Hyde Park: sKarty a trestní oznámení

Nejvíc peněz, nejvíc problémů a sporů. I tak může vypadat pohled na MPSV. Kolik to všechno bude stát a dá se s tím ještě něco dělat a co by s tím dělali lidovci, kdyby se zase dostali do vlády. V Hyde Parku v ČT se na to ptali jejich stínového ministra práce Jana Bartoška.

Daniel Takáč, moderátor:
Pane místopředsedo, na webu první otázka: „Dobrý večer, je zřejmé, že hlavní účel sKaret, to je kontrola zneužívání dávek, už se neuskuteční. Není tak další pokračování naprosto zbytečné? Nedalo by se zneužívání dávek kontrolovat jinak? A je tohle ten nejzávažnější problém, který by mělo ministerstvo řešit?“ Jsou zbytečné? Nejsou, není pokračování sKaret zbytečné, když už jejím prostřednictvím nebude možno kontrolovat zneužívání?

Jan Bartošek,  stínový ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/:
Já bych začal od začátku. První otázka je, zda jsou skutečné, skutečně zbytečné. Já si myslím, že sKarty jsou zbytečné. Tak jak prvotní záměr byl, aby nedocházelo k zneužívání sociálních dávek, tak to se z toho úplně vytratilo a v tento moment je to pouze nástroj, který já osobně vnímám, který šikanuje lidi v této zemi.

No, v té smlouvě to je, že tam musí být nějaká, abych to zjednodušil, komunikace se státními úřady a že spořitelna musí zajistit, když se bude platit kartou, jestli ten výdaj je správný nebo oprávněný a tak dále. To v té smlouvě je?

Jan Bartošek
To tam je. Každopádně je důležité se vždycky podívat, proč se jaký nástroj zavádí a kolika klientů se to týká. Když si vezmeme, že se vyplácí dávky zhruba milionu 300 tisíc lidí, týká se nebo je to zhruba 2 miliony dávek, který se vyplácí, tak zneužívá, lidi, kteří zneužívají sociální dávky, tak těch je, řekněme, kolem 5 % a vlastně kvůli těmto 5 % to byl argument, který posloužil k tomu, aby se sKarty naordinovali všem ostatním lidem, kteří dávky řádně využívají. To já považuju za naprosto bezprecedentní vnutit lidem bankovní produkt, který nikdo nechce.

No, na druhou stranu, tam šlo i o úspory, každoroční úspory, které ministr Drábek tvrdil, že budou, když se zavedou tyto systémy, takže byly to oba dva argumenty pro zavedení sKaret.

Otázkou zůstává úspory vůči čemu? Protože bylo pouze řečeno, když se nebudou peníze posílat poštovní složenkou, ušetří se nějaký objem peněz. To je pravda, ale na druhou stranu nikdo neřekl, jakým způsobem, a nevyčíslil, bude zabráněno zneužívání sociálních dávek, protože se pouze řeklo: „Zabráníme.“ Každopádně kdykoliv se začla řešit reálně situace, jak vyvinout nástroje, aby nedocházelo k zneužívání sociálních dávek, tak se zjistilo, že to je natolik komplikované a složité, že se ten záměr opustil.

A jak tedy jinak kontrolovat zneužívání dávek? Pokračuje tady otázka našeho diváka.

Co se týká zneužívání sociálních dávek, tak lze to a myslím si, že model těch sKaret lze u těch, respektive karet jako takových, který budou obsahovat nástroj ke zneužívání. To je ale potřeba také říct, že kvůli 5 % populace této země je potřeba vyvinout software, který bude velmi drahý a je otázka jeho návratnosti, zda je zrovna tohle to cesta, jakým způsobem by stát měl skutečně realizovat úspory.

No, dobrá, tak na tu otázku odpovězte rovnou, tak má, nebo nemá? Říkáte, že je to jenom 5 % z těch, kteří berou nějakou dávku, tak že jí zneužívá, takže bychom nad tím tak nějak měli přimhouřit oko. To je jenom 5 % a drahý systém za to nestojí.

Ne.

Ne?

Jednoznačně stát má zabránit zneužívání sociálních dávek, a to v maximální možné míře.

A jak jinak, když ne prostřednictvím sKarty? To je ta otázka.

Dovedu si představit například poukázky, je to z jednoho prostého důvod. Já jsem místostarosta Dačic a lidi, kteří žijí v našem okolí ve vesnicích, pro ně používání platební karty je naprosto diskriminační a nepoužitelný. Ty lidi v okamžiku, když žijou v pohraničí a vydávají se k nám vybrat si peníze do bankomatů nebo použít kartu k nákupu, tak je to otázka celého dne, zatímco poukázky by mohly být univerzální a mohou si nakupovat i ve svých obchodech doma ve vesnicích.

A prodejci by byli povinni ty průkazy brát tedy.

Ano, ano, ano.

Je tohle ten, jo, je tohle ten nejzávažnější problém, který by mělo ministerstvo řešit, tedy sKarty a zneužívání dávek. Je toto nejzávažnější, co by mělo ministerstvo řešit?

Myslím si, že je to jeden ze dvou nejzávažnějších problémů. První z nich je skutečně zrušení sKarty jako celku, včetně identifikátorů, druhá věc je otázka řešení softwaru, respektive výplaty sociálních dávek, protože tak jak je momentálně ten systém nastaven, tak stále není funkční, má vysokou chybovost, je pomalý a obtěžuje to lidi, kteří jsou příjemci.

Čemuž, předpokládám, v závislosti na otázkách našich diváků, to je se ještě dostaneme, snad větu k sKartě. To, co jsme teď slyšeli, že ministerstvo se asi tak úplně nechystá ji úplně rušit, že minimálně jako identifikátor tedy zůstane. Váš stručný komentář k tomu, co tomu říkáte, že tohle je postoj, alespoň dosavadní známý ministerstva práce a sociálních věcí.

Opět, jedná se o naprosto zbytečnou věc. V dnešní době již existuje jednotný identifikátor, což je nová, nový občanský průkaz, který se vydává od roku 2012. Ten obsahuje PIN podobně jako platební karta, tím se můžete identifikovat kdekoliv jako ta konkrétní osoba. Není potřeba občany zatěžovat dalším identifikátorem. Je naprosto zbytečná, v praxi to znamená pouze, že si pořídíte nový občanský průkaz, nemusíte se zatěžovat sKartou.

