V prevenci stařecké demence je důležitý tanec

tanec stáří senior
staří lidé tancují

V plzeňském studiu Českého rozhlasu hovořili s MUDr. Zdeňkou Roubalovou z neurologické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Tématem byla stařecká demence, jak jejímu vzniku bránit, a když už vzniká, jak její začátek odhalit.

moderátorka:
název stařecká demence napovídá, že je to nemoc spíše vyššího věku, takže, dejme tomu, když je někomu 40 let, zapomíná víc než dřív, ještě se nemusí bát, že se jedná o stařeckou demenci? 

Zdeňka ROUBALOVÁ, neurologická klinika Fakultní nemocnice Plzeň 
Musí i nemusí. Většinou demence postihuje starší lidi, starší nad 65 let věku. Tam je asi postižených 5 %, s přibývajícím věkem se zvyšuje procento postižených lidí. Vzácně je možné trpět demencí již ve 40 letech věku. 

moderátorka 
A kolik bylo vašemu nejmladšímu pacientovi se stařeckou demencí? Zavzpomínejte. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Kolem 50. 

moderátorka 
Takže toho čtyřicátníka jste zatím v ordinaci neměla. Jak odlišíme normální zapomnětlivost od příznaků stařecké demence? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Normální zapomnětlivost může být jen porucha pozornosti nebo deprese. Po nápovědě si vzpomeneme. Demence, ta porucha paměti, je výraznější. A nápověda nepomáhá. 

moderátorka 
To znamená, že pokud je blízký člověk, orientuje se v té problematice, zná třeba jméno, na které si dotyčný nemůže vzpomenout, napovím mu, to je ten a ten a člověk si vzpomene, je to v pořádku. Když skutečně to jméno si nemůže vybavit, už bychom měli zpozornět, že by se mohlo jednat o stařeckou demenci. Co tu stařeckou demenci způsobuje? Je dědičná? Má na její třeba vliv i náš životní styl nebo zaměstnání? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Demence je širší pojem. Zahrnuje víc nemocí a jejich příčina je tedy různorodá. Většinou nebo na prvním místě nejvíc případů je na podkladě Alzheimerovy choroby, to je asi 50 – 60 %, 20 % je vaskulární demence, asi 20 % demence s Lewyho tělísky a pak jsou další vzácnější onemocnění. Alzheimerova choroba je sporadické onemocnění, dědičná je asi jenom v 1 % případů. Je pravda, že pokud v rodině se tato choroba vyskytuje, její další členové mají vyšší pravděpodobnost výskytu tohoto onemocnění. Významnou roli v rozvoji nebo mezi rizikové faktory demence patří věk, pohlaví, častěji trpí ženy, životní styl, choroby, třeba cukrovka, vysoký krevní tlak, kouření, nedostatek pohybu, nižší vzdělání. Těch faktorů je celá řada. 

moderátorka 
Takže svým způsobem to zaměstnání, o kterém jsem se zmínila, může hrát roli? V jakém směru? Jde o to třeba, že když člověk namáhá mozek, dejme tomu, učitel, který se musí sám stále vzdělávat, takže pracuje hlavou, jak se říká, je na tom lépe třeba v tom smyslu, že to nedostane potom? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Vytvoří si větší paměťovou rezervu a pokud dostane potom demenci, tak ten průběh je pozvolnější. 

moderátorka 
My jsme vyjmenovali hodně příčin vzniku stařecké demence. Od toho se pochopitelně bude odvíjet to, jak demenci předcházet, prevence. Například, když je někomu přes 50 let, obává se demence ve stáří. Co mu poradíte? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Zásadní prevencí je zdravý životní styl. To je celý soubor faktorů, kde je dostatečný spánek, odpočinek, správná životospráva, jíst pravidelně, nejíst tučná jídla, zařadit zeleninu, ryby, ovoce, nekouřit, pohybovat se, alespoň procházky třeba 30 minut denně svižnější chůze. Potom, pokud již mám některé nemoci, tak jejich správné léčení, navštěvování lékaře, kontroly, myslím tím hlavně vysokého krevního tlaku, cukrovky, poruchy metabolismu, tuků. Důležitá je nejen pohybová aktivita, ale i trénování mozku. Snaha učit se něco nového, například nový jazyk, luštit křížovky, nezanedbávat kontakty s ostatními lidmi, udržovat si přátelské vztahy. 

