Jak v zimě pečovat o kůži

photo on Flickr

Tématem poradny Českého rozhlasu Plzeň byla péče o kůži v zimním období. Ve studiu byl Martin Novák, lékař z dermatovenerologické kliniky plzeňské Fakultní nemocnice. Řešila se i otázka, jaké kožní problémy může způsobovat nošení roušky a jak se jich vyvarovat. Záznam rozhovoru ve studiu Českého rozhlasu Plzeň.

Pane doktore, představte nám lidskou kůži. Připomeňte jednotlivé vrstvy, její funkce. 

Martin NOVÁK, lékař, dermatovenerologická klinika, FN Plzeň 
Bez lidské kůže bychom nepřežili a je to největší orgán lidského těla. Mnohdy máme o kůži zkreslené představy v tom smyslu, že je to pouze takový nosič našich kosmetických vlastností, ale kůže je bariérovým orgánem. To znamená, že ona udržuje stálost našeho vnitřního prostředí, tělesnou teplotu, rovnováhu iontů, brání dehydrataci, a tak dále. Těch funkcí je celá řada. A bez kůže prostě bychom nemohli žít, a proto také kožní onemocnění nemůžeme bagatelizovat, protože mnoho kožních onemocnění je život ohrožujících a zde bych chtěl připomenout ještě takzvanou kožní bariéru. Kožní bariéra je vlastně vrstvička tuková, která se mísí s potem, je to takový jako film „masopustní“, který brání jednak dehydrataci a vlastně se na něm vytváří kožní ekosystém. To znamená, že tam žijí mikroorganismy. Zase, když někdo slyší mikroorganismus, okamžitě ho zabít, zneškodnit, vyhnat, ale stejně tak jako ve střevech musíme mít mikroorganismy, bez kterých bychom nepřežili, tak i na té kůži jsou mikroorganismy, který, když ten ekosystém je vyvážený, brání rozvoji těch patogenních organismů, těch zlých mikroorganismů. Takže ta rovnováha těch mikroorganismů je velice důležitá. A pokud tu kožní bariéru, tu rovnováhu porušujeme třeba nadměrným mytím, když při používání různých sprchových gelů a mýdel, a tak dále, děláme to každý den, tak tu kožní bariéru vlastně každý den poškozujeme a vlastně ničíme si tu funkci. 

moderátorka 
Porušuje tu kožní bariéru také vystaveni zimnímu počasí? Teď navíc vycházíme z chladu do tepla, zase obráceně, jak to ovlivňuje naši kůži?

Martin NOVÁK,  
Určitě ovlivňuje. A vždyť si všimněte, jak vám vysychají v zimě hřbety rukou, takže rozhodně vlivy klimatické, který tam jsou, ať už teplotní nebo je to otázka vlhkosti, a tak dále, teplotních přechodů, z tepla do zimy a zase naopak, takže určitě to tu kůži ovlivňuje a nároky na kůži to ovlivňuje. V tomto období se setkáváme se sezónním zhoršením chronických chorob jako je třeba atopický ekzém nebo lupénka. Toto je typické období, kdy nám chodí pacienti se zhoršeným atopickým ekzémem nebo lupénkou. 

moderátorka 
Teď navíc se k těm běžným a pravidelným zimním potížím přidaly potíže spojené s nošením roušek. Setkáváte se s případy, kdy třeba lidé mají pod rouškou vyrážku? Hodně si stěžují na to, že se zadýchají tu roušku a potom mají problémy na kůži? 

Martin NOVÁK,  
No, je to tak. Pokud má někdo atopický ekzém a mívá ho většinou lokalizován na obličeji, tak ta rouška vytváří takový okluzivní efekt, to znamená vlhkou zapářku. Je spousta pacientů, kterým se zhoršují tyto dermatózy obličejové. Může to být ovšem třeba i perorální dermatitida, rosacea a další. Prostě tyto obličejové dermatózy se pod těmi ústenkami opravdu zhoršují. Já tomu říkám ústenková dermatitida, anebo roušková dermatitida, protože možná se to stane nějakým oficiálním názvem – jednou. 

moderátorka 
A co nám tedy poradíte? Jak se v těchto podmínkách souhrnných, které jsme teď vyjmenovali, je zima, nosíme roušky, a tak dále, jak se starat o kůži? 

