Inspirativní příběh Vincenze Priessnitze. Jeho metody otužují tělo i mysl

foto: Studio CI Art Photl

Studená voda. Tak málo stačí k tomu, abyste si udrželi fyzické a psychické zdraví. Pouhé ponoření nohou do potoka vede ke zlepšení funkce srdce, cév a ke zvýšení odolnosti proti infekcím a stresu. Vincenz Priessnitz objevil zázračné účinky vody díky lesní zvěři.

Vincenz Priessnitz schovaný za stromem pozoruje srnce, který si v lesní studánce léčí poraněnou nohu. To je začátek jednoho velkého příběhu o chlapci z malé osady Gräfenberg vzdálené dva kilometry od Frývaldova (dnešní Jeseník), který objevil zázračné účinky studené vody a pohybu na čerstvém horském vzduchu. Ačkoliv neměl žádné školy, stal se jedním z nejvyhledávanějších léčitelů na území tehdejšího Rakouska-Uherska.

Tomu ale předcházela řada peripetií. V šestnácti letech spadl pod plně naložený koňský povoz a kola mu přejela hrudník. Přivolaný ranhojič prohlásil zranění za smrtelné, v lepším případě prý z mladíka zůstane mrzák. Léčení studenou vodou sice Vincenzovi trvalo rok, ale na jeho konci byl zdráv. Zpráva o tomto zázraku se rychle rozkřikla. Na Gräfenberg začali přicházet lidé z okolí a prosili o pomoc.

Vincenz Priessnitz začal léčit své první pacienty v roce 1819. Počáteční léčba spočívala v přikládání studených obkladů a zábalů nebo v polévání postižených míst. Léčil tak zhmožděniny, podvrtnutí a povrchová poranění. Tyto metody byly známy už od pradávna, ale Priessnitz k nim připojil své vlastní postupy. Jedním z nich byla potná kúra. Používal ji zejména při léčení chronických nemocí. Pacienta nechal nejprve v klidu v posteli zpotit a poté ho na krátkou dobu ponořil do necek se studenou vodou.

K brouzdání i pití

Později vedle jednoduchých potních kúr přidával častěji se opakující aplikace studené vody. Jednalo se většinou o celkové lázně spojené s třením pokožky, ale také o pololázně, brouzdání ve vodě, sedací koupele, lázně končetin, lázně očí, celkové a částečné studené sprchy, pití studených vod z pramenů, někdy i střevní nálevy studenou vodou. Čerstvá pramenitá voda byla totiž při léčebné kúře v hojné míře používána i vnitřně. K jídlům bylo denně vypito nejméně 12 sklenic vody (asi 2,4 litru) a strava byla velmi prostá.

Vincenz Priessnitz zakazoval pacientům hovořit mezi sebou o nemocech, poskytoval individuálně pohovory, kladl důraz na společenská setkávání a účast na hudebních či jiných akcích, které tvořily součást léčebného pobytu. Byl první, kdo sjednotil pohybovou léčbu s vodoléčbou, dietou, prací, muzikoterapií a psychoterapií.

Páteří Priessnitzových léčebných metod ale zůstala voda. Zjistil, že chladná voda nebo střídání chladu a tepla ovlivňuje autonomní nervový systém. Tím se stimulují samoléčebné mechanismy lidského těla a výrazně se zvyšuje celková odolnost organizmu proti infekcím a stresu. Střídání podnětů povzbuzuje zvláště krevní oběh, dýchání a funkce vnitřních orgánů. Pravidelným opakováním procedur dochází k dlouhodobému až trvalému zlepšení zdraví. Pokud chcete procedury vycházející z poznatků Vincenze Priessnitze zakusit na vlastním těle, vydejte se přímo do jesenických lázní nesoucích jméno tohoto slavného léčitele.

Léčebné procedury

Priessnitzova pololázeň: V jesenických lázních se praktikuje například takzvaná Priessnitzova pololázeň jednofázová a dvoufázová. Jde o složitou proceduru s kombinací vodoléčby, zábalů, polevů a kartáčování kůže. Klient se nejdříve krátce předehřeje teplou vodou ve sprše, následuje celotělový ovin mokrým studeným prostěradlem s klidným ležením v zábalu, po prohřátí a zpocení následuje polokoupel v 35 °C teplé vodě s kartáčováním a polevy šíje, zad a končetin chladnou vodou.

Priessnitzovy venkovní koupele dolních končetin: Používají se ke zlepšení prokrvení nejen dolních končetin. Cestou reflexů se zlepšuje i prokrvení hlavy, krku a horní poloviny těla, proto pravidelná denní čapí chůze v bazénku s přírodní protékající chladnou vodou o teplotě 8 až 15 °C vede ke zlepšení funkce srdce, cév a ke zvýšení odolnosti proti infekcím a stresu. Pro předchozí předehřátí organismu před koupelí je nutná chůze v mírně zvlněném terénu, po koupeli je důležitá frotáž a opět chůze.

Ponoření horních končetin do mělkého bazénku s protékajícím chladným přírodním pramínkem vody o teplotě 8–15 °C, prováděné denně, vede k vymizení migrén a nespavosti, zklidňuje rychlou frekvenci srdečního tepu u srdečních potíží a u poruch funkce štítné žlázy, zmírňuje alergické projevy a zlepšuje dýchání. Koupel zlepšuje místní prokrvení horních končetin a cestou reflexů zvyšuje prokrvení hrudníku, krku a hlavy.

Priessnitzova pohybová terapie: Doplňuje výše zmíněné metody. Jde o sportovní chůzi se speciálně navrženými holemi. Ocení ji nejen lidé trpící chronickou bronchitidou.

Filip Lukeš

Bruntálský deník

https://bruntalsky.denik.cz/

(Visited 1 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.