozeném prostředí. Tam hlavně je třeba počítat s tím, že já na seznamce nebo na inzerátech nebo na těch seznamovacích agenturách se o tom člověku dozvím naprosté minimum informací. To znamená je to víceméně jenom hlavně způsob, jak si vyměnit telefony dvou lidí, kteří by byli ochotni se seznamovat. Ale ta seznamovací práce potom začíná poté, co se jako už známe. A ten postup by měl být poměrně jako přesný. víceméně se to řídí pravidlama řízeného rizika, udělám krok, zhodnotím ho, udělám další krok a zhodnotím ho. Tím prvním krokem by mělo být několik delších emailů, takových těch jako, aby to nebyly trojřádkové emaily. Prostě tak jako půl stránka nebo na stránku tý obrazovky zaplněnou stránku, nějakým povídáním o sobě o svých představách o životě.

moderátor
Slohová práce.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Taková slohová práce, ze kterých poznám, kdo je naproti, jaký má hodnoty, jaký má zájmy.

moderátor
A jak ovládá český jazyk, případně.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Ano, jak je kultivovaný obecně. Po pěti takových emailech do kterých se zejména muži do toho musí nutit. Chlapi neradi píšou. Je třeba si říct dobře přejdeme na nějaký jiný kontakt, na telefony, na osobní kontakt. Pak zase přijdeme na první schůzku a tady je největší problém, že tam přichází 2 lidi v naprosto extrémním stresu. Jsou hrozně nervózní. Vlastně třeba jít na tu schůzku a to je něco, co normálně neděláme, když si dáme s někým schůzku, tak tam nejdu s extrémním stresem ale jdu na tu první schůzku s přáním, budu se snažit tu druhou stranu zklidnit, aby byla co nejvíce v klidu a pohodě, abych konečně viděl reálného člověka, protože na tý první schůzce já vidím jenom vystresovanýho člověka. A teď je třeba těch schůzek absolvovat 3, 4, 5, než prostě dostanu tu druhou stranu a sám sebe do klidu, abych viděl reálného člověka. A zase ty schůzky využívám na to, aby jsme se zklidnili a poznali tu druhou stranu. To je další krok zase. Po těch pěti, třech schůzkách, pěti záleží jak si to zhodnotím. Jestliže ty schůzky nejdou, jedna je horší než druhá, tak samozřejmě to nemá…

moderátor
Nemusí dojít na třetí a na čtvrtou.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Ano přesně tak, když to jde, systematicky se to zlepšuje, tak potom po pěti těch schůzkách zase udělám kontrolovaný krok vpřed a řeknu půjdeme do nějakých intimností, a tak dále. Ty intimnosti by neměli přicházet dřív než nějakej měsíc až 2 měsíce.

moderátor
Počkejte já si udělám poznámky.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Kvůli právě tomu, že tenhleten proces vyžaduje nějaký čas a zase se to nesmí protahovat příliš dlouho, protože máme lidi, který půl roku nebo 2 roky, klidně si jenom píšou, ale my se musíme nutit vždycky tu fázi nezanedbat, to znamená trošku ji natahovat, když se nám nechce a trošku ji zkracovat, když máme sklony natáhnout ji nade všechny meze. A teď těch kroků se udělají 3, 4 a pak se rozhodnu, že prostě vlezu do tý postele, do těch intimností.

moderátorka
To zní hrozně, pak se rozhodnu, že vlezu do těch intimností. Pane doktore, vy sám jste před chvílí řekl, že dřív, když byly ty plesy a tancovačky, tak ta chemie, tělo na tělo, zjistili jsme, jestli ten člověk je.., Jestli to funguje. Kde je ta chemie v tom procesu, který jste teď popsal?

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Prosím vás, chytněte si tady na Václaváku, vemte si ten svůj papír, jděte na Václavák, a ptejte se lidí na jednu otázku. Je pro vás partnerské seznamování noční můrou? A zjistíte, že Václavák se vám rozdělí na lidi, kteří mají rádi ten flirt a seznamování. A jsou v tom jako ryba ve vodě a baví je to. A pak druhá část Václaváku, jste úplně upřímně zoufalá a říkáte „pane Bože jenom ne další seznamování to už bych nepřežila.

moderátor
Vyjde to asi tak jako předprezidentské volby. Opravdu to bude půl na půl.

moderátorka
Jsem utopista chlapci. Nemyslím si to.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Pro vás je to noční můra seznamování?

moderátorka
Ne není.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Není, no vidíte tady hladovému nevěříte.

moderátorka
My si také musíme položit tu zásadní otázku, kdo vlastně by chtěl být s námi? Kdo by chtěl vydržet se mnou. Jakou roli tahle ta klíčová otázka hraje při seznamování?