Martin NOVÁK,
starat se o ni v tom smyslu, že ji samozřejmě hydratujeme, to znamená, pokud jdeme někam ven do nějakých drsných klimatických podmínek, tak použijeme nějaký krém na obličej, pokud máme citlivou a suchou pleť. A pochopitelně, a to platí zejména u lidí s atopickým ekzémem, tu už nezatěžuje nadměrným mytím z používání těch tenzidů a detergentů, které tu kůži jednak vysušují tím, že ničí systematicky kožní bariéru a působí taky dráždivě, čili vlastně vyvolávají nebo zhoršují ty průběhy těch chronických onemocnění. A to se týká i kůže zdravé, protože, pokud tu kůži myjeme každý den nebo 2× denně dokonce těmito prostředky, tak pochopitelně si vypěstujeme takzvanou excitační dermatitidu, to znamená, že ta kůže je taková suchá, bledá, olupující se, svědí. Takoví pacienti k nám přicházejí s tím, že mají svrab. No a tak jim řeknu, tak se zkuste týden nemydlit. Všichni na mě koukají, že jsem se zbláznil, ale potom přijdou za týden a řeknou: Měl jste pravdu. Je to tak. 

moderátorka 
K té hydrataci. Pochopitelně můžeme hydratovat i zevnitř. To znamená důležitý je pitný režim, předpokládám, pro naši kůži. A ještě bych se zastavila u hydratačních krémů v mrazivých dnech. Mezi lidmi je rozšířen názor, že ty hydratační krémy do mrazu, do venkovního prostředí v zimě nepatří. Četla jsem i doporučení například, že používat hydratační krém, ano, na noc, ale nikoliv na den, kdy právě jdeme ven. Jaký je váš názor na to? Je to pravda nebo ne? 

Martin NOVÁK,
Já si myslím, že kus pravdy na tom je a že spíš do mrazivého počasí bychom měli používat mastné krémy nebo masti. Dokonce někdo používá i vazelínu, což je opravdu velice promašťující záležitost. Ale zase tyto mastné věci bychom neměli používat v létě, protože pod nimi právě dochází k tomu okluzivnímu efektu, že vlastně uzavřete tu kůži a pod tím se ta kůže potí, což každý jistě poznal, když zvenku se namaže a ve 40 stupních potom samozřejmě to vyvolává nepříjemné pocity. 

moderátorka 
Vy jste pane doktore mnohé naznačil, ale obecně ke kosmetickým přípravkům jako takovým, mají alespoň některé opravdu tak blahodárný vliv na naši pokožku, na naši pleť, jak tvrdí reklamy, které nám je až vnucují?

Martin NOVÁK,
O tomto blahodárném vlivu na naši pokožku mluví reklamy. Záleží na tom, jestli jim chceme nebo nechceme naslouchat. Nicméně blahodárné účinky, toť velká otázka, protože každá kůže je jiná a nadměrné používání dermatologických extern, čili mastiček, krémů emulzí, a já nevím, čeho všeho, dekorativní kosmetiky do jisté míry může pomáhat, pokud to ta kůže skutečně potřebuje. Pakliže má někdo suchou kůži se seboroickou dermatitidou, je třeba, aby ji ošetřoval. Pokud má někdo atopický ekzém, musí tu kůži ošetřovat. Je otázka té vzpomenuté kožní bariéry, o které se tady pravděpodobně zmíním ještě mnohokrát. Ale používání kosmetiky může vést i k nežádoucím účinkům, kdy ta kůže prostě po mnoha a mnoha letech používání kosmetik přestane ta kosmetika tolerovat. Vlastně dochází k zánětlivému onemocnění, kterému říkáme periorální dermatitida. Dříve se tomu říkalo nemoc letušek, protože vlastně byla prvně zaznamenána, když se začaly používat kortikosteroidy a pochopitelně ty kortikosteroidy mají velký protizánětlivý účinek, takže pokud se letušce udělal nějaký s odpuštěním beďar na obličeji, tak to vyřešila velice rychle, že se namazala kortikosteroidem. Ale když to začala takhle praktikovat několik týdnů, tak potom najednou se divila, protože naskákala velice nepěkná vyrážka, které říkáme periorální dermatitida. A toto je jedna z věcí, kterou dělají různé mastičky, to jsou ty kortikosteroidy aplikované na obličej, ale abych se vrátil k té kosmetice. Toto může udělat jakákoliv kosmetika. Ta kosmetika, když si přečtete to její složení, taky obsahuje nepředstavitelné množství ingrediencí, emulgátorů, konzervantů a tohle všechno jsou cizorodé látky na kůži. 

posluchačka 
Prosím, vás, jak nejlépe ošetřovat takové ty záhyby, které se tvoří u obézních lidí? Jsou nepříjemné hlavně v létě, ale i celoročně, tak jak nejlépe se o ně starat a jaké přípravky popřípadě používat? 