moderátorka 
A co mě zaujalo, jako jednu možnost prevence jste uváděla tanec, proč právě tanec se osvědčuje? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Tanec se osvědčuje z důvodu, že to je vlastně celkem příjemná aktivita v hezkém prostředí, s hudbou, s přáteli. A je třeba si zapamatovat určité pohybové vzorce. Je to takový náročnější cvičení. 

moderátorka 
Takže nechcete trpět stařeckou demencí, tančete. Vy jste naznačila, že jsou choroby, se kterými se stařecká demence jaksi propojuje vzájemně. Bývá příčinou těch chorob nebo následkem některých? U kterých třeba? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Demence má různé příčiny. Časté jsou neurodegenerativní onemocnění, další jsou cévní onemocnění mozku, ale mohou to být i různý další nemoci, například neuroinfekce nebo hypovitaminózy, poruchy štítné žlázy, hypotyreóza. 

moderátorka 
Co třeba Parkinsonova nemoc? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Parkinsonova nemoc v pozdní fázi také zahrnuje demenci. 

moderátorka 
Přišla nám SMS: „Je mi 75 let, ráda luštím křížovky, hodně čtu a paměť mám jako zamlada.“ 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Blahopřeju. Paní dělá to, co jsem před chvílí doporučovala. Je vidět, že to funguje. 

moderátorka 
Takže chválíte, že paní takhle v 75 letech se snaží být aktivní a zapojovat se. Možná je důležité se třeba zapojovat i mezi přáteli, zapojovat se v nějaké sociální skupině. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Problém je, když člověk zůstane sám a nemá, s kým pohovořit. 

moderátorka 
Když někdo přehlíží ty první příznaky stařecké demence, nenechá se vyšetřit, nenechá se léčit, řekne si: Tak je to spojeno s věkem. Prostě jsem starý, tak zapomínám. Už mi paměť tolik neslouží. Jak se potom ta stařecká demence vyvíjí, jak rychle třeba? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Se zhoršují poruchy paměti, ale můžu se přidat i další problémy, jako jsou změny osobnosti, chování. Můžou být narušeny běžné denní činnosti, takže pacient neví, jak zacházet s penězi, neumí třeba obsluhovat přístroje v domácnosti, které předtím běžně používal, neví, jak má zapnout pračku. Zapomíná vypnout plyn, plynový hořák. Nejde mu telefonování. A pak může mít problém i jídlem. Zapomene, že se nenajedl, má problémy se správně obléci, problémy s hygienou. To ta porucha postupuje. 

moderátorka 
Když se ty potíže objeví, kam se obrátit, na kterého lékaře? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Buď na praktického lékaře, anebo přímo na neurologa nebo psychiatra. 

moderátorka 
Není třeba tady doporučeni praktického lékaře vždy. Můžeme rovnou za odborníkem. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Můžeme i za odborníkem rovnou. 

posluchač 
Já bych se chtěl zeptat paní doktorky. Mám babičku, které je 95 let a poslední 2 roky má už takové výpadky paměti, že prostě zapomíná, co je za den. Teď už v létě měla prostě Vánoce. Má to všechno takové pomotaní. Už málo jí, jenom sladké jogurty, už vůbec obědy nejí. A teďko poslední dobou se mi to vůbec nelíbí, protože když třeba k ní přijdu do pokoje, tak ona tam furt ukazuje, že tam spí nějaká paní, a tak takhle dále. A paní doktorka nějak už říkala, že už to tak nemáme nechat být, tak se chci zeptat, jestli bude nějaký lék na to, aby se to ještě zlepšilo, protože babičky mi je líto, protože byla to hodná žena, celý život pracovala do 85 let. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Tak v tomto věku pokročilém bych určitě začala vyšetřením interním, jestli není nějaká interní problematika. A pak existuje screeningové vyšetření paměti, takzvaný mini mental test, což je jednoduchý test, který lze provést během 5, 10 minut a zjistit, jestli je problém a jak je velký, takže jako další bych věděla udělat tento test. A podle výsledků eventuálně je možné i v tomto pokročilém věku zahájit léčbu. 

