Kauza s sKartami se stala již problémem celospolečenským, a nelze její dopady zužovat pouze na osoby se zdravotním postižením. Povinnost mít sKartu se dál vztahuje i na rodiny s malými dětmi, nezaměstnané, rodiny pobírající přídavek na dítě a podobně. Ztotožňuji se se stanoviskem ombudsmana, jenž odmítá propojení veřejné listiny (průkazka TP, ZTP a ZTP/P) s platební kartou, píše ve svém komentáři předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása (foto).
Dochází ke směšování veřejného práva s právem soukromým. A soukromý subjekt – banka – přebírá kompetence za stát, které jí pravděpodobně nepřísluší. Zavedení systému sKarty je ukázkovým příkladem nepřímé diskriminace, jak ji charakterizuje antidiskriminační zákon. Ta spočívá v tom, že v rámci obecné úpravy bude velké skupině osob (senioři, osoby se zdravotním postižením a lidé bydlící mimo dostupnost bankomatů) velmi ztížen přístup k pomoci státu, jež je realizována prostřednictvím různých dávek.
Velmi závažnou výhradou proti sKartě je dále neoprávněné nakládání s osobními údaji občanů. Zákon o Úřadu práce ČR stanoví, že správou Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí (JISP) je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Zákon dále v § 4b stanoví, že MPSV může správu JISP svěřit České správě sociálního zabezpečení.
Jsem přesvědčen – a na tom je postaveno i trestní oznámení, které bylo podáno na konkrétní osoby –, že pokud zákon takto přesně definuje nakládání s údaji shromažďovanými v rámci správní činnosti dávkových systémů, nelze je poskytnout dalšímu subjektu, tím méně pak soukromému, který by vykonával činnosti spojené s vydáváním sKaret a vyplácením dávek.
Česká spořitelna jako subjekt, který bude v zásadě spravovat informace z Jednotného informačního místa, získá tak detailní informace nejen o zdravotním stavu osob, ale i o jejich finanční situaci. Například z výše podpory v nezaměstnanosti lze přesně vypočítat původní příjem příjemce podpory. Z výše rodičovského příspěvku lze přesně určit výši celkových příjmů konkrétní rodiny. Obdobně je tomu například s přídavkem na dítě.
Mimo tyto zásadní připomínky k celému systému sKarty se navíc samozřejmě přidávají otázky přístupnosti k bankomatům pro osoby se zdravotním postižením, možnosti nakládání s bankovními kartami a podobně. Tyto problémy jsou pro některé skupiny lidí zásadní a nepřekonatelné. O neserióznosti tvůrců sKarty ostatně svědčí skutečnost, že po celou dobu nestydatě obelhávali veřejnost uváděním nepravdivých údajů.
Například tvrdili, že obdobné systémy fungují v zahraničí, nebo že osoba si bude moci vybrat způsob výplaty dávky, případně že sKarta bude dobrovolná. A vůbec největší lží bylo tvrzení, že celý systém vzniká pro zlepšení komfortu držitelů sKarty. A ještě jeden příklad pro dokreslení kejklířské manipulace duchovních otců sKarty: proti loňsku byl uměle zvýšen počet dávek proplácených poštovními poukázkami. Tam, kde se v roce 2011 dávky vyplácely rodině souhrnně jednou složenkou, se dnes posílají dávky jednotlivě, takže rodina obdrží i sedm poštovních poukázek. Toto navýšení mělo sloužit k laciné argumentaci o údajné úspoře veřejných prostředků.
Teď je ovšem na nás všech nepořádek po sKartách uklidit a systém výplaty dávek konsolidovat.
Václav Krása (Autor je předseda Národní rady osob se zdravotním postižením)
Nemyslím si: myslím, že kdyby už konečně lidi začali blokovat nesmyslné- chce se mi říct Dráb-koviny a Heger- oviny- tak by se něco dělo. Hegeroviny až tak nejdou jsme li nemocní, ale Dráb-kovin je víc než dost co lze obejít!
jednou už ty jejich pitomý zákony musíme začít blokovat a je jen naše ostuda,že začínají handicapovaní.Držím jim palce!!!
Pan Václav Krása má určitě pravdu, s některými z jeho názorů sice nesouhlasím, ale i tak musím říci, že pro handicapované dělá docela dost. Hlavně se mi nelíbí to, že nabádá lidi, aby si sKarty nevyzvedávali, přijde mi, že to pro některé lidi může znamenat jen problémy.