Martin NOVÁK,
Tyto záhyby vznikají tam, kde jsou kožní řasy, různé přehyby a v podstatě tam v těchto záhybech vznikají místa vlhké zapářky, takže v těchto místech potom vzniká takzvaná intertriginózní dermatitida, které lidově říkáme opruzení, ještě lidověji vlk. A ta se vyznačuje tím, že pálí, může mokvat, může svědit a je to nepříjemná záležitost. Je třeba o to pečovat pravidelným mytím, případně mytím antiseptickým roztokem, třeba růžovým roztokem hypermanganu nebo nějakým mýdlem s antiseptikem. A záleží na tom, jak veliké to postižení je. Pokud jde jenom o prevenci, tak se dají používat nějaké pudry. A je vhodné tato místa proložit proužkem gázy, aby tam nedocházelo ke tření. Právě to tření kůže o kůži vytváří mechanické poškození té kůže a k potom se vyvine ta takzvaná intertriginózní dermatitida, čili opruzení, takže toto by bylo takové nejjednodušší preventivní opatření. 

posluchačka 
Já pana doktora znám nebo jsem tam před 15 lety ležela s hrozným pásovým oparem. A před šesti lety jsem tam byla s rakovinou na obličeji. A teďko prosím vás, je mi 82 let a asi 3 roky za sebou se mi udělají strašně bolavý ruce, prsty. A dcera pracovala v cestovním ruchu, ještě pracuje, jenže teď se nejezdí, tak mi přivezla z Německa nebo z Rakouska nějakou, jmenuje se to Balea, je to nějaký tam teda někde vyrobený a teď, když tam nemůže teda jet, tak mi někdo poradil, abych koupila modrou indulonu. 

Martin NOVÁK,  
A myslíte si, že vy byste za námi mohla přijet do ambulance, abychom to viděli? 

posluchačka 
Já špatně chodím. Já prostě, když by mě nikdo tam neodvezl, tak se nikam nedostanu. 

Martin NOVÁK,  
Já bych vám moc rád poradil, ale pokud ty vaše ruce nevidím a nevím, jaké tam máte onemocnění nebo nějaké změny, tak vám bohužel takhle poradit nemohu. 

posluchačka 
Prosím vás, na palcích to není, ale na obou rukách teda ano, na všech čtyřech prstech. 

moderátorka 
Pan doktor by to potřeboval vidět, tak bohužel, je nám líto, tak to přes rozhlas poradit nemůžeme konkrétní věci. Nějaké potravinové doplňky, pane doktore, které by třeba kůži vyživily, doporučujete? V poslední době se víc mluví v souvislosti s covidem tedy o zinku, který také ovlivňuje kůži. 

Martin NOVÁK,
Já jsem příznivcem přirozené stravy. Takže si myslím, že vitaminy, které nám poskytuje zelenina a ovoce a pokud je tedy i skutečně jíme a v dostatečném množství a v pestrém složení, tak si myslím, že všechny vitaminy, ionty a všechny tyto důležité věci jsou v nich obsažený. Já, co se týče těch potravinových doplňků, se pořád tam, jak můžeme vědět, kolik kterého vitaminů a kolik kterého iontu to tělo opravdu potřebuje. A jestli to tělo naopak nezatížíme tím, že pokud to tělo předávkujeme tímto, nemusíme se otrávit, ale prostě bude toho více, než je optimum, tak to tělo zase má problém a je zatíženo tím, že to musí vyloučit. Musí se toho zbavit. Takže já nejsem přítelem potravinových doplňků. I když kdo si myslí, že pro sebe dělá to nejlepší, tak nechť si je koupí, ale to je moje odpověď. 

posluchač 
Tady paní, co volala předtím, že bych ji kdykoliv tam odvezl, kdyby to potřebovala. Jestli byste to mohli nějak udělat. Ona nikoho nemá, kdo by ji tam odvezl. 

moderátorka 
Děkujeme za vaše reakci. Je to od vás moc pěkné. Můžeme nějakým způsobem po vysílání zkusit vás propojit. Každopádně děkujeme. A teď už vítám ve vysílání dalšího volajícího. 

posluchačka 
Chtěla bych se pana doktora zeptat. Já mám manžela po mrtvici, je nepohyblivý. A většinou leží na levé straně, kterou má po mrtvici a na té levé straně měl operovaný kloub. A ta kůže se mu sedřela. Já bych chtěla vědět, prosím vás, čím ho mám mazat, aby se mu neudělaly ty proleženiny? Já ho mažu sudokrémem, jestli je to dobře. 

