Máte doma zvíře? Několikrát ročně odčervujte i děti

Tasemnice, která se nyní šíří na Opavsku, zdaleka není jediný parazit, který sužuje Čechy. Parazitologové upozorňují na častý výskyt škrkavky, roupů či tenkohlavce. Náchylné jsou hlavně děti. Praktičtí lékaři však nákazu mnohdy nerozeznají.

Nemluví se o tom, ale v jeslích a školkách je nákaza roupy tak běžná, že by podle mnohých lékařů rodiče udělali nejlépe, kdyby děti odčervovali pravidelně třikrát či čtyřikrát do roka.

Malí červíci, kteří způsobují nepříjemné svědění v konečníku, jsou viditelní pouhým okem a ve školkách častější než třeba vši. „Odčervujeme domácí zvířata, ale sebe ne,“ kroutí hlavou pediatr Petr Lukeš.

Podle Světové zdravotnické organizace je v dětských kolektivech alespoň jednou nakaženo roupy až 80 procent dětí. V sousedním Německu je to každé druhé dítě. Lékaři, kteří se parazitům věnují u nás, takovou promořenost potvrzují i v Česku, ale oficiální čísla ukazují jen tisíc nakažených za rok. Praktičtí lékaři totiž posílají vzorky do laboratoří jen v minimu případů, proto se jich naprostá většina neobjeví ve statistikách.

Jak ukázala práce slovenské parazitoložky Anny Totkové, je dětský svět parazity promořený. Totková zjistila, že ve srovnání s rokem 1994 výskyt parazitů u dětí výrazně narostl a vajíčka škrkavek a roupů se vyskytovala prakticky na všech druzích ovoce či zeleniny, ale i na hračkách, nábytku a oblečení.

Zmatená kočičí škrkavka

Nejsou to jediní parazité, kteří se šíří. Parazitoložka Věra Tolarová, která vede českou Národní referenční laboratoř pro parazity, je spoluautorkou práce, která upozorňuje na rostoucí nebezpečí tenkohlavce lidského.

„Počty pozitivních nálezů se zvýšily o více než 216 procent oproti roku 2000,“ poukazuje. Cílem práce bylo zdůraznit lékařům nutnost myslet na vyšetření na parazity při každém průjmu, bolestech břicha, nechutenství či hubnutí.

Není divu, že nakažených lidí parazity je hodně, aniž to vědí. Kromě lidských škrkavek a roupů totiž přecházejí do těla lidí i ty zvířecí. Což parazitologové považují za ještě větší problém. „Člověk pro ně není ideální hostitel, takže taková kočičí škrkavka, když se ocitne v lidském těle, řekne si: to je divná kočka. A začne bloudit. Říká se tomu migrující larvy. Způsobují větší problémy, než když tělo obydlí lidský cizopasník. To proto, že takto nedorostou dospělé velikosti, ale mohou se dostat do očí nebo do mozku,“ popisuje Petr Kodym ze Státního zdravotního ústavu.

„Navíc vajíčka na dětských pískovištích umí přežít dlouho, takže pravděpodobnost nákazy je vysoká, stačí, když dítě strčí do pusy špinavou ruku,“ doplňuje parazitolog František Moravec.

Jenže zatímco veterináři mají na psí a kočičí parazity více druhů léků na výběr, pro člověka je v Česku k dispozici prakticky jediný – Vermox. Sice je levný a bez doplatku a má zabírat na škrkavky, tasemnice, tenkohlavce i střevní háďátka, ale ne vždy účinkuje. Ostatně i pacienti z Opavska čekají, až dorazí účinný lék z Německa.

„Nebo to majitelé zvířat řeší tak, že berou na odčervení dětí veterinární léky,“ říká dětský lékař Petr Lukeš. Je to podle něj nouzové řešení, ale pořád lepší než nechat dítě s parazity v těle.

Mladá fronta Dnes

Lenka Petrášová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.