Na webu Josef V.: „Dobrý den, pane Bartošku, skutečně si myslíte, že je v 21. století na místě bojovat proti výplatě sociálních dávek platební kartou? I premiér připouští, že se k tomu budeme za čas vracet. Jistě by šlo ošetřit sporné případy a karty zachovat do budoucna.“

Myslím si, že to je jedna z cest, ale nikoliv povinná pro všechny občany, viz konkrétně důchodci. Byl zavedený systém poštovních poukázek, těm to vyhovovalo, systém fungoval, byl zaběhlý, nebylo potřeba ho měnit, bylo možné vyjednávat o ceně za tu poštovní poukázku. Druhá věc je, mladí lidé, kteří přichází a začínají se evidovat v tom systému, tam je možné samozřejmě jim to nabídnout jako alternativu, ale nikoliv jako záležitost, která se vysoutěží pouze pro jednu firmu a následně jsou lidi nuceni zřizovat si další, prostě jsou to bankovní účty, nikoliv technická konta, které nikdo nechce a následně si převádět peníze. Ten model.

Tak Česká spořitelna říká, že jsou to technické účty, že tam běžné operace s nimi provádět nejdou na tom účtu.

Tento termín neexistuje. Je to podle mě standardní bankovní účet. Každopádně model, který bysme navrhovali my, je takzvaný koncesní model, do kterého by mohly vstupovat všechny banky a na základě, řekněme, nějaké směrnice nebo metodiky nebo vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí by se ty banky mohly zaregistrovat a tam, kde ty lidi již mají svoje standardní účty, tak na jejich karty případně, že se jedná o zneužívače sociálních dávek zavést nástroj, který zamezuje třeba nákup alkoholu, cigaret nebo prohrávat peníze v.

A to existuje, to lze do té karty nahrát, že se tím nedá zaplatit alkohol?

Existuje. Technologicky to lze, je to otázka ceny. Každopádně je to nástroj, který lze vytvořit a používat v praxi a hlavně to, co já vidím jako správné, je, že lidé mohou zůstat u svých bankovních domů, nezřizují si žádné nové účty a je to pro ně komfortní v tom, že jsou-li příjemci dávek, chodí to na jejich účty, nikoliv přeposílání přes teda, řekněme, technický účet.

Dobrá. Abychom to tedy shrnuli. Tak nějaká karta, klidně i platební ano, ale nepovinně, jenom pro toho, kdo bude chtít a u jakékoliv banky ke stávajícímu účtu daného klienta.

Ano, dovedu si představit, že u těch lidí, kde odchází k zneužívání sociálních dávek, by mohlo být nařízeno tato kontrola přes platební kartu, ale znovu to vracím k tomu, že pouze 5 %, řekněme, 60 tisíc lidí. Pro ostatní lidi, kteří pobírají dávky, je to naprosto zbytečná věc.

Web, Pepa: „Dobrý večer, pane Bartošku, jak je možné, že rodina na ubytovně platí za 1 pokoj bez sociálního zařízení asi 20 tisíc měsíčně a tato platba je placena ze sociálních dávek a příspěvků na bydlení. To nikdo nehlídá, na co jsou tyto příspěvky užívány?“

Otázka zneužívání příspěvků na bydlení je dlouhodobě řešena i mediálně. Myslím si, že zde se jedná skutečně o velkou chybu a bude potřeba upravit metodiku tak a zvýšit kontroly, aby bylo definováno, kolik lidí může bydlet na třeba metr čtvereční, aby nedocházelo k tomu, že na jeden byt jsou třeba 2, 3 smlouvy. Bude docházet, mělo by docházet k větším kontrolám v praxi. Mělo by být definováno, jaká je cena v místě a čase obvyklém, protože existuje cenová mapa nájmů. To by to mělo respektovat, tyhle věci by se měly propojit a není možné, aby za byt, kde je třeba obvyklý nájem 4,5 tisíce, se platilo 20. Jednoznačně zneužívání dávek. Zde by měl stát razantně zasáhnout.

No, a to se dnes neděje? Toto ti úředníci nedělají, ti, kteří tam jsou a vyplácejí tyto dávky a oni nevědí, komu je vyplácejí, na co je vyplácejí, jestli to není moc, když jsou cenové mapy nájemného?

Víte, sociální reforma, tak jak probíhá má mnoho dalších souvislostí. Jednou z nich je ta, že, a budu vycházet opět z praxe z Dačic, dřív před sociální reformou jsme měli na výplatu sociálních dávek 9 lidí. Po sociální reformě byli převedeni a stav se snížil na 4. V těch celorepublikových číslech se jedná o to, že dřív bylo, řekněme, 11 tisíc zaměstnanců, kteří, jejichž počet se snížil na 8 tisíc, to znamená, ta práce je blokovaná i tím, že reforma byla špatně provedená v oblasti personální politiky, a tudíž i tyto kontroly a všechno ostatní, práce v terénu váznou.

moderátor:
No, ale sám jste říkal, že to je dlouhodobý problém tady zneužívání sociálních dávek na bydlení, takže očividně to nestíhalo ani těch 11 tisíc lidí před tím. Ptám se tedy znovu, kontrolují to ty úředníci, kontrolovali to před tím, věděli, komu vyplácejí ty dávky, jestli to odpovídá příslušné cenové mapě nájemného a tak dále? Asi se to nekontrolovalo tedy.

Kontrolovalo se, alespoň tak jak jsem měl možnost zaznamenat různě z médií, že probíhaly v těch vyloučených lokalitách nebo rizikových místech kontroly. Byly tam zjištěny nedostatky ve smyslu hygienických norem, bezpečnostně požárních norem, každopádně ty věci se dějou dál, protože.

No, a třeba tedy vaši úředníci, tedy teď už ne vaši úředníci, bývalí, oni vám je odvedli na úřady práce.

Část z nich, část z nich.

Část z nich, ano, samozřejmě. Tak dokud to byla záležitost vaší obce, tak vy jste přesně věděli, komu příspěvek na bydlení vyplácíte, na jakou nemovitost ho vyplácíte a jestli to odpovídá cenové mapě?

My zrovna nepatříme k městům, kde by se řešila otázka vyloučených lokalit, to znamená, nebyl to vyloženě případ.

U vás to nebyl problém, takže vůbec jste to, vůbec doplatky na bydlení, příspěvky na bydlení u vás nebyly?

To u nás samozřejmě fungovalo, ale nikoliv v tom smyslu, že by docházelo k zneužívání dávek v těchto ubytovnách.

Tedy byly to částky obvyklé.

Ano, přesně tak, částky obvyklé.

Místnímu nájemnému?

V místě Dačice, ano.

A tedy cesta z toho ven je jaká?