Martin NOVÁK,  
Já si myslím, že asi chybu neděláte. Samozřejmě váš manžel je ohrožen právě těmi dekubity, těmi proleženinami. A to znamená, že je třeba dělat tu základní tedy antidekubitální péči, o který jste pravděpodobně informována, jak se o pána starat, viďte? 

posluchačka 
No, to já vím. Už je to třetím rokem. Já ho většinou posazuji na vozík, aby neležel. A snažím se, aby ležel taky když leží. 

Martin NOVÁK,
Aby střídal polohy. Ale není žádný recept jaksi všeobjímající, co se týče léčby počínajících proleženin, tak si myslím, že to promazání třeba i tímhle tím krémem, o kterém jste mluvila, je v pořádku. 

posluchačka 
Já jsem si koupilo i v lékárně nějaký, tak já mu mažu záda. 

moderátorka 
„Nevím, jestli se to konkrétně týká zimního počasí,“ píše posluchač, „ale mám problém, a to je svědivost v uších. Je to nepříjemné. Není to denně, ale jen občas.“ 

Martin NOVÁK,  
Jde o to, jaké části toho ucha to je, jestli je to v oblasti zevního zvukovodu nebo boltce, tak v každém případě ta svědivost tam může být nějaká forma ekzému. Takže bylo by dobře, aby toto bylo vyšetřeno. Pokud je to v dohledu oka, kam může dohlédnout oko dermatologa, tak na kožní a jinak tento orgán, čili ucho, většinou léčíme ve spolupráci s otorinolaryngologem, protože ten se může podívat prostřednictvím těch jejich nástrojů, co mají k dispozici, těch zrcadel, letadlo se tomu říká, právě do toho zvukovodu, kam my nedohlédneme, tak to bych asi tolik k tomu mohl říct. 

posluchač 
Co způsobuje nebo jak se to dá odstranit svědění právě, o kterém byla řeč, ale na chodidlech? 

Martin NOVÁK,  
Svědění na chodidlech. To je otázka velice široká. Já bych se zeptal, je na těch chodidlech nějaká vyrážka nebo jenom prostě svědění? 

posluchač 
Jenom svědění z té spodní strany, na kterou došlapuju. 

Martin NOVÁK,  
Léčíte se s nějakým onemocněním? Třeba s cukrovkou nebo nějakou třeba neuropatií nebo nějakým neurologickým onemocněním? 

posluchač 
Vůbec. Většinou je to v podstatě, když jsem za volantem, a to teda musím zastavit. 

Martin NOVÁK,  
To je zrovna ten nejlepší okamžik. Zkoušel jste nějakou mastičku? 

posluchač 
No, to jsem nezkoušel právě. 

Martin NOVÁK,  
Zkuste to chodidlo nějakým vhodným prostředkem, který je vám příjemný a který máte dostupný, aspoň ošetřit něčím takovýmhle a uvidíte, jak se to bude vyvíjet. Když tak navštivte dermatologa. To je asi jediná teď rada, kterou vám můžu poskytnout, aniž bych tu kůži viděl. 

posluchač 
i to teda bolí, když to prostě nastartuje. 

Martin NOVÁK,
Víte, svědění je hrozná věc, to je jistý a věřím, že vás to velice obtěžuje, ale zkuste to úplně nejjednodušší, co můžete udělat, ošetřit tu kůži prostě nějakou vhodnou mastí, kterou máte vyzkoušenou. 

moderátorka 
Když jsme hlavně v zimě delší dobu venku, přijdeme večer domů, jsme promrzlí, tak pro řadu z nás je ideální naložit se do horké vany, a pro kůži to prý ideální není, pane doktore. 

Martin NOVÁK,
To udělám, jakmile přijdu domů. Záleží na tom, jak dlouho se koupeme, v jak horké vodě se koupeme, v jakém stavu je naše kůže, a taky to samozřejmě záleží na mnoha faktorech. A každý ví, jak dlouho je mu ta vana příjemná. A ještě je to velice příjemná relaxační záležitost, proto do té vany lezeme, ale pokud tam budeme hodinu, tak tam totiž jde o to, že z té kůže se vyplavují, kdo by řekl, jsme ve vodě, ta kůže vodu nasaje, ono je to přesně opačně, protože se z té vyplaví takzvané hydroskopické látky, to jsou látky, které vážou v té kůži vodu, takže když z té vody potom vylezeme, uschneme, sušíme se, tak zjistíme, že tu kůži vlastně máme přesušenou. Takže, pokud se nám něco takového stane, tak bychom tu kůži měli nějakým hydratačním prostředkem ošetřit. 

moderátorka 
Když tedy máme rádi vanu, nechceme si ji odpírat, jak často se můžeme koupat, jak dlouho tedy, v jak teplé nebo vlažné vodě? 