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
ty lidé neví, jací jsou sami. Mají Pocit, že nabízí tu Top kvalitu. Žádají za to Top kvalitu.

moderátor
ne u nás všech je to pravda.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
No a potom se ta Top kvalita koukne na to ohromné sebevědomí a zjistí, pane bože hlavně to ne. To znamená, právě taková ta diskrepance. Tady existuje hrozně zajímavý jev při seznamování. Když jsem se bavil s nejkrásnějšími ženami České republiky, modelkami a Miss a zároveň jsem se bavil s obyčejnými ženami, ať hezkými nebo nehezkými, každopádně každá žena má ve svém hledáčku, když je svobodná jednoho až 2 chlapy.

moderátor
Konkrétně myslíte?

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Ano, konkrétní. Mě fascinovalo, že třeba ty Miss České republiky. Ty nejkrásnější ženy, které můžou mít u nohou prostě sto tisíce chlapů, tak otáčí Pepíka nebo Jirku, Pepík nebo Jirka, nebo tam mohl být jeden Karel, ale pořád tam prohazovali tři chlapi. A já jsem si říkal, vždyť tato žena má na výběr mezi 100 000 mužů, které si může vybrat v České republice, a přitom ta její hlava se fixuje na 3 lidi. To myslím, že je konstanta, že prostě ty lidi, když jsou dole, tak si roztáhnou to prostředí nebo tu hlavu tak nastaví, aby viděli 3 lidi. sem tam narazíme na lidi, které v tom hledáčku nemají vůbec nikoho, kteří mají ty požadavky tak přísný, že oni by se rádi seznámili, ale tak vysoko mají ty požadavky, že vlastně nejsou schopni se nastavit ani na jednoho muže. Pak existuje druhý extrém, a to jsou třeba Donchuani, který nemají žádné geniální balicí techniky, ale jsou totálně nevýběrový, to jsou všežravci jako medvěd, co vidí to sežerou. Takže tyhlety nevýběrový Donchuani to mají naopak, že oni jsou schopný akceptovat víceméně kohokoliv, takže prostě ty zase mají přebytek, tím získají.

moderátorka
jste nám prozradil, že i ve své praxi řešíte seznamování přes internet, přes seznamky své klienty. Je to úspěšné? Jsou vztahy, které jsou dlouhodobě fungující, anebo se stane i to, že prostě to nevyjde?

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
Prosím vás, tady je hodně důležitý si uvědomit, že to, jak se seznámíme nemá prakticky žádný vliv na to, jestli se k sobě hodíme. To je prostě, jako když najdete tady matičku a tam šroubeček. Buď k sobě pasují nebo k sobě nepasují a je jedno, jestli je najdete v kuchyňské lince nebo jste našli na chodníku. Prostě buď k sobě pasují nebo ne. Ten způsob seznámení je naprosto nedůležitý. Důležitý je jestli ty lidi na sebe pasují. Takže může to být seznámení v práci, může to být na seznámení na ulici nebo přes seznamku, to je úplně jedno. Pro nás je důležitý, aby tahle ta matka pasovala na tenhleten šroub, když to je, tak to je jedno.

moderátor
Možná trošku problematický okamžik může být ve chvíli, kdy jaksi příliš dlouho trvá než zjistíme, jestli ta matička pasuje na ten šroubek. Případně než si přiznám, že to nepasuje.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
To je smutný, no právě u tý matky to za dvě sekundy víme, ale u lidí to trvá 2 roky, do dvou let. Proto se říká, že by se neměli děti pořizovat v době zamilovanosti, to znamená ty první 3 měsíce, neměli by si tam dělat vážné rozhodnutí, neměla by tam být svatba v tomhletom zamilovalování.

moderátor
Pak už v tom zůstaneme kvůli dětem.

Jeroným KLIMEŠ, psycholog
No, přesně tak. Ale měl by se na začátku člověk seznámit, a tak do těch dvou let by měla být jako naplánovaná svatba. To znamená zase, máme lidi, který to protahují na 10 let. Pak se diví, že se ty přechozené vztahy rozpadají. A pak máme lidi, kteří to uspíší zase, vezmou se za měsíc, a tak dále. A tady ten problém je právě v tom, že mi to musíme tak jako natahoval na tu rozumnou dobu, protože do dvou let většinou ty základní vlastnosti toho partnera poznáme. A samozřejmě stát se může později taky cokoliv, ale ty 2 roky většinu jsou dostatečné na to, abysme poznali to, jestli se k sobě hodíme nebo ne.

moderátorka
Jeroným Klimeš byl hostem naší dnešní Poradny.

(Visited 2 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.