Podle mě musí být jasně definováno a propojeno s kontrolou, kde je jaká ubytovna, ta musí získat určitý statut. Člověk musí být smluvně vázán do jednoho bytu. Ty smlouvy se musí evidovat, nesmí se prolínat. Musí být zpracovaná cenová mapa a úměrně tomu se mají vyplácet příspěvky na bydlení. Jsou-li příspěvky vyšší, v tom případě stát vyplatí pouze strop, vše ostatní bude záviset na daném klientovi, aby si buď zajistil dorovnání, případně aby změnil ubytovnu.

Na facebook pojďme si pro další otázku, Martin Novotný: „A co se bude dít s sKartama, mám ZTP/P, jezdím do Prahy každý měsíc aspoň jednou na vyšetření, a to teda po zrušení budu zase čekat na nový kartičky?“ Tak co bude potom tedy vlastně. My to teď tak úplně nevíme. Vláda to má rozhodnout příští týden. Kdyby se sKarty rušily, co by bylo potom?

No, kdyby se sKarty rušily, v tom případě si myslím, že zavládne ve většině rodin klid a mír a nebudou se muset stresovat přijetím či odmítnutím sKaret. Dovedu si představit, že sKarty, které jsou vydané, mohou po nějaké přechodné období sloužit jako identifikátory, každopádně by plně pozbyly platební funkci a poté, co vyprší jejich životnost, ta je na 4 roky, by došlo plynule k výměně za klasické ZTP průkazky.

Další otázka v psané podobě přichází do vysílání Hyde Parku prostřednictvím webu a nechce se vám ukázat, pane místopředsedo. Hana Demlová se ptá: „Vážený pane, mám dojem, že se u nás často pracně a ne vždy zdařile vymýšlí to, co jinde je již vymyšlené. Existují podobné karty v okolních zemích? V případě, že ano, co je jejich přínosem?“

Ano, platební karty pro příjem sociálních dávek se používají v okolních státech, ale opět jsou používány pouze pro určitý druh podpory, to znamená, určitě na ně nechodí například mateřská dovolená, ale spíš se jedná o dávky typy hmotné nouze, právě u těch lidí, kde je riziko zneužití.

Kdo to má, které země jsou a jaký je ten přínos, ještě se paní Hana ptala.

Z hlavy vám to takhle neřeknu. Vím, že se mluvilo asi o 3 zemích, nechtěl bych mystifikovat.

Dobrá a ten přínos je nějaký známý, jestli to skutečně něco ušetřilo, nebo neušetřilo? Jestli to zamezilo zneužívání, nebo nezamezilo?

Jednoznačně, tam kde se používají karty u lidí rizikových, kde dochází k zneužívání, samozřejmě je tam kontrola a kromě toho, že nedochází k /nesrozumitelné/ státních prostředků, tak určitě to má i výchovný efekt.

Takže principiálně to funguje ta věc ale.

Samozřejmě, funguje, ale je to otázka provedení realizace a, řekněme, vymyšlení dobrého scénáře, jak to uvést do praxe.

Na webu Honza: „Dobrý večer. sKarty je Drábkův průšvih, který nás bude stát stamiliony, jako bonus tento ministr ještě rozvrátil systém výplaty sociálních dávek a paralyzoval úřady práce. Ptám se, kdo nese odpovědnost za takové obří škody. Jsou politici nepostižitelní?“ Ptá se, ptá se Honza. Kdo za to nese odpovědnost, pane místopředsedo?

Tak kdybych sám za sebe měl personifikovat, kdo za to nese zodpovědnost, tak, tak jak jsem měl možnost sledovat celou kauzu, jak se vyvíjela, tak dle mého názoru za to nese zodpovědnost místopředseda TOP 09 Drábek, jeho první náměstek Šiška, bývalý první náměstek Vitula a vysoce postavení úředníci na ministerstvu práce a sociálních věcí.

moderátor:
Jak by měla vypadat ta jejich odpovědnost?

My dlouhodobě prosazujeme a chceme, aby politici nesli nejenom odpovědnost, řekněme, politickou, ale především hmotnou. Budeme o to usilovat a je to jeden z důvodů, proč jsme podali také trestní oznámení na neznámého pachatele, protože jsme přesvědčeni, že zde došlo skutečně k porušení zákona a doufáme, že pachatelé budou odhaleni, odsouzeni a bude po nich vymáhána škoda.

No, a jak byste si tu odpovědnost, tedy tu hmotnou, o které mluvíte, představovali konkrétně? Máme tady příklad sKaret, který se vám nelíbí, nelíbí se vám ani ten systém výplaty sociálních dávek. Odpovědnost jste pojmenoval, kdo. A teď co za to ale, jak by ta odpovědnost měla vypadat, aby se jenom neřeklo: „Ty, ty, ty, ty za to můžeš,“ a tím to skončilo.

Škoda by měla být vyčíslena a následně po daných lidech vymáhána.

Celé by to měli zaplatit?

Úměrně tomu, jakou škodu způsobili, ano.

Vy jako zastupitel jste na to připraven, případně, když se zjistí nějaké pochybení u vás na radnici, tak to zaplatíte?

Myslím si, že to vyplývá z této profese politika, to znamená, člověk rozhoduje o veřejných prostředcích, měl by primárně být veden tím, aby peníze byly investovány smysluplně a v souladu se všemi zákony a pravidly.

A ta odpovědnost tedy bude do úplné výše té škody, samozřejmě v té části, za kterou odpovídá dotyčný politik?

Víte, pak se dostáváme do částech, v komunální politice, tam si to představit dovedu, na krajské a celostátní úrovni je to mnohem problematičtější, každopádně v tento moment nedokážu říct do jaké výše. I ten postih by.

Nejde o to, tak tady mám škodu u těch systémů, kterou popisujete, asi za miliardu, plus minus a jestli by těch asi 10 lidí, které jste jmenoval, mělo tu miliardu zaplatit, úplně takhle jasně se zeptám. Měli, anebo neměli? Anebo proto, že to je na té nejvyšší státní úrovni, tak by tam nějaká hranice byla někde?

Měli.

Celou?

Ano.

Facebook a další otázka, Linda Beková: „V jaké fázi vyšetřování je vaše trestní oznámení na nový systém vyplácení sociálních dávek. Co má být jeho cílem a víte už jistě, že stovky milionů z eurofondu jsou ztraceny? Můžou se přece investovat jinam.“ Ptá se Linda. Tak v jaké fázi je ono vyšetřování?

Tak naše trestní oznámení na neznámého pachatele bylo podáno na Nejvyšší státní zastupitelství, a to jej podle informací, které mám, předalo na útvar kriminální a protikorupční policie. A samozřejmě celým případem se budeme dál zabývat a budeme se zajímat, jak probíhá dál vyšetřování.