moderátorka 
Dalo by se říci obecně, která vyšetření veškerá čekají pacienta s podezřením na stařeckou demenci? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Je to takové komplexnější vyšetření. Začíná to podrobným odebráním anamnézy. Jsme rádi, když pacient přijde s rodinným příslušníkem, který ho doprovází, který ho zná, ví, jakými chorobami, nemocemi trpí, jaké bere léky, jaký měl úrazy třeba, který nám dokáže popsat ty potíže nemocného. A pak pokračujeme vyšetřením zobrazení mozku, buď computerovou tomografií nebo magnetickou rezonancí. A dalším důležitým vyšetřením je vyšetření neuropsychologické, kde se obracíme na klinického psychologa, který rozebere s pacientem to ještě podrobněji. 

moderátorka 
máme tady SMS: „Zajímalo by mě, jaký je rozdíl mezi stařeckou demencí a Alzheimerem. Už jste tady, jestli se nepletu, říkala, že Alzheimer je vlastně jedním z typů stařecké demence. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Ano, přesně tak. Stařecká demence je takový zastřešující název pro celou skupinu demencí. Naznačuje, že je to problematika starých lidí, většinou nad 65 let věku. 

moderátorka 
Někdo řekne. Je mi přes 65, mám takovou tu sklerózu, je skleróza stařecká demence? To, co my obvykle označujeme tedy. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Je to pojem, který není přesný, ale populace ho běžně používá. 

moderátorka 
Je to tedy stařecká demence nebo ne? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Ta terminologie a pojmy se neustále mění a vyvíjí. Dříve se říkalo ateroskleróza, takže z toho zkrácením asi vznikl termín skleróza. 

moderátorka 
Máme tady zajímavé SMS. „Jak vážný rizikový faktor stařecké demence je narkóza?“ Podobný dotaz: „Může mít vliv na demenci v pozdějším věku více narkóz?“ 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Tak narkóza je v tom vyšším věku už poněkud riziková, protože může zhoršit ty kognitivní funkce, buď přechodně, anebo jako výrazně. Často bývá, že člověk už nějaké potíže má, a poté narkóze jsou výraznější a teprve třeba ta rodina si jich všimne. 

moderátorka 
„Kamarádka, 71 let, učitelka matematiky a chemie, luštila vše jako o závod, četla, nekouřila. Přesto vysoká demence i Alzheimer. Jak to tak přijde?“ ptá se posluchačka. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Tak Alzheimerova choroba je sporadické onemocnění, i když člověk dodržuje všechno doporučené, neznamená to, že má stoprocentní jistotu, že tuto nemoc nedostane, bohužel. 

moderátorka 
Jsem se dočetla, že ty poruchy paměti už vlastně jsou následkem, který přichází až po několika letech vývoje té choroby. Je to pravda? Že ty změny degenerativního mozku přicházejí o mnoho let dříve, než se potom ta nemoc samotná projeví. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Provádění velmi citlivých vyšetření se ukazuje, že změny na mozku mohou předcházet rozvoji Alzheimerovy choroby až o 20 let. 

moderátorka 
Ale my tedy na sobě nemůžeme vypozorovat nějaké změny nebo na svých blízkých, že bychom ty časné příznaky takhle odhalili a ta léčba opravdu přišla hodně brzy. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Je to velmi těžké. Ty příznaky nejsou specifické, vyvíjí se pozvolna, je těžké je zachytit, všimnout si jich, dát je do souvislostí. 

