Papírování je příliš. Postižení proto hůře shánějí práci

foto: Photorack.net

Přestože k vyřízení žádosti mnohdy stačí pouze jeden dokument místo dvou či tří, zejména pracovní úřady požadují štosy dokladů. Fakt, že zaměstnávání postižených je spojeno se značným papírováním a častými kontrolami vede k tomu, že zaměstnavatelé raději dají práci někomu zdravému, k čemuž přispívá i jejich neinformovanost.

foto: Photorack.net

„Jak ukazují čerstvé studie, zejména běžným zaměstnavatelům chybí informace (o povaze postižení, jeho praktickém vlivu na vhodnou práci, o způsobu komunikace a začlenění OZP), mají „strach z neznámého. Tak, jak se zostřuje situace na trhu práce a mění se požadavky na kvalifikaci, praxe se od proklamací tuzemských i evropských spíše lidem s postižením vzdaluje než přibližuje,“ říká Karel Rychtář, místopředseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR.

Jeden ukázkový příklad hovoří za všechny

Podepíšete pracovní smlouvu a zaměstnavatel jde žádat o příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP), který mu má pomoci nést mzdové náklady na vaše místo. Na Úřadu práce po něm budou požadovat potvrzení o invaliditě, což je pochopitelné, ale už málokdo chápe, proč zaměstnavatel musí dodávat dokument, který bude potvrzovat, že jste skutečně obdrželi invalidní důchod (ID).

Úřad tak chce i osobní výpisy z účtu apod, což často bývá spojeno se složitým hledáním a třeba v případě nevidomých nebo mentálně postižených si to lidé nejsou ani schopni udělat sami a musí někoho žádat o pomoc.

Organizace, které se zaměstnáváním lidí s handicapem zabývají, si myslí, že Úřad práce by neměl na zaměstnavatelích požadovat potvrzení o příjmu ID, nehledě na to, že všechny dokumenty má Česká správa sociálního zabezpečení a pracovní úřad by mohl sám ČSSZ kontaktovat a potvrzení si vyžádat.

„Považujeme za nesprávné, aby Úřady práce vyžadovaly potvrzení o tom, že zaměstnanec pobírá invalidní důchod. Zákon o zaměstnanosti v § 67 při vymezování osob se zdravotním postižením nemluví o poživatelích invalidních důchodů, ale o osobách, které byly rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány invalidními. Jde o velmi podstatný rozdíl, neboť ve stále větším počtu případů dochází k tomu, že invalidní osoby nepobírají invalidní důchod, neboť nesplňují podmínku doby pojištění,“ vysvětluje Jan Hutař, ředitel legislativního odboru Národní rady zdravotně postižených ČR. Dále dodává, že administrativní náročnost je bezesporu jednou z překážek při zaměstnávání zdravotně postižených.

Karel Rychtář uznává, že kontroly jsou nutné, ale dokládání statutu invalidity a zároveň doložení výplaty důchodu je evergreenem, přičemž podle něj by bylo nejlepší formou čestné prohlášení konkrétního zaměstnavatele.

Jak hovoří zákon?

Dle zákona o zaměstnanosti je požadováno doložení, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením. „K doložení této skutečnosti slouží posudek nebo potvrzení orgánu sociálního zabezpečení. Rovněž je možné tuto skutečnost prokázat výpisem ze záznamu z jednání o posouzení zdravotního stavu, pokud fyzické osobě ještě nebyl vydán posudek, dále oznámením o posledním zvýšení invalidního důchodu, případně potvrzením držitele poštovní licence o výplatě invalidního důchodu, kontrolním útržkem poštovní poukázky nebo výpisem z účtu vedeného u banky. Není potřeba Úřadu práce dokládat všechny uvedené doklady, ale jedná se o možnost doložení potřebné skutečnosti více formami v případě, kdy není k dispozici posudek nebo potvrzení orgánu sociálního zabezpečení,“ uvádí Petr Sulek, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí.

A co si myslíte vy? Nutí vás úřady opakovaně dokládat tyto dokumenty? Případně máte jiné problémy s rozsáhlou administrativou? Vadí vám, že musíte o sobě dodávat soukromá data? Budeme rádi, když se vyjádříte v diskuzi pod článkem.

Jiří Marek
invArena

(Visited 4 times, 1 visits today)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.