Čili teď to zpracovává protikorupční policie a čekáte, co z toho, lidově řečeno, vypadne.

Přesně tak. Tak vzhledem k tomu, že jsme.

Neinformovali vás, protikorupční policie: „Vyslýcháme ty, ty, ty,“ a tak dále.

Tak vzhledem k tomu, že jsme to podali nedávno, byly Velikonoce, tak přeci jenom k tomu, aby se odvedlo kus práce, je potřeba nějaký čas.

Dobrá. Jenom zjišťujeme, v jakém je to tedy, v jakém je to stadiu. Co má být cílem, tedy cílem toho trestního oznámení, jinými slovy, na co si stěžujete vlastně?

No, to podání směřuje k tomu, že bylo zneužito zhruba jedna miliarda z evropských fondů. Je to v průběhu práce, kterou jsem realizovali, tak mohu konstatovat, že jsme přesvědčeni, a já jsem také přesvědčen o tom, že došlo k zneužití téměř 1 miliardy z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a z mnoha důvodů, jedním z nich je ten, že zakázka nebyla řádně vysoutěžena a byl porušen zákon o zadávání veřejných zakázek. Druhé, že daný operační program neumožňuje nákup informačních systémů, v rámci kterého byl tento informační systém vytvořen.

To opíráte o co tohle to tvrzení?

No, mám tady jeden slait, jeden obrázek, který jsem si připravil. Jedná se o to, že IT zakázky byly realizovány na základě rámcové a prováděcí smlouvy s firmou Microsoft, kdy standardně, když se nakupovaly licence od firmy Microsoft, tak co se týká služeb, tak ty byly ve výši zhruba 7 %. U této konkrétní zakázky, která byla realizována, tak došlo k tomu, že zakázka na licence byla za 323 milionů, ale služby, které se k tomu přikoupily, tak byly ve výši téměř jedné, jedna celá, 1 miliarda 700 milionů, to znamená, že se nakoupily služby za 518 %.

A to podle vás tedy nejde?

No, hlavně nejde to, aby tento, za tento operační program byly nakoupeny nové IT systémy. Tam lze nakoupit služby, nikoliv vývoj nových informačních systémů.

No, a systém neposkytuje službu nebo není tohle ta cesta, jak to ministerstvo vyřešilo?

Teď úplně nerozumím, na co se ptáte.

No, říkáte, že nejdou, jaké služby tedy nejdou nakupovat?

No, jedná se.

A za co se to, za jaké služby se to tedy utratilo? Říkáte služby, tak za co se to utratilo a pak se tedy dostaneme k tomu, jestli z toho operačního programu to jde, nebo nejde.

Jedná se o projekt CEDAIN a tam se jedná o služby, pomoc při implementaci, což přeloženo znamená pomoc při zavádění do praxe licencí Microsoft, nikoliv vytvoření reálně nových aplikací, nových softwarů. To je prostě nemožný. Ta, ten operační program to neumožňuje. Z toho důvodu došlo k zneužití evropských peněz a v konečném důsledku to bude o tom, že stát to bude muset nebo daňoví poplatníci opět zaplatit ze svého, takže nebude ztráta 1 miliarda, ale v tento moment reálně mluvíme o ztrátě 2 miliardách, přičemž expertní skupina, kterou jsem sestavil, to vyčíslila na v konečném důsledku na zhruba, že tento experiment TOP 09 nás přijde na 3,6 miliardy.

Ty další tady na vašem webu jsme někde u miliardy, 966 milionů, tak ty další 2 miliardy jsou kde nebo 2,5 skoro do těch 3,6?

No, věc je velmi jednoduchá. Vývoj nového softwaru a zde jsem opět připravil na ukázku graf, do té doby, než byla realizována sociální reforma, nás stála IT, IT služby zhruba 480 milionů korun ročně. Poté, co se začal realizovat nový software pomocí dodatků, tak jsme se dostali přes 1 miliardu. A když to převedu ještě, já jsem.

Počkejte, nechte tam, prosím, ještě ten graf. A jak bude vypadat sloupeček 2013?

No, to je v tento moment těžko odhadnout.

Jestli tam nebude třeba 220 jenom? Ne, to je otázka. Skutečně se ptám, jestli máte odhady, kolik teda náklady na ICT v roce 2013 budou? Jestli budou zase miliarda, anebo jestli budou menší než v roce 2011?

Podívejte se, když byla zaváděna nebo když byla řešena otázka úspor v rámci této sociální reformy, bylo řečeno, že se uspoří zhruba 950 milionů. Místo toho, abysme rok poté řešili to, kolik spoříme, tak už v tento moment místo proklamované úspory říkáme: „Ano, vývoj nových aplikací nás stál miliardu.“ Jsou to aplikace, které nefungují, stále vykazují vysokou chybovost, ba co víc, Úřad na ochranu hospodářské soutěže řekl, že zakázka se ruší. To znamená, to, co se proinvestovalo, to jsou vyhozené peníze a v tento moment je potřeba řešit krizový scénář, to znamená, jednak jsme zainvestovali tyto peníze do vývoje nového softwaru, použili jsme na to evropské peníze, které dle našeho názoru se neproplatí.

Se použily neoprávněně, dobře.

A budou muset být použity ze státního rozpočtu.

Dobrá, tak to máme miliardu v systémech, miliardu tady na systému výplaty sociálních dávek, tak to nám do těch 3,6 chybí ještě 1,5 miliardy zhruba. Tak to je kde?

Kdybysme uvažovali o tom, že sKarty budou vybaveny právě oním nástrojem, který do teďka nebyl definován a mohli bysme říct: „Ano, musíme vybavit jednotlivé platební terminály tak, aby dokázaly komunikovat přes elektronickou účtenku s ministerstvem práce a sociálních věcí.“ Kdybysme kontrolovali, co lidi nakupují, tak vývoj a zavedení, protože to by se týkalo nejenom samozřejmě malých obchodů, ale i velkých řetězců a tam se jedná o smluvní vztahy, o komerční vztahy, to znamená, tenhle ten nástroj, jeho vývoj a zavedení samozřejmě by si vyžádal taky svoje náklady.

Čili to jsou nějaké potenciální možné ztráty v budoucnosti těch 3,6 miliardy, teď jsme zhruba na těch dvou tedy, už faktických.

Tam ještě možná další, další zajímavá informace ohledně úspor, tak když bysme se bavili o tom, že do roku 2011 nás tisícikoruna vyplacená příjemcům dávek stála pětikorunu, tak od roku 2012 nebo v roce 2012 nás tisíc korun vyplacených příjemcům dávek vyšlo na 15 korun, to znamená, ty služby.