moderátorka 
Přejdeme k dalšímu dotazu. „Někdy si nemohu vzpomenout na jména, ale i běžná slova. Taktéž trpím nespavostí. Žena, 63 let.“ Může jít o stařeckou demenci? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Tak o stařeckou demenci asi nepůjde, protože ta je v podstatě definovaná jako výrazná porucha, která narušuje aktivity běžného denního života. Jako mírnější stupeň se udává mírná kognitivní porucha, která zahrnuje poruchy paměti, které nenarušují běžné činnosti života. Je to porucha omezená pouze na poruchu paměti. Asi 15-20 % lidí s touto poruchou může během jednoho roku přejít do Alzheimerovy nemoci, takže i mírná porucha si zaslouží vyšetření. 

moderátorka 
Další dotaz. Posluchače zajímá, jestli na základě tu Touretteova syndromu může vzniknout demence. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Nemůže. 

moderátorka 
Další dotaz. jak velký vliv na demenci má dědičnost?

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Alzheimerova choroba je sporadická onemocnění. Dědičnost se uvádí jen u jednoho procenta případů. 

moderátorka 
Je pravda, že lidé se stařeckou demencí také častěji padají a mění se jim chutě? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Ano, to je pravda. 

moderátorka 
Takže i to mohou být příznaky vlastně stařecké demence? Zajímavá informace. A pokud se k vám pacient dostane tedy včas, všimnou si buď blízcí nebo i on sám toho, že něco není v pořádku, dotlačí ho nebo on sám má zájem přijít k lékaři, jak mu můžete pomoci? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Pokud prokážeme demenci a zjistíme, jakého je původu, tak můžeme zahájit patřičnou léčbu. Pokud jde o Alzheimerovu chorobu, tak ji léčíme takzvanými kognitivy, anebo máme další preparát, mementin. Sledujeme pacienty právě tím screeningovým testem, mini mental test a sledujeme účinnost této léčby. 

moderátorka 
Nakolik se daří vývoje té nemoci zpomalit, když člověk bere léky, řídí se radami lékaře, dohlížejí na něj příbuzní třeba? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Tento lék dokáže chorobu zpomalit, dá se říct, že třeba po dobu jednoho nebo jednoho a půl roku, dokáže udržet poruchu paměti bez významného zhoršení. 

moderátorka 
A ta léčba tedy spočívá jenom v podávání léků? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Jenom podávání léků a samozřejmě v tom dodržování těch doporučení, zdravý životní styl, procházky, trénování mozku. 

moderátorka 
Léčba je tedy předpokládám doživotní. Není to tak, že by se člověk úplně vyléčil, protože asi ty změny budou nevratné. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Ano, přesně tak. 

posluchačka 
Já bych měla takový poznatek a možná i trošku přání. Manželovi byla tak zhruba před pěti lety diagnostikována paní doktorkou na psychiatrii stařecká demence. Vůbec nebylo poskytnuto žádné vyšetření. Pouze já jsem byla pozvaná k paní doktorce, která mi to sdělila a řekla, že končí s veškerou léčbou, protože na to léčba není. A přestala ho zvát na návštěvy, začala zvát mě a začala psát mě prášky. Takzvaně na to, abych byla splachovací a dobře to zvládala. Musím říct, že jsme se obrátili na praktickou lékařku, která byla skutečně praktická a ta mi poradila to, co praktikujeme 5 let a já nevidím zhoršení, rozhodně ne zhoršení, možná setrvání stavu. Jak je tohle možný, že prostě lékařka, kterou navštívil při změně nálad, a protože ji znal, se takhle mohla prostě zachovat? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Nevím, jak zněla diagnóza té psychiatričky, jestli to teda byla demence, nebo to byla deprese nebo o jaké šlo onemocnění. 

moderátorka 
Takže těžko se k tomu asi vyjádřit. Léčbou stařecké demence se tedy nezabývají pouze neurologové, ale také psychiatři. Ale asi je to tak, že byste měli spolupracovat vzájemně. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Spolupracujeme. Někdy pacienti chodí k nám, někdy na tu psychiatrii, někdy si je vzájemně předáváme. Na psychiatrii dochází spíše, pokud jako první se projevují poruchy chování. 