Martin NOVÁK,  
Já si myslím, že na tohle to žádný tabulky nejsou. Já si myslím, že to je individuální. Jestliže má někdo atopický ekzém, tak určitě si tu vanu nikdy nedá, vždy si dá sprchu. A taky bych ještě chtěl říct, že je důležité, co si dáme do té vody. Jestli si tam dáme nějakou pěnu, tak samozřejmě ta zátěž té kůže bude mnohem větší, než když ta voda bude čistá nebo, dejme tomu, tam budou koupelové soli nebo já nevím, co se tam všechno může dávat. Já si myslím, že to je ryze individuální záležitost. Měli bychom spíše přihlídnout ke stavu naší kůže a taky vždycky říkám pacientům, aby vám to bylo příjemný, co se týká i těch dermatologických extern. 

moderátorka 
Ale každý si musí vybrat. Je to individuální. Někdo se ptá na to, na co jsem se také chtěla zeptat. „Po dezinfekci mi praská kůže na rukách, prosím o váš názor.“ Tak lze tomu předejít? Teď ještě navíc i třeba se přidá mráz a případně, když už se to stane, co s tím? 

Martin NOVÁK,
Takže samozřejmě ruce jsou částí těla, která je nejvíce vystavená škodlivinám, myslím tím škodlivinám, jako jsou lehká iritancia, to jsou mýdla, různé čisticí prostředky, různé mycí prostředky, a tak dále, ale samozřejmě v dnešní době i dezinfekce. Takže ta infekce je taková, že tu kůži také může dráždit. Záleží na tom, co je to za dezinfekci, jak dalece tu kůži dráždí, ale také, jaký má takzvaný alergenní potenciál. To znamená, jestli obsahuje nějaké potenciální kontaktní alergeny, protože na dezinfekci může vzniknout opakovaným používáním, opakovanou expozicí, opakovaným kontaktem kontaktní alergická reakce. Máme řadu kontaktních alergických ekzému už jako chorobu z povolání. Ale teď jsem se do toho zamotal a nevím, na co jste se ptala. (smích)

moderátorka 
Já jsem se ptala, když praská ta kůže z té dezinfekce, dá se tomu předcházet a případně jak to potom léčit, jak to ošetřit? 

Martin NOVÁK,
Předcházet jednoznačně, po každém umytí si kůži namazat nějakým vhodným ochranným reparačním krémem, pokud je to samozřejmě možné, protože když jdete pracovat s papírem, tak ho zamastíte. Někdy to není opravdu možné, ale pokud to je možné, tak je potřeba tu kůži prostě ošetřit tímto způsobem. A pokud tam vznikne, tomu se říká chronická kontaktní iritační dermatitida, což je taková ta suchá, zhrubělá, olupující se kůže na rukou, kterou teď v zimě máme skoro všichni, tak to je pochopitelně zase terén, kde může dojít znovu třeba k atopickému ekzému. Velice snadno do takové kůže pronikají kontaktní alergeny. Také může dojít k senzibilizaci, a tak dále. Takže potom se tam můžou vyvinout různé teda chorobné stavy. No a podle toho se potom také zařizuje léčba, takže pokud má někdo tyto potíže na rukou, tak je vhodné navštívit dermatologa, aby tu léčbu určil. 

moderátorka 
Když to praskne, máme ještě dál dezinfikovat něčím? 

Martin NOVÁK,  
Ony ty praskliny jsou tam proto, protože ta kůže je tam zpuštěná, tím pádem ztrácí svojí pružnost, tak to prostě praskne. Takže spíše je dobré do těch puklin aplikovat nějakou antibiotickou mast, abychom zahojili tu prasklinu a potom se samozřejmě věnovat té zhrubělé, ztvrdlé kůži. A tohle to je třeba potom vyřešit, protože ta puklina je vlastně následek tohohle toho. 

moderátorka 
Posluchačka z Habartova se ptá: „Jaký je nejlepší krém na ruce teď v zimním období, aby ruce byly takzvaně v pohodě?“ 

Martin NOVÁK,  
Takový, který je vám příjemný a který vám vyhovuje, ale určitě by to měl být krém, který je mastnější. Myslím ale, to zase neodpovídám úplně správně, protože každému člověku vyhovuje jiná konzistence krémů, mastí a prostě každý člověk se musí vyzkoušet, to, co prostě mu vyhovuje. A to si myslím, že na to neexistuje taková nějaká všeobecná odpověď. 

(Visited 1 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.