3x tolik.

To znamená ty služby, to se týká zakázek IT, v oblasti IT, to znamená, do té doby jsme platili 5 korun, v roce 2012 15.

A stejná otázka jak bude vypadat ta hromádka v roce 2013. Máte ten odhad? Bude 15, bude 5, bude 2? Máte takový odhad?

Tuto prognózu jsme nedefinovali, nedefinovali jsme ji.

Nedefinovali, dobrá. Tak a ještě. Víte už jistě, že stovky milionů z eurofondů jsou ztraceny, můžou se přece investovat jinam. Pokud by neprošel tento projekt certifikací, tak ty peníze můžou jít do jiných projektů v rámci daného operačního programu? Pokud se to stihne ještě tedy.

No, jedná se o to, že fondy fungují tak, že se to musí předfinancovat. To znamená, český stát ze svých peněz ze státního rozpočtu předfinancoval s tím, že se mu daná částka vrátí. Vzhledem k tomu, že podle nás byl porušen zákon a byly využity peníze na to, na co neměly být využity, tak holt prostě ty peníze z Evropy nepřijdou a bude to náklad státního rozpočtu, to znamená, nebude možné je využít někde jinde.

No, případně je může dostat z těch firem zpátky, nebo nemůže?

Myslíte, že by se stát soudil o tyto prostředky s firmami.

Ponechám to jako řečnickou otázku, nemáte-li na ni odpověď tedy. Soudil, nebo nesoudil?

Co se týká vzniklých škod, tak na to pohlížím tak, že došlo k porušení ze strany MPSV, nikoli ze strany subjektů, viz třeba firma Vítkovice a. s., která se na tom podílí. Myslím si, že to zásadní pochybení nebylo ani tak u nich při vývoji toho softwaru jako ve zpackaném zadání ze strany MPSV, a to pochybení je na strany pana Šišky a Drábka.

Pojďme na web, kde je otázka, není otázka, je, od Josefa: „Před rokem jsem četl článek, kde kritizujete nehospodárné vynakládání prostředků do takzvaných informačních systémů na MPSV. Upozorňujete na nejasnou strukturu jejich dodavatelů a jejich vazby na náměstka Šišku. Jak hodnotíte tento svůj článek dnes?“

No, hodnotím ho dobře. Když se podívám na práci policie, kde je 12 obžalovaných lidí a mezi nima pan Šiška je, tak si myslím, že se můžu podepsat pod ten článek.

Dobrý večer. Voláte do Hyde Parku, můžete se ptát Jana Bartoška. Kdopak se ptá?

divák:
Dobrý večer. Pepa z Baště.

Dobrý večer, Pepo, povídejte.

divák:
Já jsem se chtěl, pane Bartošku, zeptat, vy jste podali trestní oznámení, jakou teda důvěru máte k tomu justičnímu systému, jo, že to teda přes tu policii, státní zastupitelství a k soudu teda projde, že se to někde nezadrhne zase? Protože tady je jako pravidlem, že tyhle, tyto orgány prostě fungují tak, že moc nestíhají ty strany, které jsou v současné době u vlády, jo. Já, teda to, co se třeba děje okolo pana Ratha, jo, to já teda pochopitelně nejsem proti tomu, aby byl stíhaný a to, ale to, co prostě, že už je drženej rok ve vazbě, jo, a to, co třeba. To samý provedl pan senátor Novák bejvalej a prostě úspěšně se do teďka vyhýbal, prostě nejdřív trestnímu stíhání, potom nástupu do trestu, nástupu trestu. Víte, já mám takový dojem, že prostě pořád se tady říká, že jako začínají fungovat, ale myslím si, že nefungujou, jo, na to. A potom ještě druhá otázka. Vy jste teda se zmínil o tom, že se jedná u toho, u těch nákladů na to bydlení, kde se prostě přispívá na to bydlení z těch sociálních dávek, tak že se jedná o chybu. Já si myslím, že je to systémová věc, že to chyba není, že to tak bylo nastavený, protože to už trvá několik let přece a několik let se o tom mluví, několik se prostě, let se to neřeší, jo, když tady současná koalice chtěla okrást důchodce, to bylo hrozně rychlý, to bylo prostě natotata, ale prostě toto, to, co se prostě, to nejsou schopný, vždyť to přece musí bejt vyřešený za chviličku.

Pepo, rozumíme, děkujeme za otázky a zdravíme. Tak, pane Bartošku, máte důvěru v justiční systém, že vyřeší vaše trestní oznámení? Podle pana Pepy to tak úplně nestíhají, policisté tedy, ne, že by nestíhaly, nestíhají strany u vlády, takto.

Jan BARTOŠEK, místopředseda strany; stínový ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/:
Důvěru mám a příkladem je právě ona kauza, kdy došlo k obvinění 12 lidí, to znamená, mám důvěru jak v soudy, tak i v kriminálku. Věřím tomu, že se celou záležitostí budou zabývat a že i v těchto institucích existují lidi, kteří chtějí, aby zákony byly dodržovány a náš stát fungoval.

V případě těch sociálních dávek, je to systémová záležitost, to, že se takovýmto způsobem, jak jsme tady popisovali, vyplácejí dávky na to bydlení, tak příspěvky na bydlení.

stínový ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/:
No, myslím si, že systémová v tom smyslu, že ten systém je nastaven chybně a je zde málo kontroly.

A v čem to tedy je, že se mohou vyplácet libovolné dávky? To i podle našich zákonů dnes taky libovolné ve vztahu k bydlení pochopitelně.

Co se týká dávek na bydlení, tak tam bylo skutečně dřív možno stanovit, že nájemné je v nějaké výši a sociální odbor to proplácel, potažmo teď úřad práce. Tam došlo k určité redukci toho stropu, každopádně si myslím, že to, co chybí, je opravdu účinná kontrola propojená s tím, aby se evidovaly smlouvy na konkrétní bytové jednotky a nedocházelo k zneužívání. Zvýšená kontrola.

Což je ale tedy naplňování toho systému, který existuje. Je tedy ten systém špatný a špatná kontrola, anebo i ten systém je špatný a k tomu ještě špatná kontrola?

Myslím si, že obojí by chtělo revizi, a to, co si myslím, že je velmi důležité, propojit konzultaci řešení tohoto problému s lidmi z praxe, kteří se s tím dennodenně potkávají, s terénními pracovníky a propojit právě tu výkonnou moc s tou legislativní a vycházet z běžné praxe, tak jak to vidím třeba u nás nebo v jiných městech.