posluchačka 
Tady posluchačka z Karlových Varů. Já mám manžela, u kterého byla střední demence, jako středně a bere léky bere mantomed. Nevidím, že by se něco jako zlepšilo nebo ono se asi nic nezlepší, ale prostě si myslím, že je to horší a horší. Má už to asi třetí rok takhle, ale nejhorší je na tom, že on si nechce připustit, že je nemocnej. Je s ním zěžký život, takže nevím, co mám dělat. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Léky zpomalují průběh té choroby. Ze začátku dokáží to zhoršení i zastavit. Pokud je to střední demence, tak už nezastavují ten stav, ale zpomalí jeho progresi. 

moderátorka 
A jak se tedy chovat k tomu dotyčnému, paní doktorko. Tam asi ta komunikace je velice složitá. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,
často si ti nemocní tu svou poruchu neuvědomují, nevidí tu tíži toho problému. A je těžké teda s nimi právě se domluvit. Je třeba jim to vysvětlovat, hned nemluvit na ně složitě, jednoduché věty, mluvit klidným hlasem, nespěchat. 

, moderátorka 
A v takové náročné situaci je určitě těžké zachovat klid, ale je to důležité, aby ten člověk z nás cítil relativní pohodu, klid. To, že s ním komunikujeme takovým tím běžným způsobem, aby se necítil znervózněný sám, že potom tím, jak my se chováme. A četla jsem, že je možné s těmito pacienty tedy mluvit větami oznamovacími, že je to lepší, než třeba se na něco ptát a nebo nějak tvrdě rozkazovat. Prostě oznámit tu záležitost. Je to tak? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Je to tak. 

moderátorka 
Přišla SMS. „Manžel je onkologicko dialyzovaný pacient. Poslední dobou mi povídá takové nesmysly, jako třeba dnes mi říkal, že byl na vojně s hercem Vašutem. Manželovi je 77 let. Je to demence?“ 

Zdeňka ROUBALOVÁ,
U tak těžkého onemocnění může jít jen o projev té původní choroby. 

moderátorka 
Takže nemusí to být demence. Doporučujete další vyšetření tedy? 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Tak pán jistě chodí na dialýzu, tam bývají pravidelně před dialýzou i po dialýze pacienti vyšetřovaní, takže bych to nechala asi na těch odbornících. 

posluchačka 
Já bych chtěla říct paní doktorce něco pro zasmání. Tak bylo mi 81 let. Lidi, kteří mě znají, tak říkají, že mám úžasnou paměť. Mám 4 dospělé děti, a když jim odpovíte něco, když vám říkají a vy řeknete něco jak, že prostě takhle ne, tak se soustavně ohání, že jako prostě nemám paměť. Jestli se taky už s tím někdo smířil. Já si z toho teda dělám legraci, ale otravuje to člověku život. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Rozesmála jste mě. 

moderátorka 
Tak někdy je to skutečně spíš o té komunikaci a pokud je člověk nad věcí, tak asi je to v pořádku, že se tomu zasměje a řekne si: Takový je život. Tak možná bychom mohli doplnit nějakou informaci pro rodiny, které se potýkají se stařeckou demencí, někoho ze svých blízkých, ze svých členů. Pokud by potřebovali nějakou odbornou pomoc, kam se mají obrátit? Určitě existují nějaké stacionáře a podobně. 

Zdeňka ROUBALOVÁ,  
Mohou se na internetu podívat na stránky české alzheimerovské společnosti. Existují denní stacionáře, kde je možné pacienta dovézt, nechat ho tam přes den a večer si ho zase vzít domů. Je možné si přes praktického lékaře zajistit takzvaný Home Care, kdy přijde pečovatelka a podá pacientovi léky, aby nezapomněl. 

moderátorka 
Takže existují možnosti, jak v té péči rodině pomoci. Děkuji za rozhovor. 

(Visited 4 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.