Anna Kymlová na webu: „Dobrý den. Jsem na rodičovské, celá částka mi chodí na hypotéku a ještě to nestačí, kontrola dávek je nereálná, každý je v jiné životní situaci a prostředky dětem přímo nedává. Jak chcete rozhodovat, komu peníze patří a komu ne?“

stínový ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/:
Tak, komu peníze patří a komu ne. Je stanoveno příjem jednotlivce, příjem rodiny, na základě toho se stanovuje výše potom dávek, je stanovená výše na mateřské dovolené, to znamená, tady je jasně daná metodika, úměrně tomu pracovníci postupují.

„Celá částka mi chodí na hypotéku a ještě to nestačí. Kontrola dávek je nereálná.“ Je možné kontrolovat sociální dávky, anebo ne?

No, za stávající situace není možné, jak je využívána kontrola, jak je využívána daná dávka. Řekněme, když někdo pobírá příspěvek na péči a hradí si z toho například stavební spoření, nebo jiné výdaje, tak to nelze kontrolovat za stávající situace, ano.

A mělo by se to změnit?

Jsem přesvědčen, že ano, protože jsou to peníze, které vyplácí stát a měly by se vracet do sociálního systému.

No, jak to odkontrolujete, že ty peníze nejdou někam jinam tedy?

Za stávající situace nijak.

No, jak byste to dělal ale?

Tam.

Aby se to kontrolovat dalo. Když už ty peníze jednou vyplatíte, přijdou někam na účet, tak jak kontrolovat, co se s nimi stane?

Těch návrhů je mnoho, jeden z našich návrhů je, aby lidé po nějaké době prokazovali využití daných prostředků účelově.

Web, tedy že by přišli s nějakým potvrzením od toho, komu ty peníze dávat můžou, že tam je dávali nebo jak by prokázali, že účelové peníze použili na ten správný účel?

Dovedu si představit, u nás ve městě máme dům s pečovatelskou službou, obyvatelé pobírají příspěvek na péči, nakupují si samozřejmě sociální služby, po nějaké době prokáží, že daný příspěvek, který pobírají, tak využívají skutečně na nákup sociálních služeb, jednoduchým.

Čili čas od času by se přišlo na úřad práce a prokázalo se, že se dávky nezneužívají.

Ano, ano a pokračovalo by se ve vyplácení.

Tak, Jan na webu: „Proč chcete přenést problém na obchodníky, kteří podle vás budou muset akceptovat poukázky?“

Přenést problém. Jedná se přece o hospodaření se státními prostředky, s veřejnými prostředky. Jsou to daně lidí, který, kteří odvedli peníze státu.

A Jan vám tady ale píše, že on pak dostane nějakou poukázku, tak že bude nějaký čas bez hotovosti, pak s tou poukázkou bude muset někam jít, poukázku mu bude muset někdo proplatit, budou u toho nějaké transakční náklady, nebo nebudou? Tohle, prosím, Janovi vysvětlete.

Samozřejmě náklady spojené, finanční náklady s těmito poukázkami by měly jít na vrub státu, každopádně ano, je to o tom, že by obchodníci měli brát tyto poukázky, je to přece jenom.

No, a proč tedy to přenášíte na ně? Na to se Jan ptal. Vy vymyslíte poukázku, se kterou pan Jan, je-li tedy obchodník, bude mít nějaké problémy a on se ptá, proč by ty problémy měl mít? To je jeho otázka.

Prčo by měl vlastně poukázky vůbec brát? Protože.

Byla-li by to povinnost.

Byla-li by to povinnost. Protože to je, byl by to platební nástroj a byla by to forma, která by kontrolovala zneužívání sociálních dávek. Je to jedna z možností. Nebo můžeme říct: „Ano, kupte si platební terminál na karty a budete přijímat platební karty.“

Web: „Dobrý večer, pane Bartošku, přijde vám, prosím, normální, aby můj vnuk, který má státní maturitu, musel žít na ulici, protože práce pro něj v Ústeckém kraji prostě není? Jak hodláte řešit tento problém s vysokou nezaměstnaností?“ Děkuje divák či divačka za odpověď.

Otázka nezaměstnanosti je velmi složitá a trápí nás, protože obzvlášť v této době mladí lidi obtížně shání práci.

Ano, to jsme se tady dočetli. Tak co tady poradíte panu vnukovi.

Za stávající situace je to velmi obtížné. My bysme rádi realizovali podporu zaměstnanosti ve větší míře, než je doposud. Rádi bysme realizovali mnohem ve větší míře podporu rekvalifikací a současně prostě je potřeba o zaměstnání přemýšlet tak, že máme volný trh a zaměstnání v rámci republiky existuje a vím, že mnohem snáz se sežene práce například v Praze nebo ve větších městech, než opět například u nás v pohraničí. To znamená, ano, mladí lidé musí být připraveni, že budou cestovat, budou si práci shánět, protože je volný trh práce a budeme si muset zvyknout na to, že se cestuje za prací.

A o kolik více byste podporovali ty rekvalifikace? To je takové obecné: „Podporovali bychom rekvalifikace.“ Tak jak, jak konkrétně? Kolik víc peněz, jaké rekvalifikace?

Vrátili bysme se k veřejně prospěšným pracem. Což nám přišlo jako velmi motivační nástroj v tom smyslu, že byla podporovaná iniciativa lidí, kteří chodili do práce, na rok získali práci, poté byli zaměstnáni. Přišlo nám jako motivační to, že lidi, kteří v rámci podpory v nezaměstnanosti si seženou obecně prospěšné práce, ta dávka se jim úměrně k tomu zvýší. Připadá nám spravedlivé, oproti modelu, který zde byl, jestliže člověk je motivován k tomu, aby pracoval, aby za to dostával a byl motivován nějakou odměnou. Konkrétní vyčíslení částky vám v tento moment nedokážu říct, protože jednak nás čeká nové programovací období z Evropské unie. Dále nevím, co nám dovolí náš státní rozpočet, každopádně bysme to brali jako jednu z našich priorit.

A ty rekvalifikace, zatím jsme tedy u toho, že nezaměstnaný půjde na nějaké obecné, obecně prospěšné práce, vy mu je zaplatíte, pochopil jsem to dobře? Ne zadarmo, tedy za peníze, ano, jasně. A co s tou rekvalifikací tedy, na co ho rekvalifikujete v Ústeckém kraji například? Má státní maturitu, nevíme z čeho sice, ale tak na co ho rekvalifikujete? Konkrétní program, jak byste si to představovali?

Myslím si, že smysluplná rekvalifikace je, jestliže je propojená s potencionálním zaměstnavatelem. Jestliže daný klient úřadu práce přijde s tím, že má možnost pracovat, potřebuje si doplnit vzdělání nebo dovednosti, tam to vidím jako smysluplné, aby potom následně po rekvalifikaci pokračoval v dané práci.

No, to se snažil ale ten klient, on si něco našel. A co byste dělali vy pro něj? Vy už byste to pak jenom zaplatili, říkáte, rekvalifikaci a možná vyšší dávky, ale co, když přijde klient, který tedy nesehnal novou práci?

Vycházím z toho, že primárně by měl být člověk veden tím, aby si práci sháněl sám. Stát nastupuje až sekundárně v okamžiku, když se mu nedaří a zde vidím jednoznačně jako důležitou roli úřadu práce, aby místo evidence nezaměstnaných, jak se v současné době děje, se z nich staly skutečně agentury, které aktivně vyhledávají a posílají, tak jak se to děje například v neziskovém sektoru, kde ty organizace fungují.

Čili úřady práce by měly mít nějakou skupinu lidí, která bude chodit po kraji a ptát se zaměstnavatelů: „Máme tady takového a takového člověka, nechcete ho?“

Samozřejmě ten.

Zjednodušuji to, ale takhle by to mělo vypadat tedy? Vyloženě terénní pracovníci, kteří budou chodit po zaměstnavatelích a nabízet jim nezaměstnané z evidence?

Ano, myslím si, že podpora terénní práce je jednoznačně plus v realizaci sociální politiky ve všech oblastech.

Web, Petr: „Dobrý den. Prosím vás, můžete mi vysvětlit tu logiku zvyšování věku pro odchod do důchodu, když je čím dál tím více mladých bez práce? Podle mě to nemá žádnou logiku, ale na druhou stranu mě to tady vůbec nepřekvapuje,“ píše Petr.

Jak je jistě známo, tak vyplácení důchodů do budoucna je mandatorní výdaje státního rozpočtu a bude do budoucna zatěžovat stále více rozpočet, to znamená, ano, důchodce, který chodí do práce, tak pomáhá státnímu rozpočtu. Každopádně zásadním problémem České republiky je to, že je málo dětí, bavím se zde s delším časovým horizontem, já vím, že se to nevyřeší za rok, za dva a lidé potřebují pobírat důchody, každopádně, a to je realita, jestliže nebudeme mít dostatek malých dětí, do budoucna nebude na žádné důchody, to je potřeba si uvědomit. Ten, kdo tvoří hodnoty, kdo přispívá na důchody, to jsou děti, aktivně pracující. Z mého pohledu jediný nejlepší efektivní systém je průběžný systém, který, z kterého čerpají lidi, kteří už jsou v důchodu a do kterého přispívají. Je to model soudržnosti, solidarity, podporuje se tam mezigenerační soudržnost. To, co vyřeší otázku důchodů, jsou děti a populace.

Co podporuje tu mezigenerační soudržnost?

Myslím si, že je to rodina a dobré vztahy v rodině.

Počkejte, teď, vy jste mluvil, že průběžný systém podporuje mezigenerační soudržnost. Něco někam platím a když jsem v důchodu, tak něco dostávám potom, to je podstata průběžného systému, kde je ta mezigenerační soudržnost? Vnímá ten mladý člověk, že platí do nějakého systému na ty starší? Vnímá to? Nebo vnímá jenom to, že to je nějaký odvod někam do státu?

Myslím si, že to většinově nevnímá a je potřeba o tom takto mluvit. Další nástroj, který je možné použít, je, že mladí, kteří pracují, a to je návrh, s kterým, předpokládám, půjdeme do voleb, by mohli přispívat z části svých odvodů svým rodičům. To znamená, jestliže vychováte 5 dětí a oni se následně rozhodnou, že část svého odvodu dají vám jako svému rodiči, v tom případě jste na tom, co se týká důchodu úplně jinak. V tomhle tom vidím jako velký motivace, soudržnost mezi generacemi.

Zvyšování věku pro odchod do důchodu je tedy ale potřebné?

Jednoznačně ano.

Web, Petr Skácel: „Dobrý večer, pane Bartošku. Stále platí, že rodina je základ státu, takže co uděláte pro podporu rodiny tak, aby naplnila svoje historické a mravní poslání? Bude žena, která vychová 6 a více slušných dětí ohodnocena stejně jako výkonná manažerka?“

Tak, myslím si, že to, co bysme rádi vrátili, je společné zdanění manželů. To vidím jako dobrý nástroj pro rodinnou politiku. Dále samozřejmě žena, která se věnuje výchově dětí a opomíjí následně svoji kariéru, což dneska už samozřejmě nemusí být klasický model, můžou doma zůstat i muži, tak do budoucna není ohodnocena tak jako žena, která se věnuje dlouhodobě své kariéře.

No, a Petr se ptá, co uděláte pro to, aby byla?

Tak, jedna z těch věcí je to, co jsem zmínil, děti mohou přispívat své matce na důchod. Druhá věc je, v okamžiku, kdy žena se věnuje kariéře, tak bude, předpokládám, odvádět mnohem víc na důchod, každopádně jedná se o to, že co se týká matek, které vychovávají děti, tak v tento moment nedokážu odpovědět, jakým způsobem, ale myslím si, že bude potřeba hledat nástroje v okamžiku, když nebudeme chtít jako národ vymřít. Protože více potřebujeme děti než, nebo myslím si, že děti jsou potřeba stejně tak, jako vrcholný manažerky.

Kdybychom Petra vzali úplně za slovo v té jeho otázce, žena, která vychová 6 a více slušných dětí, bude ohodnocena stejně jako výkonná manažerka, to znamená, i její příjem aby byl na velmi vysoké úrovni. I to se budete snažit zajistit, anebo ne?

Budeme zkusit, budeme se snažit vymyslet nástroje tak, aby to skutečně bylo srovnatelné.

Teď je otázka, jestli je ta otázka myšlena tak, ohodnocena v tom penzijním věku nebo ohodnocena i během tedy toho života. Jedna se věnuje kariéře, druhá vychovává děti. Měly by být stejně ohodnoceny?

Myslím si, že zde skutečně není možné srovnávat dané výkony, protože manažerka svým příjmem nikdy není možné ženu na mateřské dovolené dorovnat finančně tak jako vrcholnou manažerku. Každopádně si myslím, že v delším časovém horizontu by se to mělo srovnat.

Jak vysoké případné příspěvky v rodičovství vy jste si tedy představovali?

V tento moment tak jak je to nastaveno, úměrně tomu, co dovolí rozpočet. To znamená, vzhledem k tomu, že jsme zastánci toho, aby se snižoval státní dluh, tak za stávající situace bych je neměnil.

Na webu Dana se ptá: „dobrý večer. Co říkáte jako stínový ministr sociálních věcí na to, že klienti H-Systemu si budou muset své 2x zaplacené domy ještě potřetí vydražit?“ To je dnešní informace. „Nemáte pocit, že na tomto asociálním státě máte jako dlouhodobě působící vládní strana svůj podíl?“ Jde o to, vy jste říkal, že jste neměl moc čas se dnes věnovat zpravodajství. Jde o to, dnes se objevila informace, že domy klientů H-Systemu půjdou do dražby. I ty domy, které jednak do nich dali peníze na začátku celého procesu, pak si je sami dostavěli a teď si je patrně ještě tedy budou muset vydražit. To je podstat toho problému. Máte pocit, že na tomto asociálním státě máte svůj podíl jako dlouhodobě působící vládní strana?

Kdo rozhodl ohledně H-Systemu a řekl rozhodující slovo, byl bývalý prezident Klaus. Amnestie v tom rozsahu, tak jak byla uskutečněna, z mého pohledu nebyla správná a poškodila spousta lidí této země. Týká se to konkrétně i klientů H-Systému, kdy konkrétně v těchto kauzách to vidím jako velkou lumpárnu vůči lidem.

Nesete nebo cítíte odpovědnost za to, co se v dobách, kdy jste byli ve vládě a možná to vytvářelo nejenom kvůli H-Systemu, ale podle některých názorů asociální státy z jiných důvodů. Nesete nebo cítíte za toto odpovědnost?

Museli bysme se bavit o konkrétních případech, každopádně takhle obecně říkám ne.

Web, Honza: „Dobrý večer. Jakou konkrétní škodu způsobila sKarta státu? Podle mě dostupných informací většinu nákladů na sKartu nesla na bedrech Česká spořitelna. Máte vůbec představu, kolik to spořitelnu už stálo? ČS smlouvu neporušila, takže zde hrozí riziko arbitráže.“ Tak jakou konkrétní škodu způsobila sKarta státu?

V tento moment vím, že náklady na sKartu České spořitelny činily 300 milionů, zhruba s tímto číslem jsem.

Což říká sama Česká spořitelna.

Také vím, že z České spořitelny.

Tak to jsme pořád na straně České spořitelny. Jaká škoda je na straně státu?

V tento moment v okamžiku, když padne smlouva s Českou spořitelnou, je velká pravděpodobnost, že ty škody začnou vyčíslovat, můžeme začít u 300 milionů.

Hrozí riziko arbitráže? Honza píše: „ČS smlouvu neporušila.“

To já nedokážu v tento moment předjímat, ale kdybych byl zástupce České spořitelny, dovedu si představit, že bych škodu, která mi vznikla, požadoval.

Měl by stát Českou spořitelnu nějakým způsobem odškodnit? Kdyby celý proces tedy skončil, což zatím nevíme, jestli tak bude, ale kdyby, měl by stát odškodňovat?

Považuji za správné, jestliže ten projekt byl od začátku chybně navržen ze strany MPSV, potažmo ministra Drábka a TOP 09, tak považuji za férové, aby škody, které vznikly, byly nahrazeny.

České spořitelně.

Ano, bohužel /nesrozumitelné/ subjektu.

Facebook, Jakub: „Na svém blogu píšete, že vy ty škody po zpackaných projektech ministerstva ze svých daní platit nebudete. Prozradíte mi, jak mám postupovat, když ani já nechci ze svých daní hradit průšvihy státu?“

Tak doufám, že trestní oznámení, které jsme podali, bude úspěšné, škoda bude vyčíslena a pobude požadována po kompetentních lidech, kteří rozhodli. Samozřejmě i do budoucna to znamená změnu legislativy tak, aby politici byli zodpovědní i hmotně za své rozhodování.

V současné době, kdyby došlo k odsouzení na základě vašeho trestního podání, tak se bude ze strany těch odsouzených platit celá škoda?

To bude záviset na soudu, jak posoudí míru zavinění a škody, kterou způsobilo.

Ne, jestli to vůbec jde, jestli skutečně jde dnes ukládat náhradu škody do výše miliardy korun nebo dvou miliard nebo 3,6, jak jste tady říkal?

Bude-li to posouzeno tak, že se jedná skutečně o škodu, kterou způsobili daní jedinci, je vymahatelná. Je-li prokazatelné, že ji způsobili oni, lze to vymáhat.

Takže když Jakub nechce nebo myslí si, že něco nebylo správně a nechce to jako daňový poplatník platit, tak má podat trestní oznámení a doufat, že u soudu to dopadne.

Ano, v tento moment je to jediný orgán, který je kompetentní rozhodnout.

Na webu: „Pokud v příštích volbách vyhraje ČSSD, šla by s nimi vaše strana do koalice a s jakými dalšími stranami jste ochotni spolupracovat?“

Tak tato povolební otázka je příliš daleko a nechtěl bych se k ní.

Ale lidi se budou třeba rozhodovat i podle toho, jestli vás budou volit, jestli půjdete s ČSSD, anebo s kým ano, s kým ne. A třeba se podle toho budou rozhodovat u voleb, tak jim, prosím, odpovězte.

Ano, KDU-ČSL je středopravá politika, středopravá politická strana a úměrně tomu si bude vybírat své politické spojence po volbách.

Takže ČSSD ne?

To nedokážu v tento moment říct, ale kdybych měl rozhodovat sám za sebe, budu hledat spojence v pravém spektru.

Tedy TOP 09 například?

Řeknu vám příklad u nás po krajských volbách v jižních Čechách. Snažili jsme se vytvořit koalici a řekli jsme: „Základem naší společné spolupráce bude to, že podepíšeme, že jestliže narazíme na nějaké chybné zakázky nebo podezřelé zakázky, tak je necháme zauditovat a prověřit, zda byl dodržen zákon a nebyl porušen.“ Tohle si myslím, že pro nás bude nepřekročitelná premisa pro spolupráci s jakoukoliv stranou.

I na celostátní úrovni?

I na celostátní úrovni.

To znamená, že řadu zakázek byste zpětně prověřovali, a když na to případný partner kývne, tak s ním půjdete do koalice?

Mluvím v tento moment o tom, že jednak, co se týká zákona v zakázkách, a druhá věc je, to, co jsem zde řekl, jsme středopravá strana, úměrně tomu budeme vybírat naše koaliční partnery.

Pane Bartošku, děkuju za vaše odpovědi našim divákům Hyde Parku. Na shledanou.

 

(Visited 1 times, 1 visits today)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.